Vysokoškolská kolej - soutěžní

22.8.2019 Autor: sexuh 13 komentářů

Když jsem se ze střední zdravotnické školy dostala na lékařskou fakultu, byl to jako splněný sen nejen můj, ale i mých rodičů, od kterých jsem v tomto ohledu měla maximální podporu. Po úspěšné maturitě jsem se začala poohlížet po ubytování. Bohužel jsem z Moravy a žádná spolužačka ani kamarádka nikde v Praze nestuduje. Několik inzerátů na spolubydlící na byt jsem našla, nic mě ale nezaujalo a tak jsem skončila na koleji. Začala jsem se tam i těšit, budu poprvé žít někde bez rodičů, vše si budu dělat, jak budu chtít já.
Nastal den D a taťka mě spolu v dvěma kufry odvezl do Prahy na kolej. Na vrátnici jsem podepsala několik papírů, několik papírů dostala a spolu s tím i klíče. Nastoupila jsem do výtahu s kufry i tátou a vyjela do pátého patra. Po dlouhé chodbě jsem našla svůj pokoj a odemkla. Dostala jsem se na chodbičku, kde byly troje dveře. Jedny vedly do koupelny a na toaletu, jedny do pokoje A a druhé do pokoje B. Já měla na klíčích přívěšek A, takže jsem zasunula klíč do zámku a chtěla odemknout. Už bylo odemknuté, vytáhla jsem klíče a opatrně otevřela. Pokoj na mě působil docela komicky a připomněl mi hodinu matematiky a rozdělení objektu na dvě stejné poloviny. Po vstupu do pokoje byla po obou stranách velká skříň, pak postel a pak stůl na psaní se židlí a s lampičkou. Vedle postelí byly noční stolky a nad postelemi poličky. Na posteli vpravo ležela holka, blondýna s delšími vlasy, na sobě měla tričko, legíny a kotníčkové ponožky, měla pokrčené kolena a hrála si s mobilem. „Ahoj,“ pozdravila jsem ji. „Dobrý den,“ pozdravil ji i taťka. Až teď odtrhla oči od mobilu a promluvila i ona: „Dobrý den. Čau.“ Docela sucharka, myslela jsem si a nevěděla, jak se sneseme. Taťka mi dal kufry ke skříni a vyprovodila jsem ho k autu.
Když jsem se vrátila, bylo vše úplně stejně, jako když jsme přišli před tím. Sundala jsem si mikinu, pod tričkem podprsenku a vše přehodila přes židli. Pak jsem si šla umýt ruce a když jsem se vrátila, spolubydlící konečně prolomila ticho a představila se mi: „Já jsem Kamča.“ „Já jsem Monika, ahoj,“ zareagovala jsem. „Čau,“ řekla a znovu se zahleděla do mobilu. Otevřela jsem tedy první kufr a začala vybalovat. „Odkud jsi?,“ zeptala se mě Kamča. „Z Nového Města na Moravě. Ty?,“ zeptala jsem se jí a podívala se na ni. Mobil už odložila, jen tak seděla na posteli a dívala se na mě. „To je dálka, já z Plzně. Jaké máš příjmení? Já jsem Domyslová,“ řekla Kamča. Tak to si stejně nezapamatuji, pomyslela jsem si a odpověděla: „Já Kaňovská. Jak jsi tu dlouho, že už máš vybalené?“ „Mám za sebou dvě noci. Jinak jestli jsi viděla holky z vedlejšího pokoje, tak ta vysoká blondýna s ofinou je Verča a přijela stejně, jako já a ta menší brunetka je Terka a přijela včera,“ seznámila mě Kamča se situací. „Aha, ještě jsem je neviděla,“ řekla jsem po pravdě. Kamila vstala, pokynula mi a povídá: „Pojď, musíš se seznámit.“ Ťukla na vedlejší dveře, otevřela a řekla: „Tak vám přivádím mou spolubydlící Monču.“ Verča seděla u notebooku u stolu a Terka se prohrabovala ve skříni. Seznámila jsem se s nimi a vrátila se i s Kamilou do našeho pokoje. Konečně jsem našla přezůvky a přezula se. Zjistila jsem, že obě studujeme medicínu. Kamča moc upovídaná nebyla. Ještě jsme pár slov prohodily, ale nic moc. Až jsem se v celku vybalila, lehla jsem si na postel s mobilem v ruce a psala mamce a kamarádkám. Nakonec jsem se přetočila na břicho a začetla se do knížky. Slyšela jsem holky od vedle, jak se sprchují. Pak se mě Kamča zeptala: „Můžu jít do koupelny před tebou?“ „Jo, jasně, běž,“ řekla jsem trochu zaskočeně, že se mě vůbec ptá. Dále jsem si jí nevšímala a chtěla dočíst alespoň kapitolu.
Když jsem ji dočetla, Kamča byla ještě v koupelně. Nachystala jsem si na hromádku osušku, pyžamo a tašku na špinavé prádlo a čekala. Kartáček už jsem tam měla. Během chvilky jsem slyšela, jak vyšla z koupelny a pak přišla do pokoje. Byla nahá. Úplně. Ani jsem si nevšimla, jestli do koupelny už nahatá odešla, byla jsem začtená a nepodívala se na ni. "Máš tam volno, můžeš jít," řekla Kamila s úplným klidem, zatímco já nevěděla, kam s očima. Sedla si na postel do tureckého sedu, vzala do ruky mobil a jako by nic. Koukala jsem do země a přemýšlela nad tím, co se právě stalo. Ani špetka studu, to jsem ještě nezažila. Já se stydím i v bazénu ve veřejných sprchách čelem ke zdi. Vlastně i před rodiči. Já vím, je to přirozené, ale mohla se mě zeptat, ne? Nikdy se mi nestalo, aby kolem mě jen tak někdo chodil nahý. U nás doma nikdy nikdo nahý po domě nechodil, proč by to taky dělal. Vzít si všechno s sebou do koupelny a převléknout se tam přeci není žádný problém. Sebrala jsem tedy svou hromádku a odešla.
Zarosené zrcadlo a těžký vzduch není mé kafé. Příště je musím předběhnout. Když jsem vyšla ze sprchy, začala jsem hledat, kam s osuškou. Na žebříkovém topení už tři byly a potenciálně vhodné místo zabraly dvoje něčí kalhotky. Posunula jsem je a osušku tam vecpala. Když jsem si oblékala pyžamo, někdo vzal za kliku. „Otevřeš mi?,“ ozvalo se z druhé strany dveří. Rychle jsem se dooblékala, pak jsem zaskočeně odemkla. Byla tam stále ještě nahá Kamila a překvapeně povídá: „Ty se zamykáš? Nenechala jsem tu botky? A jo, tady jsou.“ Ani na jednu otázku jsem neodpověděla. Na tu první nechápu, proč bych měla být odemknutá, když tam ten klíček je a na tu druhou si sama odpověděla. Vběhla do koupeny, nazula si plyšové papuče a z koupeny zase vystřelila. Ani nezavřela dveře. Zavřela jsem za ní, ale už nezamykala. Při mytí zubů si mě může každý pozorovat. Nikdo nepřišel a tak jsem vše uklidila a otevřela dveře. Lekla jsem se. Stála v nich Terka v noční košilce s rukama v rozkroku, překříženýma nohama a sotva ze sebe dostala otázku: „Už můžu?“ Vyběhla jsem z koupelny a než jsem odpověděla, už byla vevnitř a jen třískly dveře. Znovu jsem si lehla do své postele a pokračovala ve čtení. Cestou ze záchodu se u nás Terka zastavila. Sedla si ke mně na postel, já si sedla taky. Úplně nesnáším, když někdo sedí na mé posteli. Ale tak v pyžamu nebo v případě Terky v noční košilce mi to tak nevadí, já to nemám ráda u návštěv a tak, co se cestou k nám otřou všude možně po lavičkách, nádražích a dalších obdobných místech. Překvapivě u sebe jsem tolerantnější a klidně si na postel lehnu v oblečení, ve kterém jsem byla v autě. Po veřejné dopravě nebo lavičkách bych to ale neudělala ani u sebe. Začala na mě potichu mluvit, v pokoji ale bylo ticho, takže to Kamila stejně nejspíš slyšela: „To je ale úleva. Já ti tam nechtěla vlézt, nevěděla jsem, jestli už jsi oblečená. Já totiž nesnáším, když mi tam někdo chodí.“ „Měla jsi zaťukat, vždyť to známe všichni,“ uklidnila jsem Terku a zasmály jsme se tomu. „No a holky, nepodnikneme dnes něco?,“ navrhla Terka, tentokrát už nahlas. Kamča se toho okamžitě chytla, přisedla si mezi mě a Terku s mobilem v ruce a ukazovala nám událost na Facebooku na nějakou párty v centru. Mírně jsem si odsedla a nejspíš se na ni i nějak škaredě podívala. Ona sice jinak nereagovala a dále nám ukazovala fotky baru. Její holý zadek na mé čisťounké posteli nestrpím. Budu jí muset nějak stanovit hranice. Pak vstala a šla to ukázat i Verči. Terka se hned chytla a tiše mi říká: „Ty z ní nejsi úplně nadšená, viď? Ten její exhibicionismus a tak.“ Terka se zdá být príma, zdá se být novou blízkou fajn kamarádkou. Je všímavá a inteligentní. „No, máš pravdu. Trochu mě to vyděsilo, musím si zvyknout. Jaká je Verča?,“ zeptala jsem se Terky. „Já ji ještě moc neznám, ale tak šílená není. Má aspoň špetku studu,“ povídala Terka, když ji přerušila Verča v tričku a kalhotkách ve dveřích s Kamilou. Obě rozzářené, jestli půjdeme pařit. Terka se vymluvila, že má mokré vlasy a že už nikam nejde a já, že jsem měla náročný den a jsem tu první večer. Holky šly do vedlejšího pokoje a já si dál povídala s Terkou. „Jak špetku studu? Mě přijde v pohodě,“ zeptala jsem se, protože mě to pořád vrtalo v hlavě. „Jako že se přede mnou sice svlékne, ale v zápětí zase obleče. Nechodí nahá po pokoji. Já se tedy před ní do prádla klidně svléknu, ale jinak bych šla asi do koupelny,“ vysvětlila mi vše Tereza. Holky nakonec nikam nešly a v průběhu asi dvou hodin jsme šly všechny spát. V noci tam byl docela hluk, na to ale jsem jako panelákové dítě zvyklá. Na první noc v novém to nebylo špatné. Kamila si kolem druhé ráno odskočila, jinak mě nic extra nevyrušilo.
Ráno v osm se rozezvučil budík na Kamčině mobilu. Už jsem nespala tvrdě, ale na vstávání to ještě nebylo. Zaklapla ho a otočila se na druhý bok. Za pět minut se vše opakovalo a za dalších pět znovu. Od druhého zvonění už jsem oči nezavřela a po třetím si sedla a potichu šla na záchod. Vedle na pokoji ještě bylo ticho a tak jsem se tiše vrátila k nám. Kamila se pomalu probouzela. Už seděla, ale nevypadala, že by vnímala. Tiše jsem ji zkusila pozdravit: „Ahoj.“ Po chvilce ticha mi obdobně tiše odpověděla: „Čau.“ Dál jsem ji netrápila a pustila se do buchet, které mi mamka přibalila na cestu. Po chvilce se zvedla a pomalou chůzí se přesunula do koupelny. To už jsem slyšela i holky vedle. Přerušila jsem snídani, šla zavřít dveře a pak si rychle svlékla pyžamo a oblékla kalhotky, podprsenku, rifle a tričko a pak jsem pokračovala ve snídani, tentokrát u psacího stolu. Dnes jsme měly v harmonogramu jen nějaký seznamovací den a to od 10. hodiny přibližně do jedné, kdy nám měl někdo všechno vysvětlit. Kamča ani nesnídala, jen si sedla k zrcadlu u nočního stolku a začala se malovat. Vlasy už měla dobré, co došla z koupelny, proto tam asi takovou dobu byla. Všechny čtyři jsme se domluvily, že na fakultu půjdeme společně a vyjdeme o půl desáté. Kamila si už v devět konečně oblékla kalhotky, punčochy a šaty a já už se konečně mohla bez ostychu rozhlížet po pokoji i jejím směrem. Všechny jsme vyšly asi pět minut po půl desáté. Kamči oblečení jsem již popsala, Verča měla stejné, jen tělové punčochy, obě měly baleríny, já měla rifle, tričko a tenisky s kotníčkovými ponožkami, stejně jako Terka. Deset minut před desátou jsme přišly ke škole a protože jsme každá šla jinam, rozloučily jsme se a rozdělily.
Po prohlídce školy, ze které mi šla hlava kolem, spoustě přístupových údajů na intranet nebo třeba do studentského e-mailu a popsání asi čtyř stránek poznámkami v mém deníčku jsem se unaveně přesunula na oběd. Jak to ti lidi dělají? Ještě jsem ani nezačala a už jsem přemýšlela nad tím, zda na to mám. Po chvilce si ke mně přisedla Verča. „Tak co na to říkáš?,“ zeptala jsem se jí. Vypadala nadšeně. „Paráda, to bude super. Viděla jsi ty kluky?,“ spustila Verča. „Jo, viděla,“ řekla jsem, abych nebyla za úplně slepou a blbou. Popravdě jsem si ani pořádně žádných nevšimla. Já měla spíš starost se zvládnutím všeho toho nového, než s hledáním kluků. Zbytek oběda se jen rozplývala, jak to bude super, zatímco já jen přikyvovala a nesdílela její nadšení. Protože jsem začala jíst dřív, dřív jsem i skončila a měla jsem ještě v plánu přihlásit se do místní knihovny, zatímco Verča chtěla jet nakupovat. Rozloučily jsme se a já se zaregistrovala v knihovně, kde jsem se i trošku porozhlédla. Cestou na kolej jsem si prošla okolí, krom obchodů a restaurací jsem našla i jednu parádní kavárnu a dva slušně vypadající bary.
Po návratu na kolej na mě z otevřených dveří vedlejšího pokoje volala Terka: „Ahoj, to jste to měli tak dlouho? Zkoušela jsi se už přihlásit do těch jejich systémů?“ „Ahoj, ještě nezkoušela. A já ještě byla na průzkumu okolí. Proč? Nejde to?,“ zeptala jsem se. „Mě to nejde, ale možná jsem jen levá, zkusíš to?,“ vybídla mě Tereza a já souhlasila, jen si odskočím. Pak jsem spustila svůj notebook a podle pokynů došla až k přihlašovacímu okýnku. Tam jsem vše vyplnila a šlo to. Sebrala jsem notebook a šla za Terkou. Hned z chodby jsem jí hlásila: „Mě to funguje.“ Zamračila se na mě a začala bědovat: „To není možné, všem to vždycky funguje, jen mě nikdy nic.“ Seděla u psacího stolu, já stála nad ní a koukala na červenou chybovou hlášku. Otočila se na mě, pak chytla počítač do ruky, sedla si na svou postel a řekla: „Sedni si a dívej.“ Sedla jsem si a dívala se, jak opisuje údaje z papírku. Opět chyba. „A zkoušela jsi toto napsat jako nulu?,“ ukázala jsem na jeden ze znaků a zeptala se. Mlčky zadala heslo znovu, tentokrát s nulou a bylo to. Úspěšně se přihlásila. „Super, díky,“ nadšeně zvolala. „Za málo, Teri,“ řekla jsem s úsměvem. Pak jsem vstala, počítač dala pod paži a šla zpět k sobě trochu ty stránky prozkoumat a hlavně si změnit to šílené heslo. Taky jsem nechala otevřené dveře a usedla u svého stolu. Boty letěly někde pod stůl. Po pár minutách jsem přišla k závěru, že tam stejně nic moc zajímavého není. Pak jsem si začala plánovat přednášky. To však netrvalo dlouho a už jsem se věnovala víc Messengeru, než škole. Čas rychle plynul, už dorazila i Verča s Kamčou. Co Verča nakoupila, to nevím, ale asi nic moc. A Kamča si šla projít centrum, protože tam prý naposledy byla ještě na základce. Zrovna k ní mi to moc nesedělo, přišla mi jako taková rebelka, pochopila bych, kdyby vymetala nějaké bary nebo balila kluky, ale jít se podívat na orloj? No kdo ví, jestli nekecala a jestli ne, tak vlastně proč ne. Protože jsem stále měla v živé paměti včerejší zcela zarosenou koupelnu, vydala jsem se už teď na samotném začátku vydávání jídla v menze na večeři. Ostatní holky ještě nechtěly, tak jsem šla sama. Z počátku jsem seděla u stolu jen já, pak si přisedli tři kluci. Takoví frajírci, výrazné náramky na krku i rukách. První si mě nevšímali, pak se ale snažili navázat konverzaci, která mi popravdě úplně příjemná nebyla. Začal se ptát ten, co vypadal jako šéf toho skoro gangu: „Co ty tu tak sama?“ Položit mi takovou otázku samotné v parku, krve by se ve mně nedořezal. Co na takovou otázku odpovědět, usmála jsem se, pokrčila rameny a pokračovala v jídle. „Mluvíš česky?,“ pokračoval. „Jo,“ odpověděla jsem s plnou pusou. „No a co ty tu tak sama?,“ zeptal se znovu. Polkla jsem a rozpačitě říkám: „Holky za chvilku přijdou.“ Nevím, jestli to bylo moudré, teď na ně budou čekat. Tiše se bavili spolu, jen jsem zaslechla, že jsem asi introvertka. Jsem no. Pak už se se mnou nebavili. Já dojedla a cestou na pokoj potkala holky, co šly jíst. Kluci budou rádi, říkala jsem si. Koupelnu jsem měla pro sebe a bleskově toho využila, dokud mám klid. Vysprchovala jsem se, umyla si zuby, oblékla pyžamo, osušku opět nacpala na topení a šla si lehnout a číst. Holky přišly hned, co jsem začala číst. Kamila si sedla k notebooku a některá od vedle šla do sprchy. Neviděla jsem, která z nich. Kamila mi začala číst vtipy z internetu.. Vůbec nebrala ohled na to, že si čtu a tak jsem čtení nechala. Některé byly dobré. Až ji to přestalo bavit, povídaly jsme si. Poprvé jsme si normálně pokecaly. O všem, o škole, o dětství, o klucích, nejlepších, nejhorších a nejšílenějších zážitcích. Poznaly jsme se trochu víc. Nakonec se opět svlékla a odešla do koupelny. Sice jsem opět odvrátila oči, ale dnes jsem se tomu smála. Sama nevím proč. Už jsem to čekala. Byla tam dlouho, já alespoň dočetla další kapitolu a čekala na ni. Myslela jsem, že budeme nějak pokračovat v debatě. Přišla, hodila žiletku do koše, sedla na postel, otevřela šuplík u nočního stolku, vytáhla lak na nehty a začala si je na nohách lakovat. Koukala jsem se do stropu. Řešily jsme holení. Kamča vyzkoušela snad všechny metody, žiletku, různé pásky, elektrické holítko, elektrický epilátor na pár stovek i profesionální v nějakém studiu. Já vyzkoušela jen pásky s žiletkou a zůstala jsem právě u ní. Dala mi za pravdu, jen ji štve nízká životnost a vysoká cena za ty lepší. Pak jsme ještě řešily náš zítřejší ostrý vysokoškolský start a šly jsme spát. Už jsem tak dobře nespala. Bylo mi horko, převalovala jsem se. Kamila taky spala neklidně. Ještě před budíkem jsem koukala do zdi a nakonec i vstala. Kamila ležela s peřinou na zemi. Usmála jsem se a poprvé si ji tak nějak prohlédla. Ani nevím proč. Na záchodě jsem se střetla s Verčou a po návratu na pokoj zvonil mobil. Tentokrát stačil jen jednou na to, aby Kamila seděla. Rozlámaná, mokrá, ospalá. To byla její a vlastně i moje definice. Dnešek měl být jeden ze dvou posledních teplých dnů v roce. Kamča se znovu osprchovala, učesaly jsme se, namalovaly si nějaký ten obličej a vyrazily v letních šatech do školy. Holky od vedle nám už utekly. Kamila ukazovala své čerstvě nalakované nehty v žabkách, já ty své nenalakované neukazovala v balerínách. Ve škole jsme se oddělily a opět potkaly až večer na pokoji. Měla jsem totiž celý den docela roztahaný a pozdě odpoledne zašla na nákupy všeho, co jsem zapomněla doma a na nějaké to jídlo. Kamila opět nahotila u počítače a u ní stála Verča jen ve spodním prádle. Taky nakupovaly, jen moderněji a oblečení. Nebo spíš vzdychaly, co by se jim líbilo, kdyby to bylo tak o 90% levnější. Podlehla jsem a brzy se k nim přidala a vzdychala taky. Zabavilo nás to na dlouho. Nevím, kolik bylo hodin, ale pak už přišla i Tereza, která si byla zaplavat. Jak jsem chtěla bývat první na večeři, šla jsem s holkama v největším frmolu. Ani jsme spolu neseděly, musely jsme si po dvojicích posedat k různých stolům.
Koupelnu jsem si vybojovala až jako druhá. Ale šlo to, bylo štěstí, že Verča je otužilá a díky vysoké teplotě se sprchovala vlažnou vodou. Po sprše jsem si v pyžamu sedla k notebooku a jen tak brouzdala. Počkaly jsme, až se trochu setmí a snad i zchladí a větraly. Nakonec jsme už ležely v posteli a hrály si s mobily. Kamila se na mě zadívala. Koukla jsem na ni a ptám se: „Co je?“ „Nic, jen tak přemýšlím, ty se hodně stydíš, že?,“ zeptala se. „Tak přirozeně, hodně ne,“ řekla jsem. Pořád koukala a říká: „A to jen přede mnou nebo i doma?“ Odložila jsem mobil a trošku nechápavě povídám: „Jak to myslíš? Já se před tebou nijak extra nestydím.“ „Chceš mi říct, že i doma spíš v létě v pyžamu a dlouhých kalhotách?,“ konverzovala nadále. „Jo,“ nechápala jsem. „Bych se upekla, já spím nahá i v zimě,“ konstatovala Kamila. „Ty jsi nikdy nespala nahá nebo aspoň v košilce?,“ vyzvídala Kamila. „V košilce občas spím,“ řekla jsem už trošku neochotně, chtěla jsem změnit téma. „Nahá nikdy?,“ ptala se Kamila. „Ne,“ říkám stručně. „Proč?,“ ptá se Kamča. Trochu kurážněji jsem začala vysvětlovat: „Proč bych to dělala? Bych pak musela častěji prát povlečení a utíkat na záchod v županu. A od toho je to pyžamo.“ Kamila na mě chvíli koukala. Pak se odhodlala a ptá se dál: „Proč bys nemohla jít nahá na záchod?“ „Asi to není moc slušné chodit někde nahá, ne?,“ řekla jsem a hned toho litovala. Nechtěla jsem se pohádat. „Tebe jako doma nikdy nahou neviděli?,“ ptala se. „Posledních třeba deset let ne,“ řekla jsem. „Tebe to neláká?,“ zeptala se Kamila. „Co? Všem se ukazovat nebo spát na Evu? Ani jedno mě neláká,“ řekla jsem. „Neboj se toho, je to příjemné, když je horko,“ řekla Kamila. „To jsem viděla, jak jsi byla ráno mokrá a jak se na tebe to prostěradlo lepilo,“ rýpla jsem si. „Jsi panna?,“ ptala se Kamila. „Ne. A jak to souvisí se spaním?,“ zeptala jsem se. Kamila se smíchem řekla: „Moje drahá, jak bych ti to řekla.“ „Když jsi měla sex, ty jsi měla na sobě pyžamo?,“ zeptala se. „Samozřejmě že ne, ale to jsem nespala. Až jsem šla spát, tak jsem si to pyžamo oblékla,“ vysvětlila jsem. „Takže před svým přítelem se svlékneš a před jinou holkou si nesundáš ani tričko? S tím bys měla něco dělat,“ řekla Kamila. Zavrtěla jsem hlavou, že nesouhlasím. „Tak schválně, sundej si tričko, sundej si horní díl,“ přikázala Kamila. Já opět jen zavrtěla hlavou. „Tak bude to? Jsi nikdy nic neudělala jen tak z hecu? Doufám, že nespíš v podprsence.,“ provokovala Kamila. „To víš, že udělala. A nespím,“ tiše jsem řekla. „Podívej na mě,“ řekla Kamila a měla prsa v dlaních a hrála se s nimi. Koukala jsem na ni. Nahodila tvář něco jako „Tak bude to?“. Sundala jsem si rychle tričko a hodila ho vedle sebe na postel. „Spokojená?,“ zeptala jsem se. „No vidíš. Teď kalhoty,“ řekla Kamila. „Nebudeme to přehánět,“ řekla jsem a natáhla se pro tričko. Kamila vstala, řekla, ať počkám, sedla si na mou postel a tričko chytla a položila vedle sebe, dál ode mě. „Myslíš, že tam máš něco jiného, než já?,“ řekla. Vstala jsem a šla si pro tričko, chytla mě za gumu u kalhot, přitáhla k sobě a zkusila mi je stáhnout. Obnažila mi část boku. Kalhoty jsem si potáhla a stála před ní. „Přeci to teď nevzdáš,“ řekla a zmáčkla mi prso. Couvla jsem, svlékla spodní díl pyžama a hodila to na postel. „Paráda, ani to nebolelo,“ nadšeně řekla Kamila. Stála jsem před ní nahá. Ona mi opět nahá seděla na posteli. „A půjdeme spát. Tohle si raději nechám u sebe,“ řekla, vzala mé pyžamo a pověsila ho ve své skříni. Chvíli jsem ji přemlouvala, ať mi ho vrátí, ale zase mě hecovala a já se nakonec zakryla a ležela. „Není horko na tu peřinu?,“ ptala se . „Není.Dobrou,“ odsekla jsem a otočila se. Kamča zhasla a usínaly jsme. Bylo horko. Peřina se na mě lepila a já neustále myslela na to, že na sobě nic nemám. A to jsem se snažila to ignorovat. Ale byly takové okamžiky, jako například jsem si dala ruku mezi stehna. Já tak někdy spávám. No samozřejmě jsem ji hned měla zpět, když jsem si několikrát za noc sáhla na holý klín. Usnula jsem ani nevím jak. Spala jsem celou noc a vzbudil mě Kamilin budík. Ta už měla otevřené oči a s úsměvem na mě koukala. Já samozřejmě měla zkopanou peřinu někde u noh. „Tak co?,“ ptala se Kamča. Musím uznat, že to nebylo špatné co do kvality spánku. Ale ten pocit ráno a večer mi je nepříjemný. „Dobré,“ řekla jsem tak neutrálně, jako že úžasné to nebylo a úplně na nic též ne. „Tak vidíš,“ řekla Kamila. Vstala jsem a šla do její skříně pro pyžamo. „Co děláš?,“ nechápala Kamča. „Potřebuji na záchod,“ vysvětlila jsem. „No a? Co ti brání? Běž! Si myslíš, že holky ještě nikdy neviděly jinou nahou holku? Tak dělej,“ řekla, vstala a zavřela skříň. Rozhlédla jsem se po pokoji, že bych si na sebe vzala venkovní věci, Kamila mě plácla po zadku s větou: „Tam už běž.“ Alespoň jsem si obula nazouváky, tiše a opatrně otevřela dveře a když nikde nikdo nebyl, přeběhla jsem do koupelny, kde jsem se zamkla. Udělala jsem všechny ranní rituály, chvíli přemýšlela, zda kolem sebe aspoň neomotat osušku a když mi došlo, že by mi Kamila nadala, odemkla jsem a otevřela dveře. Stála tam už Verča, která jen řekla ahoj a zmizela v koupelně. Náš pokoj byl otevřený, Kamila na mě koukala. Vešla jsem do pokoje a za rohem stála Terka, jestli prý nemám ústní vodu. Omluvila jsem se, že nemám. Sjela mě očima až k patám a šla zpět k sobě. Zavřela jsem za ní a cítila se trapně. Tohle nejsem já. Kamila z toho měla legraci. Oblékla jsem si prádlo, šaty, co jsem měla včera a pustila se do jogurtu, co jsem si včera koupila. Kamča šla též na záchod, namalovala se a opět si lehla. Posnídala jsem, vše připravila, koukla na hodiny a ptám se Kamči: „Ty dnes nejdeš nebo jdeš nahá?“ Vstala, obula si žabky, oblékla šaty a řekla: „Vždy připravena, můžeme jít.“ Hleděla jsem na ni, ale nic neřekla a vyrazila na chodbu. Taky to nijak nekomentovala. Opět jsme se u školy rozdělily a na kolej se vracely individuálně. Opět jsem dorazila na pokoj poslední. Tentokrát mě zdržela jedna holčina, od které jsem si měla koupit skripta a tak jsem na ni čekala na druhém konci Prahy. Vrátila jsem se tak akorát se začátkem večeří. Vedlejší pokoj byl dokořán a prázdný. Z našeho byl slyšet hluk. Vešla jsem tam. Holky zase stály okolo notebooku, u kterého seděla Kamila. Opět jen tak. Za ní ale stála i Verča jen tak. A Terka měla jen tanga. „Co je to tu na strip párty?,“ zaskočeně jsem se zeptala. Ani nevím, proč mě to tak překvapilo. Po včerejším večeru a Kamčiné ovlivňovací schopnosti v neprospěch okolí jsem to mohla čekat. „Sundej to a pojď za námi pomlouvat kluky,“ řekla Kamila a já jen zahlédla na monitoru nějakou seznamku. Hodila jsem šaty přes židli i s podprsenkou a stoupla si do zástupu. „Co ty pltě?,“ skoro zakřičela Verča. „Nebuď jak Tereza. Takže holky na tři, jo?,“ zvolala Kamila a začala počítat do tří. Na „tři“ jsem si je sundala ke kotníkům a Terce pomohla Kamila. Přehodila jsem je taky přes židli, Terka je nechala na zemi a pokračovaly jsme. Vidět nás někdo, kdo ví, co by si pomyslel. Asi nic dobrého. Nebezpečně se blížil konec vydávání jídel, takže na pokyn Kamily jsme na sebe hodily jen šaty a vyrazily. Byl to divný pocit. Neustále myslet, abych se třeba nezohnula nebo tak něco. Navíc mi cestou ke stolu spadl ubrousek. Holky se za břicho popadaly, jak opatrně jsem ho zvedala. Pojedly jsme a vrátily se na pokoj.
Překlikávaly jsme různá videa na počítači a střídaly se v koupelně. Samozřejmě jsme zůstávaly nahaté. Ano, i na ta videa jsme se dívaly. Až jsme byly čisťounké, Kamila tam hodila nějaké skupinové lesbické péčko. Co následovalo asi tušíte. „Holky, pojďme to zkusit,“ řekla Kamila. Já se moc netvářila, Terka taky ne a překvapivě ani Verči se moc nechtělo. „No tak, nebuďte srabky,“ povzbuzovala Kamila. Otočila se na židli, jednu mou ruku dala na své prso, druhou na Terčino. Terčinu jednu ruku dala na mé prso, druhou Verčino a Verčiny ruce na Terku a na sebe. Opatrně jsme si je pomačkávaly. Kamila dala ruky mezi nohy holek, pak jednu ruku střídala mezi mým a Terčiným klínem. Nezajížděla dovnitř, jen tak hladila. Všechny jsme se po sobě jen tak dívaly. „Roztáhněte ty nohy,“ přikázala Kamila a my poslechly. To už vrazila prst do Verči, která povzdechla. Pak do mě. Bylo to zvláštně vzrušující. Vytáhla ho z Verči a už byl v Terce. Prstila nás. Terka mi o něco víc zmáčkla prsa. Měla přivřené oči. Líbilo se mi to. Pohladila jsem Terezu po vlasech. Koukla na mě a slastně se usmívala. Verča se uspokojovala sama. Kamila toho nechala, položila mě na svou postel, roztáhla mi nohy a olízla mi ji. Chvíli lízala, chvilku prstila. Bylo to tak dobré, jako bych si to dělala sama. Možná i lepší. Verča položila Terezu pro jistotu na mou postel a taky ji lízala. Obě jsme jedna přes druhou sténaly. Já se držela za prsa, Tereza Verču za vlasy. Když mě přivedla k vrcholu, vyměnily jsme se. Poprvé jsem se dotýkala nahé ženy, poprvé jsem lízala cizí dírku a poprvé jsem prstila jinou mušličku, než tu svou. Kamila byla hladce oholená. Myslím, že to plánovala. Mezitím se udělala i Terka a holky se vystřídaly. Tentokrát byla dřív má postel a holky se spolu líbaly. I já vylízala Kamču až na vrchol. Měla mokrý orgasmus. Nikdy před tím jsem to nezažila. Ani na sobě, ani na někom jiném. Na komu taky. Postříkala mě od brady až po klín. Bylo to zvláštně vzrušující. Jako bych udělala chlapa. Teplá vodička po mě ztékala a Kamila oddychovala. Holky na nás koukaly a zatleskaly. Smály jsme se tomu, i když Kamila moc nemohla. Vystřídaly jsme se. Já zůstala na Kamčiné posteli a šla za mnou Verča, Terka zůstala ležet na té mé a šla za ní Kamila. A vše nanovo. Jen zpočátku jsem se všechny líbaly. Já s Verčou zkusila polohu 69, holky vedle se uspokojily normálně. Veronika chutnala úplně jinak, než Kamila. Nevím, jak to popsat. Takovou chuť jsem nikdy nezažila. Bylo to jako lízat rozteklou zmrzlinu, která nestále někde kape a teče. Tentokrát jsme se udělaly jen já s Terkou, holky nějak nechtěly. No a další výměna. Já šla na svou postel za Terkou a holky spolu. Ty jely. Bylo vidět, že se na sebe těšily. Mlaskalo to, žbluňkalo, čvachtalo a kňučelo. My se jen tak jemně mazlily a koukaly na ně. Terka mi lízala bradavky. Pak já jí. Když jsem ji lízala, holky byly taky na 69, Kamila znovu stříkala, tentokrát přímo na obličej Verči. Ta byla nadšená. Vrchol bylo i to, že jak to na Kamču šlo, zrychlila i ve Verči a tak ve stejný okamžik, co na ti stříkala ji i udělala. Verča zažila dvojí radost. Doslova. Pak ležely vedle sebe a líbaly se, mazlily a hladily. My se už taky jen mazlily. Dvakrát stačilo. Vzrušené jsme ale byly stále. Zajímavé bylo, jak se změnilo mé uvažování. Vůbec mi nevadilo, že se nahé holky válí v mé posteli. Bylo mi úplně fuk, že tam některá z nich tekla a bylo to na povlečení vidět. A pak se to zvrtlo. Verča nás pozvala na jejich postel. Takže začala pravá čtverka. Ležely jsem vedle sebe, spíš na sobě, vedle sebe jsme se nevlezly. Smály jsme se na celé kolo a tak se nekontrolovatelně hrály. Jako v extázi. Nevadilo nám, že začala večerka. Blbly jsme. Znovu jsme se lízaly. Byl to chaos, nevím, kdo lízal mě. Nevím, koho jsem lízala já. Ani nevím, koho jsem prstila a kdo vzápětí prstil mě. Na tom ale přeci nezáleží. Kamile se to tak líbilo, že se na nás nastavila, ruka jí začala lítat, jako by jí šlo o život a mělo ji to zachránit. Bylo nám jasné, co přijde. Už toho nebylo tolik, přes to nás zvládla všechny tři aspoň trošku pokropit. To bylo moc i na ni, jen tak ležela, zhluboka dýchala a když jsem jí tam tři prsty dala, vytáhla si je. My jsme se ale rozjely a mazlily se dál. Verča se převalila na mě a to neměla dělat. Přišla rána. Pak nevím, co bylo, ale bylo ticho a ležely jsem na zemi na sobě. Postel to nevydržela. Až nám to došlo, hrozně jsme se mály a nemohly přestat. Tedy krom Kamily, ta zprvu nadávala, že jsme jí rozbily postel a pak se tomu smála taky.
Byla večerka a shánět správce bylo zbytečné. Osprchovaly jsme se. V rámci úspory času po dvojicích, já s Terezou a holky spolu. Do rána jsme zůstaly, jak nás pán Bůh stvořil. Holky spaly u sebe, já s Kamilou v mé posteli. Najedou mi bylo jedno, že mi ruka sjela na mou pipinu. Vlastně mi nejednou sjela mezi Kamiliny nohy. Na naopak to nebyla výjimka. Spaly jsem k sobě přitulené. Celou noc jsme se o sebe třely. Ale spala jsem dobře.
Další den ráno jsme posnídaly a vyrazily do školy. V šatech, bez ničeho. Byl to nakonec poslední teplý den, proč si ho neužít.
Věděla jsem, že mě kolej a vysoká a vzdálenost od rodičů změní. Jen jsem nečekala, že takto od základu, že ze mě bude jiný člověk. Vysokou zatím studuji a holky se nezměnily. Občas spolu blbneme a je to prima. A nejlepší bylo, když si Verča přivedla na pokoj kluka, který nám chtěl zaplatit kino a my jen řekly, že kino nechceme, že chceme pětku. Ten koukal.

Hlasování

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

feminka
19.9.2019 02:49
Proč možná- POKRAČUJTE*400* a na chuť k psaní*114**114**114*
karelcka
18.9.2019 04:14
*277*Nádherný scénař pro natočení videa *52*
sexuh
28.8.2019 13:24
@Zdenek1206 Není.
Zdenek1206
28.8.2019 13:07
Moc pěkné, je pokračování?
sexuh
27.8.2019 09:20
@feminka Možná. :-)
feminka
27.8.2019 02:58
Četlo se to hezky :) pokračování bude?????*114**114**114*
BigDT
BigDT VIP
26.8.2019 10:18
fakt dobrý
1974marty
26.8.2019 06:45
Stojí mi z toho čtení. Pokračuj
Tatarek20
26.8.2019 03:48
Nádherně vzrušivé čtení a suprově napsaný.*250*
celejtvuj
celejtvuj VIP
26.8.2019 03:23
Pokracuj