Kurva za deset milionů. – 1. Díl

27. 2. 2020 ErosPerosis

Musím brzy vstávat, naší dva skvělí synové jedou na týdenní pobyt do školy v přírodě.
Máme s manželem dvojčata, která chodí společně do jedné třídy prestižní soukromé školy v Praze.
Podle obdrženého seznamu musím zkontrolovat, jestli mají zabaleno vše, co mají mít sebou.
Nejprve ranní koupel, nezbytná hygiena, holení, tělový krém, vyfoukat mokré vlasy.
Make-up, dokončit úpravu dlouhých blonďatých vlasů.
Obě naše děti už spokojeně snídají a tak provedu poslední kontrolu jejich zavazadel.
Po vydatné snídani vše naložit do auta a vyrážíme na místo srazu.
Své Porche Cayane, parkují poblíž místa szrazu.
Obtěžkána kufry směřuji s dětmi do nedaleké nádražní haly.
Tam se s dětmi srdceryvně rozloučím a předám rozpustilé kluky doprovodnému personálu.
S pocitem úlevy odcházím.
Těsně u mého vozu stojí zaparkovaná stará, rezavá dodávka.
V duchu si říkám a doufám, že mi toho mého miláčka nepoškrábli.
Řidičům takovým starých šrotů je to jedno.
Procházím okolo stojící dodávky.
Najednou se s hrozným rachotem dveře starého vozu otevřou.
Ven vyskočili dva maskováni muži v kuklách, jako by chtěli vyloupit nějakou banku.
Ale vrhli se na mě a než jsem stačila vykřiknout, zakryli mi nějakým hadrem ústa.
Hrubě mě chytili a táhli do otevřených dveří staré dodávky.
Vůbec nebrali žádné ohledy.
Drsně mě natlačili na špinavou podlahu.
Přiklekli mě k podlaze, nemohla jsem se ani pohnout.
Na ústech pořád přitisknutý něčím divně zapáchající hadr.
Vše se mi začíná podivně mlžit a ztrácím vědomí...

Bolí mě strašně hlava a v ústech mám sucho jako po flámu.
Probírám se a nabírám plného vědomí.
Nemohu se pohnout, přes oči mám zavázaný šátek.
Ležím znehybněná na zádech nějaké postele nebo matrace.
Ruce natažené do stran a připoutané.
Nohy rozkročené do široka od sebe a také k něčemu upoutané.
Snažím se nějak pohnout, moc mi to nejde, jsem pevně uvězněná.
Po pár pokusech vytrhnout spoutané končetiny, toho vyčerpáním nechávám.
Unavená se pokouším vnímat cizí okolí.
Jsem nejspíš v nějaké staré, zatuchlé, sklepní místnosti.
Přes zavázané oči vnímám umělé osvětlení místnosti.
Hrobové ticho všude kokem.
Po celém těle pociťuji mírný chlad.
Ježí se mi občas pokožka, určitě by mi stály chloupky, kdybych nějaké měla.
Můj manžel Martin má ale rád, když jsem všude dokonale oholená.
Při větším závanu chladného vzduchu mi také tvrdou bradavky.
Ležím tady upoutána, už asi nějakou dobu.
Hlavou se mi honí, co se mi to vlastně přihodilo?
Proč jsem tady?
Takto podivně upoutána?
Snažím se být klidná a vyrovnaná, jak mě manžel učil zvládat stresové situace.
Přesto mnou zmítá panika, do jakých problémů jsem se dostala a co mě čeká.....

Nevím, jak dlouho znehybněná ležím, když cvakne zámek a s vrzavým zvukem se otevřou nějaké staré dveře.
Slyším kroky blížící se ke mě.
Neznámá osoba se blízko mě zastaví.
Mlčí a jen ztěžka oddechuje.
Mám strach!
Mám strach se pohnout!
Mám strach něco říct!
Po chvíli ticha, se ozval mužský pevný hlas a ptá se mě.
"Máš žízeň?"
To je otázka!
Mám popraskané rty a v krku sucho po tom sajrajtu, kterým mě uspali.
Hlavou souhlasně přikývnu.
Dostávám napít.
Srkám z hrdla plastové bandasky.
Do žíznivých úst pomalu teče čistá svěží voda malým pramínkem.
Snažím se do sebe dostat co nejvíce životadárné tekutiny.
Strašně se lekám a skoro vyplivuji celý obsah úst, když mé prso zmačkla horká chlapská ruka.
Obrovská ruka neomaleně mačká celý prs mého pevného, trojkového poprsí.
Hned se snažím vetřelce ze sebe setřást, ale mé upoutání mi moc prostoru k odporu nedává.
Ničeho nedbá ten drzoun.
Ani mých námitek a křiku a jen si dále užívá doteků mého dokonalého prsu.
Křičím a nadávám z plna hrdla.
Jen z prsu přejede na bradavku a do ztvrdnutí ji žmoulá.
Potáhne nahoru ztvrdlý vrcholek, jako by mi chtěl prso utrhnout.
Supím vzteky, vědoma si toho, že zde musím být připoutaná úplně nahá.
To proto tak citlivě vnímám na svém opáleném, štíhlém těle každý chladný závan.
On nehledí, poté hladí mé ploché fitkem vypracované bříško.
Znova mačká, ale můj druhý prs.
Jako by zkoumal, jestli ta má dokonalá pevná prsa jsou pravá.
Opět už stojící bradavku natahuje a potom pouští.
Křičím, vzteklým až nepříčetným hlasem.
On mi svou velkou rukou náhle zakrývá pusu.
Zatřepe mi s hlavou a rázně mě okřikuje.
"Drž hubu, čubko!"
Vyděšeně se zklidňuji a přestávám sebou házet.
On pokračuje.
"Tady tě stejně nikdo neuslyší."
"Jsme na samotě, daleko, široko nic není."
"Nikdo ti nepomůže, jen mě s tím řvaním rozčiluješ."
Dává ruku z mého obličeje pryč.
Zvedá se a udělá krok, jako by byl na odchodu.
Ve stejném okamžiku ucítím přes rozkrok silný plácanec.
Plácnul mě přes celou kačenu od pahorku přes mé velké masité závojíčky až po mou svatyni.
Strašně to zaštípalo a masité pysky začaly okamžitě natékat a brnět.
Odchází a za sebou zamyká dveře.
Vydechnu si, že je drzoun pryč.
Ale vlna myšlenek se hrne do mé mysli.
Panebože, ležím tady nahá s roztaženýma nohama.
Upoutána na pospas nějakému úchylovi.
Proč se mi to děje, co jsem komu udělala?
Copak je chybou být atraktivní blondýnka.
Nikoho úmyslně neprovokuji.
Starám se jen o svou milovanou rodinu a manžela.
Propadám panice a strachu s toho, co mě tady čeká,
Co vše se mi ještě může stát.
Strašné scénáře a divoké představy se mi honí hlavou.
Proč to potkalo zrovna mě!
Proč zrovna já jsem se musela dostat do rukou nějakého úchyla......

PS: Děkuji za vaše komentaře, pokud se povídka bude líbit dám pokračování.