U Madam - Sprcha

Přemýšlím co dál. Moc možností nemám. U dveří dostanu elektrickou ránu. Obojek sundat nemůžu a tak čekám. Naštěstí moc dlouho ne.
Najednou se ozve tiché, nesmělé zaklepání na dveře. Smysly mám již dostatečně probuzené. Jen nevím, co mám udělat. Jsem neznámo kde. Přichází neznámo kdo. Mám jej pozvat dál? Mám se schovat? Kam. Zde není kam! Tiše se posadím na posteli.
Dveře se otvírají.
Pomalu někdo vstupuje do pokoje. Rozeznávám mladou ženu oblečenou v lesklém, tmavém oděvu pokojské. Trochu zírám na její podpatky. Tak vysoké jsem snad ani neviděla. Štíhlé nohy, kratinká sukýnka a nádherná prsa posazená na dokonale rovném bříšku. Přes levou ruku má něco přehozené a v ruce drží nějakou krabici. Na krku má obojek. Blond vlasy Možná stejný jako mám já. Alespoň mi to tak připadá.
„Pěkné odpoledne“ popřeje. „Jmenuji se Sandra a přišla jsem se o Vás postarat“
Odpoledne? Trochu se mi zatočí hlava. Podle světla procházejícího oknem bych spíše tipovala na ráno.
„Dovolte mi, abych Vás připravila na setkání s Madam a Váš odchod“ pokračuje.
„Dovolím si Vás umýt, nalíčit a obléci“ a evidentně čekala, až ji to dovolím.
Byla jsem na rozpacích. Nikdy se mi nic podobného nestalo a tak jsem pouze mlčky přikývla.
Přistoupila k posteli, ladně mne vzala za ruku, postavila přes ramena mi přehodila jemný župan, vzala mne za ruku a pomalu odváděla z místnosti těmi strašnými dveřmi, které mi nedali nic jiného než ránu.
Kupodivu se nic neozvalo. Můj obojek mlčel, nic nedělal. Prošli jsme dveřmi do jasně osvětleného pokoje naproti. K mému překvapení to byla krásně vybavená koupelna s vanou i sprchovým koutem. Sandra mi pokynula směrem ke sprchovému koutu, sundala župánek a odstoupila. Gesto bylo jasné.
Sprcha byla příjemná a já si pomalu připravovala otázky. Hlava mi už jela jako o závod. Kdo stojí za tím vším. Kdo tu tahá za nitky? Sandra říkala, že mne připraví pro madam. Kdo to je? U jaké rodiny jsem? Kdo mi nasadil ten podivný obojek? U koho vlastně jsem?
Otázek se mi v hlavě rodilo stále více a já si ani neuvědomila, že Sandra přistoupila ke sprše s osuškou v ruce. Měla krásnou postavu s nádhernými prsy. Její oblečení odhalovala každou její ladnou křivku, nádherné, akorát vypracované nohy, štíhlý pas a úžasný obličej. Kolik jí mohlo být? Třicet, třicet pět let.
Vypnula jsem vodu a vystoupila ze sprchy. Než jsem se nadála, začala mi Sandra velice opatrně a pečlivě sušit mé tělo. Lehce jsem pohybem zaprotestovala, ale bylo mi velice důrazně naznačeno, že mám stát. Sandra pomalu sušila každý kousek mého těla, každou skulinku. Její jemné ruce mi otřely krk i s obojkem a pokračovaly k prsům. Velice jemně je začala otírat a já začala být vzrušená. Každý její pohyb byl přesný a měkký.
Po vysušení pupíku a letmému dotyku na slabinách mi naznačila, abych se otočila, zvedla ruce a opřela se o stěnu sprchy. Nezbylo mi než uposlechnout. Cítila jsem, jak osuška přejíždí po mých zádech pomalu níž a níž. Dotykem ruky na stehnu mi přikázala roztáhnout nohy. S rozpaky jsem poslechla. Ještě více, naznačovala ruka. Mé vzrušení stoupalo s každým dotykem její ruky. Mé tělo se pomalu roztékalo a bezděčně uposlechlo nevysloveného příkazu. Jemný dotyk na mém zadečku začal lehký kruhový pohyb na mých půlkách. Než jsem si stačila vychutnávat její dotyky se již osuška věnovala mému rozkroku. Pomalu, jemně, vzrušivě. Moje štěrbina její ruku přijala jako moji vlastní. Nedělala to určitě poprvé. Jemně, krásně, vzrušivě.
Původně jsem si připravovala otázky, které jí položím, které mne zajímají. Mé vzrušení mi však nedovolilo nic. Stála jsem a vzrušením jsem ani nadýchala. Natož promluvit! Stála jsem stále pevněji a užívala si každý dotyk. Dobře jsem cítila, že její pohyby jsou přesně nacvičené a ví kde se dotknout a s jakou intenzitou, aby mé vzrušení přesně regulovali. Mám být vzrušená? Co to melu! Já jsem vzrušená! A jsem vzrušená tak akorát, aby mé tělo byla přesně napnuté.
Dýchala jsem rychleji a rychleji. Sandra mne nenechala ukončit mé vzrušení tak, jak bych chtěla. Postoupila níže.
Objala rukama moje stehno, které zručně zbavovala každé kapičky vody, které na mých nohou ulpěla. Pomalý pohyb směrem dolů až ke šlapce a zpět nahoru. Zavřela jsem oči a doufala, že znovu přejede rukou přes moji kočičku. Nastavila jsem zadeček tak, aby měla dobrý přístup, a lehce jsem se prohnula v zádech. Splnila mi moje přání. Oběma rukama citlivě roztáhla mé půlky a znovu projela rukou štěrbinou. Prstíky zahráli nový opus na mé štěrbince. Symfonie vzrušení mi projela celou páteří a roztřepala celé mé tělo. Trochu zklamaně jsem ucítila, že místo dalšího vzrušování mého rozkroku se její ruce již věnují druhé noze. Na závěr osuškou přejela celé mé tělo shora dolů. Od konečků prstů až po šlapky. Otočila mé tělo a opět shora dolů. Dotyky na krku, prsou, slabinách až k podlaze. Stála jsem jako opařená se zavřenýma očima vychutnávaje si každý její dotyk.
Ani nevím, jak dlouho jsem tam stála. Když mne absence dotyku vrátila zpět do reality, Sandra již stála přede mnou připravená mi nasadit kalhotky. Beze slova jsem zvedla napřed jednu a poté druhou nohu a nechala si nasadit kalhotky.
Odvedla mne od sprchy a oblékla mi velice obtažené tričko. To tričku mělo tak o dvě čísla menší velikost než bych si koupila já. Přesto mi sedělo neskutečně dobře. Má prsa byla nádherně odtažená a jemný šev trička pod nimi je držel v přesné poloze tak, aby byla jako v podprsence. Bradavky jsem měla, při vzrušení, které se mi dostalo, tvrdé, pevné a strašně, strašně viditelné.
Dodala jsem si odvahu: „Kde to jsem?“ vydechla jsem.
„Omlouvám se, ale nesmím s Vámi hovořit, pokud to nebude nutné “.
„Proč nesmíte hovořit? Měla bych vědět, kde jsem? Proč mi to nesmíte říci?“
Omluvně se na mne podívala, usmála a začala natahovat na mé nohy džíny. Pochopila jsem, že další informace z ní nedostanu a soustředila se na to, abych při oblékání neztratila rovnováhu. Kalhoty mi byly trochu větší. Jak v pase, tak i na délku. Nebylo to zase tak zlé.
Sandra se ohnula ke krabici, kterou uměla na zemi. Ne však tak, jak by se to očekávalo. Místo čupnutí se stále s nataženýma nohama na svých vysokých podpatcích, jak byly vlastně vysoké, ohnula v pase a mně se odhalil její krásně tvarovaný zadeček. Její sukně byla prostě pro tento pohyb příliš krátká. Evidentně však byla na tento pohyb zvyklá a provedla jej natolik rychle a svižně, že než jsem se vzpamatovala, držela v rukou boty původně umístěné v krabici.
Začala jsem zírat. Přezkové boty měli asi osm centimetrů podpatky. Jedny boty na podpatcích mám. Používám je pro lepší situace. Ale ty jsou poloviční. Na těchto chodit asi neumím.
„To si mám obout“ špitla jsem, když se na mě Sandra podívala. Jednoduše mi pokynula hlavou.
„Nejsem ale zvyklá na takto vysoké podpatky. Navíc jsou to jehlové podpatky. Nejsem schopna v nich chodit.“ Zaprotestovala jsem.
„Madam Vám sama vybrala oblečení. A Madam se neprotestuje. Jestliže si přeje, abyste se oblékla podle toho, co vybrala, pak Vám nezbyde nic jiného, než poslechnout.“
Pomalu se sehnula. Krásný zadeček, projelo mi hlavou. Zvedla moji nohu a nasadila mi botu. Po tom, co jsem opatrně přenesla váhu a postavila se na ni dala mi i druhou. Postavila jsem se na obě. Zatímco zadělávala pásky kolem kotníků, já se rozhlédla a připadala si jako v oblacích. Brzy tento pocit ale zmizel a pomalu vyzkoušela přenést váhu na jednu a poté i na druhou nohu. A ono to šlo. Sandra se zvedla a bezděčně mi podala ruku. Uchopila jsem ji. Sandra mi za ni opatrně zatáhla a já udělala první krk. A nebylo to špatné. Za chvíli, po pár krocích, jsem se již na podpatcích cítila jako doma.
Sandra pomalu poodstoupila, prohlédla si mne od vrchu až dolů, k botám, usmála se a řekla téměř nábožně.
„Nyní již můžeme jít k Madam.“
Po těchto slovech mne vzala za ruku a vedla ke dveřím.