Školení v Mnichově - soutěžní

Blížil se den našeho výročí svatby. S manželkou jsme již 10 let spolu a musím říci, že si ta léta pěkně užíváme. Máme pravidelný sex, materiálně nestrádáme, takže i na odpočinek ve vzdálenějších krajích peníze zbydou, a hlavně si rozumíme i ve věcech běžného života. No, a den našeho výročí svatby bývá vždy velmi zvláštní den, kdy se oddáváme v našem útulném bytě sexuálním orgiím. Není to každý rok stejné, ale dost podobné. Při tom všem hraje důležitou roli i jídlo. Znáte to. Šlehačka v pupíku a její lízání, jahůdka na jahůdce, však víte, jak to myslím, a nebo přetahování se pusou o špagetu a soutěž, kdo z ní dokáže ukořistit větší část. Samozřejmě, že je to úplně jedno, protože jakmile se dostaneme rty k sobě, následuje divoká líbačka, kdy se snažíme vždy vtáhnout do pusy jazyk toho druhého. Snad nemusím ani zmiňovat, že manželka velmi ráda ochutnává můj penis a úplně se vyžívá ve sledování, jak pomalu roste a tvrdne, jak se na jeho špičce objeví první kapička touhy, jak se tato kapička zvětšuje, a dokonce ho dráždí s takovou chutí, ale zároveň zdrženlivostí, abych nestříkal hned, až ta kapička nabírá na síle, a prodlužuje se do souvislého pramínku visícího ze žaludu, a stéká jako rampouch dolu. Ona ji pak chytá na nastavený jazyk. Jo, už se těším. Letos to vychází na sobotu, takže volno na celý den zaručeno.

Ze snění mě vytrhl šéfův hlas. „Tak Honzo, bal kufry, zítra musíš do Mnichova. V centrále vypsali důležité školení pro obchoďáky, takže se pojedeš školit.“

„A na kolik dní je to školení, stihnu se vrátit do pátku?“

„No to rozhodně ne. Školení je intenzivní a bude probíhat i o víkendu. Vracíš se až příští týden v úterý.“

V tu chvíli mi bylo, jak kdybych se stal sirotkem a vdovcem zároveň. Sobota, na kterou se upínaly veškeré mé myšlenky, se rázem rozplynula, jak ranní mlha nad rybníkem.

„Dojdi si za Jarkou,“ dodal ještě šéf, „aby ti zamluvila hotel někde blízko firmy a vyfasuj u ní služební kreditku a pár eur, abys měl hotovost.“

Pomalu jsem se šoural ke dveřím, za kterými měla Jarka kancelář. Tato štíhlá blondýnka pracovala v naší firmě jako taková holka pro všechno. Tedy pro všechno, kromě sexu. Byla sekretářka, skladnice drobného materiálu, ekonomka a referentka, jen s tím sbližováním s ní to bylo horší. A není vlastně ani divu. Když k nám do firmy nastoupila, spousta kolegů si na ní dělala zálusk. Aby ne, vypadala přeci jak modelka z těch nejlepších módních časopisů a pánských erotických časopisů zároveň. Dlouhé blond vlasy lemovaly jemný obličej s důkladně upraveným obočím a řasami. Nos měla tak akorát, ani velký, ale ani malý, a ty rty… Plné, svůdné rty lákající k líbání. Na hrudi se jí skvěly nádherné trojky, takové akorát do ruky. No, radost pohledět. Jenže pak jsme se všichni dověděli, že je lesba a ještě ke všemu věrná lesba, takže žije s jednou partnerkou a nehodlá ji podvést ani náznakem natož skutkem. A to ani s ženským osazenstvem všech našich kanceláří. Jenže ona se nebavila ani se mnou, i když jsem po ní nijak nedychtil. Vždyť jsem neměl důvod. Šťastně ženatý, jak jsem psal v úvodu.

Zaklepal jsem na dveře a za nimi se ozvalo tlumené „dále“. Otevřel jsem a předstoupil před Jarčin stůl, jak před soudcovskou katedru.

„Ahoj, posílá mě šéf, mám u tebe vyfasovat kartu a prachy na služebku.“

„Jo,“ špitla jemným hláskem, který ve mně vzbudil snad i trochu vzrušení. To mě ale zase rychle přešlo, když jsem pohlédl na její nepřístupný výraz v obličeji. „Říkal mi,“ pokračovala, „mám to tu pro tebe připravený. Tady mi to podepiš.“ Hodil jsem svůj podpis na formulář, sebral kartu a eurové bankovky a vyrazil domu. Teď mě čekala ta nejtěžší část dne. Musel jsem manželce sdělit, že nebudu v sobotu doma. Do prčic, k vzteku.

„Nic si z toho nedělej,“ konejšila mě má milá, když jsem si vylil srdíčko z toho neštěstí, které mě potkalo v podobě služebky na školení. „Tak si ten náš den posuneme na další sobotu, vždyť se nic neděje…“ Její smířlivý tón mě překvapil. Ale zároveň do mě vlil jakýsi klid a byl jsem rád, že manželka tu zprávu přijala lépe, než já. No, na mém uklidňování mělo asi velký podíl i to, že během něho mě tak hezky hladila, a samozřejmě nevynechala ani rozkrok, kde se začínal tyčit pořádný stožár. Jasně, že si toho všimla také a tak neváhala a pomalými pohyby mi rozepla zip a knoflík u kalhot, tvrdnoucí penis jemně vyndala ven a začala ho krásně masírovat. Když už byla tak daleko, že se žalud nevešel do předkožky, pomalu se k němu sklonila a začala se špičkou jazyka dotýkat špičky tvrdého ptáka. Ví, že mě tím vždy dostane. Kapička touhy se hrnula ven, ale dlouhou životnost neměla. Skončila na jazyku mé milé hned, jak se dostala z dírky na světlo boží. Jen to mlasklo, když se olízla. Po chvilce už mi ale manželka dráždila jazykem a rty celý penis, takže jsem se zmohl jen na slastné vzdychání a pohyby pánví jsem jí šel trochu naproti. Dávala si velmi záležet, takže za malou chvilku jsem v podbřišku cítil mohutné pumpování semene do penisu a pak dál do její pusy. Polykala statečně. Co polykala, přímo hltala tu čiro-bílou lepkavou tekutinu a nadšení v jejich očích způsobovalo moje ještě větší vzrušení.

Když byla hotová, slastně se olízla a vstala. Tím se její klín ocitl ve výši mých očí a já ten pohled neunesl, rychlým pohybem jí stáhl kalhoty i s kalhotkami a jazykem se zabořil do její teplé štěrbiny, která, jak jsem velmi rychle zjistil, byla už pěkně vlhká. A tak jsem lízal, sál, kousal – samozřejmě jemně – pysky, poštěváček, závojíčky, prostě všechno, co se dalo v tu chvíli strčit do pusy. Asi to muselo být hodně divoké, protože manželka se jen po krátké chvíli otřásla v mohutném orgasmu a vydala skřek, za který by se nemusel stydět ani Tarzan.

* * *

Cesta do Mnichova proběhla klidně. I školení bylo docela klidné. Samozřejmě v němčině, ale tento jazyk mi problémy nedělal, vždyť jsem víc jak polovinu svých vysokoškolských let strávil na univerzitě v Rakousku. Sešlo se nás na školení asi třicet obchoďáků z celé Evropy a myslím, že byly zastoupeny všechny pobočky naší společnosti. Školitelé se střídali tři, asi abychom jim u toho neusnuli, dva muži a jedna žena. Té mohlo být tak kolem pětatřiceti let a zaujala mě svým nenuceným a bezprostředním vystupováním. Docela měla i smysl pro humor, protože některé vtípky, kterými se snažila okořenit svou přednášku, byly fakt dobré. Absolutně bourala představu studené a nepřístupné Němky. Nemám rád stereotypy a proto jsem byl nadmíru spokojený, že je vlastně jiná. První den jsem jejímu vzhledu nevěnoval nikterak pozornost a soustředil se na to, co spolu s oběma školiteli říká. Ale druhý den už moje oči těkaly po jejím zevnějšku docela intenzivně. Původně asi blond vlasy měla obarvené na zrz, což velmi ladilo s jejími drobnými pihami na kulatém nosíku. Působilo to tak roztomile. A ještě více to umocňoval její přízvuk, kdy místo „ch“ na konci některých slov vyslovovala jemné, až šišlavé „š“, takže po pár větách mě začínalo příjemně mrazit na zádech. Rty moc výrazné neměla, ale pusa byla docela velká a úplně jsem si představoval, jak jí nějaký Helmut plní svým obrovským čurákem. Prsa měla o trochu menší než naše sekretářka, a rozhodně o hodně menší než moje manželka, přesto bych typoval stále trojky. No, kdybych nebyl ženatý a kdybych chtěl nějakou Němku, tak určitě jen ji.

Třetí den jsme se všichni tak nějak seznámili více a tak jsme byli i hovornější a sdílnější. Napomohl tomu i menší workshop, kdy jsme měli sdílet své poznatky jako obchoďáci. Když jsem mluvil já, sledoval jsem po očku naši školitelku a tak nějak jsem měl dojem, že hltá každé mé slovo. Tak třeba to byl jen dojem.

Na konci dne padlo rozhodnutí, že když už jsme se tak seznámili, mohli bychom se sejít v hotelovém baru. No co, lepší, než čumět na ARD, BRD nebo ZDF na pokoji. Takže když ten den školení skončilo, rychle jsem se přemístil do hotelu, osprchoval, doběhl do hotelové restaurace na večeři a nakonec se přesunul k baru, kde jsem chtěl počkat na ostatní. Je to taková moje úchylka, čekat někde na ostatní, je mi totiž strašně nepříjemné, když někam přicházím, parta, nebo alespoň její část tam již je, a všichni zírají, jak jdu k nim. Takto se tomu velmi elegantně vyhnu.

Zábava probíhala bezvadně. Probrali jsme všechno možné, od soukromého života přes poměry v té dané zemi, odkud kolegové pocházeli, až po politiku té země a politiku celé EU. Přitom jsme popíjeli různé koktejly, které nám míchal na přání zdejší skvělý barman. Němečtí kolegové byli samozřejmě v objednávání napřed, protože znali německé názvy těch koktejlů a my ostatní jsme se je od nich učili a doobjednávali pro sebe. Docela legrace. Čas od času jsem mrknul po naší zrzavé lektorce a zdálo se, že se výborně baví. Mnohokrát naslouchala i mým historkám, když jsme byl zrovna "na řadě" s nějakým tím "barovým" příspěvkem do diskuse. Nepřišlo mi, že by nějak moc pila alkohol, leč její chování vypovídalo o opaku. Ale nijak jsem se nad tím nepozastavoval. Holt, asi snese málo.

Večer přešel pomalu v noc a hostů v baru znatelně ubylo. Už jsem si radši přestal objednávat další drinky, abych byl vůbec druhý den použitelný a nemusel ho trávit s obkladem na hlavě a v posteli, ale někteří kolegové, hlavně z Polska a Ukrajiny tomu dávali ještě šanci. Ale co, ti to snesou, jsou jistě zvyklí. Z rozjímání mě vytrhla potácející se postava, která mířila ke mě. Zrzka.

"Ml... mladý muži..." spustila na mě opilou němčinou, takže jsem měl problém pochopit, jestli opravdu říká "mladý" nebo něco jiného. Jazyk se jí lepil na patro. Vlastně obě patra. "Mohu... mohu vás po... požádat o laskavost?" pokračovala dál ztěžka.

"Ale jistě," odpověděl jsem z úsměvem a v duchu se bavil, jak je pěkně nacamraná a představoval jsem si, jak asi dopadne její zítřejší přednáška.

"Mohl... bys... byste... mohl byste mě doprovodit na pokoj? Já nějak nemůžu cho... dit... chodit..." a sesunula se mi přímo do náruče. Jen tak tak, že jsem ji zachytil. Přitom mému doteku neuniklo její jedno ňadro a měl jsem dojem, že její pozornosti zase neuniklo, že to mému doteku neuniklo. Ale mohlo to být jen zdání. Podepřel jsem tedy milou školitelku svým tělem a pomalými kroky jí pomáhal k výtahu. Přemýšlel jsem, jestli by nebylo jednodušší vzít ji do náruče a na pokoj jednoduše odnést, ale protože se po chvíli zdálo, že už jde znatelně lépe, upustil jsem od toho nápadu.

Výtah vyjel do čtvrtého patra a my jsme se z něj vypotáceli jak milenecký pár po pořádné pařbě. Naštěstí nebyl její pokoj na konci chodby, ale pár dveří od výtahu. Školitelka zalovila v kabelce, trochu déle, než by to mělo trvat normálně v ní šátrala, dokud nenalezla správné klíče od pokoje. Podala mi je, já odemkl a vecpal ji dovnitř. Neměl jsem v plánu se zde nějak zdržovat a tak jsem se rozhodl, že ji položím na postel a zmizím.

"Pojď sem, pojď..." zavelela Němka, jen jsem jí jemně položil hlavu na polštář.

"Já nechci do postele oblečená, svléknout..." řekla to takovým razantním německým tónem, že jsem okamžitě poslechl a div u toho nezasalutoval. Když jsem se dostal ke spodnímu prádlu, začaly se mi trochu třást ruce. Po sundání podprsenky na mě totiž vykoukla nádherná pevná ňadra se vztyčenými bradavkami a růžovými dvorci, že jsem měl se sebou co dělat, abych se do nich okamžitě nepustil jazykem. Ne, nesmíš. Je to školitelka a ty jsi ženatý. V penisu mi začalo cukat. A jéje, je zle. Takto jsem měl obavu sundat jí kalhotky, a tak jsem se rozhodl, že jí je radši nechám. Už už jsem se dekoval pryč, když se z postele ozvalo: "Zpátky! Kalhotky dolu!" To jsem nečekal. Vrátil jsem se tedy od dveří zpátky a třesoucíma rukama chytil lem kalhotek a začal je opatrně stahovat ke kolenům, pak ke kotníkům a nakonec jsem je úhledně složil na hromádku s ostatním oblečením. Najednou zrzka chytla pevně moji ruku a rychlým tahem si ji položila do klína. Okamžitě jsem na prstech ucítil vlhkost její lasturky. Co vlhkost. Byla mokrá jak den nevyměněná pamperska a začala se tou mojí rukou dráždit jak nějakým šidítkem. Dělalo jí to hodně dobře, protože u toho slastně vzdychala, a snažila se několik mých prstů narvat do své rozšiřující se štěrbiny. To už jsem se nebránil, protože i já jsem byl hodně vzrušený, a začal jsem ji prstit. Podařilo se mi vsunout jí dovnitř dva prsty a palcem dráždit na poštěváčku. Začala se svíjet v křečích orgasmu, relativně brzy, ale co víc, moji ruku skropil silný proud z její kundičky. Ach bože, ona má mokrý orgasmus. A jak vydatný. Z celého překvapení jsem přestal rukou dráždit, což se jí asi moc nelíbilo, protože chytla mou hlavu a snažila si ji narvat mezi nohy. Ta její vůně a chuť šťáv mě tak vyprovokovaly, že jsem začal zuřivě lízat její poštěvák a stydké pysky a podařilo se mi zasunout jazyk i dovnitř. To zřejmě způsobilo její další vzrušení a školitelka začala pohybovat pánví naproti mým pohybům hlavou a jazykem. Trvalo to snad pár vteřin a já cítil na ústech nějaký proud tekutiny, který se rychle změnil v pořádný výstřik. Ten jsem již nestačil polykat a tak mě zkropila na celém obličeji a vlasech. Chtěl jsem hlavu oddálit, ale ona ji držela pevně přitisknutou mým obličejem ke svému klínu, takže jsem byl odsouzen k jejímu dráždění, což způsobovalo její další a další výstřiky. Když už jsem myslel, že se snad v té tekutině utopím - no ty kráso, co by asi kolegové řekli, že jsem zemřel utonutím v kundích šťávách - tak se zrzka naposledy propnula, vykřikla a bezvládně zůstala ležet na posteli, čímž byla osvobozena i moje hlava. V tu chvíli jsem na nic nečekal a utíkal pryč, než se ta trýznitelka zase probere. Naštěstí mám pokoj na jiném patře, tak snad nebude mít sílu dojít až za mnou, ale pro jistotu jsem se ještě zamkl. Je jasné, že jsem rychle potřeboval sprchu. Tu kundí šťávu jsem měl snad všude. Budu muset i oblečení promáchnout ve vodě, to nevím, co by manželka řekla, kdybych se vrátil s takovou vůní na šatech. Těžko bych jí vysvětloval, že to je nový parfém, který teď v Německu frčí.

Jak jsem tak stál ve sprše a smýval poslední zbytky její tekutiny, splynul poslední pramínek na mé rty a já ji naposledy ochutnal, což způsobilo cukání v mém penisu. Podíval jsem se do rozkroku a klacek už docela slušně stál. Ne, určitě jsem udělal dobře, že jsem utekl. Nebo ne? Neměl jsem toho využít a pořádně ji vymrdat? Ale ne, jsem přeci šťastně ženatý. Pozdě k takovým úvahám, a tak jsem si ho v té sprše vyhonil jen sám...

Druhý den jsem dorazil na školení s obavami, jak se bude na mě zrzavá školitelka dívat. Kupodivu tam nebyla a přednášky měli jen ti dva maníci. Ani se nezmínili, co jí je. Byl jsem celý den jak na trní. Co když se jí něco stalo? Byl jsem přeci poslední, kdo jí viděl. Já ji tam nechal jen tak ležet samotnou, co když jí zaskočily zvratky? A tak mi to nedalo a po školení jsem se vydal zjistit, zda je v pořádku. Když jsem se zastavil před dveřmi jejího pokoje, na chvilku jsem zaváhal. Z paměti se mi vyvolala vzpomínka na včerejší večer a nebyl jsem si úplně jistý, jestli bych to chtěl znovu zažít, byť mě představa stříkající frndy vždy vzrušovala. Nakonec jsem se odhodlal a zaklepal na dveře. Přišla mi otevřít. Je to dobré, žije. Pozvala mě dál.

"Omlouvám se," vypravila po chvíli ze sebe, "nějak jsem to nezvládla. Ani nevím, co se včera stalo..."

To vypadalo slibně, jestli si nic nepamatuje, můžu dělat, že se nic nestalo. "No, požádala jste mě, jestli bych vás nedoprovodil na pokoj, tak jsem vás sem, abych tak řekl, dovlekl, a uložil do postele."

"Tak to si vůbec nepamatuju. Probudila jsem se úplně mo.." větu nedořekla, protože si uvědomila, že málem řekla něco, co nechtěla říci, ale protože jsem věděl, co se tu včera stalo, domyslel jsem si to slovo "mokrá".

"Jsem rád, že jste v pořádku. Když jste dnes nepřišla školit, tak jsem měl obavu, že se vám něco stalo."

"Jsem v pořádku, děkuji, jen mě strašně bolí hlava," odpověděla a chytila se rukou za čelo. Vstal jsem, došel do koupelny a namočil látkový kapesník, který nosím v kapse, ale nikdy do něj nesmrkám. Kapesník jsem jí přitiskl na čelo a bylo znát, že jí chladivá látka udělala dobře.

"Jste tak pozorný," podívala se na mě svýma modrýma očima a na nosíku jí zazářily pihy jako hvězdičky. Porovnal jsem jí ještě kapesník na čele a jen tak mimoděk ji pohladil po vlasech. Opatrně mě chytila za ruku a řekla: "Musím vám něco říci, uklidňuje mě váš tón hlasu a líbí se mi váš přízvuk. Umíte perfektně německy, že ani kolikrát nejde poznat, že nejste Němec, ale když vás prozradí český přízvuk, je to takové..." odmlčela se.

"Jaké?" zeptal jsem se

"Nevím, jestli to mohu říci. Takové... vzrušující."

Pousmál jsem se. Stále ještě držela mou ruku a já si opět vybavil to včerejší řádění. Hm, jak je krásně nesmělá.

"Tak já už musím jít, nechám vás v klidu odpočívat," začal jsem se loučit.

"Počkejte," pohladila mě po ruce a její ústa se pomalu přiblížila k mým, aby mě políbila. To mě samozřejmě zaskočilo, ale protože jsem měl v paměti mé úvahy ze sprchy před spaním, nehodlal jsem ucuknout a nepatrným pohybem hlavou jsem šel jejím ústům naproti. Naše horké rty se setkaly a měla to být jen vteřinka dotyku a pak nic, pak se měly rty opět od sebe oddálit, leč se tak nestalo. Začali jsme se v momentě vášnivě líbat a už nezůstávalo jen u rtů, ale zapojoval se i jazyk. V mžiku jsem pololežel na posteli sklánějíce se nad rozpálenou tváří školitelky a zahrnoval ji pořádnými francouzáky, které ona zdatně opětovala. Ani nevím v který moment, ale najednou jsem zjistil, že má svou ruku položenou na mém klíně a vychutnává si růst, zvětšování a tvrdnutí mého penisu. Ani nevím v který moment, ale najednou moje ruka laskala přes župan její ňadra, nejdříve pravé, pak levé, a pak zase pravé, abych záhy zjistil, že pod županem již nic nemá a její bradavky jsou našponované, jak špunty. Za chvíli byl nejen její župan rozhalen, ale i já jsem byl zbaven posledních zbytků oblečení a naše nahá těla se setkala ve vzájemném dotyku a laskání. Penis byl již řádně ztopořený a zcela určitě byla na špičce žaludu malá kapička. Nevím, já se spíše věnoval její lasturce, která měla sice do včerejší vlhkosti daleko, ale i tak tam bylo mokro jak na orošené sklenici piva. Z fáze předehry a laskání jsme pomalu přecházeli do fáze pořádného šukání. Pomalu jsem se připravoval, že si lehnu mezi její nohy, klín na klín, a zasunu svůj úd do její jeskyňky, když v tom se najednou vymrštila, rychlým chvatem mě položila na záda a naskočila na můj klín, jak do sedla koně. Čurák do ní zajel, jak nůž do másla a ona začala rajtovat jak na rodeu. Po chvíli bylo znát, že na ní jde první orgasmus. Začala se třást, její dech se zrychlil a já cítil, jak poševní stahy masírují můj naběhlý penis. Najednou se malinko nazdvihla a z její kundy vystříkl mně známý proud šťávy, který velmi důkladně zkropil moje břicho. Zrzka na nic nečekala a pokračovala v řádění, takže za pár vteřin mohla vypustit další proud na mé břicho. Takto to několikrát zopakovala, než se konečně svezla z mého klína a zůstala vedle mě bezvládně ležet. Abych zase nemusel vést ony monology sám se sebou ve sprše, na nic jsem nečekal, okamžitě se nasunul mezi její stehna a svůj klín přitiskl k jejímu klínu. Ztopořený a natěšený penis okamžitě vklouzl dovnitř a jak jsem byl "rozdělaný" z předchozího rodea, začal jsem do pár vteřin pumpovat do jejího nitra pořádnou dávku spermatu, které se mísilo s její tekutinou. Skoro se zdálo, že ještě prožívá poslední orgasmus, ale už jen takový malý, protože po vytažení penisu z její kundičky z ní začala v pravidelných dávkách vytékat směs všeho, co jsem přidal já a co vyprodukovala sama. Jak kdyby nějací malinkatí skřítkové sídlící uvnitř pochvy vylévali všechnu tu potopu ven. Pak už jsme jen leželi vedle sebe, jemně se hladili a povídali si o všem možném. A já musím přiznat, že na tuto služební cestu budu vzpomínat ještě hodně dlouho, a vůbec ne jako na neštěstí, které mě potkalo kvůli zrušení našich manželských orgií k výročí svatby.