Z deníku Subíka 8 - Dražba

27. 1. 2020 Zlababa75

Ležím bezmocně na zádech. Pode mnou gynekologické lehátko. Ruce připoutané dole ke konstrukci. Nohy roztažené do praku na podpěrkách, pevně stažené popruhem na kotnících a stehnech. A mezi nimi si mě s pravidelným intervalem napichuje šukací stroj. Držím tiše a odevzdaně, taky jak bych mohl protestovat s mohutným roubíkem ve tvaru penisu, vyplňujícím má ústa. Vaše hrdelní výkřiky odvedle už pomalu ustávají. Ty, má Paní, i tvá nová subinka Janička odpočíváte vedle sebe na černém nepromokavém prostěradle a vydýcháváte se. Ležíš hlavou těsně vedle jejího klína a ona poblíž tvého. Tváře se vám oběma lesknou, stejně jako zmáčené klíny. Ještě cítíš na jazyku příchuť jejího vzrušeného pohlaví.. Dívky měnící se v ženu. Vzpomeneš si konečně i na mě, jak pořád ještě dávám svému neúnavnému milenci.
POJĎ, řekneš Janičce a jdete ke mně do vyšetřovny. Uvědomila sis, že jsem tu spoutaný a bez možnosti protestu, kdyby něco bylo v nepořádku. Vidíš ale, že ležím dál klidně a jen pootočím hlavou směrem k vám, ať líp vidím. Jana je dál nahá, jen vypadá tebou nějaká zmožená. Ty máš dál na sobě černé, vysoké lakové kozačky nad kolena, černé spandexové body však nese neklamné známky právě prožitých orgasmů. V klíně ho máš stále odhrnuté ke straně a stejně jako část stehen se ti leskne vzrušením. Prsa ti dál trčí ven z bodýčka, jen sis ho shrnula doprostřed mezi ně, tak aby byla zvenčí přístupná. Zírám na tebe a všechny ty důkazy nedávno prožité rozkoše. Zatímco mi do zadku stále stejným tempem zajíždí žilnatý umělák, mě se ten vlastní okamžitě staví. Jsem rudý vzrušením ze všeho, co se vedle odehrávalo, a já se o tom jen dohadoval. Teď vidím, o co všechno jsem přišel. Ty však jdeš ke mně a zblízka pozoruješ penis mizící v mých útrobách. Pravidelně klouže dovnitř až po držák a zpátky ven, skoro bys přísahala, že vidíš i kousek žaludu s předkožkou. Než se o tom ovšem stačíš přesvědčit, mizí opět ve mně. V místě, kde se ve mně zastaví, a vrací se zpátky ven, má na sobě gelový lem. Lesknoucí se kroužek na důkaz, kolik ho ve mně bylo.
DOBRÝ? Zeptáš se a podíváš se mi do očí přes moje stojící péro. Já jen souhlasně kývnu a doufám, že mi ho brzy vezmeš do ruky. Vypínáš a odpojuješ mého milovníka a stavíš se na jeho místo. Zadek mi zůstává dál pootevřený a bojuješ s dilematem nacpat mi tam ještě ruku po zápěstí, nebo mě už rovnou vykouřit. Máš hroznou chuť na mou smetánku a navíc když mi před tebou tak trčí..
Ne, ještě chvíli tomu musíš odolat, beztak víš dobře, jak ho ve stejném stavu udržet!
JDI SE OČISTIT OD TĚCH ŠŤÁV, JSI MOKRÁ AŽ NA STEHNA.
A DEJ MU NAPÍT! OD RÁNA TU LEŽÍ NASUCHO..
Janička přejde na metr před tebe. Úslužně se pokrčí v nohou a lehce pokloní hlavou jako služebná. Na důkaz, že pokyn přijímá a splní. Čekám, že odejde do koupelny dát si sprchu a snad mi donese i to pití, ona se však ladně vyhoupne na mě a sprchu i s pitím mi hodlá dát vlastní. Klekne si obkročmo nad můj hrudník, nepřestávám zírat na ten čerstvě použitý klín. Šťávičky se jí lesknou po zapatlaných stehnech, dokonce to zastudilo, jak se o mě svým zmáčeným lůnem otřela. Zvednu fascinovaně zrak na její obličej, ona stále nevydá ani slůvka. Usměje se na mě a vidí, že se jí pletou mé spoutané ruce. Vkleče nade mnou se předkloní, přitiskne svými kůzlátky na mou hruď a snaží se poslepu dosáhnout k mé pravé ruce, upoutané dole ke konstrukci. Nedosáhne, je proti mně maličká. Místo toho, aby znovu seskočila na zem a uvolnila mi karabinu z pout, sevře mé tělo koleny a nárty si zastrčí pod můj zadek. Aby nepřepadla, drží se mě jen nohama a vykloní se dolů k zemi. To už cítím, jak mi odepíná karabinu, své pružné tělo snadno narovná zpátky jen sevřením lůna. Usměje se na mě a ponoří se i pro druhé zápěstí. Zatímco si protahuji ruce a mnu si zápěstí s pouty, ty stojíš v mém rozkroku a pozoruješ nás.
DEJ MU JE ZA HLAVU!
Vydáš povel dřív, než mě napadne si sáhnout na Janičky prsa. Jsou teď těsně přede mnou, jak na mě obkročmo klečí. Vezme mě tedy za stříbrný kroužek pout a natáhne se za mou hlavu. Ztratí rovnováhu a svým hrudníčkem mi zalehne obličej. Proč jen musím mít ten roubík, pomyslím si.. Ale i tak je to pro mě neskutečně vzrušující. Dokonce mě provokuje tím, jak se schválně celá vrtí a tře se mi o tváře bradavkami. Jako by jí schválně nešlo připnout pouta k rámu nad mou hlavou.
Ať to trvá třeba celou věčnost, přeju si..
Mezitím jsi oželela možnost se rovnou přisát na můj trčící ohon. Raději využiješ toho, že můj anál je po dlouhém šoustání strojkem pořád rozevřený. A zřejmě dokud mi neodpoutáš nohy, otevřený taky zůstane. Natahuješ si na ruce dlouhé latexové rukavice a sama si notně nabíráš gelu. Roztíráš si ho po prstech, na hřbet ruky i celé zápěstí. Nevěnuješ ani špetku pozornosti tomu, jak se mě Janička snaží dusit svým dekoltem, beztak víš, že jí se to nepodaří. Místo toho do mě zasouváš rovnou tři prsty naráz. Zajedeš s nimi až po dlaň a rovnou zkusíš při dalším vniknutí všech pět. Dát je k sobě a nacpat dovnitř. Navzdory mému roztažení se ti to moc nedaří. Ty však nehodláš přestat, dokud si ve mně nesevřeš tu svou drobnou pěst. Zajíždíš, až co to jde. Mám pocit, že mě to musí roztrhnout vedví, ty přesto tlačíš dál a dál. Když už to nejde, povytáhneš ruku ven a opět nezměrnou silou krouživými pohyby bojuješ. Milimetr po milimetru dovnitř. Janička se zvedne z mého rudého obličeje a celá se obrátí k tobě. Dál na mě klečí, ale s výhledem na boj do mého klína. Couvá po kolenou k mé hlavě, a když klečí nad mým obličejem, vytáhne mi roubík a já se konečně můžu pořádně nadechnout. Polykám vlastní sliny, abych mohl dýchat ústy. V tu chvíli ale na mě Janička dosedá. Půlkami se mi přitiskne na tváře, ještě se trošku zavrtí v bocích a napíchne se mi prdelkou na nos. Teď je konečně spokojená. Já mám hlavu zapřenou v opěrce a nedokážu před ní víc couvnout. Předkloní se na kolenou a opře dlaněmi o má třísla. Tím může ještě víc přitlačit svou prdelku na můj nos a současně obtisknout svou zmáčenou mušličkou na má ústa. Chvilinku tak setrvá a já, i když nemůžu dýchat, začínám si jazykem vychutnávat její vzrušení. Lížu jí, dokud nepotřebuju vzduch. Začínám sebou házet, dochází mi dech. Ty se mi s každým dalším pokusem dereš dál a dál do střev. Sám v boji o kyslík vyhazuju zadkem. Jako kůň, snažící se shodit žokeje. To už ale svěrače konečně kapitulují a tvá ruka do mě vítězoslavně zajede až po zápěstí. Konečně se Jana na chvíli nadzdvihne pánví a dopřeje mi přísun čerstvého vzduchu do plic. Zhluboka dýchám, hrudník se mi vzdouvá a uvědomuju si ten neskutečný tlak v zadku.
UAAAA.. křičím Janičce do klína a při tom rozevřu pusu dokořán. Ona ale znovu dosedá svým pohlavím na má otevřená ústa. Jenže současně cítím, jak mi dovnitř začíná tryskat proud..
Horký slaný proud..
Je toho čím dál víc a vůbec neustává. Abych se jím neudávil, musím ho začít polykat. Hltám lačně doušek po doušku, dokud necítím, jak pramínek slábne a přestává téct. V tu chvíli se klín nade mnou uvolní a já lapám po dechu.. Tvář mi ovane chladný čerstvý vzduch. Dvakrát, třikrát se zhluboka nadechnu, když mě klín svou vahou opět uvězní a cítím, že moč začíná znovu proudit. Nezbývá mi, než vše poslušně polykat, jinak bych se utopil.. Opět pramínek zeslabuje a přichází dávka tolik potřebného kyslíku.. Ještě několikrát se to celé opakuje.. Hluboký nádech a polykat! Hltat! Jak rychle jen dokážu..
Už nemůžu..
Je toho strašně moc..
Kde se to v tom drobném těle pořád bere? Snažím se překonat tu slanou pachuť a vzorně polykám znovu a znovu..
Konečně je definitivní konec a já dostávám vzduchu, kolik chci. To už opět vnímám i křik své masturbující Paní. Pravou rukou začínáš rejdit až po zápěstí v mých střevech a levou ve svém klíně. Už, už Ti přichází další vrchol, vlastně téměř hned po tom, co jsem dopil celou tvou subinku.
Dochází mi, co jsi prve myslela tím „DEJ MU NAPÍT!“
Ty ale dál šukáš pěstí můj zadek a Janička už na mě dosedá jen zlehka. K mé nezměrné radosti mi právě dochází i to „JDI SE OČISTIT!“
Rád, opravdu moc rád se toho ujímám. Čistím jí od posledních kapek, co z ní vytekly i od všech milostných šťáv, které jsi v ní prve sama vyvolala drážděním vedle na posteli. Nemůžu se nabažit toho dívčího klína a ani trochu mi nevadí, že šťávy, které mám očistit, znovu přibývají.
Ty se konečně vzpamatuješ z posledního orgasmu a začínáš si všímat i mého trčícího kopí. Stojí tu jako pomník přímo před tebou a z jeho vrcholu se na všechny strany řinou lesknoucí se kapky. Důkazy mého vzrušení. S pravačkou po zápěstí stále uvnitř mě se nakloníš a přisaješ. Tvé rudé rty se přitisknou na žalud a s mlasknutím jej políbíš. Znovu a znovu. Slíbáváš kapku po kapce, prsty ve mně se snažíš nahmatat prostatu a levačkou si přidržuješ mou chloubu u svých rtů.
Cítím, jak se mi v těle něco zvláštního děje. Ne tím, že smím vylízat klín tvé nové subinky. Ani tím, že mě úžasně honíš a saješ. Ale tím, co nikdo nemůže vidět. Co se odehrává ve mně. Nikdy jsem nepoznal dráždění prostaty, teď se ale uvnitř mě schyluje k něčemu dosud nepoznanému.
Nepopsatelnému!
Nádhernému!
Subinka už se celá chvěje a přichází jí vlastní vrchol. Ty ale vnímáš, co se děje se mnou! Zatímco můj žalud naráží až na tvoje mandle, tvá levačka naráží v pravidelných intervalech na poštěváček. Janička začíná křičet rozkoší a celá se třese, dokonce mi vytryskla drobný pramínek svého mokrého vrcholu do pusy. Já nadšený z toho všeho polykám a cítím blížící se vlastní vrchol. Celý sebou házím, propínám tělo a nebýt přisednutý klínem, křičím rozkoší. Ty to všechno cítíš napřímo.
Uvnitř mého těla i uvnitř toho svého.
Pulzující klacek málem až v krku i pravá ruka uvnitř mého chvějícího se těla. Takhle silně jsi nikdy necítila, co se s druhým děje a sama na sobě vnímáš, že je to jiné. Křičíš vlastní rozkoší a chvěješ se společně se mnou. Oběma současně nám přichází úplně nový vrchol. Něco nepoznaného, úžasného, nádherného. Třesu se ještě dlouho po tom, co jsem tě málem zadusil gejzírem, co ti vytrysknul až do krku. Ty se chvěješ společně se mnou a uvědomuješ si, že je to hlavně rukou, dráždící mě v análu. Samou radostí z právě prožitého tě nenapadne nic lepšího, než ruku ze mě vytáhnout. Ale jak! Stále sevřenou v pěst. Vyškubneš jí ze mě! Možná je to celkovým uvolněním z právě odeznívajícího vrcholu, nebo tím, že projíždíš sevřenými prsty po mé prostatě, svěrače se uvolní a dovolí ti s hlasitým mlasknutím vyklouznout ven. Mé tělo se ale dál celé chvěje díky podráždění prostaty.
PUSŤ MĚ TAKY!
Odvoláš právě vystříknutou Janičku z mého obličeje a naskakuješ si obkročmo na mě sama. Na uších mě místo teplých lýtek zastudí dlouhé lakové kozačky. Dosedáš nade mě, opět s výhledem do mého klína, zadeček ti ale nejde nasadit na můj nos. Proto ho opět nadzdvihneš a odhrneš si elastickou látku víc do strany. Nejen z tvé kundičky, ale i z prdelky. Naštěstí látka je hodně pružná a jde přetáhnout až na bok. Zkusíš znovu dosednout, teď už jsi spokojená s výsledkem. Přesto se znovu nadzdvihneš, předkloníš se a chytíš rukama za má stehna. Pomalu pohybuješ pánví dopředu a dozadu. Vystrčím jazyk a snažím se slízávat tu potopu. Chytat rty závojíčky, co ti lemují tvou mokrou dírku. Užíváš si to. Zrychluješ pohyby pánví a zvyšuješ přítlak.. Už se bezostyšně třeš o můj nos. Uvědomuješ si, jaká je výhoda, že i ten mám velký. Doslova se mi o něj šukáš. Řádíš mi na něm rychle tam a zpátky a tvé vzdychání střídá křik. Co křik, ŘEV! Řev tygřice! Jsme tu v podzemí široko daleko sami jen my tři, tady se nemusíš krotit kvůli sousedům, jako v bytě. Řveš a rajtuješ po mém obličeji, jen to mlaská. Já se při tom snažím popadat dech, jazykem slízávat tvou potopu a užívám si společně s tebou. Začínáš se chvět a dlouhé červené nehty zatínáš do mých stehen.
UAAAAAAÁ!
Tělo tě přestává poslouchat a třese se v záchvatu orgasmu. Ještě párkrát otřeš svůj klín tam a zpět o mě a nemůžeš tu sílu udržet. Srazíš nohy v kozačkách k mým spánkům a vzepneš se. Pouštíš se rukama stehen a zůstávají po nich jen zaryté dolíky. Propneš se v zádech do záklonu a vlasy ti visí na záda. Chvíli tak strneš, potom roztáhneš ruce do stran a zařveš znovu:
UAAAAAAAÁ!
Tělo se ti pomalu přestává chvět, ty však dále setrváváš nehnutě ve své vítězné pozici. Konečně otevíráš oči a přicházíš k sobě. Rozhlížíš se kolem sebe, na nás a pod sebe. Jako by tě překvapilo, kde to jsi. Jak ses tu vzala. Znovu se podíváš na Janičku a na své roztažené ruce. Ona se na tebe usměje a ty svěsíš ruce a slezeš ze mě. Já popadám dech s přívalem čerstvého vzduchu do plic a usmívám se na vás dvě.
BOŽE, CO TO BYLO? Nedokážeš uvěřit, co jsme právě prožili..
Orgasmus?
Odpovím nejistě..
Má Paní! Dodám rychle..
Mlčky se na mě usměješ a místo toho pokyneš Janičce:
MŮŽEŠ JÍT, PRO DNEŠEK TO STAČILO..
Janička se opět obřadně ukloní a odchází beze slova..
Pořád neznám její hlas, přemýšlím..
UŽ TĚ ODPOUTÁM, POTŘEBUJU SI S TEBOU PROMLUVIT!
Vytrhne mě ze snění tvůj hlas. Dveře kdesi za mnou se zabouchnou a jsou slabě slyšet kroky mizející na schodech.
JAK SE TI TO LÍBILO? Ptáš se mě, zatímco mi uvolňuješ ruce za hlavou.
Moc, má Paní!
I S JANOU? Přecházíš mezi držáky mých nohou a rentgenuješ mě pohledem.
No s tou obzvlášť! Vyhrknu bez rozmyšlení.. Ty se zamračíš..
Paní! Dodám rychle a přemýšlím, jestli jsem nepřiznal něco, co tě rozzlobí, nebo urazí..
Ty však pokračuješ.
A S VIKTOREM?
Nikdy víc jsme už mou zkoušku přefiknutím v kabince nerozebírali, ale hned vím, o kom je řeč.
No.. Vlastně to taky.. Paní.
DOSTALA JSEM TOTIŽ NÁPAD..
Pokračuješ opatrně. Odcházíš vedle do mučírny a raději se na mě ani nepodíváš. Jen mi rukou pokyneš, že tě mám následovat.
Seskočím z lehátka a spěchám za tebou. Ty se usazuješ na gauč a já přispěchám k tobě. Pokleknu před masivní skleněný stolek přímo proti tobě a hlavu mám skloněnou k zemi. Čekám, jaký nápad jsi dostala, a cítím z tvého mlčení mrazivou nejistotu. Jako bys nevěděla, jak pokračovat. Nebo se dokonce pokračovat bála..
Váhání u tebe neznám, vždycky působíš tak sebejistě. Pomalu tedy zvedám hlavu a všímám si, že sis spandexové body opět upravila. Znovu vede středem klína, přesně uprostřed mezi mírně rozkročenými kozačkami, co končí až nad koleny. Opět jako vždy je body zaříznuté do mušličky právě tak, jak to miluju, a při každém pohledu musím polknout naprázdno. Dokonce ani není znát, že je nasáklé tvými šťávami, lesklá látka tu v přítmí vypadá stejně mokře i na zbytku těla. Zvedám zrak výš a vidím nerezovou píšťalku pohybující se na prsou s každým nádechem. Černá šňůrka na černé látce splývá, jako by ti na nich píšťalka levitovala. Obě jsou krásně souměrně srovnaná pod obepínající elastickou látkou. Bradavky vztyčené vzrušením zase hrozí protržením. Tvůj pohled však míří dolů, někam do dáli skrze skleněný stolek mezi námi. Konečně zvedneš oči a upřeně se zadíváš do těch mých.
DOSTALA JSEM NÁPAD.. Odkašleš si a znovu pokračuješ.
EXISTUJE WEBOVÁ STRÁNKA S DRAŽBAMI OTROKŮ A OTROKYŇ.
Zvednul jsem beze slova obočí a dál bez mrknutí oka se dívám do těch tvých.
NEBOJ, NECHCI SE TĚ ZBAVIT. JE TO JEN TAKOVÝ NÁPAD.. TŘEBA JEN JEDNOU ZA MĚSÍC NA ODPOLEDNE.. TADY.. Zvedám obočí i nad druhým okem, když dodáš..
NEBO VÍCEKRÁT..
MĚ BY TO HROZNĚ VZRUŠILO, VIDĚT TĚ S NĚKÝM, JAK MUSÍŠ POSLOUCHAT..
A BYLA BYCH NA TEBE HROZNĚ HRDÁ! Dodáš rychle. Obočí spustím zpátky dolů a přemýšlím.
ŘÍKAL JSI, JAK MOC SE TI TO LÍBILO..
Ano, to ano.. Odvětím a dívám se do země. Hlavou mi šrotuje, co všechno by to obnášelo.
NABÍZÍ HODNĚ PENĚZ!
OPRAVDU HODNĚ!
PRÝ ZA TAKHLE PĚKNĚ VYBAVENOU MUČÍRNU I ZA VYCVIČENÉHO OTROKA. ŽE MĚ TO MUSELO STÁT RANEC..
Polykám naprázdno a cítím, jak se ke mně přes stolek nakláníš..
A TOBĚ BYCH ZA TO POKAŽDÉ TAKY NĚCO DALA.. JAKO KAPESNÉ..
VŽDYŤ BYS TU MOHL BYDLET ÚPLNĚ ZADARMO.
Trhnu sebou a dochází mi všechna tvá slova. Stal bych se opravdu kurvičkou.
K U R V I Č K O U!
Přesně takovou, jakou jsi ze mě od začátku chtěla vychovat..
Je to tak ponižující.. Rudnu v obličeji, ale musím uznat, že právě tou jsem se vždycky tajně toužil stát. Srdce mi buší až v krku.. Čas jako by se zastavil..
S brunátným obličejem se otočím zpátky k tobě, zadívám se Ti láskyplně do očí, naposledy polknu knedlík v krku a nakloním se k tobě.
Pravačkou podeberu píšťalku, houpající se na tvých prsou, políbím jí a zašeptám:

Přijímám, má Paní!