Potěšení od maséra

Ulice malého okresního města byly už nějaký čas skoro prázdné. Žádné dvojce milenců tisknoucích si ruce v kapsách tu nepotkala, nepotkala ani osamělé jedince, kteří nemohli spát. Ona je vlastně ani potkat nechtěla, musela by o to víc ještě zbořit tvář do hebké šály, kterou si proti chladu omotala kolem krku, to aby neviděli. Začínalo jaro, ale vítr, který se teď jediný proháněl šerými ulicemi, byl ještě studený a lezl ji nepříjemně pod bundu. Už by tam měla každou chvíli být, přeci?
Stejně si ten šátek přetáhla víc přes pusu a ucítila z něj Markův parfém. Možná si to sama namlouvala, ale přesto přivřela oči a zase stála u něj, tiskl ji v náručí k sobě, uprostřed letištní haly a díval se jí do očí. Nemluvili ani jeden, určitě by se jí teď třepal hlas. Políbil ji a palcem udělal malý křížek na čelo.
Tenkrát se usmívala , nepoznávala sama sebe, jak se dokáže vybičovat k tomu, že nedala ani malinko zdát, jak je z nastalé situace doslova v prdeli. Naposledy mu zamávala když procházel turniketem a teprve až si byla jistá, že už ji určitě nevidí, začaly ji téct slzy. Byla za to na sebe naštvaná, protože už po několikáté se sebe sama snažila přesvědčit, že tohle nic neznamená, že to zvládne a že si to pak oba vynahradí. To bylo jediné , o čem nepochybovala a v co věřila. Na co se po zbytek dní bez něj upnula.
Navigace v mobilu zapípala, byla na místě.
Podívala se na vchodové dveře starého činžovního domu, to jen aby se ujistila, že opravdu stojí v Lomené ulici číslo 29. Nerozhodně přešlápla na místě.
Opatrně vzala za kliku a tušila, že vchází do úplně jiného světa. Do prostoru, kde nebude myslet na čas, na plány ani na problémy.
Kovaná vrata povolila lehce, snad jakoby se jí sama otevřela a zvala ji dál. Podle instrukcí ve zprávě vešla do 3. dveří vpravo. Kdyby jí to Marek sám takhle nenapsal, bála by se teď , že vleze někomu do bytu, do kanceláře nebo prostě kamkoliv, kam je cizím vstup zakázán,dveře totiž nebyly nijak označeny.
Malou předsíňku jen spoře osvětlovala lampička stojící v rohu. Když si Katčiny oči přivykly na šero, mohla se po tom malém prostoru rozhlédnout. Vypadalo to jako čekárna, ano dalo by se to tak popsat.
A tak čekala.

... Zavri oci a jen si predstavuj, ze jsou to i me ruce co te hladi, Kati.... Psal v jedné ze zpráv Marek.

Na dveřích do další místnosti byla malá cedulka. No jasně, tohle mě mělo přece napadnout hned, začne se Katka usmívat. Jak jsme se tenkrát seznámili s Ondrou na školení? Při masáži.
Ondřej Hiršl, čte na ní a je jí hezky. Marek věděl, že u Ondřeje bude v dobrých rukách , zatímco on bude na služební cestě v Anglii. Je to teprve pár dní , co je pryč a dalších pět dlouhých měsíců mají ještě před sebou. Ale tohle teď bude o moc příjemnější čekání, napadá Katku.

Za chvíli ze dveří opravdu vykoukne Ondrova střapatá hlava, usmívá se a zve ji dál. Masérna nebo jestli se tak té místnosti dá říkat, je osvětlena jen svíčkami. Co Katka oceňuje je, že tu nehoří žádná vonná tyčinka. Naprostá většina masérů si totiž myslí, že to má člověka uvolnit, ale jí po tom bylo zatím vždycky špatně. Takže i proto dlouho na žádné masáži nebyla. Fascinuje ji ten starý prostor, kde architekt zachoval i spoustu z původní stavby. Dřevěná podlaha, přiznané trámy na stropě, kamenná oka. To jen co si stihne všimnout, protože Ondra se na ni pořád upřeně dívá.
"Ahoj Ondro," obejme ho konečně Katka a on ji líbá na uvítanou. Příjemně voní po nějakém olejíčku, který si už určitě chystal, napadne ji.
"Jak se ti líbí překvapení?" usměje se na ni i když to v přítmí místnosti není moc vidět, ale Katka to správně oddtuší.
"Promiň, že jsem nic neřekl, ale Marek mě o to prosil, ať je to pro tebe překvapení," omlouval se a hladí ji přitom po ramenou.
"Je mi to jasné, to je mu podobné. "
"Já si tě teď svléknu a..," překvapil ji, ale snažila se namítnout něco v tom smyslu, že se přece umí svléknout sama,že to zvládne.
"Přece by ses nestyděla, Kači? Tvé tělo už znám, vzpomínáš?" snaží se jí Ondřej připomenout společný zážitek s Markem v hotelovém pokoji a jakoby cítila pevnější stisk jeho dlaní v tu chvíli. Je to už pár měsíců, neviděli se od té doby, v kontaktu byli jen občas přes zprávy na messengeru, ale okamžitě se jim oběma vybavily společně chvíle ve třech.
Naklonila se k němu, aby ho políbila,možná o malinko delší ten polibek byl, a nechala pak tedy Ondřeje, aby ji sám svlékl.
Byl něžný, nespěchal, ale ani nemluvil. Ani jeden z nich celou dobu nic neřekl. A přitom v tom mlčení bylo tolik slov. Až do posledního kousku oděvu vládlo místnosti ticho.
"Jsi krásná," prolomil ho Ondra první. "Pojď se prosím položit tady," a vede ji za ruku k velkému lehátku. Hned si všimla, že je větší než klasické masérské. Leží na něm ta ňuňavá deka, do které máte potřebu se okamžitě zabořit rukou a nechat si měkké kožešinky projíždět mezi prsty. Pohodlně se na ni teď uvelebí a Ondra jí druhou takovou zakryje. Celou ji do ní zachumlá.
"Odpočiň si Kači. Kdyby bylo cokoliv jinak, špatně nebo nepříjemné, řekni mi to prosím,"už jen zašeptá Ondřej polohlasně.
Opatrně na ni položí ruce a ten dotyk je naprosto neskutečný, uvědomí si Katka. Je tak měkký díky té dece, hřeje, je jí zkrátka moc příjemný. Ondrovy ruce takhle putují od ramenou kousek po kousku až k chodidlům. Celou levou stranu ji takto prohmatá. Chvilku věnuje i prstům na nohách a pak pomalu přejde na druhou stranu. Ani na okamžik nepustí její tělo, vždy alespoň jednou rukou se jí dotýká.
Je uvolněná, na nic nemyslí, jen si maximálně užívá této chvíle.
Když potom Ondřej deku z Katčiných zad sundá, aby ji olejíčkem s vůní divoké bavlny začal jemně masírovat ramena,usmívá se.
Nechává o sebe pečovat, dopřává si tu chvilku jen pro sebe až nakonec usne.

Ondřej si pohrává s každým kouskem jejího těla, musí sám sobě přiznat, že tahle masáž je úplně jiná, než jakákoliv kterou kdy před tím dělal. Velmi ho vzrušuje, když se může dotýkat těla, které ho tolik láká, kterého už se tenkrát s úctou dotýkal a které laskal. Hladí Katčinu kůži mezi prsty jako před chvílí ona hladila tu deku. Taky má u toho stejný blažený úsměv, jako měla ona. Všiml si toho, vnímal její pocity.
Přistihne se s myšlenkou, že by se s ní dnes chtěl milovat. Dát jí víc něhy než jen uvolňující masáží. Intenzivně vnímat každičkou buňku jejího těla, mít její vlasy omotané kolem prstů, takže i kdyby sebe víc byl něžný, stejně v určitou chvíli zatáhne za vlásek a donutí ji hlavu malinko zaklonit.
Chtěl by ji slíznout kapku potu, která jí bude téct po spánku, chtěl by ji jazykem putovat po těle. Od ušního lalůčku až k malíčku na noze. Hladit ji horkýma rukama po bříšku a zajet jazykem až do slabin, až se jako luk prohne.
Chtěl by se jazykem zbořit do jejího klína, laskat ji, dráždit, pomalu a něžně, aby to byla ona, kdo nevydrží a sama se mu na jazyk nabodne. Aby ve stejnou chvíli, kdy jí špičkou jazyka pronikne dovnitř z jejích rtů uteklo tiché a dlouhé zasténání.
Dovolil si teď o kousek víc odhrnout deku z jejího zadku, tak aby obě půlky mohl pohladit. Velký, pořádný zadek. Malinko víc zatnout prsty a o kousek roztáhnout od sebe. Cítí jak se mu pták v trenkách bouří, úplně vidí, jak by ho teď mezi ty půlky zabořil. Přejížděl jím pomalu tou vzniklou úžlabinou a pevně ho oběma půlkama tiskl. Jen na okamžik by naběhlý rudý žalud vykoukl. Na špičce se mu zaleskne kapka, která okamžitě zmizí mezi půlkami.
Zkouší si představit, jak teplá kůže Katčina zadku drtí jeho péro.
Hladí jí zadek o to intenzivněji a odváží se i o kousek níž prsty zajet. Mezi půlky, kolem dírky přesně tak, že se konečky prstů už malinko dotýká Katčiny pičky.
Měl by se teď zastavit, měl by dál pokračovat v masáži, ale vybaví se mu Markova slova.

… Pecuj o ni, prosim, jako bych i ja pecoval. Nic neni zakazano a pokud ti dovoli, udelej, co si bude prat…

Zajede tedy prsty víc mezi nohy, cítí jak s sebou Katka malinko škubne, asi se probrala z krátkého udřímnutí. Ale nezastaví ho, vychutnává si jeho doteky, nechce ho zastavit.
Tohle Ondřeje ještě víc povzbudí, pevněji sevře její kůži a nechá klouzat ruce po záhybech jejího klína, které díky olejíčku i Katčině vzrušení krásně kloužou.
Neví kolikrát přesně přejel přes jamku ani nemá snahu to počítat, ale že dělá dobře mu je jasné hned když Katka roztáhne nohy víc od sebe. Posune tedy hranice zase o kousek dál a prsty už ji hladí pičku, aby pak zajel i malinko dovnitř.
Pořád je v místnosti ticho, ani jeden z nich nemluví, nekazí tuhle atmosféru, to napětí. Jen oba hlasitěji dýchají, vzrušení je víc než dost znát v celé místnosti.
Ondřej Katku pomalu obejde zezadu aniž by ruce sundal z jejího zadku. Jednou pak stáhne deku úplně dolů, už nemá význam, Katčino tělo sálá jako kamínka.
Párkrát ji ještě takto projede mezi půlkami, prsty zaboří do její kundičky a pak se Katka pomalu otočí. Má ji teď jako na talíři, červené otlačené tváře nemůže takhle rozeznat, ale ví, že jsou růžové i od vzrušení.
Posadí se na lehátku a přitáhne si Ondru úplně k sobě. Chytne ho za zadek, pevné půlky vezme do dlaní, má je pevné od běhání, napadne Katku.
Získá tím ale přístup, aby mu pohodlně rozepla kalhoty a i s trenkama stáhla dolů. Ondřej vůbec neprotestuje, touží po ní. Minule to bylo divoké šukání, spousta potu, šťávy a semene a kolik poloh ten večer vystřídali nikdo z nich nepočítal.
Teď po ní toužil jinak, něžně, obejmout dlouze se líbat, mazlit se, hladit, tisknout, věnovat jí veškerou energii.
Mít ji jen pro sebe, napadne ho sobecky.
"Smím?" zeptal se opatrně.
"Prosím," a přitáhla si jeho ruku k sobě, tak blízko, aby ji mohl obejmout.
Neodmítla ho...Přála si.

… Pecuj o ni, prosim, jako bych i ja pecoval. Nic neni zakazano a pokud ti dovoli, udelej, co si bude prat…