Pražský bohém jede na vodu (1.)

2. 9. 2019 ilkren

Řada skvělých nápadů vznikne náhodou. Seděli jsme jednoho příjemného večera zkraje června na plácku před Továrnou na zahrádce, improvizované po současném "hipsterském" způsobu z europalet, a dumali o blížícím se létě. Zatímco naše ředitelka Valérie nad nezbytnou skleničkou aperolu sestavovala seznam letních kurzů a workshopů, já po téhle dobře stavěné čtyřicátnici, díky letnímu outfitu s poprsím nezanedbatelné velikosti lákavě vyrýsovaným, nenápadně pokukoval, až mě vedle mě sedící Ella musela pod stolem kopnout. "Tak co máte kdo na léto v plánu? Musím to nějak vykombinovat, ať není Továrna dva měsíce prázdná.", zvedla Val oči od notebooku, takže jsem rychle očima sjel ze žlábku mezi jejími kulatými prsy stranou. Kupodivu jí namísto plejády exotických destinací bylo odpovědí sborové rozpačité mumlání. "Cože, nikdo nechystá trek v Andách? Nikdo nebude stopovat po Maroku? Meditovat v Laddaku? Ani učit sirotky v Ghaně? Sakra mládeži, co je to s vámi?", zavrtěla nevěřícně hlavou, až se jí bujná ňadra pod halenkou rozvlnila. "Asi nás málo platíš.", dovolil si malíř Honza popíchnutí. "Hele, Honzíčku, některé platím až moc.", dala si Val ruce v bok a já schytal pod stolem od Elly další kopanec, protože mi neuniklo, jak poprsí naší ředitelky v bojovné póze úžasně šponuje nebohou halenku. "Co kdybych ti strhla ze mzdy ušlý nájem za aťas Andrého, holoubku?" Honza sklopil oči a my se začali pochechtávat při vzpomínce na zážitek, starý jen pár dní. Nepopulární umělecký šperkař André se oklepal ze šoku, že podle všeho přivedl do jiného stavu naši ukrajinskou uklízečku Irinu, a když dotyčná už s požehnaným pupkem odjela domů na Ukrajinu, začal projevovat úlisný zájem o novou brigádnici Zdenku. Plachá blondýnka z něj byla nesvá, kroužil kolem ní jako satelit. Pak Lída náhodou vyslechla, jak ji láká do svého ateliéru na "takové speciální šperky". Ten den zrovna Honza přinesl bednu svítících party tyčinek, které splašil na nějakém mejdanu. Chvíli poslouchal Lídu, mlčky se díval na bednu u svých nohou a pak vymyslel plán na záchranu nebohé Zdeničky ze spárů vilného Andrého. Jelikož návštěva ateliéru měla proběhnout už ten večer, vplížili jsme se s Honzou, Ellou a Terkou za šera dovnitř, nastrojili úkladnou léčku, hodnou středoškolských taškařic, a čekali. Jak do ateliéru padl soumrak, přitiskl jsem se tiše blíž k Elle a zahřálo mě, že neodsunula mou ruku, kterou jsem jí diskrétně vklouzl pod halenku. Někdy po osmé dorazila rozechvělá Zdena a brebentící šperkař, který nemarnil čas a hned na plachou blondýnku vybalil své speciální erotické šperky. "Tohle jsou klipsy na bradavky .... velmi populární ... tohle je takový přívěšek na ... ehm...klitoris, slečny si to hodně kupují pro sebe i jako překvapení pro partnera.", žvanil jako v teleshoppingu. "Ono je to nejlepší vyzkoušet. Co by tě tak nejvíc zajímalo?" "Když já nevím...", vzdychla konsternovaná Zdenička, ale k našemu úžasu utrápeně dodala: "Tak třeba to na ty bradavky?" a jako zhypnotizovaná se vysoukala z topíku, z pod nějž vyklouzla roztomilá, hrotitá dívčí ňadra se světlými bradavkami. "Máš rozhodně větší.", zašeptal jsem do ucha své milé, která mě láskyplně dloubla do žeber. Zdenka se sklopenýma očima dala ruce za záda a vypnula svou nahou hruď s bábovičkami odhalených prsou proti Andrému, který jí vzápětí vrcholky obou dívčích ňader okrášlil svými cetkami. "Je to ... zvláštní", zamumlala a jako zmámená nechala Andrého, aby jí rozepnul džínové šortky, pod kterými měla roztomile pruhované kalhotky se Snoopym, které ji hezky zdůrazňovaly obrys pahorku. Sledovali jsme, jak jí je šperkař stahuje a mlsně slintá v podřepu před růžovou lasturkou, jemně ochmýřenou světle kudrnatými chloupky, upravenými do úzké čárky, a čekali na signál k akci. Jenže Honza, notorický děvkař a ctitel krás ženského těla, úplně vypadl z role vůdce a sám se kochal svěží nahotou nebohé Zdeničky. A tak to nakonec byla Ella, kdo první s hlasitým křupnutím zlomil svazek světelných tyčinek v ruce. Vzápětí ji následovali ostatní a v šeru místnosti zaplálo chemicky barevné světlo. "André !!!", zahromoval hlubokým hlasem Honza. "Pamatuj na Irinu!", dodali jsme my tři změněnými hlasy jako chmurný sbor a zakroužili dokola světelnými tyčinkami. Zdenka zaječela a vzápětí, tak jak byla, jen s rukou před klínem a ňadry žertovně poskakujícími, s klipsy na vrcholcích vesele cinkajícími, vyběhla na chodbu. Vzápětí za ní jsme vyrazili s hlasitým smíchem i my a prchali jsme před divoce nadávajícím šperkařem. Kavárna byla plná večerních hostů, kteří jen těžko chápali, proč se kolem baru přehnala nejdřív úplně nahá mladá dívka, za ní dav magorů, odhazujících za běhu svítící tyčinky, a průvod uzavírá divě gestikulující muž s kleštěmi v rukou. Situaci jakž takž zachránila Dita, která vyšla zpoza baru, uklonila se a pronesla: "Dámy a pánové, viděli jste experimentální divadelní skeč Útěk." Po chvíli šokovaného ticha se spustil potlesk, zprvu nesmělý, ale postupně sílící, takže i zpitomělý André chvíli vypadal, že se ukloní.

V nastalém zmatku se nám podařilo zmizet, ale smáli jsme se celou cestu do Ellina bytu, než za námi zapadly dveře a já ji umlčel dlouhým polibkem, během kterého jsem vklouzl rukama pod její sukni a stiskl ten pěkný, kulatý zadeček. Kolem kotníků se nám otřel Tim, ale pak zase moudře ustoupil do svého pelíšku. Zvykl si velmi rychle na to, že po návratu domů se s Ellou nejdřív věnujeme náruživě sobě navzájem a teprve potom jemu. Ani tentokrát tomu nebylo jinak; za stálého líbání se jsme se nějak dostali do obýváku a tam už se Ella se smíchem skácela na gauč a přitáhla si mou hlavu k rozepnuté halence, pod kterou neměla podprsenku, takže jsem se mohl vzápětí zmocnit naběhlých bradavek na jejích malých ňadrech a vsát je mezi rty. Během prvních dní poté, co jsme se stali milenci, jsem byl při každém milování zvědavý, jaké bude mít Ella prádlo. Trvalo asi týden, než mi došlo, že podprsenky prakticky nenosí. Její malá, pevná prsa jejich oporu nepotřebovala a Ella volila tak rafinované oblečení, že to nijak vyzývavě nepůsobilo. Jen já věděl, že když jí rozepnu na boky ty hezké šaty nebo vyhrnu halenku, vzápětí mi před očima poskočí její nahé "holky" a Ellu, jakkoliv na veřejnosti zachovávala svou upjatou cudnost, evidentně těšil očividný fakt, že mě její malé poprsí a to, že je mi nahé k dispozici pod jakýmkoliv jejím oblečením, silně vzrušuje. Já měl zase radost z toho, že jakkoliv mé nemravné návrhy minulé měsíce s břitkou ironií rozhodně odmítala, teď když jsme k sobě patřili, byla Ella v posteli vášnivá, náruživá a vynalézavá v míře, kterou jsem od ní zprvu nečekal. Byla zjevně spokojená se svým tělem a dokázala s ním věci, které mě uváděly do extáze. A téměř vždycky měla chuť. "Elli? Víš, co mě udivuje?", nadhodil jsem, když jsme leželi po jednom zvlášť dlouhém milování celí udýchaní na koberci. "Že jsi taková nymfomanka." "Ale jdi...", usmála se polichoceně a beze studu si otřela z bříška mé cákance zmačkanými kalhotkami. "Náhodou... já to dělám ráda, mám ráda tebe a poslední rok jsem v posteli neměla chlapa, tak to musíš brát. A nejsem žádná zvlášť náruživá onanistka, sestry v klášteře nám to zakazovaly.", dodala jedovatě, aby předešla mým infantilním dotazům.

Že to dělá ráda jsem se přesvědčoval skoro denně. Jednoho večera, kdy jsme na sebe výjimečně nevrhli hned za dveřmi, jsme usadili ke sklence vína. Ella najednou vstala, beze slova si zvedla sukni a přitáhla si mou hlavu k podbřišku. Neměla na sobě kalhotky, takže vzápětí jsem jí už jazykem projížděl sametové chloupky její kudrnaté houštinky a dráždil špičkou jazyka malý poštěváček i rychle vlhnoucí dírku. Na terásku naštěstí z okolních domů nebylo moc vidět, Ella se navíc s neutrálním výrazem chytila zábradlí, takže to vypadalo, že se prostě ve vlahém podvečeru rozhlíží, i když ve skutečnosti už jí vzrušená mušlička tekla až na stehna. Činil jsem se jazykem jak se patří, vsával bochánky jejích pysků i vzrušený klitoris a zajížděl do horké štěrbiny právě tak hluboko, abych v Elle stupňoval touhu cítit mě v sobě ještě hlouběji. Proto se také nakonec vzdala slasti nechat si frndičku lízat ve prospěch toho, že klesla ke mně a rychle mi z kalhot vytáhla ztopořený klacek, který si vzápětí nasměrovala mezi stehna. Ucítil jsem na žaludu horké vlhko její vzrušené mušličky, kterou se o něj chviličku třela, než se dostala dírkou přímo nad něj a dychtivě dosedla. Objal jsem její zadeček a nechal ji pohupováním boků nabodávat se mi na péro, které jí projíždělo štěrbinku, až to tiše mlaskalo. Ella s přivřenýma očima své pohyby postupně zrychlovala, opřela se koleny o lavičku, na které jsem seděl, a střídavě se vypínala a znovu dosedala, až se prohnula, s očima pevně zavřenýma se mi skoro zakousla do ramene a s tlumeným hekáním se nádherně udělala.

"Miláčku, doufám, že myslíš na mě, ale nech si to na domů, tohle vypadá divně.", vrátil mě Ellin šepot do reality. Lehkým pohlazením přes kalhoty mě nenápadně upozornila, že díky tomu, jak jsem se zabral do vzpomínek na nedávný sex s ní, mám přes kraťasy zřetelnou erekci. Rychle jsem se zaposlouchal do doznívajícího pošťuchování Val a Honzy. Naše taškařice v Andrého aťasu byla sice podařená švanda, ale měla dva negativní dopady. Zdenička se už vrátila do Továrny jen proto, aby si rychle posbírala svršky, a bez rozloučení svou brigádu u nás ukončila. "Škoda, vždyť jsme to mysleli pro její dobro. A ta její kůzlata...", vzdychl Honza a schytal štulec od své oficiální milenky Simony, která se jinak líčením celé estrády náramně bavila. Druhý den ovšem nasupený André s okamžitou platností vypověděl pronájem svého ateliéru. Podle toho, jak se změnil výraz jeho tváře z odhodlaného na vyděšený, zřejmě nepočítal s tím, že Val jeho výpověď bez mrknutí oka přijme. "No nic, milé děti, ono se to nějak poddá.", usmála se na nás na podvečerním posezení. "André nás všechny více méně sral, každopádně nájemní smlouva na podobně ramenatá gesta pamatuje, takže s kaucí se může rozloučit a od září jeho aťas bez problémů pronajmu, zájemci se mi hlásí průběžně. Teď musíme doladit to léto." Naštěstí kombinace její manažerské zkušenosti a naší upřímné snahy přinesla solidní letní program, přestože mužskou část našeho myšlenkového trustu zřetelně rozptylovala nová barmanka Broňa, předzvěst sezónních brigádnic, které každé léto po skončení semestru do Továrny dorazily. "O Broně mi doufám nebudeš tvrdit, že je má menší než já.", sykla jedovatě Ella, když se dotyčná nad nás naklonila s další rundou piv, až se jí solidní čtyřky, ve výstřihu letních šatů dost odvážně nespoutané podprsenkou, zřetelně zahoupaly kousek od mého obličeje. ""Hele, přestaňte řešit dudy naší Broni, zbývá nám zaplnit poslední týden.", okřikla nás Val, když výstavní prsatice odkráčela s prázdnými krýgly s jistotou i půvabem Bavoračky z oktoberfestu.

"No a co kdybychom ten týden fakt zavřeli a někam si vyrazili?", nadhodil jsem. Několik párů očí se na mě překvapeně otočilo. "Jako team building? To jako v nějakým blbým korporátu?", pronesla štítivě Terka, která byla od nedávného rozchodu s kravaťákem, který jí sice dva měsíce těšil klín s vytrvalostí zamilovaného študentíka, ale neprozradil jí, že je ženatý, na soukromý sektor radikálně kritická. "No ... to už jsme nezkusili pár let, co?", mrkla Val na Ellu a Honzu, jediné pamětníky mezi námi. Ella mi později, když jsme se zase úžasně pomilovali, roztomile zadýchaná neochotně a v náznacích poodhalila, že první a poslední team building továrenské party před pár lety skončil na jakési chalupě dost složitými vztahovými propletenci, co následně nadělaly hodně zlé krve. "Jako že jste si střihli grupáč?" "Bože ne, ty jsi fakt debil. Samozřejmě, že ne. Jen tak jako postupně během týdne ... každá s každým ... a tak.", zavrtěla hlavou, až se jí nahé kozičky s dudlíky bradavek po milování pořád vztyčenými roztomile zahoupaly. Toho večera ale byl můj návrh na společný výlet kupodivu po kratší debatě přijat a za cíl byla zvolena voda, konkrétně Sázava. V povznesené náladě jsem se při šestém pivu svěřil, že mi o splouvání Sázavy vyprávěl dost barvitě můj strýc, který tam prožil v mládí řadu peprných příhod. Samozřejmě jsem své sdílnosti vzápětí litoval. "Aha, takže posázavský Casanova? Erotoman a sociopat zneužívající létem a sportovní aktivitou zmámené dívky a ženy, proč jen mě to u vaší rodiny nepřekvapuje?", ušklíbla se Ella a zavrtěla hlavou, až se její malá prsa lákavě zahoupala pod přiléhavou halenkou. Láskyplně jsem je očima polaskal a štiplavou poznámku už ze zvyku přešel. Ani potom, co jsme spolu začali chodit, neubrala ironická černovláska na své jízlivosti, takže řada lidí o tom, že my dva jsme pár, neměla dlouho ani potuchy. "Počkej, a tohle ti strejda vyprávěl, když rodinka jezdila Sázavu?", vykulil oči malíř Honza a v jeho případě bylo v hlase slyšet spíš obdiv. "No, že by mi v mých deseti ukazoval z lodi prstem a vykládal, kde kterou ohnul, to přímo ne, ale z těch poznámek si v pubertě člověk leccos domyslí. A zbytek mi dopověděl už v necenzurované verzi, když jsem přišel vloni do Prahy. Strejda tu léta žije, dělá v nějakém hydrologickém výzkumáku, i když teď už je v důchodu. Vyprávěl mi, že to léto tam prý sbíral data na diplomku. Když jsem přišel na školu, párkrát jsme byli spolu na pivu. A naši odbornici na deviace jistě potěší, že se nikdy neoženil a žije sám.", rozhodl jsem se přece jen vrátit Elle její štulec. "Za všechny jím svedené vodačky dělám křížek.", vzdychla teatrálně. "Moc se neraduj, posledně mi říkal, že sbalil nějakou slovenskou servírku, které je jako nám." "No jo, servírky, to jsou rajdy, větší děvky jsou už jen barmanky.", pokrčila Ella rameny, až se všichni rozesmáli. Od toho večera byl vodácký výlet braný za hotovou věc.