U Madam - HRÁTKY – HRA PRVNÍ

10.10.2019 Autor: lokosub 9 komentářů

HRÁTKY – HRA PRVNÍ
Uběhl týden, co jsem u Madam. Těžko se to počítá. Je tu nádherný klid.
„Dnes večer si budeme se Sandrou užívat a hrát. Pokud budeš chtít, tak můžeš s námi.“ Přišla jednoho odpoledne Madam za mnou do pokoje. „Samozřejmě, když budeš mít splněné všechny úkoly, pokud nějaké máš. Chceš být s námi?“
Neměla jsem nic naplánovaného. Možná vyrazit za kamarádkou. I když to u Madam bylo pěkné, tak jsem se začínala nudit.
Nabídka mě trochu překvapila. Chtěla jsem si představit, co budou spolu dělat, ale tak nějak jsem nemohla přijít na to, jak by si mohly hrát. Sice jsem je spolu viděla, ale byl to spíše rozhovor, anebo společná práce, kterou dělaly. Ale hrát si?
„A co budete večer hrát?“ napadla mne jediná otázka.
„To se nech překvapit. Užijeme si pěkný večer a dovolím ti, aby ses jej mohla taky zúčastnit. Nemyslím ale, že by tě to nezaujalo.“ Odpověděla se smíchem.
„Já ale neumím moc společenských her. Nikdy jsem na to nebyla.“ Lehce jsem namítla. „Ráda ale s vámi večer budu.“
„Tuto společenskou hru jistě pochopíš rychle a snad se ji naučíš ještě rychleji. Večer se setkáme v jídelně.“
Večer jsem přišla do jídelny. Byla tam pouze Sandra. Laskavě mě požádala o pomoc s přípravou. Společně jsme tedy nachystaly stůl. Při přípravě jsem byla překvapená, že Sandra na sobě nemá její uniformu. Měla na sobě letní, lehoučké šaty nad prsa, které jí odhalovaly ramena. Určitě neměla podprsenku, ale prsa měla tak krásná, že ji ani nepotřebovala. Dlouhé byly asi do půle stehen. Šaty byly v pase přepásané širokou stuhou. Na nohách měla boty po kolena na vysokém jehlovém podpatku. Přesto se pohybovala tak ladně a jistě.
Když bylo vše připravené, usedla jsem za stůl. Myslela jsem, že počkáme na Madam. Sandra to viděla trochu jinak. Donesla ke stolu malou kožešinu, na kterou si klekla.
„Madam jsem oznámila, že večeře je nachystaná.“ Pronesla ke mně a sklopila hlavu. Dívala jsem se na ni a uvažovala, co svým postojem mi chce říct. Než jsem se prohrabala myšlenkami, uslyšela jsem otvírání dveří. Vstoupila Madam.
Vypadala vznešeně. Také byla oblečená v bílém. Jemné plátěné šaty končily kousek pod zadkem. Na nohách lodičky na platformě. Zírám. Patnáct centimetrů? Alespoň. A něco má v ruce. Malý asi padesát centimetrů dlouhý bičík. Došla až k nám a postavila se vedle Sandry, kterou pohladila po vlasech. Sandra se na ni podívala, pozdravila Madam, vstala a s nádherným úsměvem odešla.
„Rozhodla ses si s námi hrát?“ zeptala se a podívala se mi do očí.
„Ano Madam.“ Vyklouzlo mi z úst.
„Dobrá. Napřed se navečeříme a potom s tebou něco zkusíme udělat.“
Co se mnou chtějí udělat, jsem se již nedozvěděla. Sandra donesla večeři a přisedla si k nám.
Po večeři mne Madam vyzvala, abych uklidila stůl, že si promluví se Sandrou, co se mnou udělají. Už jsem těch poznámek na mou osobu měla dost a tak jsem začala vše odnášet do kuchyně. Sandra mezitím někam odešla, ale než jsem stačila umýt a poklidit nádobí, vrátila se.
„Trochu nám neladíš s naším oblečením. Tak jsme ti se Sandrou postarali o tvé dnešní oblečení. Sandra ti pomůže si jej obléci. Teď se svlékni. Šaty necháme tady a zítra ji je Sandra ráno přinese.“
Trochu jsem se styděla. O něco méně, protože Sandra mě již nahou viděla, ale přesto mi to nedalo. Svlékla jsem se a dostala lehkou bílou tuniku, která byla snad ještě kratší, než měla Madam. Kdokoliv, pokud by mohl, by musel na mě vidět vše. Na nohy jsem dostala lodičky s malým podpatkem. Obě si mě prohlédli, pak se podívali na sebe a usmáli se. Na oči jsem dostala neprůhlednou masku. Na můj názor evidentně žádná nebyla zvědavá. Chtěla jsem ji sundat, ale čísi ruce mě zarazily v půlce pohybu.
„Chvíli počkej. Nebude to dlouho trvat a sundáme ti ji.“ Uslyšela jsem hlas Madam. Poté mne někam vedli. Pomalu a pečlivě. Každou překážku mi oznámily.
Po několika dveřích mi byla maska sundána. Madam stála před stolem, na který jsem neviděla.
„Pokud si chceš dne večer s námi hrát, pak musíš být v pásu cudnosti.“ Oznámila mi Madam, a pomalu ustoupila od stolu.

Rukou mi ukázala pás cudnosti ležící na něm. Nikdy jsem nic podobného neviděla. Něco jsem slyšela a tak jsem byla zvědavá.
„Můžeš si jej vzít do ruky.“ Povídala s úsměvem.
A tak jsem to udělala. Byl celkem lehký na to, jak vypadal. Kovové něco, použitelné na nevím co? To jsem se ale brzy měla dozvědět.
Přišla ke mně, trochu si mne otočila, vzala pás ze stolu. Naznačila, abych si pozvedla tuniku. Chytla jsem okraje tuniky a mírně ji přizvedla. Madam mi dala pás do pasu. Ani jsem nevnímala Madam jako spíše Sandru, která si čupla vedla nás a zcela nepokrytě si začala třít a mazlit se se svojí dírkou. Jemnými pohyby třela postupně oba pysky. Pomalu, dobře vědouce co dělá. Trochu si naslinila prsty a tím mírně navlhčila dírku. Madam se na nás s rozkoší podívala. Zacvakla pásovou část a ruku mi dala tak, aby se nerozpojil. Jemně jej přejela rukama, uhladila záhyby mé kůže a dobře mi jej usadila v pasu. Potom se líně se natočila k Sandře, dvěma prsty jí sáhla do rozkroku. Sandra zavřela oči. Madam prsty kroužila pomalu, ale postupně svoji rychlost zvyšovala.
Zírala jsem na obě ženy, jak si vychutnávají přítomnost. Cokoliv je doposud trápilo, bylo odloženo a ony si užívaly chvíli. Madam pomalu vytáhla prsty z rozkroku a ukázala mi je. Bylo vidět, jak jsou vlhké. Ta šťáva z nich mohla skoro téct.
„Chceš Sandru ochutnat?“ zeptala se Madam.
Nebyla jsem schopná slova. Můj pohled zamířil na Madam, potom na Sandru. Ta jen očekávala s roztomilým úsměvem, co na to řeknu. Madam však nečekala. Aniž bych se vyjádřila, přiblížila prsty k mým ústům a já je jako malé dítě otevřela. Ona mi je však nevložila dovnitř. Nastavila je před můj nos tak, abych nejlépe cítila vůni sandřiného extraktu. Asi minutu jsem mohla vdechovat a v okamžiku, kdy jsem se začala vzpamatovávat a chtěla jsem zavřít svoje ústa, mi Madam prsty do nich vložila. Jakoby přesně věděla, kdy to má udělat. Mé rty se zavřely a uvěznily prsty Madam. Ta ale přesně věděla, co má dělat. Stejně jako předtím v Sandřině jeskyňce začala prsty kroužit v mých ústech Dopředu, dozadu, vlevo, vpravo. Zavřela jsem oči a představovala jsem si, že to já kroužím jazykem v Sandřině pochvě. Dotýkám se všeho, kam mi až jazyk dosáhne. Cítila jsem, jak si mi mocně zvyšuje vzrušení. V ústech jsem se začala s prsty uvnitř mazlit. Olizovala jsem je jazykem po všech stranách, kde jsem mohla.
Z mého vzrušení mne vytrhla až slova Madam. „Ještě NE!“
Napřed jsem si myslela, že jsou určena pro mne. Podívala jsem se na Madam, ale ta upřeně hleděla na čupící Sandru.
„Sandro! Udělat se můžeš, až bude Lenn úplně zamčená.“ Sandra pohlédla na Madam. Ta už celou rukou jezdila po vagíně, občas do ní zastrčila jeden či dva prsty a evidentně se dostávala do transu. Bylo vidět, že čeká, kdy dostane orgasmus a také dělala vše proto, aby jej dostala.
„Ještě NE!“ Madam vytáhla prsty z mých úst a pomalým pohybem přes krk a prsa se pomalu blížila k mému rozkroku. Trochu jsem se prohnula a chtěla uhnou zadečkem od Madam. Než jsem to stačila udělat, dostala jsem druhou rukou od Madam plesknutí po zadku. Podívala jsem se na ni a uviděla, jak kroutí s úsměvem hlavou. Pokračovala rukou v cestě, až narazila na můj klín. Cítila jsem, jak vlhnu. Prsty vnikly do štěrbiny a chovaly se tam, jako by jim patřila. Chytaly každou kapičku, kterou po cestě potkaly. Jejich pohyb se neustále zrychloval. Stejně jako Sandřiny ruce tančily v jejím rozkroku. Vypadalo to, jako by byly synchronizované. Čím rychlejší byla Madam, tím rychlejší byla i Sandra. Vzrušení prostupovalo celou místností.
„Ještě se nesmíš udělat!“ Další upozornění pro Sandru. Madam asi netušila, co její zručné ruce dělají se mnou. Příjemné šimrání v podbřišku se postupně rozlévalo do celého mého těla. Stoupala jsem do výšin a přestávala si uvědomovat realitu. Její příkaz, nesmíš se udělat, pro mne vůbec nebyl podstatný a mé tělo si dělalo, co chtělo. Rozdýchávala jsem každý pohyb prstů v mém klíně. Abych uvolnila cestu pro ruku, začala jsem bezděčně roztahovat nohy. Chtěla jsem stále více a více a ta ruka byla stále svižnější. A najednou se prsty vynořily z mé dírky, ruka mi pleskla přes dírku.
Né, nechci přestat. Podívala jsem se na Madam, ale ta se již otáčela k Sandře a stejně jako mne krmila extraktem Sandry, tak teď krmila Sandru mými šťávami.
„Nesmíš se udělat!“ pošeptala Sandře do ucha. Sice potichu, ale o to naléhavěji. Potom Sandře chytla hlavu a svoji ruku jí téměř celou dala do úst. Sandra polevila se svým úsilím dosáhnout orgasmu a začala se věnovat dechu, který právě ztratila. Postupně začala uhýbat hlavou. Tu ale Madam držela velice pevně. Čím více se Sandra snažila vymanit se z držení Madam, tím pevněji ji Madam držela. A pak náhle Madam svoji ruku vyndala z jejich úst. Sandra se chopila první příležitosti k nádechu a několikrát se zhluboka nadechla. Než se stačila zcela vzpamatovat, Madam opět vložila svojí ruku do jejich úst. Sandra trpělivě čekala. Madam využila momentu, kdy se Sandra přestala bránit a druhou rukou jí příjemně pohladila v rozkroku. Ten dotyk byl jako živá voda pro ruku Sandry, která zase začala přicházet k životu a mazlila se s dírkou.
Asi třikrát Madam takto Sandru podusila. A tu to evidentně pouze rozdmychávalo. Jednou se snažila něco vykřiknout, ale Madam jí výkřik v polovině zarazila.
Když naposledy Madam vytáhla ruku, nastavila ji Sandře tak, aby jí mohla ruku olizovat. Ta se do toho pustila s neuvěřitelnou rázností. Nezůstalo jediného volného místa, které Sandra neolízla.
„Stále ještě NE, ale nemusíš se bát, dlouho to už trvat nebude.“
Madam se znovu otočila ke mně. Sáhla mi mezi stále roztažené zdřevěnělé nohy a nahmatala střední část pásu cudnosti. Se zřetelným vzrušením mi jej protáhla mezi nohami. Postupně upravila všechny záhyby mé kůže tak, aby pás seděl co nejlépe. Poté mi oddělala mi ruku držící zacvaknutou pásovou část, výrazně se podívala na Sandru a připjala středovou část. Rukou sáhla na stůl, nespouštěje oči ze Sandry, která čekala, kdy bude moci vyvrcholit, vzala do ruky malý zámeček.
Madam evidentně Sandru škádlila. Své pohyby prováděla podle toho, jakou míru připravenosti k vyvrcholení měla Sandra. Když byla Sandra skoro hotová, Madam zpomalila. Naopak, ještě více Sandru škádlila. Zámek ale nakonec přece jen zacvakl a já uslyšela.
„Ano už můžeš.“ Skoro zakřičela Madam směrem k Sandře. „Přikazuji ti to.“ Sandra se chvilku se usilovně snažila s pohledem upřeným na Madam, něco neartikulovaně zařvala, a pak jen vystříkla na podlahu. Přitom se jí celé tělo najednou zastavilo, aby v následujícím okamžiku vybuchlo. Nahoře i dole. Nahoře výkřikem, zpola uvolněným a zpola udušeným. Hlava zvrácená, oči v sloup. A dole? Sandra se snad počurala. Na metr kolem ní bylo nastříkáno. Pod sebou měla obrovskou louži. Sandra klekla do vlastní louže, Madam ji opět vzala kolem ramen, ale už ne proto, aby ji dusila, ale naopak, aby si ji přivinula a začala jí konejšit. A já stála jako přimrazená s kovovými kalhotkami na sobě, které jsou zamčené na zámek.

Pokud chcete pokračování, tak mi napište do komentářů.

Hlasování

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

1medvidekl
15.10.2019 01:44
Moc se těším na pokračování....
dvazlesa
14.10.2019 14:57
Velice hezká povídka *340**340**340**24*
LuciePavel
14.10.2019 08:32
pěkně napsáno , rádi si přečteme pokračovaní
hjdmarty
13.10.2019 03:39
👍 moc pěkné, pokračuj 😘
celejtvuj
celejtvuj VIP
13.10.2019 02:22
Pokračuj
1974marty
12.10.2019 15:17
Super
h.trep
12.10.2019 08:07
Ale ano, zajímavě napsané. Rád si přečtu pokračování.
SIMATOM
SIMATOM VIP
12.10.2019 07:05
Pokračuj
polpot
12.10.2019 06:58
jasně, těším se na pokračování