Jízda IV. - Nezbedná a průvodčí

8. 7. 2020 · 7 973 zhlédnutí nezbedna_kocicka

Začnu s sebou házet, tentokrát ale ne vyčerpávajícími orgasmy, protože se zdá, že vůbec ani jeden netušíte, že už v kupé nejsme sami. Oba mi stále ještě sténáte do uší a vaše péra se ve mně pořád škubají s doznívajícími výstřiky.

Průvodčí nás nasupeně pozoruje, ale zdá se mi v jejím pohledu ještě cosi divného. Konečně si ji všimneš, vyklouzneš měknoucím ptákem z mého zadečku, podáš mě do náruče Martinovi, který se mě snaží zakrýt, a naprosto beze studu před ní nastoupíš. Vadnoucí pták se Ti kývá mezi nohama a je pořád úctyhodně velký, ale ona se na Tebe ani nepodívá, snaží se dohlédnout na mě, což se jí teď přes vás dva moc nevede a její výraz je čím dál naštvanější.

„Kolega mi říkal, že mě bude zajímat, co se tady děje. Ale vás dva, pánové, jsem tady nečekala.“ Konečně se podívá na Tebe. Proč si mě tak prohlížela? „Takže Ty velíš tomuhle mrdacímu zájezdu?“ Ptá se Tě, aniž by sjela pohledem níž. Normální ženská by si Tě musela prohlédnout, ale ona nic, kouká Ti jenom do očí a vůbec neuhne. Je to ženská pořádná, koukáte si skoro do očí a určitě má aspoň o dvacet kilo víc než já, krátké vlasy, kozy jako vozy a na její postavu napasovaná sukně nad kolena. Může jí být necelých padesát. Ale je docela hezká, musím uznat.

„Mrdací zájezd…hezky jste to nazvala, …madam.“ Zavrčíš pohrdavě. „Chcete se přidat?“ Dodáš posměšně a měříš si ji rentgenujícím pohledem, do ruky si vezmeš svoje měkké péro a začneš si ho honit. Protočím oči ke stropu, do prkvančic, co to děláš? Vždyť nás vyhodí z vlaku. Pak kdo je tady provokatér…

Na její tváři se poprvé objeví úsměv. „Hoď něco na sebe frajere a pojď na chvilku ven,“ průvodčí kývne směrem do chodbičky. Otočíš se na nás a s pokrčením ramen, hrábneš po kraťasech na sedačce, pak takhle minimálně oblečený následuješ průvodčí z kupé. Krve by se ve mně nedořezal, Martin mi zatím rozepíná ruce z opasku a pokládá mě na zem. Vyměňujeme si nechápavé pohledy, není nám jasné, co tam řešíte. Sáhnu po šatech zmuchlaných v rohu sedačky a snažím se do nich nasoukat. V tom se zase otevřou dveře a vracíš se, tentokrát s potutelným úsměvem. To se mi ale vůbec nelíbí?

„Ale ale, proč se oblékáš, čubičko!“ Zastavuješ mě v pohybu. „Zábava teprve začíná…“ stahuješ mi šaty zase z ramen a hladíš mě po vlasech. Mezitím se nahneš k Martinovi, který už se taky stačil nasoukat do kraťasů, a něco mu šeptáš do ucha. Co se tady děje, začínám být značně nervózní.a Na jeho tváři se objeví takový zvláštní úsměv a zadívá se s pozvednutým obočím na mě.

„Tak už mi řekněte, co se tady děje!“ Vykřiknu rozhořčeně a rvu Ti z rukou svoje šaty.

„Takže, čubičko, dohoda může být taková….paní průvodčí Anděla….“ dramaticky se odmlčíš, takže po Tobě hodím ten nejnasupenější pohled. Anděla? To si děláte srandu, ne? „Paní průvodčí Anděla touží po naší kurvičce….“ Dodáváš s už velmi pobaveným výrazem.

„Cože???...si děláš prdel, ne?“ Srdce mi buší, ty šaty asi rozervu, co si myslej, ty kokoti neuvěřitelný….

„Ale tak Markétko, toužila jsi po nějaký kundě pro sebe, tak toho můžeme využít….“ Snažíš se mě uklidnit. „Na oplátku nás nevyhodí z vlaku někde mezi poli.“ Zakončíš s mrknutím a hladíš mě po hlavě. Jo, to jsem toužila po nějaký kundičce pro sebe, ale takhle jsem si ji tedy nepřestavovala. Přála jsem si nějakou mladou, hladkou… a tohle, to je mimo moje představy.

„Myslím, že nemáš moc na výběr! Jsi naše čubka na hraní a my chceme vidět, jak paní průvodčí vylížeš tak, že na to nezapomene, kurvičko! A my budeme mít skvělý představení!“ Vracíš se do rozkazovačného módu, čímž mi nedáváš možnost volby. Víš moc dobře, co na mě platí a jak začnu být nadržená, když na mě začneš mluvit tímhle tónem. Do háje, to jako vážně? Budu tady lízat nějakou cizí ženskou? Sice se mi to pořád moc nelíbí, ale v kundičce podivně škubne a začne zase vlhnout, možná jenom z představy, že Ti dva nadrženci na to budou koukat. Počkejte, já vám dám, pomyslím si vzdorně a rozhodnu se jim předvést takové divadlo, na které dlouho nezapomenou. Kývnu naoko odevzdaně hlavou a odhodím šaty zase na sedačku.

„Dohodnuto, madam.“ Houkneš do chodbičky, necháváš otevřené dveře a usedáš vedle Martina na sedačku. No skvělé, publikum je připraveno, stojím jako solný sloup uprostřed kupé a nevím kam s očima.

Anděla se vrací a na tváři má výraz mlsné kočky, co si právě přišla pro myšku. Do prkýnka, do čeho jsem se to uvrtala? Stojím pořád nehnutě a ona si mě zblízka prohlíží, oči mi jezdí po těle, olízne si rty a její nalakované prsty mi z ničeho nic zakroutí bradavky, až syknu a trhnu sebou. Promne mi je mezi prsty a vytahuje je, dopředu, nahoru, dolů. Chci uhnout, ale nenechá mě, pleskne mě dlaní přes levé prso a vzápětí i před druhé. Chci se zakrýt a couvnout.

„Ani se nehni, čubko! A posluž paní průvodčí!“ Zastavíš můj pohyb a připomeneš mi, co je moje nynější povinnost. Vrhnu na Tebe vytočený pohled, ale zůstanu stát.

„Neboj se, čubičko!“ Šeptne mi Anděla do ucha a nečekaně mi pohladí prsa něžně a s jemností, kterou bych od ní teď nečekala. Jednou rukou mi pomalu sjíždí po boku, hladí mě po břiše a pak mi zajede mezi nohy, jsem pořád mokrá od mrdky z obou dírek, ale nejenom to, její pohlazení mě začíná vzrušovat a ty prsty jsou tak jemné, dotyky tak jiné a docela dost příjemné. Po očku vidím, jak si oba začínáte hladit ptáky přes kraťasy, jak se vám to představení začíná taky líbit, což mě nakopne a vrátí k mému původnímu úmyslu, pořádně vám to vrátit.

Když Anděla přejíždí rukou zase zpátky na prsa, promne bradavky, zvedne mi hlavu za bradu vzhůru a podívá se mi do očí, olíznu jí prst s dlouhým nehtem a vsaji ho do úst, přejede mi prstem přes rty, kolem dokola pootevřené pusy, olíznu ho jazykem a ona pokračuje přes tvář zase dolů. Slyším, jak se vaše dechy prohlubují a už si taháte čůráky z kraťasů.

Ona si zatím vyhrnuje sukni do pasu, takže se na jejích stehnech objeví samodržící punčochy, oba souhlasně zamručíte a já na Anděliny nohy vrhám překvapený pohled, tak tohle bych do ní neřekla, absenci kalhotek snad ani nebudu komentovat, ale třeba přišla zpátky do kupé už připravená. Sedá si naproti vám na sedačku a roztahuje nohy, chodidla si zapře o kraje sedačky, takže je před vámi a přede mnou její kunda pořádně rozcapená.

Úlevou vydechnu, protože je na oko krásně hladká, jenom nad pahorkem široký pruh chloupků, ale perfektně upravený, nemůžu necítit tu vábivou kundí vůni, nevím, jak je to možné, ale neuvěřitelně mi voní. Kluci už se honí naprosto neskrytě a jejich pohledy míří do hlubin Anděliny kundy.

„Klekni si, kurvičko! A víš, co máš dělat!“ zavelíš vzrušeným hlasem a kývneš směrek k Andělině kundě. Poslušně si klekám mezi její roztažené nohy a z blízka pozoruji její vystavenou kundu. Moje první kundička naživo, mám ji pár centimetrů od tváře, její vůně mě dráždí v nose, s Anděliným hlubokým dechem se trochu rozevírá a zase stahuje, pysky jí odstávají a ve škvírce se leskne její šťava, jak začíná vlhnout. I můj dech se prohlubuje a moje kundička volá po seznámení. Nasaji její vůni a poprvé ji olíznu, olíznu lehce štěrbinu jazykem pomalu nahoru a dolů, pak zase zpátky a nasaji mezi rty něžně poštěváček. Vím sama u sebe, že jakýkoliv špatný pohyb může všechno zkazit, takže se jí skoro bojím dotknout. Nevím, co se jí líbí, na co je zvyklá, co si můžu dovolit.

„Neboj se, ona něco vydrží!“ Uklidňuje mě Andělin hlas a dodává mi odvahu. Vrátím se k jejímu poštěváčku, vtáhnu ho mezi rty a saji, zatímco jazykem na něm rejdím ze strany na stranu. Anděla vzdychá a na sedačce nadsedá. Měním rychlost a sílu sání, kroužím jazykem kolem poštěváčku a sem tam projedu jazykem už řádně mokrou štěrbinu. Anděla nám pěkně teče, pomyslím si, jestlipak umí stříkat, napadá mě v duchu a pokračuju v rejdění v její kundě. Najednou si připadám já ta mocná, co má v rukou, tedy momentálně v jazyku veškerou sílu. Přitvrzuji a koušu jí něžně poštěváček, vytáhávám ho, co to jde a kroutím s ním ze strany na stranu. Anděla kňučí a tahá si mě blíž a blíž, až mám tvář celou zmáčenou svými slinami a její šťávou.

„Přidej, čubičko!“ Přikáže mi zadýchaně.

Zrychlím tempo, saji poštěváček a strkám jí jazyk co nejhlouběji do rozcapené kundy. Odvážím se a přidám i prsty, rozevírám si ji, co to jde, aby jazyk mohl ještě hlouběji, a když jí saju a kroutím poštěváčkem, moje prsty nejdřív něžně a potom trochu hruběji masírují kundu. Roztírám jí prsty šťávu až na análek a pak jí začnu prstit obě dírky zároveň. Jakmile to zkombinuji ještě se silným sáním a olizováním poštěváčku, Anděla se rozklepe, napne se na sedačce, zakloní hlavu a zmítá se v přicházejícím orgasmu, neustupuji z mých pohybů v jejích dírkách, prsty se míhají a jazyk neúnavně drtí poštěváček, její štáva se mi hrně na tvář, až mám pocit, že se snad utopím. V zápětí se s hlasitým výkřikem Anděla napne a sesune na sedačce, přitom mě neskutečně něžně hladí po vlasech.

Pozoruji teď její výraz a ona se mi zadívá unaveně do očí a mírně se pousměje.

„Čubko sem!“ Ozve se za mými zády, otočím se a vy tam sedíte s vydrážděnými ocasy, které si zběsile honíte. Vidím, že to na Tebe jde, kleknu si zase před Tebe a už mi rveš svýho čůráka do krku a plníš mi ho svojí mrdkou, stříkáš mi snad až do žaludku, dusím se a dávím, ale držíš mě za hlavu, abych nemohla cuknout. Konečně poslední výstřik a moji hlavu pouštíš, rozkašlu se a po tvářích mi tečou slzy, semeno mi kape koutkem ze rtů, tak si ho rychle olizuju. To už si ale moji hlavu zase táhne k sobě Martin a než stačím otevřít pusu, postříká mi tvář a prsa. Potom si mě přitáhne ještě blíž a poslední stříkance už míří taky mezi rty a do krku, na to už jsem víc připravená, takže to všechno polykám a olizuju se teď já jako mlsná kočka.

„Nakonec docela šikovná kurvička, pánové!“ chválí mě Anděla se spokojeným výrazem, který zahlédnu koutkem oka, když ses ohlédnu. Klečím si na nohou na podlaze kupé a koukám střídavě na vás a na Andělu, která se sbírá k odchodu. Upravuje si sukni, uhlazuje ji a pořád nás pozoruje, jakoby hodnotila, jak to s námi dopadne.

„Takže jsme domluvení, já sem dám rezervačku na celé kupéčko a z Plzně stejnou soupravou ve tři zpátky!“ Mrkne na Tebe a já jsem zase mimo. Pohladí mě po tváři.
"A jak tak na vás koukám, pošlu vám sem ještě kolegu s bufetovým vozíkem, tak se raději oblékněte, ten je na kluky!" Směje se a zavírá za sebou dveře kupé.

„Jak domluveni? Co to mlela?“ Koukám z Tebe na Martina, ale jste jak dva němí, a uklízíte si svoje povadlé ptáky zpátky do kraťasů a hledáte si spěšně trička.