Anděl, anebo ďábel – 5.epizoda „Bye“

Seděla u okna a dívala se ven, pozorovala ty veliký kapky deště, černočernou oblohu, z dáli byl slyšet hrom, blesk sjel za panelák naproti.

Tolik váhala, jestli má jet tím taxíkem co jí poslal za ním do hotelu. Nebrala mu telefon už třetí týden od doby, kdy spolu byli naposled. Až dnes ráno – chtěl jí vidět, vysvětlit jí to, co se stalo posledně s "tou" Janou …

Už věděla, kdo je Jana … Vyslepičila jí to vrátná v budově, kde pracovala – a jak jí to podala … Jak si vychutnávala každý slovo bába jedna jízlivá – musela to vědět od začátku, dobře jí znala – dříve tam také pracovala … A nejspíš si ropucha stará všimla, jak to mezi ní a Pavlem jiskří … A s Janou si to řekli nejspíš, když byli kdysi kolegyně ...

Ta Jana, dárek pro ni … Jana byla Pavlova manželka, ne kamarádka jak tvrdil … Věděla od začátku, že jsou oba zadaný, ale že jí dovede k jejich hraní vlastní ženu, kterou zapře, to teda fakt nečekala … Natož to, že jí vyhodí od hraní na privátě a jí, Evě bude dál plýst hlavu …

Byla na něj připravená … Umytá, vyholená, navoněná J´adorem od Diora. Tu vůni si brala výjimečně … I líčení měla večerní, dala si záležet. Pod kabátek si vzala jen celotělový punčochy v černý barvě. Milovala tyhle overaly – průstřihy na „správných“ místech, podvazky … Všechno v jednom …A hlavně on je miloval na ní … Na nohou měla jen balerínky … Místo kabelky měla batůžek … A v něm všechno, co měl rád, sraz měli v luxusním hotelu v centru, tak proto … Nebylo by tam nic na hraní nejspíš … A ona si hrála ráda – hlavně s ním …

Věděla, co bude. Co udělá – co musí udělat … Rozhodla se …

Čekal na na recepci – s ohromnou kyticí snad 100 rudých růží … „Miláčku pro Tebe“… řekl … Bylo to, jako když jí bodne nožem, nenáviděla ty univerzální slova … „Co jsi říkal?“ … „Miláčku, miluju Tě Evo“ … „Ta Jana je fakt Tvoje...?“ … „Zatím“ ...

Jen se na něj podívala, vzala si kytici, nic neřekla … Rozpačitě přešlápl a jen jí řekl „6.patro, půjdeš taky?“ … „Ano, kurva s Tebou půjde kamkoliv tenhle večer můj Pane“ … Díval se na ní znovu tím zvláštním pohledem, jako když ho viděla naposledy na zastávce tramvaje před pár týdny …

Vešli do pokoje … Eva si zula baleríny, sundala si kabátek, otočila se k Pavlovi čelem … Jen stál a užasle se na ní díval, jak vysypala obsah batohu na postel …

Stáhla si ramínka overalu a shrnula ho pod prsa, vše bez jedinýho slova … Vzala do rukou rudé provazy a začala si podvazovat prsa … Jeho oči se začaly smát, okamžitě se svlékl … Její pohled sjel mezi jeho nohy - na jeho čůráka … Jasněže mu stál. Byl z těch chlapů co jim stojí pořád. Z chlapů, co jí kurevsky přitahujou svojí živočišností, svojí sebejistotou …

Sedl si proti ní a díval se, jak si omotává prsa a utahuje je … Jak začínají měnit barvu … Nevydržel a najednou si prudce stoupnul proti ní … „Moje kurva si musí provazy utahovat pořádně, rozumíš!“ … vykřikl a vzal jí oba konce provazu z rukou a začal ještě silněji utahovat …

Stála proti němu čelem tak, že se jí dotýkal … Cítila jeho vůni, lehce jí šimraly jeho chloupky, který měl po celým těle ...Vnímala jeho dech …

Když jí svázal prsa, tak vzal vakuový přísavky a dal jí je nasliněný na bradavky – a postupně utahoval závity až na maximum … Cítila, jak začíná být vzrušená víc a víc, jak má mokrou frndu … Jak jí tuhnou prsa, jak jí brní bradavky …

„Kurva je hodná, vzala všechno, co má Pán rád“ šeptal a nasadil jí obojek na který ihned přidělal vodítko … „Stůj pořádně“ řekl a přitáhnul si jí za to vodítko k sobě a začal jí líbat … Přestal, na levou ruku dostala pouta, pak na pravou a dal jí obě ruce za záda a sepnul. Jsi drzá, dostaneš i roubík … Dostala … Pak jí připnul pouta i přes kotníky nohou … Ty roztáhl a opřel jí o stůl zády k sobě … protáhl další provaz skrz háčky pout a omotal o nohy stolu …

„Zlobila jsi, nebrala jsi mi telefon, neodpovídala na sms, email. To se už nikdy nebude opakovat, rozumíš?“ … „Ano Pane, nebude slibuju“ … Během hovoru Evě jezdil bičem zakončeným srdíčkem po zádech a zadku, přejel přes mokrou frndu … Občas jí švihnul … Pokaždý poděkovala … Měl to tak rád … Srdíčka z lásky … Tohle milovala … Ten dotek koženýho srdíčka kdekoliv na těle, to jemný švihnutí pokaždý do jinýho místa … Občas jí nějaký zůstalo obtisknutý na kůži pár dní, když neovládl sílu švihu ...

Věděl, jak to má ráda, že nechce prudký rány, anebo rány do jednoho místa … Jen vzrušující doteky, žádnou extrémní bolest … Jemný švihnutí … Občas plácnutí rukou … Vzal si jí zezadu, tvrdě nadoraz … Střídal frndu a anál … Občas jí plácnul bičem, občas rukou … Cítila každý jeho pohyb v sobě ...

Přestal, rozvázal jí nohy, otočil … „Lehni si na stůl Čubko, dělej a nohy od sebe“ … Poslechla … Začal lízat frndu a prstit jí … Do análu jí předtím strčil kolík …

Svíjela se rozkoší, křičela … Měla v sobě celou jeho ruku, ani nevěděla jak … cítila, jak stříká a neovládá se, jak přes roubík křičí, jak jí tečou sliny i slzy, jak je mimo …

Nechal doznít její další orgasmus, postavil jí proti sobě, vyndal roubík z pusy, přitáhl jí k sobě za vodítko a znovu začal líbat … Vášnivě a dlouho, nemohla se nadechnout … Přestal … „Pořádně mě vykouříš moje péro a vylížeš prdel, jasný Ty Doroto?“ … „Ano Pane“ … Sedl si na roh postele, klečela před ním … Jazykem si hrála s jeho pevnýma koulema, brala je do pusy, špičkou jazyka přejížděla přes jeho anál … Měl přivřené oči, rychle dýchal, chvilkama se na Evu podíval …

V jeho očích bylo něco zvláštního … Něha, krutost, láska, nenávist … Byl jeden z mála lidí u kterých nevěděla na čem je … Přitahoval jí i odrazoval zároveň … Něco jiného říkaly jeho rty a jinak mluvily oči …

Najednou jí prudce chytnul za vlasy a strčil jí hluboko do krku svýho pinďoura … Krásnýho, širokýho … sakra se jí líbil … Chvilkama jí dusil, šanci se nadechnout jí dal jen, když cítil, že už doopravdy nemůže … Přesně vycítil ten okamžik – jako u všeho, co kdy spolu dělali …

„Stačí, na postel, dělej“ … odepnul vodítko a hodil jí na postel … Začal jí šoustat na střídačku frndu, anál … Strhnul jí jedním pohybem z prsou přísavky … prudce, bez varování, vykřikla bolestí … Natáhnul se pro skřipce a přicvaknul je na ty vakuem do maxima naběhlý bradavky … projela jí vlna bolesti spojená s dalším orgasmem … Řetízek co skřipce spojoval natáhnul dolu k frndě a třetí z nich přicvaknul na poštěváček … Měla další orgasmus …

S úsměvem jí pozoroval … A nejen to, šoustal její frndu … Dokonale na sebe pasovali …

„Jsi moje děvka, ta největší ze všech“ … šeptal Evě do ucha …

Párkrát ještě vystřídal frndu s análem … Už nepočítala orgasmy, jen se soustředila na každý jeho pohyb v sobě … Cítila, že už bude … Nakonec byli oba najednou … Milovala ten pocit, když se do ní udělal … To souznění, teplo, objetí … Vytékající sperma z její frndy ...

Chvilku leželi … Pak vzal do těch svých velkých dlaní její hlavu, hladil jí zpocené vlasy dozadu a řekl „Miluju Tě ty jedna mrcho“ …
„Já Tebe svým způsobem taky a proto se dneska vidíme naposled. Tedy takhle, soukromě.“
„Jak to myslíš? Proč?“
„Tak, jak to říkám. Neřekl jsi mi včas tuhle větu. Lhal jsi mi o Janě. Měla jsem vědět, kdo je – nedal jsi mi na výběr. Nikdy nejdu do trojky s manželským párem a věděl jsi to.“
„To mi vysvětlíš!“
„Ne, nepatříme k sobě, tak nemusím“....

Vstala, pomalu začala dávat věci do batůžku, vzala si kabátek, boty … Stál už oblečený vedle ní … „Nechápu“ …

Vzala ho za ruku a takhle mlčky spolu vyšli z hotelu. Díval se na ní a mlčel … Držel se jí za ruku tak křečovitě, až to bolelo … Došli na zastávku tramvaje . Čekal s ní, nespouštěl z ní oči … Když dojela sedmnáctka, tak se mu vytrhla, dala mu pusu na tvář, kytici růží do ruky a nastoupila … „Bye Pavle, byl jsi úžasnej, ráda jsem Tě poznala “...

Stál tam jak zařezanej … Neznal Evu … Kdyby ano, nenechal by jí odjet … Za žádnou cenu … Došlo by mu, že hledá „to něco“ navíc ... To, co neuměl dát ...

Věděla to, že byla jen jeho další hračkou … Neuměl milovat … jen prázdná slova co řekl, aby jí zůstala … Sobec ...

Byla zase volná … Volná pro další dobrodružství … Pro dalšího „Pána“ …

Nikdy už nechtěla milovat – cestou domů se dívala na oblohu … Někde tam nahoře, mezi hvězdami má totiž někoho, na koho nikdy nezapomene … A kdo tam na ní čeká ...