Cesta na vrchol

10. 3. 2020 LaGuapa

Já a moje nejlepší kamarádka Markéta jsme se dohodly, že vyrazíme na pěší túru. Čerstvý vzduch mimo Prahu a tak podobně, znáte to. Byl nádherný, teplý, letní den. Na stejnou trasu jako my dvě se vydala i hromada dalších lidí. Celá naše túra měla mít asi sedm kilometrů, ale už po prvním kilometru jsme zastavily na první odpočinek a sváču. Sedíme si tak na pařezu vedle lesní cesty a vidíme, jak se k nám blíží kluk. Mohlo mu být tak dvacet pět. Široká ramena, černé vlasy. Dojde až k nám a usměje se na nás naprosto okouzlujícím úsměvem modela z časopisu.

„Dobrý den, slečny, nějak jsem se tady asi ztratil. Nemohly byste mi poradit kudy dál?“, povídá.

„Co třeba dál po stejné cestě, po které už jdeš?“, snažím se ho odpálkovat.

„Jo, to máte asi pravdu“, povídá on a ten dokonalý úsměv září jasněji než slunce. „Vypadáte, že víte, co děláte. Nemohl bych se k vám na chvilku přidat? Pro jistotu.“

„Já mám přítele a tady Kristýna je lesba“, povídá mu Markéta a schytává ode mě ránu do ramene.

„Super. Já mám taky přítele, to je ale náhoda“, povídá on na to. „Jsem Patrik.“

„Já jsem Markéta a tohle je Kristýna“, odpovídá mu Markéta a tím ho v podstatě pozvala, aby se k nám přidal.

Pokračujeme tedy společně ve třech lesem a kecáme. Patrik se ukázal jako skvělý společník. Samý vtípek a spousta úžasných historek z jeho cest kolem světa. Byl to doslova ten nejzajímavější člověk, kterého jsem potkala. Víc a víc věnoval pozornost mě. Na cokoliv, co řekla Markéta, jenom odsekával, zatímco mě věnoval veškerou pozornost. Po nějaké době jsme vyšli z lesa do malé obce.

„Markétko, Kristýnko. Zachránily jste mi život a tak mi dovolte, abych se vám odvděčil tím, že vás za to pozvu na oběd“, povídá nám.

Vyhlídka na oběd v restauraci vypadala lépe, než naše připravené svačiny v batozích a tak jsme souhlasily. Při vchodu do restaurace mě Markéta předběhla a sedla si mezi mě a Patrika tak, že ho měla vlastně celého pro sebe a já musela mluvit přes ní. Patrik úplně přepnul a věnoval veškerou pozornost jí, zatímco já jsem byla mimo. Dost mě tím oba štvali.

Po obědě jsme pokračovali dál, z obce zpět do lesa.

„Slečny, vy jste obě tak hrozně sexy. Myslím, že jste ze mě udělaly heterouše. Příteli to zlomí srdce“, povídá Patrik s poťouchlým úsměvem. My s Markétou jsme se na sebe podívaly a jako kdybychom si telepaticky řekly „to jsme fakt nečekaly“. Patrik ale pokračoval dál:

„Že se ale přes poledne udělalo vedro, co?“, a sundal si tričko a pokračoval dál jenom v kraťasech. Měl krásnou postavu. Vypracovaný hrudník. Břišáky. Tetování na rameni. Bylo to od něj dost průhledné. Vlastně mě dost zklamal, že nezkouší něco rafinovanějšího. Ale očividně to zafungovalo.

„Hrozný vedro“, přikývne Markéta a také si sundá tričko. Má pod ním vršek od dvoudílných plavek. Pak si sundá i kraťasy. Oboje si dá do batohu a chystá se pokračovat jenom v plavkách. Já skoro vybuchnu vzteky a mozek se mi úplně vypne.

„Šílený vedro“, povídám a sundám si tričko a ukazuju oběma, že pod ním nic nemám. Markéta mě probodne pohledem a mě se zase vrátí krev do hlavy, rychle se opět obléknu.

Pokračujeme nějakou dobu společně po lesní cestě, beze slova. Napětí mezi mnou a Markétou by se dalo krájet.

„Musím si odskočit“, zahlásí najednou Patrik a v okamžiku zmizí z cesty do lesa. Po pár metrech už ani přes husté křoví není vidět. Podíváme se na sebe s Markétou. Ona pokrčí rameny a rozejde se směrem za ním.

„To si děláš prdel“, řeknu už vlastně jenom sama sobě a jdu za ní.

Patrik stojí o kousek dál, zády k nám, u stromu. Když slyší jak se blížíme, tak se otočí. Stojící péro mu trčí skrz rozepnuté kraťasy. Bylo obrovské, trochu zahnuté. Já se v šoku zastavila. Markéta naopak ani nezpomalila a pokračovala dál. Shodila z ramene batoh do mechu, došla až k Patrikovi, klekla si k němu a vzala jeho péro do ruky a pak do pusy.

Patrik jen slastně vydechl a opřel se zády o strom. Položil Markétě ruce na hlavu. Nejdříve ji pohladil, potom ji pevně chytil a začal s její hlavou přirážet. Pak se podíval na mě. Ten jeho milionový úsměv zářil od ucha k uchu. Kývnul hlavou, ať jdu k němu. Když jsem nešla, zvedl jednu ruku a ukazováčkem mi naznačil „pojď sem“.

„No a co“, řekla jsem si v duchu a poslechla ho. Položila jsem svůj batoh vedle toho od Markéty a klekla si vedle ní. Patrik jednou rukou položenou na hlavě Markéty odsunul její hlavu ze svého péra, zatímco druhou ruku položil na mojí hlavu a strčil mi jeho péro do pusy. Já ho začala kouřit, tak trošku na půl plynu a nezúčastněně. Na to on jeho péro z mojí pusy hned vytáhnul a znovu ho tam strčil Markétě. S dlouhým slastným výdechem, zatím co se ona usmála.

Pořádně ho kouřila, měla to jeho obrovské péro snad až v krku. Podívám se nahoru na Patrika a vidím, že se i on dívá na mě. Stále se usmívá tím žraločím úsměvem a pak zvedne obočí, jako kdyby mi říkal „Tak co bude?“.

Jeho péro je znovu v mojí puse a tentokrát si dávám záležet. Kouřím ho pořádně a pak ho nechám, aby mi ho zarazil do pusy snad celé. Nemůžu dýchat a po chvilce mi z očí tečou slzy. Když ho vyndá, já se rozkašlu a lapám po dechu. On mi za bradu zvedne hlavu a celé se to opakuje. Když ho tak vyndá už potřetí, nechá mě být a obrací se zpět k Markétě.

Ta se postaví a začne ho líbat. On jí rukama projede vlasy a pak níž, přes krk a na prsa. Sundá ji vršek od plavek a začne ji hladit a tahat bradavky. Pak postupuje rukou níž, až k jejímu rozkroku a zasune svoje prsty pod její spodní díl plavek. Markéta začne hlasitě vzdychat v tempu, ve kterém ji dráždí.

Pak najednou přestane, svojí ruku vytáhne ven. Chytne jí za boky, otočí ji a tlakem mezi lopatky ji předkloní tak, že se ona opře ramenem o strom a obejme ho rukama. On si sáhne do kraťas, vytáhne kondom, rozdělá ho, nasadí si ho. Pak rukou odtáhne její plavky kousek na stranu a zasune svoje péro do ní. Oba naráz vzdychnou a on začne přirážet.

Jsme s Markétou nejlepší kamarádky, ale ani ve snu by mě nenapadlo, že spolu někdy podnikneme tohle. Občas jsme si povídaly o klucích, které jsme měly, ale kdyby mi někdo řekl, že ji budu pozorovat, jak píchá s někým, koho právě potkala, nevěřila bych ani náhodou. Dával si ji pořádně a ona vzdychala z plných plic. Rozhlédla jsem se okolo, ale naštěstí jsem nikoho neviděla. Mezi námi a cestou bylo husté křoví. Mohl tam stát vlak a neviděla bych ho. A ani nikdo odtamtud nemohl vidět nás.

Píchal ji tak asi pět minut, než se Markéta udělala. Pak tempo zpomalil a hlasitě zavzdychal ve svém vlastním orgasmu. Párkrát do ní ještě pomalu přirazil a pak svoje péro vytáhnul. Rukou si stáhnul naplněný kondom a pohodil ho vedle sebe na zem a pak ještě Markétu pořádně pleskl po zadku a otočil se ke mně.

„Další!“, zahlásila jak u doktora a znovu pokynul hlavou, abych šla k němu. Péro mu pořád stálo v pozoru.

„No to zapomeň“, povídám mu se založenýma rukama.

„Co je??“, on na to překvapeně. „Jsem myslel, že se dobře bavíme. Podívej se tady na Míšu, jak se baví“, pokračoval.

„Markéta...“, zdůraznila jsem její jméno, „... je nezodpovědná kráva, která má doma skvělého kluka a tohle neměla zapotřebí“, povídám mu.

„Mě se zdá, že to potřebovala hodně“, říká Patrik a ukazuje na Markétu, která ještě pořád objímala strom a oddechovala. „Protože jí to takhle ještě nikdo neudělal. Co tobě?“

„Mě už jo“, nenechám se obměkčit.

„A to odsud odjedeš s tím, že tvoje nejlepší kamarádka si dobře zapíchala a ty nic? Podívej se na ní...“, říká vysmátý Patrik právě když si k němu Markéta znovu klekla a začala jeho péro zase kouřit a při tom se dívala na mě, jako by mi dávala výzvu.

„... podívej se na ní. Klidně by si to dala znova“, pokračuje Patrik.

„Snažíš se mi dostat do hlavy??“, povídám mu na to.

„Ne. Snažím se ti dostat někam úplně jinam, Karolíno“, povídá opět s tím jeho božským úsměvem. Bylo mi jasné, že je to celé hra. Rivalita mezi dvěma kamarádkama o jednoho kluka. Dokonce i to jeho komolení našich jmen je nejspíš naschvál, aby ukázal jak moc je to na pohodu a že ho to vlastně vůbec nebere. Věděl přesně co dělá. A můj naprosto vlhký rozkrok zase věděl, že se mu to povede.

„Mě serete, oba dva“, ještě na oko vzdoruju a sundávám si tričko a znovu ukazuju prsa. On odsune Markétinu hlavu stranou a jde ke mně. Povalí mě zádama do mechu, klekne si ke mně a jedním pohybem mi stáhne najednou kraťasy i kalhotky. On se také svlékne a za moje pokrčená kolena mi roztáhne nohy.

„Kondom!“, říkám mu.

„Sorry, měl jsem jenom jeden“, odpovídá.

„Hups. Měla jsi jít první“, povídá odněkud za ním posměvačným tónem Markéta.

„Vyndej ho, než se uděláš!“, povídám mu.

„Rozkaz“, říká Patrik zároveň s tím, jak ho do mě celého strčí. Oba vzdychneme. On vzrušením a já s otráveným povzdychem. Nechávám se píchat proto, že se nechci shodit před kamarádkou, která to dělá, protože mě chce trumfnout. Obejmu Patrika nohama a nechávám ho v sobě volně přirážet a on mi ukazuje co umí. Trvá to jenom pár minut a stejně jako Markéta křičím v krásném orgasmu. Tenhle kluk ví, co dělá.

Když je po všem, zůstávám ležet jak tělo bez života, zatímco Patrik stále přiráží. Hluboce oddechuju, zatímco on se chystá vyvrcholit. Na poslední chvíli ho ze mě vytáhne, párkrát si ho ještě pohoní v ruce a začne stříkat jeho sperma po celém mém bříšku, až na prsa. Jsem od toho úplně celá. Ulepkaná.

Když je hotov, tak vstane, oblékne si svoje oblečení, zatímco Markéta mi podává papírové kapesníčky a já se snažím se dostat z toho nejhoršího. Patrik už je mezi tím oblečený a vydává se bez nás směrem zpět k lesní cestě. Já se dám za pár minut do pořádku, obleču se a společně s Markétou jdeme za ním.

Dorazíme k cestě a vidíme ho, jak právě telefonuje.

„...jo, obě. Nejdřív brunetku, pak i blondýnku. Co ty? ... ... ... Nekecej! Fakt? A kde jste? ... ... ... Tak mi je drž zahřátý, za chvíli tam budu.“

Podívá se na nás obě tím svým dokonalým úsměvem a říká:

„Slečny, byli jste naprosto skvělé. Obě dvě. Teď se už ale musím poroučet.“ Na to se až teatrálně ukloní, otočí se směrem zpět, odkud jsme před tím přišli, a rozeběhne se. Za pár vteřin zmizí za zatáčkou a je definitivně pryč. První, co mě proběhne hlavou je, že vypadá jak nějaký atlet na Olympiádě. Asi mi změknul mozek.

„No“, povídá Markéta, „to by bylo. Asi budeme pokračovat dál, ne?“

„Asi jo, no“, říkám jí na to. „Co povíš Honzovi, až se tě zeptá jak bylo?“

„Řeknu mu, že jsme došly až na vrchol“, odpovídá vysmátě Markéta.

„Jsi fakt kráva“, povídám jí na to a také se začínám smát. Ona mi dá ránu do ramene a já jí to vracím. Pokračujeme v cestě a dohodneme se, že teď už opravdu půjdeme samy.