Zástupce vedoucího - soutěžní povídka

6. 10. 2019 Staletouzim

Dělám interiérovou specialistku pro jednu nejmenovanou firmu. Práce je fajn, ale spolkne hodně času cestováním po rozestavěných objektech. Člověk se podívá do krásných míst, pozná nové lidi a nasbírá spousty zkušeností.

To jsme se jednou potýkali s problémem dodržení termínu a já byla vyslána na kontrolu a popohnání prací.

Tak jsem si ráno na třetí hodinu přivstala a vyrazila nějak rozumně abych tam byla do deváté hodiny. Přeci jen je to skoro přes celou republiku. To znáte. Ještě se musím upravit a samozřejmě si znovu překontrolovat věci. Jedu přece na jednu noc, tak nesmím nic podcenit že =) Několikrát se převléknu i když večer jsem byla přesvědčená, že zrovna tahle košilka bude dobrá. Jakto že ráno už není. Tak si beru jinou, doladím lehkou sukni lehce nad kolena a vyrážím.

Cesta proběhla hladce s drobným asi hodinovým zdržením na našem slavném parkovišti D1. Dorážím lehce před devátou. Nevrlá a hladová. Volám vedoucímu stavby, že jsem na místě. Tak dnes tu nebude, posílá pro mě svého zástupce. A jsem ráda. To je opravdu chlap. O hlavu větší jak já. Široká ramena a triko pod kterým se rýsují nádherné svaly. Ty jeho mocné paže. A ten úsměv co se skrývá za strništěm. To by mohl být krásný den.

Tak asi nebude. Takových věcí co je tady špatně sakra. Jiné skříně, jiné odstíny. On se snažil odlehčovat vtípky. Nakonec to dopadlo tak, že jsme celé dopoledne trávili obvoláváním dodavatelů jestli nám to nevymění, případně co nejrychlejší a adekvátní náhradu. Sakra vždyť takhle se to nedá předat.

Pauza na oběd. Dělňasové se rozutekli nejspíš do místních hospůdek. Já mám nějaké malé jídlo s sebou. Radek (zástupce vedoucího) tu zůstává se mnou.

Stojím opřená o linku v kuchyni a uzobávám svůj salátek. S Radkem stále debatujeme o stavu objektu a já stále rozladěná. v tom ze mě vypadla poznámka. Vy chlapi ste strašný, jak de o to změřit něco do dvaceti centimetrů, tak vám to nikdy nesedí a vždy je to víc. Radek se pousmál a pronesl, že on rozhodně s takovou mírou švindlovat nemusí a nikdy nemusel. Sakra. Všiml si jak se mi pohled chvíli zasekl u jeho rozkroku? Stále mi lichotí a snaží se mě uklidnit. Achjo já sem tak nadržená, nemůžu z něj uhnout pohledem. Prostě to nejde. No nic. Já salátek slupla a jdu si opláchnout misku.

Si neodolatelná! Zašeptal mi u ucha. Připlížil se jak duch. Poposkočila jsem jak jsem se lekla. pokládá ruce na linku pěkně kolem mě. Asi abych mu neutekla =) Opravdu neuteču. S napětím čekám co bude dál. Kdyby jen cítil co mi dělá s kalhotkami. Cítím jak si čichá k mým vlasům a slastně si zamručí. Neodolám. Zadečkem couvnu abych se mu dotkla klínu. Hned se zase tisknu linku. Vyskočil ze mě povzdech údivu. Bože on je tak tvrdej. A velkej. Fakt velkej. Ach... Rukou si mě chytá za bok a tiskne si mě zpátky. Žádná slova. Jen vnímáme své dýchání a touhu jeden po druhém. Sjíždí mi rukou po stehně a vytahuje sukni. Vyjíždí zpět už pod sukni a celou dlaní mi projede po mokrém rozkroku. Škodolibě se zasměje. Cítí jak moc jsem mokrá. Slyším rozepínání zipu. Ach... cítím jeho mohutný tvrdý nástroj tisknoucí se na mou prdelku. Chceš mě cítit víc? Zmůžu se jen na mmmmmmmmmm. Sukně jde nahoru. Kalhotky na stranu a já jsem poslušně opřená, vyšpulená s lehce roztaženýma nohama. Chvíli mi ji dráždí jen tím, že po ní přejíždí tím svým. Zasunuje. Moc mu to nejde. Jsem vzrušením stažená a on ho má tak krásně širokého. Rukama si ji rozevřu a on do mě vniká. Ježiš on ho má snad nekonečnýho a doráží si mě až k lince. Bere si mě jednou rukou za prsa pod košilí a druhou si mě bere za bok a tiskne si mě k sobě a začíná pěkně tvrdě přirážet. Takhle mokrá jsem snad nikdy nebyla. S každým jeho přírazem si hlasitě vykřiknu a jsem takřka na vrcholu.. Bere si mě oběma rukama za boky a pevně si mě tiskne. Asi už bude. Začíná čím dál intenzivněji přirážet. Je jako stroj. Tak silný, tak úžasně do mě pasuje. Ozve ze mohutný řev a div se mnou nepřerazí linku jak si naposled dorazí. Bože. Nohy mě sotva nesou, jak jsem vzrušením roztřesená. Vyklouzne ze mě a já cítím jak mi to teče po stehnech. Je toho tolik. Chvíli se opřená vydýchávám. Otáčím se. Přitáhnu si ho za triko a vášnivě ho políbím. Je to tak lákavé. Ještě si rychle klekám. Chci ho ochutnat. Jemně ho saju a dívám se na jeho slastné výrazy.

Dveře! Dělníci sou zpátky. On se rychle zapíná a hadrem se vrhá na podlahu aby uklidil náš nepořádek a já utíkám do koupelny abych se pěkně otřela a opláchla.

Tak už upravená stojím před zrcadlem v koupelně a děsně hloupě se na sebe culím =)

Víc takových zástupců prosím.