Práce pro budoucnost

Uběhlo několik měsíců a konečně si se skvělou přítelkyní pořizujeme vlastní bydlení. Stavba zabírá spoustu času, ale zatím vše zvládáme skvěle. V práci mi kolegové vycházejí vstříc, a když je třeba, zaskočí za mě. Někteří i pomohou se samotnou stavbou. Je to paráda. Dokonce i má šéfová, která k nám nastoupila asi před třemi týdny se stavila u mě v kanclu poptat se, jak nám to jde. Není to žádné velké překvapení. Byla už za několika dalšími kolegy, prý nás chce poznat, chce vědět, s jakými lidmi dělá a jakým lidem šéfuje. Na to, že jí bude přes padesát, se umí otáčet a s technikou vše zvládá skoro lépe než já. Klobouk dolů, je tu krátce a už si získala respekt mnoha kolegů, včetně mě. Prokecali jsme spolu polovinu šichty, pak že musí jít dělat své věci. Druhý den se u mě stavila znovu, tentokrát neměla kalhoty jako včera ale letní sukni nad kolena a lehkou halenku. Není se čemu divit, teploty dnes přesahují 38°C a klimatizace u mě v kanceláři má své nejlepší za sebou. Jsem rád, že vychladí místnost alespoň na 29°C. Žádný zázrak, ale pořád lepší, než ten pařák venku. „Teda, máš to tady jak v sauně.“ Říká hned, jakmile vkročila. „Proč si nezažádáš o novou klimu?“ „Žádal jsem, už před měsícem.“ „Tak na to se podívám, v takovém pařáku se nedá dělat.“ Ujistila mě, že vše uspíší. Posadila se, objednala si u mě kávu a povídala tam, kde skončila včera. Hrozně ukecaná ženská. Prý se jí líbí můj přístup k cestování, novým věcem a stavbě domku s přítelkyní. Prokecl jsem se, že čekáme dítě, přítelkyně už nechodí do práce a čeká na termín. Takže celou stavbu a hypotéku tahám zatím sám. „Hmmm.“ Zamručela a zhoupla se v křesle. „To bys potřeboval mít opravdu jistotu v práci, viď?“ „Tak mám to tu v pohodě, takže snad nebudou problémy.“ Odpovídám s vděkem v hlase. Opravdu, takový post se nevídá často. Super práce, super plat, super kolektiv. Není si nač stěžovat. Tedy kromě té klimatizace. Následující dny v práci údajně nemluvila s nikým. Mysleli jsme si, že je třeba nemocná, ale do práce chodila, takže kdo ví. Každopádně následující týden za nikým nebyla. Skoro jsme byli vděční, protože poslouchat její neustále vyprávění a vyptávání, když jsme měli nestarosti projekty a práci, bylo otřesné. O týden později zaklepala na mé dveře, vstoupila v dlouhém kabátu a s přísným pohledem mě sjížděla očima. Přesně jsem věděl, že se něco stalo. „Ta tvá jistota nějak končí, Michale!“ Zněla hrozně důrazně, nevěděl jsem, co se stalo, tak jsem jen čekal, co se bude dít dál. Až zjistím, o co vlastně jde. Udělala pár kroků a stála přede mnou. „Vstaň, když spolu mluvíme, snad je vidět, že tu dneska nejsem jako nějaká kamarádka!“ „Pardon.“ Vstal jsem, stále nechápajíc, co se stalo. „Takže…“ najednou zněla trochu vlídněji. „…Potřebuješ jistotu a hlavně práci, abys vše teď zvládal, viď? Stavba, dítě, žena, hypotéka….“ Na chvilku se odmlčela, přistoupila ještě blíže ke mně, položila mi ruku na tvář a dívala se mi do očí a usmála se. Skoro jsem myslel, že jde o nějaký hloupý žert. Odtáhla odemě ruku, položila ji na svůj kabát a o okamžik později, předemnou stála zcela nahá v celé své zralé kráse, nadváze s bříškem, vyholenou kundičkou s velkými pysky, už ani náhodou né pevnýma čtyřkami kozama. Nevěřil jsem vlastním očím. „Chci… abys mě šukal. Každý den! A já na oplátku zařídím, že tě nevyhodím.“ „To si děláte prdel ne?“ „Líbí se mi tvůj pokus o vzdor, ale ty tuhle práci potřebuješ. A jestli ji chceš stále mít, budeš muset vrážet svý péro a jazyk do mé kundičky…“ šeptala a sténala zároveň, když říkala, co po mě všechno chce. …“Lízat mou prdel, líbat nohy… Líbí se mi mladíčci, kteří nemají na výběr.“ Chytla mě za vlasy a přitáhla si mě k sobě. Sedla si na můj stůl a hlavu mi natlačila mezi její nohy…
Mohl jsem se vzpírat více, ale... Ihned jak jsem měl její kundičku před obličejem se mé ruce dotkly jejích silnějších stehen. S hlasitým zamručením, značící ten chabý odpor, mě mé péro zradilo a s velkým chtíčem začalo ovládat mé rty a jazyk, abych nasál její zralé pysky a šťavnatou kundičku. Tekla mi do úst a já z ní střídavě poslušně, a občas s náznakem vzdoru, který byl rychle potlačen silnějším stiskem na mou hlavu a zaražením mé hlavy více mezi její stehna, vysával šťávičku. Po chvíli mou hlavu zase odtáhla. Nevěděl jsem, jestli jsem rád, nebo bych chtěl zpět do tepla jejího zralého klína. "Svlékni se!" rozkázala. Okamžitě jsem začal protestovat, že tohle si nesmí dovolit, ale když mě chytla za oblečení, a prostě mi ho přetáhla přes hlavu, nijak jsem se nebránil. Ani jsem nevěřil, tomu, co mě mé teď už tvrdé péro, nutí dělat. Obešla můj stůl do prostřed kanceláře. "Ještě kalhoty!" Pohledem jsem z jejích velkých vytahaných koz neuhl, fascinovali mě, ale tak podivně perverzním způsobem. Kalhoty jsem si stáhl při cestě k ní. Chytla mě za vlasy a s rázným "Lehni!" mě donutila si lehnout na záda pod ní. Nasedla si na můj jazyk do polohy 69, ale o mé péro se téměř nezajímala, jen nechala její velkou prdel a dost mokrou kundu, aby zavalily můj obličej. Pravidelně se nadzvedávala, abych se mohl nadechnout. O okamžik později jsem od její kundičky měl mokrý celý obličej a plný nos, jak mi po obličeji jezdila nahoru a dolu. Trvalo to snad věčnost, než se konečně naklonila a nasála mé péro do úst.
Byl jsem překvapený, jak moc tvrdého jsem ho měl. Nemusela ho téměř vůbec přesvědčovat a tak si s ním krátce pohrála. Nadzvedla se, otočila a hodně pomalu si sedala do dřepu zpět na mě. „Dívej se!“ Chytla si ho a neuvěřitelně pomalu si na něj nasedávala. Sledoval jsem, jak mizí v té hladce vyholené kundě s velkými pysky, jakoby ho chtěla hladově sníst. Byla tak horká! Pak se rychle nadzvedla a znovu opakovala celý proces. Vždy tak nadrženě zasténala. Užívala si každý kousek a každý zásun, jakoby sex neměla roky. A já to vše sledoval. Její tlusté tělo s velkými vytahanými prsy.
Užívala si to dlouho, nikam nespěchala, prostě ona byla ten šéf, který mě pustí z práce, až se jí bude chtít. Zasmála se. „Ty zmrde, teď si mě vezmeš hezky zezadu. Budeš do mě bušit! Mrdat svou šéfovou. Vystříkáš mi kundu!“. Při těch slovech zarývala své červené dlouhé drápy do mé hrudi. Pak mě chytla za tváře a pevně stiskla. Olízla mě od brady až k čelu. Vstala, otočila se k oknu kanceláře a opřela se o jeho sklo. Rozkročila se a já měl přijít za ní a strčit péro pod tu velkou prdel. Chtěl jsem protestovat, ale vlastně jsem neměl na výběr. Splnil jsem její přání a bušil do ni vší silou bez jakéhokoliv citu. Křičela a pištěla, když se udělala. Její kunda stáhla mé péro a já ji konečně vystříkal.
Chvilku jen tak zůstala opřena o sklo. Pak se narovnala, sáhla si mezi nohy, jakoby tomu nevěřila, vyždímala ze sebe co nejvíce mého semene, ruku si olízla a pak ji otřela do mého oblečení.
„Oblékni se, jsi přece v práci.“ Rozkázala a sama si oblékla své šaty. Pak prostě odešla.