O robertkové Růžence

Zkráceno a volně přeloženo ze souboru lidových pohádek :-).
Za sedmero horami, za sedmero řekami, za sedmero kopci a sedmero lesy leželo jedno pohádkové království. Vládl tam král s královnou a zdálo se, že tam všichni žijí šťastně i slastně.
Jak už to tak v životě dospěláků bývá, král i královna neměli jen pravidelnou stolici, ale měli kupodivu i pravidelný sex. Královský sex měl jednu zvláštnost, na jeho průběh dohlížely tři ženštiny. Dnes by se řeklo odborné poradkyně, ale tehdá se jim říkalo, bůhvíproč, sudičky. Dohlíželi na královský sex už od nepaměti a nikomu to nepřišlo divné a nikdo už také nevěděl, proč tomu tak je. Nu milé děti, odpověď je jednoduchá. Všichni v království měli rádi klid a když královna nebyla králem dostatečně ukojená, byla nervózní, protivná a někdy až vzteklá. Když šla, tak dupala, dveřmi bouchala, král se nemohl soustředit na vládnutí a poddaní z toho byli na padnutí. Nu ano, mohla si „to“ sice královna udělat sama, ale tenkrát, to bylo proti přísným mravům, které říkaly, že král může souložit jen s královnou a autoerotika nebyla povolena. Tak přísná pravidla platila v té době nejen na královském dvoře, ale i v celém království.
Každá z těch tří sudiček měla svůj důležitý úkol a protože král neměl žádnou ex, tak vlastně ani nevěděl, jestli má královna s ním sex best a nebo běs. Proto byla první sudička k ruce královně, aby ji pomohla skvěle prožít sex. Napovídala jí, jak se nastavit královu laskání, jak si užít jeho tvrdého královského údu a zároveň ho dráždit, aby byl plně uspokojený i on.
Druhá sudička se starala o to, aby se král dotýkal královny na jejich citlivých místech, poznal a laskal její erotogenní zóny, líbal ji na prsou, jazykem objížděl dvorce bradavek, hladil její klín, prsty jí masíroval poštěváček a aby mu také tohle všechno působilo potěšení spojené se zvyšující se erekcí. Zkrátka, aby král poznal, že královnu už roztoužil a tak rozdělal, že nastal ten správný okamžik do ní vrazit tvrdý nadržený královský ocas až po koule a řádně její vlhkou dírku protáhnout.
Třetí sudička, však nebyla jen tak někdo, bylo to starší nevlastní sestra královny. Tahle sudička měla na starost to nejdůležitější - královské plánované rodičovství. Tehdy neznali hormonální antikoncepci ani nitroděložní tělísko, kondomy byly ještě v plenkách, tedy spíš v ovcích a tak se museli spolehnout jen na přerušovanou soulož.
Král neměl třetí sudičku vůbec rád, no komu by se taky líbilo, aby ho v tom nejlepším řízla rákoskou přes zadek a tak mu nedovolila vyplnit královninu orgasmem pulsující jeskyňku výstřiky horkého bílého královského spermatu. Nejvíc však nenáviděl, když mu podkopla zlacenou dubovou stoličku vykládanou polodrahokamy. Král byl totiž o pohlavek menší než královna a měl to moc rád na stojáka. Tak když chtěl maximálně uspokojit svoje choutky, vzal stoličku, stoupl na ni a šoupnul ho hned královny a přirážel jako o život. Když začal poulit oči, což bylo neklamné znamení, že to na něj jde, tak mu třetí sudička s chutí prostě tu stoličku podkopla. Mimochodem tahle nevraživost mezi králem a třetí sudičkou byla vzájemná. Třetí sudička byla přesvědčená, že podle práva staršího by měl král pravidelně souložit s ní a né s její mladší sestrou. Navíc byla z toho asistování věčně nadržená a protože nebyla hezká, musela si to dělat sama robertky, což jak víme, bylo zakázáno. Kdo z vás, milé děti, neví co je to robertek, tak to je taková imitace, náhrada údu, ztopořeného klacku, tvrdého jako kámen a vždy připraveného k akci.
I stalo se jednou, že král tak nějak nestíhal a proto rozeslal sudičkám pozvánku k dohledu na pravidelný královský sex pozdě a navíc nerozvážně použil SMS - Starou Mluvící Sovu. Sotva sova doletěla k první sudičce a vyřídila pozvánku, hned letěla předat zprávu té druhé a když letěla k té třetí, potkala MMS - Mladou Mluvící Sovu a zakecala se s ní. Tak dorazila k třetí sudičce se zprávou až v době, kdy král s královnou na ni už nečekali a vesele kopulovali jen pod dohledem první a druhé sudičky. Třetí sudička hned spěšně vyrazila na královský zámek a když otevírala dveře do královské ložnice uvítal ji králův táhlý výkřik, jak se zrovna krásně udělal a všechno to své bílé horké královské sperma vystříkal do královny.
„Co jsi to králi učinil, vždyť ty jsi královně naštěkal do boudy a ta bude gravidní. Proklínám tě za tvou nezodpovědnost a proklínám i celé tvé království. Až se to dítě narodí, bude to nymfomantická holka a nebude si se svým chtíčem vědět rady. A až ji bude 18 let, napíchne se krajem své mokré jeskyňky na robertka, celé království naráz usne a zaroste trním tak hustým jako rok neoholené ženské přirození,“ se zlověstným smíchem odešla třetí sudička po tomhle děsivém proroctví z královské ložnice.
Královna ještě prožívala poslední vlnu orgasmu a vychutnávala si ten pocit rozlévajícího se horkého královského spermatu v jejím lůnu. Král ho z královny vytáhl a sedíc na kraji královského lože bědoval s hlavou v dlaních: „Co si jen počneme, co budeme dělat?“
Královna jen tiše ležela na posteli zatím co první a druhá sudička pokukovaly po králi, šeptaly si a občas se zahihňaly.
„Co máte za problém?“ ptal se jich král.
„No my žádný, ale ty dost velký,“ vypadlo z nich unisono.
„A kdybych se z toho zkusil vylízat, teda vylízat všechno co jsem vystříkal, pomohlo by to?“ ptal se král dál.
„Určitě bys potěšil královnu a jejího poštěváčka, ale zasunul jsi příliš hluboko a stříkal hodně mohutně, to nemá šanci na úspěch,“ povídala první sudička.
„Ba ba, jsi to králi pěkný kanec a připrav se, bude tě to stát ještě velký ranec,“ přisolila si ta druhá.
„Teď jsme tu už zbytečné, tak my jdeme. Zkusíme cestou podumat co s tím proroctvím třetí sudičky,“ bouchly sudičky dveřmi a byly rázem pryč.
Jak zmizely, královna se na loži protáhla, nohy do široka roztáhla a králi ukázala, jak její roztoužená jeskyňka žadoní o další nálož horké šťávy.
„Pojď králi, jen pojď, dáme ještě jedno kolo, chtěla bych, abys mi to udělal zezadu a znovu se do mě stříkal, teď je to už stejně jedno a je to skvělý pocit cítit jak se ve mně tvé horké sémě rozlévá,“ lákala ho vilným hlasem.
Už z toho nebylo nic, králi se nepostavil a to se královna sexsakra snažila, kouřila, honila, koule lízala, ale darmo platné, král dokázal myslet jen na tu věštbu. Příští měsíc to královna nedostala a tak bylo jisté, že je opravdu v tom. Králův sexuální život se změnil. Sice mohl do královny stříkat podle libosti, to aby udělal královskému potomku hustou kštici, ale pravidelný sex už nebyl tak pravidelný a ty dvě sudičky ho při tom strašně rušily. Vydal proto královský výnos zakazující sudičkám koučovat královský sex a vůbec být u něj. Zároveň povolil autoerotiku, ale jen rukou a pamětliv hrozné kletby třetí sudičky, postavil robertky mimo zákon, zakázal je. Vyhlásil robertkovou amnestii a za čas nechal udělat šťáru ve všech domech království. Všechny nalezené a odevzdané robertky pak nechal hodit na jednu velkou hromadu a spálit je.
Jak už to na světě bývá, za devět měsíců přišla na svět holčička a dali jí jméno Růženka. V noci se u její kolébky zjevily všechny tři sudičky.
„Tak za 18 let si tu nehodí hrbem ani jedna, ani jeden,“ uštěpačně prohodila třetí sudička.
„Jsi tak zlá, ale to máš z toho, že s tebou nikdo nechce souložit, ani festový fisting ti udělat, o orálu po ránu ani nemluvě. Kdybys si skočila na kosmetiku, nějakého rytíře prcíře by jsi určitě klofla,“ povídala ta první sudička, „no a abych tu nemlela pantem zbytečně, doplním tvou nechutnou věštbu. Až se v sousedním království narodí královně druhý kluk, tak si v dospělosti vybere naši Růženku za manželku, najde ji, zamiluje se na první pohled a udělá jí to tak dobře, že její mohutný orgasmus zlomí tvou zlou kletbu.“
„Ano, přesně tak a až bude tvá kletba sexem zlomena, za trest stane se z tebe rázem zlá stará stařena, která bude mít povadlá prsa až na břiše a vytahané břicho na kolenou. Prostě už si nikdy nevrzneš i ten robertek z tvé ošklivosti změkne a zvadne,“ doplnila kontra věštbu druhá sudička.
„Hahá, to bude až na svatýho dyndy, to přece ví každý, že sousední královna je frigidní a král na kluky, to vám vy sudlice jedny nemůže klapnout, to ani náhodou,“ měla hned po ruce odpověď třetí sudička.
To co nevěděla, bylo, že první a druhou sudičku najal nejvyšší komoří sousedního království, aby konečně začaly ty věci kolem sexu fundovaně fungovat i u nich. Šlo to zatím ztuha, ale určité pokroky se sudičkám podařilo dokázat. Ukázaly královně, že i frigidka může v sexu nalézt potěšení a dokonce i uspokojení. Králi zase ukázali, že i královna má svou hnědou dírku a když královna chce, tak může pořádně protáhnout královi i tu jeho. Královna pod oborným vedením totiž zjistila, že ji vzrušuje dominace a král, docela dlouho netušil, že oslovení subík není jen další královský titul. Královna byla dole mokrá, sotva pomyslela na to jak král poslušně plní všechny její příkazy, děkuje a omlouvá se, a pak mu za to ještě pořádně seřeže zadek. Tenhle přístup kupodivu překonal její frigiditu a dokázal ji přivést až k bouřlivému orgasmu. Královna se zamilovala do používání bičíků (její nejmilejší byla devítiocasá kočka), plácaček, také svorky ji nebyly cizí a z daleké orientální říše si nechala dovézt připínací úd – říkala mu důvěrně připínáček, aby ho mohla králi vrazit do zadku a řádně mu ho projet. A když objevila kouzlo královské mučírny, nechala propustit všechny vězně, mučírnu renovovat, vygruntovat a doplnit o nové kousky mučících nástrojů.
V mučírně si neužívala jen královna, ale také král se hned po první lekci v novém titulu úplně našel, zvlášť když musel kouřit katova pomocníka, zatímco královna škrábala devítiocasou kočkou jeho záda a přitom pilně mu řádila v jeho vznešené zadnici připínáčkem. Při jedné z lekcí si královna uvědomila, že jí tikají biologické hodiny a že by měla pořídit následníka království. Napadlo ji, že by mladý král mohl kralovat a ona by měla krále v mučírně k dispozici na 24/7 což ji okamžitě velmi vzrušilo. Proto lekci zakončila tím, že krále natáhla na žebřiny, vrazila mu do pusy připínáček a rozkázala mu, aby ho řádně kouřil. Sama se intenzivně věnovala jeho královskému údu a až si byla jistá, že stačí jen maličko, aby explodoval v mohutném výstřiku, nasedla na něj a sedmi rychlými přírazy dovedla krále k vyvrcholení. Králi vypadl překvapením připínák z pusy, takhle luxusní vyvrcholení a mohutné stříkání ještě nezažil. Při téhle lekci král konečně poznal rozkoš, kterou muži přináší mokrý ženský klín a přestal myslet jen na chlapské suché hnědé dírky. Královně se tak podařilo spadnout do jiného stavu a její biologické hodiny zase začaly tikat potichu. Za osm a půl měsíce se královně předčasně narodili dva kluci – dvojčata. První na svět přišel Pavel a jako druhý Petr.
Co se mezitím událo v království, kde se narodila Růženka? Nic moc, jen králův sexuální život se po narození Růženky podruhé hodně změnil. Královna měla velký strach z otěhotnění, tak ho králi jen honila nebo kouřila, ale zasunout ho nepustila a to ani do zadečku, to by byl problém panečku, kdyby se do ní zase vystříkal. Růženka dorostla a stala se z ní neuvěřitelně vnadná roštěnka. Byla štíhlá, oblý zadeček, trojky prsa, vlnité blond vlasy po lopatky, prostě pornostar nejednoho puberťáckého snu zakončeného polucí. Věčně ji svrbělo mezi nohama a neuměla si s tím pocitem poradit a nemohla přijít na to jak se ho zbavit. Královna ji utěšovala a slíbila ji všechno vysvětlit, až ji bude 18 let. Do té doby měla Růženka používat intimku, která zachycovala vlhkost z jejího vzrušení a když byla úplně sama, tak si mohla prstíkem jezdit ve štěrbince a masírovat poštěváček. Hlavně si nesměla nic strkat ani na okraj své mokré jeskyňky, jinak by všechny v království naráz postihlo velké neštěstí. Růženka byla poslušná dcerka a proto si jen několikrát denně, podle chuti, odskočila do staré věže, kde si v patře projela štěrbinku, namasírovala poštěváček a při tom se krásně udělala. Moc se jí to líbilo, jen jí stále při tom něco chybělo a mačkání prsou a tahání bradavek při tom, to nebylo. Tak to šlo až ke dni jejích 18 narozenin. Ten den si to už udělala třikrát a moc se těšila, až ji královna vysvětlí a prozradí, co jí vlastně chybí. Bylo něco málo před polednem, když si to šla udělat do věže počtvrté. Musela spěchat, protože přesně v poledne měl začít slavnostní oběd. Ve věži vyběhla po schodech do důvěrně známé místnůstky, sundala si kalhotky a připravila čerstvou intimku. Potom se pohodlně usadila v koženém křesle, vykasala si sukni, rozhodila nohy na opěradla a ukazováčkem pravé ruky si začala přejíždět přes hrbolek poštěváčku. Hned po prvním přejetí ucítila ten nádherný elektrizující pocit, to rozkošné napětí, které se od jejího poštěváčku rozlévalo přes břicho, bradavky až do hlavy. Za chvíli byla pořádně vlhká a tok její vlhkosti nezastavila ani hrázička, ani análek. a na spodničce se z ní vytvořil docela slušně velký flek. Když ji k orgasmu chyběl malý kousíček, vrzly dveře. Růženka se okamžitě přestala dráždit, přitáhla nohy k sobě, přehodila si přes ně sukni a ještě stačila nohou kopnout pod křeslo spoďáry i s intimkou. Ve dveřích se objevila ženština, která vypadala podezřele vlezle, něco jako podomní prodejce elektřiny, ale byla to, milé děti, ta třetí sudička.
„Co tady děláš?“ ptala se té ženské Růženka.
„Přišla jsem ti popřát k narozeninám,“ povídala ta žena, „a přinesla jsem ti ukázat vzorkovník těch nejbáječnějších věciček na světě a jestli si něco objednáš, dostaneš super dárek zdarma.“
„Tak na tohle ti neskočím,“ opáčila Růženka, „k nám do království totiž občas dojíždí snědí obchodníci se stejnou nabídkou a když ukáží první fake, dostanou co proto, až mají obličej jako krvavý stejk!“
„Já mám ale prvotřídní zboží, na to se můžeš spolehnout a navíc vím, co tě trápí,“ povídala ta ženština a přitom otevřela cestovní kufřík. V kufříku byly dvě patra s přesně vyříznutými boxy a v každém boxíku si hověl robertek. Růženka vstala z křesla a zůstala stát s pusou otevřenou, rukama si přitiskla šaty na klín a přes vrstvy látky cítila to bušení vzrušení. Oči ji až přecházely, z těch tvarů, těch velikostí a barev.
Tušila, jaká věc se v každém z boxu krčila a vyhrkla: „Ale paní, to je u nás přece zakázané a stejně nemůžete vědět, co mě trápí.“
„Nemusíš se vůbec bát, dnes je poslední den, co jsou tyhle báječné pomůcky zakázané. Od zítra si jich budou užívat všechny ženy v království podle libosti. Neříkej mi paní, jsem tvoje teta a proto také vím, co tě trápí,“ říkala a strkala Růžence kufřík pod nos třetí sudička.
Růženka natahovala ruku nad robertky jako zmatený šachista, který neví jakou figuru vybrat pro příští tah. Nakonec se zastavila nad velkým růžovým dildem s mohutným žaludem a povrchem protkaným hrubými vystouplými žilami.
Vyndala ho z boxu a vydechla: „Wauuu o takovém dráždidle jsem vždy snila.“
Hmouřila oči a zkoumavě si ho prohlížela a už viděla, jak ten mohutný žalud otlouká o svůj venušin pahorek a potom jím rozhrnuje svou štěrbinku, aby ho plnou silou opřela o svůj citlivý poštěváček, jezdila s ním sem a tam až do úplného vyvrcholení.
„Ten je pro začátek moc velký, nepřinesl by ti tu správnou rozkoš, věř zkušené,“ povídala teta sudička, „raději vyzkoušej tenhle s kovovou špičkou, je na baterie, ten tě zaručeně dostane, vystřelí tě do výšin vzrušení, které jsi ještě nepoznala.“
Růženka si vzala do rukou kovového robertka a s mírnou nedůvěrou. Byl, pravda skvěle vyroben, zlatá hlavice byla ledově chladná a tím na rozjezd dráždění přímo stvořená. Zaoblená špička dávala tušit ten správný tvar pro maximální dráždění poštěváčku. Tělo měl robertek pokryté hladkou černou kůží a to zase poskytovalo luxusní dojem a perfektní úchop. Ve spodní části bylo kolečko, které spouštělo vibrace a regulovalo jejich intenzitu. Sotva se ho Růženka dotkla, roztančil se robertek vibracemi v jejích rukách. Růženka přivřela oči, své vzrušení už nedokázala ovládat, neudržela se a nahlas zavzdychala, přitom cítila, jak se jí k sobě lepí stehna vlastní vlhkostí, kousala se do rtu, ale marně, vzrušení bylo silnější než její vůle.
Teta sudička Růženku pozorovala a náhle navrhla: „Je to tak vzrušující, pojď, dáme si závod, kdo se udělá rychleji. Ta, která vyhraje, si vybere robertka a ta druhá ho zaplatí, platí?“
Růženka byla tak nadržená, že se vůbec nežinýrovala, jen přikývla a rovnou hupla do svého křesla. Vykasala sukni a rozhodila nohy, tak jak byla zvyklá, když si to dělala sama. Nedočkavě si projela štěrbinku koncem robertka. Tušení, že chladný kov, který se bude dotýkat jejího rozdováděného poštěváčku, znásobí její rozkoš, ji nezklamalo. Oblým koncem robertka s rozkoší rozhrnovala svou štěrbinku, jako když sportovní člun rozráží hladinu. A když k tomu pohybu přidala jemné vibrace, rázem se ocitla na kraji ráje.
„Počkej, počkej, kam chvátáš?“ ptala se jí teta sudička a uvelebovala se vedle na malém sofa. „Já ještě nejsem ani na startovní čáře a ty jsi snad ve finiši,“ povídala s úsměvem, zatímco si vybírala svého favoritního robertka. Nakonec z boxu vytáhla robertka na baterie s perličkami kolem obvodu. Zapnula ho a se vzrůstajícím vzrušením pozorovala rej perliček a cítila nejen vibrace robertka, ale také zvyšující potřebu se udělat.
Růženka zčervenala, vypla vibrace, ale chladný dotek robertka na poštěváčku si vychutnávala dál. Teta sudička si udělala na sofa pohodlí, stáhla si spodní prádlo s nohavičkou, vykasala sukni a na světlo vykoukla její chlupatá beranice. A když rozhodila nohy, rukama si roztáhla štěrbinu na strany tak vykoukla její jeskyňka, která ale nebyla žádná malá jeskyňka, vypadala tak obrovsky jako vjezd do pískovny.
Růženka se podívala a lekla se: „Teto, tobě jsou snad vidět až mandle!“
„Tak tři, dva, jedna, teď,“ odpočítala start teta sudička a jen to dořekla, zabořila rotující perličky do své štěrbiny a začala si zkušeně krouživými pohyby ze strany na stranu masírovat svůj poštěváček.
Růženka nezůstala pozadu, otočila regulátorem a otáčky jejího robertka hned vyletěly na maximum. Zavřela oči, soustředila se na své pocity, vibrujícím robertkem přejížděla po poštěváčku, vlnila svými boky a nahlas vzdychala. Když už byla jen malý kousek od toho aby se udělala, uslyšela tetu sudičku jak křičí, že už je, jak doslova řve při orgasmu. Přestala se dráždit, otevřela oči a viděla, že teta sudička má pravou rukou robertka vraženého ve své díře, pohybuje s ním dovnitř a ven, levou rukou si mačká prsa, až jí vyskočily z výstřihu šatů. Bylo na ní vidět, že s ní lomcuje první vlna vyvrcholení a připravuje se ta druhá, mohutnější. Pravou rukou ještě zrychlila pohyby robertkem ve své díře a levou rukou si začala tahat bradavky. Vydávala přitom skoro až zvířecí zvuky, skučela a kňučela. Najednou levou rukou tak silně stiskla svou bradavku, až jí zbělely prsty a zároveň zarazila robertka do své díry tak hluboko jak jen mohla. Celé její tělo ztuhlo, na chvilku přestala dýchat, aby se vzápětí začala třást a za vzlykotu ji z klína začaly stříkat mohutné proudy tekutiny, které dopadaly na podlahu.
Vyhrála baba jedna, proletělo Růžence hlavou, ale ten její dvojitý orgasmus byl tak úžasný, taky to tak chci! Vytrčila pánev a rukama vedla vibrujícího robertka přes poštěváček přímo do své roztoužené jeskyňky. Sotva se robertek dotknul okraje její jeskyňky, zamotala se jí hlava a už nestačila vůbec nic udělat.
Jako z velké z dálky slyšela tetu sudičku jak se směje a říká: „Já jsem proklela tohle království a tohle bylo to tajemství - neměla jsi do svých 18 let poznat vaginální orgasmus a kdybys se o něj jen pokusila, celé království usne a už se nikdy neprobudí.“
Prokletí třetí sudičky se tak stalo skutečností. Všichni v království naráz usnuli, tam kde zrovna byli a i při tom co zrovna dělali. Vzápětí všude vyrašily trny a celé království bylo obklopeno neprůchodným trnitým příkrovem.
Když uběhlo celých jednadvacet let, ve vedlejším království připravovali oslavy plnoletosti princů Pavla a Petra, protože milé děti, kluci jak známo na rozdíl od holek dospívají později a někdy nedospějí vůbec. Na oslavy pozvali také první a druhou sudičku, protože díky jejich pomoci královna a král našli svou cestu v sexu a tím spokojenost. Součástí oslavy plnoletosti byla tradice, aby si princ vybral svou budoucí nevěstu. K tomu sloužila královská obrazárna, ve které byly shromážděny obrazy všech princezen na vdávání z okolí. Nejdříve měl právo výběru starší Pavel. Procházel obrazárnu, u každého obrazu se zastavil a pozorně si ho prohlížel. Když obešel potřetí celou obrazárnu, zastavil se a ukázal na obraz princezny, která byla oblečena v bílé poloprůsvitné halence, do černých přiléhavých kožených kalhot, na nohou měla černé kozačky na vysokém podpatku a v ruce bičík.
„Tuhle moji milí rodičové chci, ta bude mou ženou,“ prohlásil princ Pavel.
Královna uznale pokývala hlavou: „Dobře jsi si synu vybral, to je madam princezna nespoutaná Xena, byla jsem s ní na zdokonalovacím kurzu spankingu pro pokročilé, ehm chtěla jsem říct parkingu, věř, že s tou zažiješ věci nevídané a neslýchané. Ale než k ní odjedeš na námluvy, budeme si muset promluvit v naší mučírně a otec ti vysvětlí, jaké povinnosti vyplývají z titulu subík. Jak jsem tě ty roky pozorovala, myslím, že bude madam princezna s tebou moc a moc spokojená a ty s ní samozřejmě také, určitě vám to bude klapat.“
Se slzou v oku se přidal král: „Jsem moc rád, za tvou volbu, našel jsem v tobě dobrého následovníka.“
Přišla řada na Petra, ten chodil po obrazárně a stále si nemohl vybrat. Každý obraz velmi důkladně zkoumal a hledal princeznu, která bude mít takové ty mrdavé oči. Když procházel obrazárnu popáté, všiml si, že v rohu je zakrytý obraz. Byl to obraz, který tam předchozí den propašovaly první a druhá sudička. Šel k němu, sundal látku, která jej zakrývala a uviděl podobiznu Růženky. Její nymfomanii mistr malíř zachytil naprosto dokonale. Chtíč z jejích očí přímo kapal i když to byla pouhá malba a Petr hned ucítil, jak mu při pohledu na obraz Růženky tvrdne jeho princovský úd.
„Rodičové drazí, tuhle chci a žádnou jinou,“ zvolal princ Petr.
„OMG, proč zrovna tuhle, ta tě utahá jako kotě, podívej se ještě jednou pořádně po obrazárně a vyber si jinou princeznu,“ zvýšeným hlasem ho nabádala královna.
„S tou spokojený nebudeš, věř mi, mám své zkušenosti,“ vzápětí doplnil král a oddaně se díval na královnu.
„Marná sláva, už jsem se rozhodl, to je má vyvolená, to je ta pravá,“ nenechal se přesvědčit Petr. Sotva to dořekl, venku se zablýsklo a okna obrazárny rozrazil poryv větru. Vzápětí se otevřely dveře a v nich stála třetí sudička.
„Tak přeci jste prosadili svou!“ rozhlíží se po první a druhé sudičce. „Ještě ale není konec, to si nemyslete!“ vykřikla, bouchla dveřmi a byla ta tam.
Další průběh oslavy byl takový nemastný, neslaný. Královna se už viděla v mučírně a těšila se, že hned jak Pavlovi vysvětlí základní pravidla vztahu D/S, bude královi malovat rákoskou pruhy na zadku a zádech. Králi se honily hlavou myšlenky, co si zase královna vymyslí v mučírně a jestli už po týdnu konečně propustí jeho úd z těsné kovové klícky a nechá ho, aby si to alespoň udělal rukou až do konce a vystříkal se.
Princ Pavel se vrátil zpět do galerie a znovu pečlivě zkoumal obraz své vyvolené. Když se na ni díval, cítil uvnitř takové chvění a směsici obav se vzrušením. Na obraze nacházel další nové detaily jako byl X kříž s pouty na řetězech, věšák s různými pomůckami, stolek na kterém ležela zjevně latexová maska a vedle roubík s červenou kuličkou, lehátko které mělo v horní části zdobenou dřevěnou kládu na hlavu a ruce a po stranách lehátka visely látkové pruhy k znehybnění. Všiml si také, že to co považoval za šmouhu na malbě poloprůsvitné bílé halenky je velmi dobře propracovaná a zpodobněná černá krajková podprsenka.
Princ Petr v ústraní přemýšlel, jestli je Růženka opravdu tak nadržená nebo na obraze je pouze malířova umělecká licence. Naštěstí tu byly dvě sudičky, které hned po oslavě nabídly princi Petrovi pomoc. Princ Petr se nejprve zdráhal, věděl totiž jaká je hlavní kvalifikace sudiček, v královském pornografu o nich viděl celý dokumentární film. No a pak také viděl hodně fotografií a filmů pro dospělé, a měl středně velkou sbírku použitých dámských kalhotek, takže měl dost dobrou představu co a jak, a taky byl tak trochu namachrovaný boreček. Protože nebyl úplný blbeček, nakonec se rozmyslel a těsně, než sudičky odjely, zašel za nimi. Sudičky mu daly radu jak se dostat do zámku a mapu s vyznačenou cestou do království, kde všichni spali. Také mu daly dvě baterie, kterým říkaly malý buřt, prý od nějakého králíčka a že je určitě bude potřebovat. Princ to sice moc nechápal, přesto sudičkám poděkoval a hned se začal chystat na cestu. Za rozbřesku nasedl na koně a vyrazil cestou necestou za spící Růženkou. Překročil sedmero řek, sedmero kopců a šestero polesí a když vyjel z toho sedmého uviděl překrásné údolí a na vyvýšenině zarostlý zámek. Vydal se přímo k němu a po cestě potkával spící obyvatele království. Připadal si jako v muzeu voskových figurín. Cesta končila u hlavní brány zámku, která nebyla za trnitou vegetací vůbec vidět. Tady princ Petr sesedl z koně a vydal se podle hradeb do zadního traktu zámku. Tam, podle rady a plánku sudiček, našel branku. Tahle branka nebyla zarostlá, protože ji používala třetí sudička když se chodila spícímu králi a královně posmívat. Chodila tudy do věže, kde spala Růženka a občas si to tam před ní udělala, měla z toho takový lepší povznášející pocit. Když Petr otevřel skřípající branku, byla třetí sudička ve věži na sofa zrovna v tom nejlepším. Zarazila se a tohle malé zaváhání stačilo, aby se všechno vzrušení vytratilo a už se neudělala. Strašlivě ji to rozhodilo a rozzlobilo. Zamumlala zaklínací formulku a rázem se proměnila v žádoucí ženu středního věku, která měla černé punčošky na podvazcích, černé vykrojené krajkové kalhotky a černou podprsenku s volnou přední částí ze které drze vykukovaly její tmavě hnědé bradavky. Přes ramena měla černou průsvitnou košilku se širokými rukávy, vpředu otevřenou, uvázanou sametovou mašlí kolem krku. Na nohou měla jak jinak než černé pantoflíčky zdobené bílým chmýřím. Otevřela kufřík s robertky a sfoukla z nich prach a sotva otevřel Petr dveře, uviděl třetí sudičku, jak se mu nabízí.
„Jen pojď blíž, už tu na tebe celá nedočkavá čekám, když mi to dobře uděláš, vysvobodíš celé království,“ vlní se a láká Petra třetí sudička.
Petr civěl na její bradavky, které hladila průsvitná košilka a cítil pnutí v údu. Podíval se na její kalhotky a uviděl, že po stranách vykukují kníry neholeného klínu.
Petr se zarazil: „Ty nejsi Růženka, tvůj hlas poznávám a ta beranice tě prozradila, ty jsi zlá třetí sudička!“
„Ale Petře neblbni, už jsme dospělí, pojď mi to udělat a já se ti královsky odměním,“ lákala Petra třetí sudička, „podívej, kolik tu mám robertků, s nimi ti to půjde samo.“
Princ Petr byl už nalomený, hodně k tomu přispělo, že se třetí sudička začala hladit v klíně a na prsou, vlnit se a vzdychat u toho.
„No tak pojď, neboj se mě, já chci jen styk, chci si báječně užít tady a teď, žádné závazky, žádný vztah,“ lákala ho dál sudička.
Petr cítil nesnesitelné sucho v ústech a bušení krve tam dole, kde mu už hodnou chvíli stál jeho princovský úd. Napětí, které mu způsoboval jeho překrvený úd, bylo už nesnesitelné, musel mu hned odlevit. Křivky těla třetí sudičky se mu zdály neodolatelné a sex, úplně zapomněl na Růženku. Nakročil směrem k sudičce a byl by skončil zabořený v jejím klíně, kdyby mu v cestě nestálo kožené křeslo, na kterém spala Růženka. Málem se o to křeslo přerazil a sotva v něm spatřil Růženku, byla jeho nesnesitelná nadrženost ta tam a zůstala jen čiré erekce. Díval se na Růženku, jak má od sebe roztažené nohy opřené na opěradlech křesla a snažil se vzpomenout, co mu radily ty dvě sudičky, ale nic se mu nevybavilo, jen tupě zíral na její klín.
„Nestůj tam, přece se nebudeš zdržovat s nějakou spící princeznou, pojď ke mně, když ti tak pěkně stojí, já ti tady hned můžu poskytnout skoro všechny rozkoše světa,“ přesvědčuje Petra sudička.
„Nestojím o tvé rozkoše a už vůbec o tvůj zarostlý klín,“ dělal haura, protože si konečně vzpomněl na rady sudiček „udělej si to sama robertkem a nepruď, já si pro svůj tvrdý úd raději vzbudím Růženku.“
Jen to dořekl, třetí sudička se s výkřikem proměnila na starou shrbenou babiznu, její sexy prádlo ve staré roztrhané hadry a s nadávkami se odšourala pryč.
Princ Petr viděl, že Růženka měla nezdravou voskovou barvu, zapřel se, sklonil se nad ni a lehce ji políbil na čelo, které rázem zrůžovělo. Povzbuzen tím úspěchem, políbil Růženku na rty a náhle měla celý růžový obličej. Pokračoval tak přes krk, prsa, bříško až se dostal k jejímu klínu, který pokrývaly husté zlatavé chloupky. Vytáhl z cestovní brašny sprej s holicí pěnou a jednorázové holítko. Za malou chvilku zručně zbavil Růženčin klín všech chloupků, jen přímo nad štěrbinkou jí nechal malý trojúhelník špičkou ukazující na úkryt jejího poštěváčku. Když očistil zbytky pěny, políbil ji přímo na poštěváček, lehce ho vcucl mezi rty a jezdil po něm jazykem. Když se toho nabažil, pustil ho na svobodu a špičkou jazyka sjížděl od něj okolo její jeskyňky přes hrázičku až k análku. Protože Růženka měla stále nepřirozenou barvu nohou, začal ji líbat a hladit na vnitřních stranách stehen, pokračoval přes lýtka, až jí ocumlal levý i pravý palec. To už byla princezna celá růžová jako čerstvě narozené miminko. Jak mu radily sudičky, vzal jí z ruky zlatého robertka, očistil jeho zakulacenou špičku a zkoušel jestli vibruje. Staré baterie byly za ty roky vyteklé a prázdné, ale naštěstí měl ty malé buřty od sudiček. Když je dal do robertka, utáhl spodní víčko, otočil regulátorem, robertek ožil a silně se rozvibroval. Princ Petr si klek proti roztaženým nohám Růženky a začal pomalu tlačit vibrujícího robertka vzhůru její štěrbinkou až se zastavil u chlupatého trojúhelníčku. Projíždět štěrbinku šlo špatně, robertek vůbec neklouzal, ale nakonec to spravily dvě dávky stříknutého lubrikačního gelu na jeho špici. Když Petr nechal krátce vibrovat robertka přímo na špičce poštěváčku Růženky, bylo vidět, že to Růžence dělá moc dobře, její mělký dech se prohluboval a také trochu pohnula rty. Petr jezdil robertkem tam a sem, kroužil kolem poštěváčku jako na kolotoči a také občas oběhl okraj její jeskyňky, která se začala lesknout vlhkostí. Když uslyšel její tiché vzdychání, které bylo stále hlasitější a viděl, jak jeho dráždění vychází vstříc, znovu sklonil se nad jejím klínem, přitiskl rty na jejího poštěváčka a nedočkavě ho nasál mezi rty. Přitom strčil kovový konec robertka na okraj její jeskyňky a Růženka se příštím pohybem na něj krásně napíchla. Všechen ten zlatý kov v ní zmizel a princ Petr toho hned využil, roztahoval kroužením její jeskyňku a protahoval ji pohyby dovnitř a ven. Nezapomínal ani na dráždění poštěváčku, střídavě ho sál, jemně tisknul zuby a klouzal po něm a okolo něj jazykem. Během malé chviličky bylo Růženčino vzdychání slyšet až na nádvoří. Celé její tělo se chvělo a najednou to na ní přišlo. Princ Petr stačil tak tak uhnout hlavou před proudem zlatavé tekutiny, kterou Růženka při svém mohutném orgasmu začala stříkat. Její výkřik při orgasmu ji definitivně probudil a s ní se probudilo i celé království.
Ve stejné chvíli dostihla kletba i třetí sudičku, která se snažila utéct z království.
„Tak čau já padám,“ řeklo její pravé prso levému a v momentě spadlo dolů až na břicho sudičky. Levé prso je vzápětí následovalo a sotva plesklo o to břicho, břicho povolilo a protáhlo se až ke kolenům.
Ženská tak s touhle postavou si už vážně nikdy nevrzneš, ohodnotil její zjev kočí, který ji zrovna míjel s královským kočárem, ve kterém vezl prince Pavla za jeho vyvolenou princeznou.
Když se Růženka probrala z toho jak ji princ Petr udělal, uviděla prince, jak svírá kovového robertka a s chutí olizuje špičku od jejích tělesných šťáv.
„Děkuji ti za vysvobození a takhle to dělat nemusíš ty můj hlupáčku, nechám se od tebe vylízat kdykoliv si budeš přát, jde ti to moc nádherně,“ a rozpačitě si prohlížela všechny ty fleky a louže, které udělala. „Že ty jsi ještě nebyl?“ ptala se ho.
„Nebyl,“ potichu potvrdil princ Petr.
Růženka se na křesle trochu nadzvedla, přitáhla si Petra k sobě a umně mu rozepla příklopec u kalhot a vysvobodila jeho princovský úd ze sevření oblečení. Hned ho chytla do ruky a několikrát přetáhla: „Je tak krásně tvrdý a jaký je to fešák, na nic nečekej a koukej mi ho tam hned šoupnout, než se stačí všichni v království probrat.“
Princ chytil svůj ztopořený úd a přitlačil ho žaludem na Růženčinu jeskyňku. Růženka se trochu posunula a princův úd do ní naráz zajel, až vyjekla.
„To je nádhera, dělej a hlavně nepřestávej,“ upřela na prince svůj mrdavý pohled.
Petr byl poučený od sudiček o přerušované souloži a protože si ho často honil, tak věděl jak na to. Opřel se do toho a přirážel jako o život, jeho koule pleskaly o mokrý zadek princezny a za chvíli cítil, že bude hotový. Také Růženka byla kousíček od svého dalšího vyvrcholení a když princ mohutně přirazil a na malý okamžik se v ní zastavil, přišlo to také na ni. Sotva se její jeskyňka stačila orgasmem stáhnout, princ ho vytáhl a na flekatou spodničku několika výstřiky vymaloval srdíčko a jejich monogram.
Potom se oblékli se a společně odešli za královskými rodiči, aby za nedlouho byla vystrojená nádherná královská svatba. Po svatbě předal král s královnou princi Petrovi a princezně Růžence vládu nad královstvím a jestli neumřeli, tak podle toho jak se jim chce, tam souloží dodnes. A to je konec pohádky o robertkové Růžence. Dobrou noc děti.

PS.
Pokud jste dočetli až sem, doufám, že se vám pohádka líbila a omlouvám se případné chyby, které udělal určitě někdo jiný než autor textu.