Učitelka Markéta - druhý díl

Oba jsme mlčky vešli do kabinetu. "Posaď se" pobídla mě a sama tak udělala. Když jsme seděli, chtěl jsem něco říct, ale ona mě zarazila. "Ne, já první" řekla a rukama si promnula obličej. Bylo vidět, že neví, jak začít. "Víš.... to co se stalo, byla pěkná blbost. Kdyby se to někdo dozvěděl, mohl by být strašnej průser." Koukala celou dobu na stůl, na mě se vůbec nedívala. "Já vím, že to bylo špatně. Moc se vám omlouvám, nevim co to do mě vjelo. Byl jsem trošku opilej, vážně se moc omlouvám" vykoktal jsem ze sebe. Podívala se na mě a usmála se "jsem ráda, že to chápeš. Všimla jsem si už před nějakou dobou, jak na mě koukáš. Tvůj obdiv mi sice lichotí, každopádně to nic nemění na tom, že se to už nikdy nestane. Musím si ještě nechat projít hlavou, jestli tě budu brát na další svoje vystoupení. Nebudu pokoušet, že po mě znova vyjedeš nebo já po tobě." "Vy po mě?" zeptal jsem se. "Ano, já po tobě. Moc se mi to líbilo a bojím se, že kdybych byla nadržená, tak se neudržím." Tak jí se to líbilo, pomyslel jsem si a musel jsem se zasmát. "Každopádně tady bych to ukončila a teď mi pojď pomoct přenést nějaký bedny, abys opravdu něco udělal, když jsem to řekla kolegovi Novotnýmu" a vstala. Když jsem odnosil bedny, šel jsem zpátky na vyučování. Na dotazy spolužáků, co jsem dělal, jsem říkal v podstatě pravdu, že jsme probírali ještě páteční vystoupení, a že jsem jí pomáhal nosit nějaké bedny.

Odpoledne jsem strávil doma přemýšlením. Vždycky jsem se těšil, jak s Markétou budu něco mít a představoval jsem si, jak to budem opakovat a bude to skvělé. Teď jsem byl pěkně zklamanej a neměl jsem už ani tu touhu po ní. Ležel jsem na posteli a koukal do stropu. Najednou mi pípnul messenger. Byl jsem strašně překvapen, když jsem zjistil, že zpráva byla od Markéty. "Ahoj, za chvíli pojedu ze školy. Vem si sluneční brýle, čepici, kapucu a za 15 minut na mě čekej ve vedlejší ulici. Pokud teda budeš chtít." "Ok" odpověděl jsem a začal se chystat.

Venku jsem se opřel o zeď a čekal. Za chvíli přijela v autě, stáhla okýnko a přikázala mi si nasednout. Chtěl jsem si sundat tu kapucu, ale zarazila mě se slovy, ať si jí ještě nechám, že pojedeme přes město. Jak jsem tak seděl vedle ní a cítil její vůni, začínal jsem opět pociťovat tu touhu. Nenapadlo mě nic jinýho, než jí položit ruku na stehno a prsty ji hladit. Ona ani nedutala. Zajela na okraj města a zaparkovala do opuštěné ulice. Konečně jsem si mohl sundat kapuci, čepici i brýle. Položila ruku na moji a stiskla ji. Nevěděl jsem, co dělat. Jen jsem seděl a koukal na ni, zatímco ona koukala před sebe. "Co jste chtěla?" zeptal jsem se a ruku přetočil tak, abych si s ní mohl proplést prsty. "Prosim tě, mimo vyučování mi můžeš tykat" usmála se a konečně se na mě podívala. "A tykání je jediná věc, kvůli které jste teda jsi mě naložila do auta a odvezla na kraj města?" povytáhl jsem obočí, ikdyž jsem moc dobře tušil, že za tímto setkáním je něco víc. "Ne, není" zakroutil hlavou a už se zase dívala před sebe. Stiskl jsem její ruku a naklonil se k ní s úmyslem ji políbit. Ona však byla rychlejší, začala mě líbat hodně vášnivě. Po chvíli navrhnula, abychom se přesunuli dozadu.

Zadní sedačky jsme sklopili, takže jsme i s kufrem měli dost velký prostor pro svoje hrátky. Okamžitě jsem se na ni vrhnul a začali jsme se navzájem svlékat. Líbal jsem jí na krku, na prsou a postupně se přes bříško dostával dolů mezi nohy. Tam jsem se moc dlouho nezdržel. "Víš, mám rád fair-play, takže dáme 69" a už mě převalila na záda a lehla si na mě. Chvíli jsme si to dělali a já cítil, že to jde na nás na oba. Ona přestala, abych vydržel ještě chvíli déle, ale já naopak víc přidal, aby se udělala. Prodělala mokrý orgasmus a postříkala mi obličej. "Páni" vydechli jsme oba najednou. Ona na mě pořád ležela, v ruce moje nádobíčko a rozdýchavala se. Celá se klepala. Já jí hladil po zadečku a zádech. Najednou se zvedla a odněkud vytáhla kapesník a otřela mi obličej od jejích šťáv. Když jsem měl zase suchý obličej začala mě líbat a přitom pomalu dosedala na moje péro. Když jsem byl celej v ní vzdechla a začala pomalu jezdit nahoru a dolu. Takhle pomalu to bylo ještě lepší než když na mě minule řádila. Rukama jsem ji dráždil bradavky a občas jsem jednu nasál do pusy. Potichu ale krásně vzdychala. Cítil jsem, že se opět blížím k vrcholu. Zmohl jsem se jen na "už budu". V tom ale přestala a slezla ze mě. Lehla si na břicho vedle mě se slovy, že to má ráda když leží a já ji to zezadu dělám. Na nic jsem nečekal, lehnul si na ní a strčil ho do ní. "Prosím pomalu, mám kundiču v jednom ohni" poprosila mě a já tedy začal pomalu přirážet. Zase jsem vycítil svůj příchozí orgasmus a zeptal se, jestli můžu do ní. "A-a-ano" vykoktala jen, já jí napustil a svalil se vedle ní. Ona se přetočila na břicho a já sledoval, jak z ní vytéká moje bílá tekutina. Vzala kapesník a všechno důkladně otřela. Nedalo mi to a zeptal jsem se, jestli bere prášky. "Nejsou potřeba, nemůžu mít děti". Chtěl jsem se zeptat proč, ale když jsem viděl její výraz došlo mi, že o tom nechce mluvit. Ještě nějakou chvíli jsme leželi a jen si vstřebávali poslední okamžiky. "Hodím tě domů, obleč se" řekla najednou a začala se natahovat pro své oblečení. "Počkej" chytil jsem ji za ruku "dneska budu moct znova." "Ale já ne" zareagovala "musím jet domu." Vytrhla se mi a začala se oblékat. Oblékl jsem se, dal sedačky do původního stavu a sedl si na místo spolujezdce.

"Proč si to udělala?" ptal jsem se po cestě.
"Víš, myslela jsem na tebe celý den. Vlastně na ten náš sex u tebe. Byla jsem přesvědčená, že to bylo špatně. Jak jsem ale nad tím přemýšlela čím dál tím víc, začínala jsem být nadržená."
"A změnila si názor nebo byla tohle další výjimka a už se to nesmí opakovat?" zeptal jsem se.
"Já nevim, bylo to opět skvělý. Doma moc sexu nemám, přítel už tolik nevydrží, ale já bych prcala skoro furt. Každopádně je to mezi náma vážně nevhodný. Nevim, co mám dělat." Pak bylo chvíli ticho. Ani jeden jsme nevěděli co říct. Pak promluvila: "zastavim ti zase v tý ulici."
"Jo, to je dobrej nápad" odpověděl jsem a zbytek cesty už probíhal mlčky.
Zastavila na kraji silnice. Chystal jsem se vystoupit, ale ještě mě něco napadlo. Chytil jsem ji za ruku, kouknul do očí a řekl: "Víš, já jsem už plnoletej. Takže kdyby se na to přišlo, žádnej velkej průser by to nebyl."
"To by teda byl" odpověděla. "Oba by nás vyhodili ze školy. To bys chtěl? A ta ostuda? Jsme malý město, všichni by to hned věděli."
"Jo to máš pravdu, ale lásce neporučíš" řekl jsem a, aniž bych čekal na nějakou rekaci, vystoupil jsem z auta.

Doma jsem se chtěl učit, ale nemohl jsem se soustředit. Myslel jsem jen na Markétu. Ze zamyšlení mě vytrhla až máma tím, že je připravená večeře. Najedl jsem se a dal si sprchu. Ve sprše jsem se ještě udělal a představoval si přitom svou učitelku hudebky. Potom jsem už na ní celej večer ani jednou nepomyslel a řádně se připravil do školy. Když jsem se chystal do postele, ozval se messenger. A opět psala Markéta "jak si myslel to s tou láskou?!"  Neměl jsem náladu psát nějakou dlouho zprávu, tak jsem jen napsal, že nemá cenu řešit to přes chat, že bych jí to radši řekl do očí. Na to jsem už odpověď nedostal, tak jsem šel spát.

Jak to probíhalo dál? Zjistíte v další kapitole.