Cesta k moři

22. 12. 2019 masina

Kdysi dávno... jsem kývnul na dovolenou k moři s rodinkou. Jako správní Češi míříme pochopitelně na Jadran. No a protože máme veliké auto, musíme s sebou táhnout ještě známé, dává smysl se pařit a mačkat pohromadě, jeden by mohl propadnou trudomyslnosti... třeba. Nevím, jak jste to měli vy, ale u mě byl tohle zlom, kdy prostě nikdy více, bez ohledu na okolnosti n e p o j e d u n a d o v o l e n o u s r o d i č i.

Auto je nacpané jako kuře nádivkou, posádka roztoužená vidět moříčko hned za Prahou, jejich malej a má ségra na pěst vzadu, fotřík s Fandou vpředu u kormidla, já zaražen mezi mátí a Petrou kdesi uprostřed. Mno, stydím se to vůbec psát, bylo mi asi 20, nevím co jsem čekal. Popravdě nic. Byl jsem smutnej.

Měl jsem tehdá splín, rozešel jsem se s paní inženýrkou (jak jsme jí tehdy se spolubydlícím říkali), která byla ve 4. ročníku, zatímco já tuším ve druhém. Ne že by to šlo o katastrofu hodnou zastavení rotace Země, ale i tak jsem postrádal ty prvotřídní šukačky.

Byla to vyšší blondýna někde od Hradce, studovala ekonomku, viděla se v zahraničním obchodu a měla výstavní trojky. Její zájem byl zprvu vlažný, svěřila se mi, že jsem příliš mlád, první pich za nic nikdy nestojí a v tom kině byla jen zmatená. Nevěděla, proč jí dýchám na ouško, že to nemá ráda, na krku je lechtivá... Když pak později na internátu řvala na celou chodbu, valila své velké modré oči, protože měla obavu, že budu mít „malého pinďu“, ale „je fakt velikej, cítila jsem ho úplně uvnitř“ apod klasické brebentění po/při sexu, musel jsem se jen smát. Tak jsem jí hladil a nekomentoval tyhle výlevy trochu naivní holky, která se ocitla na „vejšce v Brně“ a měla pocit mentální převahy dvou let. Tak jsme spolu nějaký pátek hráli na taťku a mamku, než to začalo být příliš urputné a hysterické. Rozchod mě tedy zrovna nebolel, z její strany to byl výron emocí, zmeškaných hovorů a plná simka zpráv, na které není odpověď.

S hlavou ještě zavzdušněnou scénáři „cobykdyby“ jsem tedy přikývl na rodinnou dovolenou a byl nyní vlečen časoprostorem dé-jedničkou kamsi na jih. Jak si tak užíváme žvatlání harantů zezadu, natřásání na tankodromu a old-school heavy metalu zepředu, nelze si nevšimnout přítomnosti známého ženy vedle mě. Dlouhovlasá černovláska, tuším 33, modré oči, 2-3 prsa a svůdné plné rty je chytlavá kombinace. Nikdy mi ani nenapadlo s ní cokoliv mít, jsem koloušek, ona milfka s tělem bohyně... ale teď sedí vedle nalepená na mém boku, cítím její parfém a teplost měkkého těla. A sakra, stavíme na benzínce, děcka chtějí čůrat.

Volné šortky jsou dobré na cestu, ale nevydrží dlouho maskovat, že vám stojí brko. Zvlášť když musíte vystoupit, abyste sklopili prostřední lavici a mohli vylézt trpaslíci zezadu (dodávka s posuvnýma dveřma jen vpravo). Jaká to náhodička, že u spolujezdce seděl Fanda, takže jsem po vystoupení musel rychle udělat čelem vzad, abych netrčel směrem k němu a v předklonu tiše sklápěl opěradlo. Petra si však dobře všimla, protože vystoupila první a já si musel vybrat mezi ní a mámou, na koho se vytočím se svým pahorkem v rozkroku. Asi jsem byl rudý jak rak, protože při čekání před WC mi říká, že se nemusím stydět, že je to normální, že jí to nevadí.

Drncáme si pak vesele dál, řídí Fanda, všichni spí, jeli jsem na noc, budeme tam ráno, hurá moře apod, znáte ten scénář. Jak si tak napůl sním s představou asi nahé Petry nebo inženýrky, cítím, že se levou překříženou rukou dotýkám podprsenky (čtenáři, ty dobytku, tohle není žádná inc_st povídka, máma spala na druhé straně u okna). Erekce je tu za 0,5s, nedá se to ovládnout. Ve zpětném zrcátku vidím Fandovo oči, je mi trapně, cítím vzrušení i strach, ale celé mě to mega vzrušuje. Předstírám dál spánek, když tu zavadím prstem o bok ňadra víc než jen letmým dotekem. V duchu trnu co se stane, jedeme autem, dovolená před námi a jsou to naši známí, s Fandou si tykám. Petra si přesedne a přeloží si ruce. Doprdele, panikařím, bojím se otevřít oči a čekám co bude. Neděje se nic, tak po chvíli, kterou vyhodnocuji jako věčnost, přejedu po prsu už tak nějak cíleně, jak kdybych jej pohladil. Cítím podobný posun jejím kolenem po mém stehnu, je to náhoda nebo varování či co..? Jsem trochu spratek, tak dál kroužím po kozičce až kam dosáhnu. Není to dvakrát pohodlé, protože si musím krýt ruku loktem, ikdyž si říkám, že to Fanda vidět nemůže, když řídí a je tu víceméně tma. Nedýchám asi zrovna vyrovnaně, mám pocit, že mi praskne žalud, pořád nevím co si myslet. Najednou cítím, že mi Petra chytla prst. A sakra, je to v řiti, panikařím. V hlavě mi běží všechny možné kakastrofické scénáře od běžného „co to děláš?“ nahlas až po facku a řezavé ticho s rychlým bržděním u krajnice.

Patovou situaci řeší jejich malej, který chce čůrat. Moje erekce je ta tam, vystupuji náhle svěží někde ve Slovinsku, ostatní se tváří ospale. Tankujeme. Aktivně myju okno a světla, abych nemusel potkat Petru u WC. Běžím pak jako poslední, naskáčeme dovnitř a já trnu co bude dál. Na druhou stranu si sedáme ve stejném pořádku, Petra nic neřeší. Rozjedeme se a cítím její ruku na mém boku. Přeložím ruce a chytnu její, má olé je zpátky v plné síle. Kdo to vydržel číst až sem se asi směje, ale pro mě to bylo, jako když vám žena řekne ano u oltáře. Milfka mi dlachní ruku, já její a vesmír rotuje okolo naší dodávky. Do další zastávky jsem byl jak herec v porno filmu pro slepé, letmé doteky, ultimátní erekce, vzrušení na max a zároveň strach, aby nás nikdo neviděl. Dolce vita.

Konečně jsem na ostrově, hledáme parkování, ubytování a vybalujeme. Nosím věci a při cestě na pokoj, který je naproti jejich v apartmánovém komplexu, se krátce setkáme na chodbě o samotě. Petře hrajou ohníčky, chytne moji ruku a přitáhne si mě k sobě. Jsem trochu podělanej, ale ona mi říká, že mám teda koule, ji takhle rozjet všem před očima. Tvářím se zkušeně, chytnu ji za zadek a že je mega kočka. Pak už slyšíme kroky, upustí mě jako pytel trávy, já jdu dolů a ona na pokoj. Tohle bude dlouhá dovolená a zjevně ne tak nudná, jak jsem si myslel.