Studentská brigáda - 1. část

Jana s Petrem byli manželé už dlouho. Dobrých 10 let. On čtyřicátník, jí bylo třicet. Od začátku se snažili o početí dítěte, ale prostě se jim to nedařilo. Petr byl podnikatel, vlastnil středně velkou firmu, která slušně prosperovala a vydělávala, takže Jana vlastně ani nemusela chodit do práce, a tak samozřejmě toužili po dědicovi. Teprve po letech se ale odvážili navštívit reprodukční kliniku, aby se zjistilo, kde je problém. Jana byla absolutně v pořádku. Horší to bylo s Petrem. Diagnóza zněla malý počet spermií v ejakulátu a ty co tam byly, byly „líné“. Početí sice možné je, ale může to trvat dlouho, a nebo taky vůbec, prostě je to sázka do loterie. Lékaři jim tedy doporučili umělé oplodnění. O tom ovšem nechtěla Jana ani slyšet. Za žádnou cenu nechtěla mít dítě ze zkumavky. A tak sedla k internetu a začala hledat rady a možnosti, jak přirozenému početí pomoci. A jedna rada se jí líbila ze všeho nejvíce…

Jirka byl dvacetiletý student vysoké školy elektrotechnického směru a žil si svým vlastním životem, který se skládal z učení, mejdanů, času s kamarády v hospodách a sem tam nějaká dívka na pokoji na kolejích. Jednoho dne ho u fakulty oslovil neznámý muž.

„Dobrý den,“ řekl, „jmenuji se Petr a jsem majitelem jedné firmy ve městě.“

„Dobrý den,“ odpověděl Jirka. „S čím vám mohu pomoci?“

„Rád bych vám nabídl studentskou brigádu. Samozřejmě, pokud s tím budete souhlasit. Upřímně, již několik dní vás tu vídám a tak nějak se mi zdá, že byste byl nejvhodnější člověk pro tuto.. ehm.. řekněme práci.“

Jirku to samozřejmě zarazilo. Několik dní ho sleduje? Co to má jako znamenat? Byl z toho sice trochu nesvůj, ale snažil se nervozitu nedávat najevo. A tak se jen zeptal: „Ano? A co by to mělo být za práci?“

„To vám vysvětlím později a samozřejmě budete mít čas na rozmyšlenou. Pro začátek bych vás chtěl poprosit, jestli byste mohl přijít zítra přesně v 8:00 hodin ráno na tuto adresu,“ a muž podává Jirkovi úhledně složený lístek, na kterém je jakási adresa na okraji města. Jirka jen přikývl na souhlas, vzal si papírek, a pospíchal na přednášku, aby neměl „áčko“. Muž spokojeně odešel.

Druhý den ráno stál Jirka přesně v 8:00 hodin u velkých železných vrat na adrese, která byla napsána na papírku, jež dostal od neznámého muže. Samozřejmě ho nenechalo včerejší setkání s mužem chladným a tak ještě na přednášce zkoušel na mobilu googlit, co to je za firmu, co vyrábí, jak prosperuje a podobně. Vrtalo mu hlavou, jakou brigádu mu může tato firma asi nabídnout… Také si hned na mapách v mobilu našel, kde je vlastně ten dům z adresy. Tak zjistil, že jde o vilovou čtvrť, kde žijí samí zazobanci, baráky mají obehnány vysokými zdmi a ploty, aby nebylo za žádnou cenu vidět dovnitř a bylo tak chráněno soukromí zbohatlíků. A přitom na zahradě většinou stála jen nějaká pergola, zahradní krby a bazény, a někde výjimečně nějaké Ferrari či luxusní Mercedes. A Jirkův cíl v tomto nebyl samozřejmě výjimkou. Soukromí zaručeno.

Jirka zazvonil na zvonek s kamerou a do mikrofonu se ozval mužský hlas, který mohl klidně patřit člověku ze včera. „Pojďte dál, mačkám bzučák.“ A v železných dvířkách to zabzučelo. Jirka do nich drbnul, ta se otevřela a on vstoupil do velkého dvora, který přecházel v zelenou, nádherně upravenou a rozkvetlou zahradu. A uprostřed té zahrady stál dům. Tedy dům, ona to byla spíš taková větší vila. No, možná by pasovalo lépe označení zámek. Jirka zůstal stát s otevřenou pusou a nebyl schopen kroku. Napadlo ho se otočit a co nejrychleji zdrhnout, ale zvědavost, co mu pán nabízí za brigádu, mu nedala. V tom se otevřely domovní dveře a v nich stál muž, který včera Jirku oslovil.

„Pojďte dál, už na vás čekáme.“ Jirka neměl na vybranou. Vykročil vstříc muži na zápraží. Ten malinko poodstoupil a podal Jirkovi pravici, přičemž druhou rukou ukazoval směrem dovnitř, což měla být pobídka, aby Jirka postupoval dále do domu. Muž ho uvedl do rozlehlé jídelny, kde seděla nějaká žena. Tu nemohl Jirka přehlédnout. Fakt na ní bylo hodně na koukání. Prsa akorát tak do ruky, ladné boky, pěkně tvarovaný zadek, narvaný v legínách – z něho ale Jirka moc neviděl, protože přecejen seděla za stolem. Blond vlasy s módně upravenou ofinou, která dávala jejímu obličeji nádech rošťáctví. Kurník, ta by se šukala, pomyslel si Jirka, ale honem rychle tuto myšlenku zapudil, vždyť za ním stojí její „majitel“. Tedy alespoň si to myslel, že ty dva jsou manželé nebo alespoň nesezdaní partneři.

Jirka přijal nabídnutou židli u stolu, paní se ještě zeptala, jestli chce kávu nebo čaj nebo vodu. Jirka poprosil jen o sklenici vody. Vyschlo mu na patře z toho veškerého napětí.

Mluvit začal muž. „Omlouvám se, že jsem vám neřekl víc ohledně nabízené brigády, ale víte, jde o docela choulostivou záležitost. Já se jmenuji Petr a toto je moje manželka Jana a bohužel nemůžeme mít děti. Tedy, můžeme, ale jen za určitých podmínek, které bychom velmi rádi chtěli uskutečnit. Jde o to...“ muž se odmlčel, a tak pokračovala Jana: „Prostě má líné spermie, kterým by se za určitých okolností dalo pomoci. Podle některých, zatím neprokázaných a neověřených studií, když se líné spermie dostanou do zcela zdravého ejakulátu, mohou získat na energičnosti a zvyšuje se pravděpodobnost oplodnění. Nevýhodou samozřejmě je, že může dojít k oplodnění dárcovským spermatem, ale vzhledem k tomu, že po dítěti toužíme, tak je to tak nějak jedno.“

„No a proto,“ pokračoval zase Petr, „jsem si vybral právě vás, protože jste mi tak nějak postavou podobný, podobná barva vlasů, rysy ve tváři a další věci. Proto jsem vám včera říkal, že jsem vás sledoval již delší dobu...“

Jestli do teď Jirka nevycházel z úžasu, tak po těchto slovech už mu spadla brada úplně. Vlastně si to ani neuvědomil, že je muži trochu podobný, až když to teď říkal. „Co.. cože? A jak… Jak tedy… Tentononc… Jako že se udělám do zkumavky?“

„Ne, ne. To je nedůstojné. Já vám to vysvětlím. Vy sem každé ráno přesně v 8:00 hodin přijdete, vysvlečete se do naha, přijdete za námi do ložnice, kde se já s manželkou začneme milovat, stoupnete si do kouta a budete čekat. V okamžiku, kdy bude manželka zcela otevřená a připravená, já na vás kývnu a vy přijdete, zasunete svůj penis do manželky a pořádně ji bez otálení a prodlužování vystříkáte. Pak ustoupíte a já se do ní udělám po vás a zároveň ji přivedu k orgasmu. Ona má velký orgasmus, krásný, a ten patří mě.“ Muž vypnul hrdě hruď, aby dal Jirkovi najevo, že pánem domu je on. „Takže máme tyto podmínky,“ pokračoval Petr, „celá vaše akce musí být rychlá a bez prodlužování. Před tím musíte mít penis připraven k akci, abyste byl schopen na můj pokyn přijít a zasunout. Nesmíte se pokoušet přivést Janu k orgasmu. A to vše tak dlouho, dokud Jana neotěhotní. Každé ráno bez výjimky. A po celou dobu nesmíte mít žádný jiný vztah a poměr s jinou ženou.“

Jirka nebyl schopen slova. Co na to říci? Souhlasit? Odmítnout? Hlavou se mu honily různé představy. On, obyčejný student, by měl šukat takovou luxusní paničku. Petr si všiml jeho váhání a tak rychle řekl: „Pardon, zapomněl jsem na to nejdůležitější. Za každé ráno byste dostal dva litry a po úspěšném otěhotnění jednorázovou prémii pade. Souhlasíte?“

Jirka nevycházel z údivu. Jen s otevřenou pusou zíral střídavě na Petra a střídavě na Janu, a než nakonec přikývl, ještě se pro jistotu zeptal: „To jako dva tisíce korun a padesát tisíc?“

„Ano,“ přikývl v klidu Petr.

„Souhlasím!“

„A můžete třeba už dnes?“ zeptal se netrpělivě Petr.

„Tak teoreticky můžu, ale...“

„Výborně,“ nenechal Jirku Petr domluvit. „Takže sprcha je támhle a pak přijďte do těchto dveří napravo, to je ložnice.“

Jirka vyšel ze sprchy a už utřený zamířil do ložnice. Tam nalezl Petra s Janou v nejlepším, evidentně si to velmi užívali. Protože samozřejmě nevěděl, kam si stoupnout, zůstal stát uprostřed místnosti. Sledoval ty dva a v péru mu začalo pořádně cukat. Podíval se dolu a zjistil, že mu už pořádně stojí. Jeho pohled se vrátil k manželskému páru a instinktivně si penis začal mnout. Byl ztopořený k prasknutí. Jirka byl vzrušený jako nikdy. Vždyť taky Petr Janu pěkně lízal, sem tam jí strčil do zvlhlé pochvy prst, pak dva, pak tři… A Jana pohybovala pánví jak tanečnice orientálních tanců. Jirka myslel, že se už už vystříká do prostoru ložnice, tak velké tlaky mu začaly v podbřišku pulzovat, když najednou zvedl Petr hlavu a kývnul na Jirku, aby zkusil to, na čem se domluvili. Jirka tedy přistoupil k Janě, která ležela na zádech s do praku roztaženýma nohama, a špičkou penisu se dotkl jejího klína. Kapička touhy na špičce se okamžitě smíchala s tekutinami Janina klína, a ona se začala opět vlnit, jak v rytmu lambády. Jirka nevěděl, jak moc je Jana uvolněná, nechtěl, aby jí to bolelo, kdyby šel dovnitř příliš rychle. V tom si všiml Petrova divného výrazu ve tváři. Nevěděl, jak si ho má vyložit, což jaksi způsobilo Jirkovo zaváhání…

Ale vraťme se ještě v čase o pár minut zpět. Když Jirka odešel do sprchy, vzali se oba manželé za ruce a s polibky se odebrali do ložnice, kde chtěli na Jirku počkat. Jenže představa, že za chvilku tenhle mladíček bude přítomen jejich hrátkám, Janu tak vzrušil, že se okamžitě pustila do svého manžela a velmi energicky a smyslně ho začala líbat, olizovat na uších, krku, jeho bradavkách… a následně sklouzla i ke klínu, kde začala nejdříve jazykem na špičce, a pak i rty a celou pusou, dráždit manželův tvrdnoucí ocas. Jana byla vzrušená z myšlenky, že za chvíli bude mít v sobě mladého dvacetiletého studenta. Jaký bude? Bude velký, menší, šikovný, vlhký…? A tak, než došli s manželem do ložnice, byla celá vlhká a v okamžiku, kdy přejížděla jazykem po manželově špičce ocasu, už jí její šťávičky tekly po stehnech dolu. Petra vzrušila ta manželčina smyslnost. Takhle divoce se ještě nikdy nechovala. Tak ho to vydráždilo, že úplně zapomněl na to, že si před chvílí domluvil oplození své Janičky studentem, byť pečlivě dopředu vybraným.

Jana dráždila manželův penis velmi pečlivě, vychutnávala si jazykem každé zákoutí jeho stažené kůžičky, každý milimetr jeho odhaleného žaludu a zvláště si dala záležet na uzdičce. Už už to vypadalo, že Petr začne stříkat, když si uvědomil, že vlastně nesmí. Že musí počkat, až manželčinu svatyňku vystříká ten student. Rychle Janu zadržel a zvedl se. Jana okamžitě pochopila. Usmála se a mrkla na svého manžela. On jen pokynul, ať si lehne na kraj postele a pořádně roztáhne nohy. Ona poslechla a na stydkých pyscích ucítila mírné vibrace svalů, jak se její kundička těšila na příval slasti. Petr si klekl k posteli a zabořil svůj obličej do manželčina klína. Začal ji intenzivně lízat a po doušcích polykat šťávičky, které jeho milovaná vyprodukovala. Jeho jazýček kmital přes rodidla, chvilku na poštěváčku, chvilku u vstupu do svatyňky a snažil se jazyk zasunout co nejhlouběji mohl. Při tom si pomahal prstem, kterým dráždil o kousek výš položený poštěváček. Jana začala vzdychat a vlnit bokama.

A v tomto okamžiku přichází do ložnice student Jirka. Vysprchovaný, navoněný, zcela nahý… Chvilku trvalo, než si Petr uvědomil, že už nejsou v ložnici sami, a další chvilku trvalo, než si uvědomil, že nemůže Janu rozparádit příliš, aby ještě neměla orgasmus moc brzy, nedejbože se studentem. Otočil se, že na Jirku kývne, když v tu chvíli zkoprněl. Z toho nenápadného mladíčka čněl dopředu macek, tedy megaklacek, tedy… proboha, co to je? Petr byl v šoku. Tahle kláda že má proniknout do mé Janičky? Vždyť ji roztrhne… To je dobrých 25 čísel… A na tloušťku? Ani pomyslet… Náhle si uvědomil, že si student asi všiml Petrova výrazu ve tváři. Chtěl zachránit situaci a tak Jirku vybídl znatelným gestem, aby učinil, jak se dopředu domluvili. Pravda, Jirka zaváhal, to už víme. Nakonec se přecejen odhodlal a přistoupil k Janě, která na posteli ležela s roztaženýma nohama.

(pokračování bude následovat)