Pražský bohém jede na vodu (5.)

14. 11. 2019 ilkren

Pohled na klidně plynoucí řeku mě ani po několika dnech na vodě pořád neomrzel. Seděli jsme s Honzou po obědě na prosluněném břehu Sázavy, a zatímco si kamarád, zbaven dozoru své milé Simony, vychutnával cigaretku, my oba svorně krásu kolem nás projíždějících vodaček. "Ahóóój!", zahalekal co chvíli kudrnatý malíř; zdánlivě dětinsky, ale dobře věděl, že smějícím se děvčatům při mávání na pozdrav často krásně poskočí prsa, ať už pod tričkem nebo v košíčcích plavkových podprsenek různých střihů... Trochu pubertální, ale kdo by odolal. "Tak co včera? Dobrý?", zazubil se a konečně po půl dni mlčení naťuknul fakt, že předchozí večer jsme ani jeden nevyšli na prázdno. Honza se na tábořiště vrátil v době, kdy už u ohně sedělo jen pár nejvěrnějších, setřásl s provinilým úsměvem významně pohoršené pohledy, s nelíčeným vděkem kvitoval, že jsem stihl v době jeho nepřítomnosti postavit stan, a po pár písničkách se tam odporoučel. "No co, sex vysiluje.", parafrázovala Broňa populární hlášku ze Sněženek a machrů a Eliška jedovatě doplnila: "Zrzky jsou vášnivky, Sloveny jsou rajdy, zrzavá Slovena zřejmě udolala i našeho Casanovu." "Co ta tvá známá, Pájo?", mrkla na mě Terka, která naštěstí nehrála uraženou, když předtím její ochotně poodhalované půvaby nedokázaly zlomit mé obavy z případné nevěry s Ellinou kamarádkou. "Já se vlastně spletl, vůbec jsme se neznali." "Tak snad jste se stihli poznat. Však víš, jsme jako námořníci, dneska tady, zítra jinde.", mrkla na mě a já si v duchu znovu snažil nějak srovnat neobvyklý zážitek s teenagerkou Bárou, díky němuž jsem touhu podlehnout kouzlu daleko dospělejší Terezy a romantického večera neochotně přemohl.

"Jsi nějakej roztěkanej.", konstatoval Honza, když mě z mírně provinilého bilancování včerejšího úletu s hubenou a stěží zletilou Barčou nevytrhl ani pohled na dvě rozjívené vodačky, jejich objemná poprsí se při odpovědi na jeho vodácký pozdrav rozhoupala opravdu mocně. "Tak pánové, už jste došmírovali? Že bychom vyrazili.", ušklíbla si Eliška, která nám nečekaně vpadla do zad a důvod našeho lelkování jí zjevně neunikl. Pak ladně odkráčela a jistě ji stálo trochu přemáhání, aby nekomentovala Honzův popěvek "Ta maličká ta je má, ta je má...", který okamžitě spustil a narážel jím na fakt, že naše kamarádka na poměrně malé postavě nosí také nepřehlédnutelné vnady, toho dne nepříliš přesvědčivě skryté v plavkové podprsence velkorysého střihu. "Něco tě žere, Pájo?", mrkl na mě Honza, když jsme scházeli ve stopách Elišky ke kotvišti, oči přilepené na její za chůze se vyzývavě pohupující prdelce. "Ale ne, jen... dneska dojedeme do ... toho..." "Jo a jo, tam jak prakticíroval tvůj strejda?" "Ty vole, to je slovo jak ze Švejka." "Viď? Tak taky to bylo, jestli jsem to správně pobral, už pradávno, někdy za komančů, ne?" "No jo, osmdesátý léta. Celý léto sbíral data na diplomku a k tomu si parádně užíval. Když jsme kdysi jeli s rodinou Sázavu, fotra akorát vylili z fabriky a bylo s ním k nevydržení, jel strejda s námi a já mu dělal háčka. Něco mi o tom povykládal. Zbytek pak vloni, když jsem šel na vejšku do Prahy." Víc jsem milostná dobrodružství strejdy nerozebíral, protože jsme došli k lodím. "Vy si to letní oblečení-neoblečení vážně užíváte, co?", rýpla si ještě jednou Eliška, když jí Honza okamžitě zaparkoval pohled do žlábku mezi melounky. "To není o létě, Eli. Když má holka hezký kozičky, je to poznat i v zimě přes tlustej svetr.", prohodil malíř bezelstně, a protože nenásledoval pohlavek, jako by nic přisedl k naší kamarádce do lodi, jakkoliv do teď jel v jiné posádce. "Představ si, na lyžáku jsem se jednou vsadil se spolužačkou, že bude celý den lyžovat pod svetrem jen tak, bez podprdy, a ona pak večer... ". Zbytek jistě zajímavé příhody už slyšela jen chichotající se Eliška a šplouchající Sázava. "Co ty, Pájo?", ušklíbla se Terka, s níž jsem pádloval já. "Házel jsi aspoň holkám sníh za triko?" "Si piš, rovnou do podprsenky. Víš, jak to muselo studit?" "Zkouším si to představit. Jak se mi pomalu rozpouští v košíčku... v tomhle vedru mě to aspoň osvěží, když už nic jinýho.", mrkla na mě a popotáhla si významně ramínka podprsenky. "Když už Honza nasadil lyžák, co ty na hudebním táboře?", nadhodil jsem v laškovné náladě známou filmovou hlášku. "Já na hudební tábory nejezdila.", zavrtěla hlavou, a právě když jsem si začal myslet, že tu scénku možná nezná, jako by nic dodala: "Takže pokud se ptáš, jestli jsem si do píči strčila flétnu, tak nestrčila." Pak vyprskla smíchy, zavrtěla hlavou a zabrala pádlem. Do háje, proč Ella nemohla jet s námi, vzdychl jsem v duchu a srovnal tempo pádlování.

Dal jsem si závazek nepočítat zákruty Sázavy, přesto jsem přesně odhadl, kdy se silueta toho domu objeví. Zvláštní, viděl jsem ho všeho všudy jednou před spoustou let, a přesto se mi vryla do paměti stejně, jako strejdovo vyprávění. Nezacházel tehdy do nějakých oplzlých podrobností, vlastně si detaily jeho milostných historek, pokud je vůbec zmínil, dnes už nevybavím. Spíš tu radost, že i když mi tehdy bylo nějakých patnáct a s mou kamarádkou od dětství Katkou jsme si teprve nesměla začínali "hrát na doktora", bral mě už jako dospělého. Radost jsem pocítil i teď, když Honza, který se jinak celé odpoledne činil tak, že předtím břitce ironická Eliška se chichotala, div nevypadla z lodi, a už hodnou chvíli si hrála mimoděk se šňůrkou plavek, se nějak instinktivně právě teď otočil směrem k naší kánoi a tázavě se zadíval na dům na břehu. Usmál jsem se, přikývl a znovu se kochal tím, jak přede mnou sedící Terce při každém záběru ramínka plavkové podprsenky odhalí neopálenou kůži pod nimi. Zajímavé, jak holka může mít hezká záda. A co teprve když se otočí... Vzpomněl jsem si, jak jsem před tím, než Ella odcestovala do Norska na ten workshop, kvůli kterému teď s námi nebyla na vodě, v žertu prohodil, že v Norsku se aspoň nebude opalovat nahoře bez. Myslel jsem tím, že tam zkrátka nebude na opalování počasí, ale má feministicky naladěná milá se jako obvykle naježila a bojovně zavrčela, jestli na takové opalování vypadá. "No vážně, myslíš, že pro potěchu takových jako ty vystavuju na koupališti prsa?" Ve snaze zaplašit hrozící hádku, které náš vášnivý vztah provázejí, jsem to rychle popřel, ale Ella už byla v ráži. "Prosím, můžeš se přesvědčit. Ještě mám od loňska pořád vidět ramínka. A to nejsem opalovací typ.", prohlásila triumfálně a vyhrnula si tričko. "Copak ramínka, ale i košíčky.", využil jsem bleskurychle toho, že měla ten den pod ním podprsenku se zapínáním vepředu, a než se zmohla na odpor, osvobodil jsem její krásné kozičky, až nahé poskočily, a pro jistotu je rychle stiskl v dlaních a prohnětl jejich vrcholky mezi prsty. "Od kdy se opálení podle plavek zkoumá hmatem?", zapochybovala Ella, ale o poznání smířlivějším tónem, protože jsem si dal záležet, abych její tuhnoucí bradavky několikrát obkroužil a palci promnul, takže svá pružná kůzlátka nechala v mé moci a zaklonila hlavu s tichým zavzdycháním. Místo abych hledal na pružném poprsí neopálené "privátní zóny", raději jsem jedno z ňader vsál mezi rty a poškádlil jako kamínek tvrdou bradavku jazykem, zatímco jsem volnou rukou začal stoupat po vnitřní straně Ellina stehna. Způsob, jakým ho vytočila tak, abych se pod sukní snadno dostal přes krajkový okraj punčochy až k lemu kalhotek, dával tušit, že sladké smiřování tentokrát jakoukoliv hádku předejde. Vzdal jsem se jakéhokoliv provokujícího komentáře, když jsem pod něj vklouzl a na bříšcích prstů ucítil hebké, kudrnaté chloupky; jednak jsem si slibně se vyvíjející situaci nechtěl zbytečně pokazit, navíc mě fakt, že si ji má milá v době upravování klínů většinou neholí, vlastně dost vzrušoval. Vlastně i tenkrát, když jsem na téma úpravy intimních partií jedinkrát zažertoval a Ella mě jedovatě usadila, že pokud jsem si na ni myslel s pipinkou bez chloupků, zpozdil jsem se o nějakých patnáct let, mi to přišlo sexy. Teď mi zase přišlo sexy přejíždět obliny její mušličky v měkké houštince, zatímco mi vzrušeně oddychující rozepíná kalhoty. Je hezké, když se pár shodne na společné aktivitě, prohodil jsem, když jsem Elle kalhotky definitivně stahoval na kotníky, a vzápětí jsem se lačně přisál k jejímu vyklenutému pahorku. Stáhla si oběma rukama mou hlavu níž, na vzrušením se rozevírající puklinku, a když jsem špičkou jazyka zakmital na pootevřených závojíčcích, zamumlala něco o tom, ať si nechám blbé kecy a lížu ji.

Vášnivému splynutí našich roztoužených těl ovšem nečekaně zabránilo zvonění Ellina telefonu. Sevřel jsem pevněji boky své o zeď opřené a ochotně rozkročené milé pevněji, rozhodnutý nevzdat se chuti její mokré kundičky, ale ačkoliv sama pár vteřin odolávala a pokračovala v nastavování své rozlízané pipinky, po třetím zazvonění se mi jemně, ale důrazně vykroutila. "Ahoj Val... ne, nerušíš, v pohodě... Pája už vyrazil na směnu... aha, jasně. Počkej, vezmu si diář..." Vztekat se nad tím, že nám divoký sex překazila naše šéfová Valérie, by bylo k ničemu, takže jsem ustoupil a zpovzdálí aspoň očima hltal lákavé obliny zadečku mé milé, zdůrazněné stále nesvlečenými punčochami. Mezi stehy se navíc rýsoval přes vlhce zplihlé chloupky bochánek mušličky víc než výmluvně. Ella se zabrala do hovoru tak, že mimoděk zadek vysadila ještě vyzývavěji, takže se mokře zaleskla i růžová dírka v rýze mezi pysky, což ovšem na mě bylo už trochu moc. Stačilo několik pohybů ruky, aby můj zpola ztopořený klacek nabyl potřebné pevnosti, pak jsem k telefonující Elle zezadu přistoupil a bez jakéhokoliv nátlaku jí přitiskl odhalený žalud přímo na dírku. Ucítil jsem, jak ho její horká frnda jemně obemkla, když Ella sotva znatelně vyšla pánví mému ptáku naproti. Nijak prudce ani zbrkle, ale zato vytrvale pokračovala v pohybu boků proti mému trčícímu péru a to díky kombinaci mého předchozího přičinlivého lízání a jejího momentálního vzrušení vláčně a plynule vnikalo do horké štěrbiny, až jsem do ní zajel po koule. Ella se otočila, co jí poloha na mém ptáku dovolila, a gestem mi naznačila, ať neblbnu, jinak to okamžitě utne. Pak se zase odvrátila, až se jí nahá malá prsa roztomile zahoupala, a dál s Valérií diskutovala nad možností dalších divadelních představení v Továrně. Nechtěl jsem nevšední a vysoce vzrušující situaci pokazit, takže jsem bez hnutí čekal. Ella ovšem bez hnutí nezůstala, jakkoliv to na první pohled nebylo vidět. Přesto jsem stahy její kundičky cítil víc než zřetelně, postupně je zesilovala a masírovala mi svou pičkou ptáka tak, že jsem zatínal zuby, abych nezačal hekat. Pak se opřela jednou rukou o stolek, druhou si dál držela u ucha telefon a rytmickým pohupováním boků se mi střídavě nabodávala prcinou na čurák a zase z něj klouzala. Sem tam ho měla už jen na krajíčku, nikdy ale nedopustila, aby jí z horké pipinky vyjel úplně. Vší silou jsem překonával touhu ji popadnout za ten nádherný zadek, strhnout pod sebe a pořádně ji ojet, a toužebně jsem vyhlížel konec rozhovoru. Teprve když se Ella trochu udýchaně rozesmála a pronesla: "Ale neblázni, to vůbec. Tak domluveno a čau.", mohl jsem ji vteřinu poté, co rozmáchlým gestem zahodila mobil na gauč, konečně sevřít v náručí a začít bez zábran přirážet do její mušličky, až to hlasitě mlaskalo. Oceňoval jsem, že teď, když už jsme se nemuseli krotit, Ella pode mnou bez zábran prožívanou rozkoší hlasitě sténala, přitahovala si mě k sobě a mezi stisknutými zuby mě jadrně povzbuzovala, abych ji pořádně ojel. Stolek se naším milováním nebezpečně posunul, a tak jsme se složili na koberec, Ella se přetočila na záda a rozevřenými stehny, mezi která jsem jí vrazil znovu napjatý čurák, mě uvěznila tak, že jsem málem explodoval do ní. Když se mi přede jen povedlo její sálající klín na poslední chvíli opustit, beze studu mě za vzrušením prohnutý ocas chytila rukou a několika pohyby mi ho vyhonila. Nepřestala jím pumpovat, ani když jsem jí začal s nekontrolovaným sténáním zkrápět výstřiku nahé bříško, prsa i bradu, a druhou rukou si zběsile třela klitoris, až se udělala i ona. "Víš... co říkala... Val?", vydechla po chvíli, když jsme leželi v lepkavém objetí, jelikož jsem na ni nastříkal celou svou dávku. "Prý kdyby nevěděla, že jsi ... už šel, řekla by, že ... si to snad ... rozdáváme."

Když jsme přirazili ke břehu a Terka vstala a protáhla se tak, až mi srdce poskočilo, ještě chviličku jsem se v lodi zdržel zdánlivou kontrolou vnitřku. Kdybych teď vystoupil, musela by si té boule na mých plavkách všimnout i slepá jeptiška...