Po letech se spolužačkou ze ZŠ

Je léto, které nás nutí přes den zavírat okna a láká nás k vodě. Typický červenec, který mě přivedl na vzpomínku jednoho z davem zapomenutých prázdninových měsíců. Náplň tohoto víkendu je taková, že si jdu zasportovat s přáteli mužského pohlaví. Ono to vyplavení endorfinů s míčem v poklusu bez obav, co na moje propocené tričko a nedokonalý účes řekne Lucka od naproti, má jednou za čas něco do sebe. Teď jsem chvíli sexuálně na suchu, přiznávám a myslím, že to není nic ostudného. A tak tedy malá obědová vzpomínka na Báru.

Základní škola pro mě nebyla zrovna idylickým místem. Měl jsem ve třídě spoustu blbců, kteří horko těžko nakonec udělali učňák - nic proti řemeslům! Naopak. Zruční lidé zaslouží můj obdiv, já totiž končím u výměny žárovky. Moji spolužáci ze ZŠ však dneska bývají na podpoře, dělají nádeníky, chlastaj, doma mají ženské, které podle mě už teď litují, že si nechaly naštěkat do boudy a mají s nimi děti. Já byl vždycky jiný. Taky jsem z naší venkovské ZŠ za posledních deset let tuším byl teprve třetí kluk, co to dotáhl na VŠ. Co se týče holek, byl jsem až do nějakých 15-16 let velmi ostýchavý. Na prvním stupni jsme museli sedět dle toho, jak nám to určila učitelka, takže jsem první tři roky strávil v lavici právě s Bárou. Nic světového se nekonalo. Bára patřila mezi obtloustlé holčičky a nejraději byla, když si mohla dát o přestávce kousek čokolády, u nich doma byli všichni oplácaní, takže šlo o nějaký životní styl. To říkám já, který taky nikdy neměl 40kg i s botama, ale jak se říká "všeho s mírou". Byla užvaněná a měla tendence brouka Pytlíka, tedy takové to, že všechno zná, všechno ví a už předloni ve školce uměla počítat a číst. S Bárou jsem se setkával jen 5 let. Od šestky totiž přešla na gympl, kam jsem sice šel taky, ale až po devítiletce, takže jsme se míjeli. Ona byla na osmiletém a já na čtyřletém studiu. Vy, co jste gymnaziální poměry zažili, mi možná dáte za pravdu, že studenti na osmiletém se sami často pasují do role jakýchsi nadlidí a paralelně starý ročník čtyřletého studia je pro ně póvl. U nás to až na vzácné výjimky, nebylo jinak, ale upřímně? Bylo mi to fuk.Začal jsem si však postupně všímat právě Báry, ze které se vyklubala krásná štíhlá holka. Znáte to ne? Z káčátka je tady najednou labuť. Naopak se stává celkem pravidelně, že holky, do kterých byli zabouchnutí všichni kluci ve školce, začnou s pubertou záhadně ošklivět. Jakoby snad ta příroda v určitých chvílích byla poctivá. :) Na gymplu se nic nestalo. Není divu. Sedíte s holkou v první, druhé a třetí třídě v lavici, pak o ní defacto od šestky do devítky nevíte a znova se potkáte v pubertálním věku v prváku na střední? Notabene ještě v pozici, kdy ona byla ta encyklopediemi otřelá a zkušená gymplačka a já vojenskou terminologií jen bažant s mlíkem na bradě. Tohle je zkrátka věk, kdy je jednodušší kolem sebe projít bez pozdravu s pohledem do zdi, než se dát do řeči. Oba jsme tak nějak vedle sebe mlčky odmaturovali, i když je pravdou, že ve čtvrťáku už nějaké ty zdvořilostní fráze padaly. Mělo to být ideální podhoubí pro to, co mělo přijít. Jen jsem o tom ještě netušil.

Bára měla rodinu v Rakousku a na VŠ šla do Čech, takže pravděpodobnost, že mezi námi něco bude, se rovnala mizivému procentu. Ono je tady ale to krásné léto, kdy se všichni tak nějak nostalgicky vracejí ke kořenům. To byl případ i můj a Báry. Byli jsme totiž oba z maloměsta. Oba jsme tady měli jen nejbližší příbuzné a možná nějaké ty kamarády, na které sedal prach. Potkali jsme se hned začátkem léta, takže nebyla ještě dostatečně aklimatizovaná, už jsme oba byli na VŠ a musím říct, že snad Bára byla ještě hezčí, než, když maturovala. Dali jsme se do řeči u vchodu do samoobsluhy a já se tradičně hned zeptal, jestli nezajdeme na kafe. Ona na to, že mají nové štěně, že máma bude pryč a je sama na baráku, že ho musí hlídat, ať k večeru přijdu, že mi to kafe udělá. Upřímně řečeno jsem si od toho moc nesliboval. Jenže Bára to chtěla jinak.

Možná mě teď mnoho alfa samců zabije, ale bohužel žijeme v době, kdy většinou žena rozhoduje o tom, zda sex bude nebo ne. Znáte ty typické hlášky o sladěném prádle, sahání na krk, kousáním do rtu apod.? Tak nějak vypadal můj večer u Báry. Ten večer pršelo, takže jsme se ze zahrady přesunuli do kuchyně a vše mi přišlo najednou hrozně zvláštní. Přitahovala mě, ale zároveň se mi vracely vzpomínky na ZŠ, kdy nebyla úplně sympatická a já byl blbounek na entou. Najednou se mělo něco zlomit. Ke kafe nalila panáka, že prej jestli si dám. Nooo, upřímně alkoholu moc neholduji, ale tehdy jsem si říkal, že jestli odmítnu, můžu pokazit atmosféru, která tam začínala být. Štěně se nějak zabavilo v obýváku a po druhém panáku a v průběhu konverzace, která začínala drhnout pod náporem dusna, které vyvolávala nejen letní bouřka, ale také můj chtíč, najednou Bára prořízla všechno jedinou větou. "Já vím, že chceš šukat." Byl jsem zaskočen a notnou chvíli se jen culil jako idiot. Řekl jsem nakonec "Ty se toho nebojíš, koukám." Ona se zvedla z kuchyňské lavice, šla k lince, otočila se čelem do ní a zády ke mně a prohodila "Když nechceš, tak nic." Okamžitě jsem vstal a šel jsem přímo za ní, Chytil jsem jí za boky a přejel po jejím těle k ňadrům. Měla drdol, takže jsem jí jemně začal foukat na krk, začala se chvět. Jednou rukou jsem dál laskal ňadra a druhou jsem jí zajel k sedmému divu světa. Měla na sobě tygrované legíny a přes ně jsem cítil lem kalhotek. Její dech se zrychlil. Ruku z rozkroku mi dala pryč a řekla, že tady ne, že půjdeme nahoru. Viděl jsem, že to chce, že to chce možná více než já. Přesto mě fascinovalo, že zkontrolovala štěně, kterému posunula misku se žrádlem do obýváku a zavřela ho tam. Nahoře jsem ji povalil na postel a na jeden zátah sundal legíny i s kalhotkami. Přiznám se, že mě více rajcuje počátek, kdy já dělám ženu pusou než naopak. Tak jsem taky začal. Byla vlhká už dole v kuchyni, takže tohle byl soutok Labe a Vltavy u Mělníka. Ani jsme se v prvním kole nedostali ke kouření, tak moc jsem jí chtěl ohnout, že jsem jí poručil, aby šla na čtyři a hezky se prohla jako kočka, poslechla beze slova a vrazil jsem jí ho tam. Rozpustila si předtím drdol, který stejně naším bujarým přechodem k ní do pokoje utrpěl značné škody a začal jsem jí tak za její tmavé vlasy tahat. Ona nádherně přirážela a chtěla, abych přidal. Udělal jsem se během chvíle a postříkal jsem jí celá záda. Byla trochu rozladěná, že jsem byl tak rychle, ale ubezpečil jsem jí, že to není konečná, otočila se na mě, chviličku mi ho pocumlala v puse, když na sobě měl ještě zbytky semene a šla se osprchovat se slovy, abych jí neutekl. "Cože? Nejsem přece blázen!". Pomyslel jsem si a čekal. Penis mi skoro vůbec nezvadl, tak moc jsem se těšil na druhé kolo. Pak jsem šel do sprchy i já, člověk fakt nechce riskovat s holkou se ZŠ, když nemá kondom. Ona na to, že tedy využije té chvilky a zkontroluje štěně. Mimochodem líbí se mi zodpovědné ženy. :D

Než jsem se vysprchoval, byla zpátky. Tentokráte už docela nahá bez podprsenky a druhé kolo začalo obráceně. Kouřila a u toho se na mě dívala svýma modrýma očima. Pak si mi sedla na obličej a rozjel jsem jazykový koncert. Údajně jsem v tomhle fakt dobrej, nenechal jsem jí slézt, dokud se neudělala, chvěla se, bylo to doslova zemětřesení v podbřišku a křičela. Nenechal jsem jí však vydechnout a už odevzdaná se položila na lopatky a já ji domrdal hezky klasicky, dokud jsem se neudělal podruhé. Plakala, jak to někdy ženy mívají při tom sexuálním uvolnění. Pak jsme si chvíli odpočinuli, šli si dát večeři dolů se psem a než se vrátila její máma, tak jsme stihli ještě jedno kolečko. Byla u nás jen na skok, za další 3 dny odjížděla. Ač jsem chtěl, už jsme se neviděli. Ono taky během 3 dnů stihnout všechny tetičky více či méně vzdálené a udělat si čas na jednu, dvě kamarádky ze školky, to není moc Od té doby jsem Báru viděl jen jednou - teď během koronavirové krize někdy v březnu a pozdravila mě neskutečně chladně se sklopeným zrakem, jako bychom se vrátili někam do druháku na střední. Pramálo mi to však vadilo.