Studentská brigáda - 3. část

První a druhou část si můžete přečíst zde:https://www.amateri.com/cs/povidky/6305/studentska-brigada-1-cast https://www.amateri.com/cs/povidky/6319/studentska-brigada-2-cast

Ráno stál Jirka zase u známých vrat a stejně jako už několik týdnů před tím, mačkal na zvonek. Byl nervózní. Mnohem víc, než když tu byl tenkrát poprvé. Co když se provalí ten včerejší mejdan, co s Janou prožili? Jak Petr zareaguje? Vstoupil do zahrady a pomalu se vydal ke vchodovým dveřím. Na chodbě čekal Petr. Aha, pomyslel si Jirka, tak průser. Není s Janou v ložnici, jako vždycky, a teď si to se mnou vyřídí.

„Dobré ráno,“ pozdravil Petr a pokračoval: „Ještě jednou se omlouvám za ten včerejšek. Prostě byznys nepočká. Nevím, jak bych vám to mohl vykompenzovat…“

Vykom… co? Takže jako v pohodě? Myslel si Jirka. No, alespoň pro zatím. Jenže by to nebyl on, kdyby v něm okamžitě nezačala klíčit zase nějaká kulišárna. A jen na to pomyslel, zašimralo ho v podbřišku. A protože mu otrnulo, tak povídá: „No, a co kdybychom to zkusili dnes dvakrát za sebou? Samozřejmě budete platit jen jednou, jen za dnešek…“ a čekal, jak Petr zareaguje.

V Petrovi to začalo vřít. Cože? Jako že by tohoto studentíka měla moje Janička v sobě dvakrát během chvíle? No to nepřežiju… Jenže zasetá myšlenka začala v Petrovi klíčit a nemohl to slovo „dvakrát“ vypudit. V penisu mu začalo cukat a v podbřišku příjemně šimrat. Rozum velel „ne“, klín křičel „ano“. A tak nakonec jen odsekl: „Uvidíme…“

Jirka se tedy začal vysvlékat a Petr vklouzl do ložnice, kde již čekala jeho manželka Jana. Ta myšlenka na ono „dvakrát“ mu ale nedala pokoje a v okamžiku, kdy začal svou milou líbat, měl péro již řádně napružené a s každým polibkem tvrdlo čím dál víc. Zrovna se začal věnovat Janině klínu, když v tom vstoupil do ložnice i Jirka. Jakmile ho Jana uviděla, vytryskl z její pičky prudký proud sekretu a Petrovi přímo do pusy. Ten z toho byl totálně unešený. Fantastické, polykal po doušcích tu hlenovitou tekutinu a nemohl se nabažit té chuti. Málem zapomněl, že nesmí Janu moc rozdráždit, aby pak neměla orgasmus s tím klukem, ale naštěstí si včas všiml čekajícího Jirky, rychle vstal a rukou mu ukazoval, že může. Chtěl, aby to měl Jirka co nejdříve za sebou, aby se mohl konečně do své ženušky udělat. Myslel, že mu snad ocas praskne. Jirka úplně v klidu přistoupil k Janě, která si jako obvykle klekla na všechny čtyři a úplně v klidu zasunul. Dnes neměl v úmyslu svou milenku trápit nenápadným drážděním a tak jen v klidu přirážel, až jeho penis uvolnil notnou dávku spermatu a řádně Janu vystříkal uvnitř. Jana tušila, že dnes nenápadné dráždění nebude, ale ta vzpomínka na včerejší orgie udělala své a poševní svaly začaly prudce pulzovat a nabíhat na orgasmus. Měla v úmyslu – tak jí najednou bylo všechno jedno – že pokud ten orgasmus přijde, a bude uvnitř Jirka, nebude nic skrývat a plně si ho vychutná. Možná naštěstí byl ale Jirka dřív hotov, než k tomu došlo, a svůj klacek z pochvy vytáhl. Janě se rozbušilo srdce ještě víc a strašně ho tam chtěla zpátky. To už stál ale vedle Petr, Janu povalil na záda, zvedl jí nohy a položil si je na ramena a celý vzrušený, vsunul svůj úd, tvrdý jak kámen a přeci tak jemný, do Janiny pičky. Ta jen vyjekla blahem, v tu chvíli už jí ani nevadilo, že tam není Jirka, ale její muž, což bylo asi přeci jen lepší s ohledem na celý tento milostný trojúhelník. Petr přirážel celou svou silou, byl vzrušený, jako nikdy. Jednak proto, že mu v hlavě pořád pulzovalo slovo „dvakrát“, a pak protože při lízání mu Jana vystříkla přímo do pusy, což nikdy před tím nezažil. Myslel si, že kvůli němu…

A pak to přišlo. Úplně ve stejnou dobu. Jana vyjekla a začala se třást celým dělem. Mohutný orgasmus stahoval celé tělo do křečí. Petr zase zaržál jak hřebec a s mohutným výtryskem přidal své životadárné tekutiny k těm od Jirky a pořádně se do Jany vystříkal. S mohutným funěním se svalil vedle Jany, zcela spokojený ze svého životního výkonu. V tu chvíli si uvědomil, že nemůže být žádné „dvakrát“. To by tam byl dvakrát jen Jirka, protože on už rozhodně nemůže. Tak tam oba manželé leželi vedle sebe, Jana zůstala tak, jak ji její muž zanechal, to je na zádech s roztaženýma nohama. Jirka celou tu scenérii sledoval a vyčkával, jak se vše bude vyvíjet. Pochopil, že tentokrát ze sebe vydal Petr snad vše. Sice to přisuzoval jeho včerejší abstinenci, nemohl vědět, jak Petrovi slovo „dvakrát“ rozvrtalo mozek. Najednou vidí, jak ti dva leží vedle sebe, výhled přímo na Janu a velký proud, který jí vytékal z lasturky, tekl po hrázi, kde se rozdělil na několik menších pramínků, z nichž jeden si to zamířil přesně do prdelky, další na půlky jejího sexy zadečku. V tu chvíli už to nemohl udržet. Jeho penis prudce naběhl, v pár sekundách ztvrdl, žalud natekl a vykoukl z předkožky, na koulích ho začalo tlačit a v podbřišku pulzovat. Kašlu na všechno, už je to jedno, pomyslel si v duchu, a s velkou obratností se vrhl Janě mezi nohy a dobře mířeným směrem vsunul velkou rychlostí svůj ocas do Janiny jeskyně. Ta jen vyjekla blahem, našponovala se v břišních svalech a začala do protisměru Jirkových pohybů taky přirážet a slastně vzdychat. Petr byl v šoku. To si nedomluvili. Vždyť leží vedle. Chtěl křičet „hej, co to je? Já nic nedovolil, já jsem ještě tady“, ale hlas se mu totálně zdrhl a nebyl schopný slova, jen ty dva tiše sledoval, jak jeho žena dosahuje orgasmu s cizím chlapem, jak u toho skučí a kvílí a chce víc a víc. Jirka pracoval precizně a Jana byla nenasytná, takže se u ní střídal jeden orgasmus za druhým, jak ji Jirkův obrovský nástroj uvnitř hobloval, dokud i Jirka nezačal stříkat a jeho penis nezačal ochabovat. Pomalu ho vytahoval a podtlak způsobil ještě poslední orgastické stahy Janiny pochvy. Petr to vše stále pozoroval, jen jeho vztek začínal rázem přecházet v obrovský chtíč. Když uviděl svou ženu již volnou, rychle vyskočil, aby snad studentík nedostal chuť na „potřetí“, a s velkou mrštností se na Janu vyhoupl. Zarazil svůj pevný kolík do Janiny vystříkané dírky a s takovou touhou začal přirážet, že Jana nevěřila vlastním smyslům. Přidal ještě intenzivní dráždění bradavek jazykem a rty, a náhle byla jeho manželka na vrcholu blaha, a opět začala zažívat jeden orgasmus za druhým, stejně, jako prve s Jirkou. A opět tak dlouho, dokud i manžel nespustil ten mohutný spermotrysk, který se u něj dostavil jen za těchto okolností a nikdy předtím, než poznali Jirku a pozvali ho mezi sebe….

„I vy jeden filuto,“ spustil Petr na Jirku, když se loučili u domovních dveří. „Vy jste věděl, že mě to vaše „dvakrát“ vzruší, že? No, dobrá práce, vidím, že si svou odměnu zasloužíte, pochopil jste zcela, jak se věci mají…“ a podával mu obálku, kde nebyly dva tisíce, ale pět. Jirka nechápal. Nicméně se mu strašně ulevilo a odcházel na kolej zcela spokojený. To to bude dnes na přednášce vypadat…

Od toho dne se ranní oplodňovací setkání změnili v pořádné orgie, při kterých si oba muži užívali s Janou, nebo možná Jana si užívala s oběma muži. Petrovi již nevadilo, že má orgasmus s někým jiným, naopak ho to rajcovalo a vybuzovalo k mnohem větším výkonům. Jirka zase nemusel dráždit svou milenku tajně a plně si užíval hledání jejích erotogenních bodů a zón. Jana už nemusela tajit, že na ní jde orgasmus s někým jiným, a tlumit tak rozkoš, a mohla si užívat zcela naplno sérii po sobě jdoucích orgasmů. Jenže jak se říká, nic netrvá věčně, tak i tento milostný trojúhelník byl předurčen k tomu, že jednoho dne skončí.

„Jsem těhotná,“ zašeptala v rychlosti Jana Jirkovi, když si Petr musel na chvilku odskočit. „Už to vím několik dní, a několik týdnů už těhotná jsem. Petr zatím nic neví, tajím to, protože jen tak se budeme moci ještě vídat a řádit. Jakmile to zjistí i Petr, bude konec. Chci to, chci, aby to trvalo co nejdéle… Ale brzy to na mně bude poznat, a pak…“

Ještě pár dní docházel Jirka do honosné vily, až jednoho rána ho uvítal Petr opět mezi dveřmi, nevybízel ho k vysvlečení, nevedl ho do ložnice, ale zamířili rovnou do rozlehlé jídelny. Tam už seděla Jana, klopila zrak k zemi.

„Chtěl bych vám moc poděkovat za vaši obětavost a nasazení,“ začal Petr. „Konečně se povedlo a čekáme miminko. Je to potvrzený i ultrazvukem. A jak jsem slíbil, zde vaše odměna.“ Jirka převzal z Petrových rukou obálku. Ani se do ní nepodíval. Ano, je v ní asi pade, ale tak nějak mu přišlo líto, že to vše končí. Podíval se na Janu, ta mu podala ruku a rozloučila se. Hm, jak najednou neosobní, pomyslel si student. Petr ho opět zavedl k domovním dveřím, rozloučil se s ním a ještě jednou mu poděkoval. Jirka pomalými kroky, s hlavou svěšenou, pomalu kráčel zahradou ke vstupní bráně a v duchu se loučil s tímto honosným domem, který zřejmě již nikdy neuvidí.