Holky z porna: naše zkušenost (01)

Jsme tři kamarádi, já Roman, Martin a Tomáš. Již nějakou dobu spolu prožíváme akční a někdy i trochu bláznivé dovolené. Dobrodružné rybolovy v Norsku a Mongolsku, golfové prázdniny v Americe, exkluzivní škola potápění v Rudém moři - to vše jsme již dávno absolvovali a kamarádi mě úkolují tím, abych v rámci domluveného rozpočtu přišel pokaždé s něčím originálním. Po několika dovolených, které jsem úspěšně zorganizoval a na kterých jsme se bezva pobavili, kamarádi zcela rezignovali na vlastní aktivitu. Čekají, že už navždy bude každá další dovolená nečekaná bomba plná neustálých překvapení. Destinaci a program jim prozrazuji postupně. Například kam se poletí prozradím až na letišti. Bližší program se dozví při prvním společném brífinku na hotelu v cílové destinaci. A pokud nejsou náležitě vybaveni, musí si chybějící věci urychleně dokoupit. Martin i Tomáš si odzkoušeli, že se za naše peníze o nás vždy dokonale postarám, že se rozhodně nenudí, a také že se i něco společně přiučíme. Naše dovolené měly díky tajemnému neznámu často příchuť určitého inscenovaného akčního úniku z reality. Příběh o jedné takové dovolené, která se udála ještě pčed covidem, jsem se rozhodl laskavým čtenářům volně převyprávět.

Tenkrát se nám dařilo vydělávat ohromné balíky peněz. Dohodnutý rozpočet nadcházející dovolené by stačil každému z nás bohatě na půlroční cestu kolem světa. Co ale za takový ranec pořídím pro nás já, aby to nebylo nudné? Mnoho otazníků, na které jsem zatím neznal odpověď.

Velké pracovní vytížení, mnoho večerů i nocí mimo domov, to nikomu na partnerské pohodě nepřidá. Ani my jsme nenašli recept, jak za takové situace ženy, se kterými jsme žili, přesvědčit, že stojí za to, aby s námi vydržely dál. Nevyhnutelné se tak stalo skutečností a naše přítelkyně se na nás takřka ve stejnou dobu vykašlaly. No nebylo také divu.

Ale pokračuji ve vyprávění. Jako správní čerství singlové jsme začali obrážet vyhlášené pražské bary a náš sexuální život se soustředil na zlatokopky, které nám při vidině budoucích peněz, co s námi utratí, dávaly zadarmo. Občas se někomu z nás povedl i parádní víceboj, to, když zlatokopka přivedla kamarádku či kamarádky. Takovéhle příležitostné šukání, jak jistě chápete, nás sic na chvíli uspokojilo, nicméně míru naší obecné nadrženosti to zvyšovalo, místo aby ji snižovalo. Chtěl jsem proto vymyslet dovolenou, kde si hlavně pořádně zapícháme. A to se ukázalo jako kámen úrazu. Kam jet, aby bylo zajištěno, že si každý z nás pořádně užije? Nějaká exkluzivní zahraniční seznamovací dovolená pro singly? Brrr, to tedy opravdu ne, vidina zoufalek, co se snaží naposledy urvat, co jde, mě naplnila hrůzou. Exotika prostitutek Jižní Ameriky či Jihovýchodní Asie nás ani náhodou nelákala, tak jak to tedy udělat? Placené společnice nebo prostitutky? S těma moc dobré zkušenosti nemáme, styl "udělej se rychle, hlavně, žes mi zaplatil dopředu" nás ani jednoho nebere. Vtom jsem dostal spásnou myšlenku. Existuje druh holek, které nemusí být vůbec špatné, a povezeme si je rovnou sebou! Napadlo mě totiž oslovit agenturu na dodávání pornohereček. To nebývají vyhořelé ťapiny a většinou mají něco do sebe. Jen je správně vybrat, všechno dobře zaonačit a do nejmenších detailů naplánovat.

Představoval jsem si to takhle. Kluci budou pátrat kam pojedeme a co tam budeme dělat, aby byli dobře připraveni. A také to byl pro ně pokaždé dobrý předprázdninový adrenalin, odhalit mé tajné plány. Předhodím jim pár indicií, ze kterých si vyvodí, že si budeme dělat průkaz způsobilosti k vedení námořních jachet. Udělám si na ČTÚ všeobecný průkaz radiotelefonisty pohyblivé radiotelefonní služby, uvidí u mě učebnice a takový papír se mi ostatně hodí vždy. Pak zinscenuji před Martinem nebo Tomášem hovor, že návrat skutečně nemusí být do přístavu, ze kterého jsme vyrazili. A dají si dvě a dvě dohromady. 14 dní, na které dovolenou plánujeme, bohatě stačí nejen na kapitánský průkaz, ale i na obražení pár vyhlášených přístavů, kde jsou kasina a kde se budou těšit na utrácení ve velkém stylu. Ve skutečnosti samozřejmě nic z toho zajišťovat nebudu, kromě svého průkazu radiotelefonisty, protože až to spustím, kamarádi na nějakých deset dnů na moři nebudou mít ani pomyšlení.

Teď jen vybrat správné holky. Martin je zatížený na prsatá děvčata. Cokoli s dekoltem větším než D mu dokonale blokuje vyšší nervovou soustavu. A Tomáš zase neskutečně ujíždí na ženách, které jsou o dost vyšší, než je on sám, zvlášť když mají i pořádné jehly. A to není snadné najít, měří 173 centimetrů a ideál je podle něj žena minimálně nad 180. Prý si tak nejlíp užívá misionářskou polohu.

Domluvil jsem si schůzku v jedné vyhlášené porno produkci a majitelce předložil následující požadavek. Chceme pro privátní natáčení, které bude probíhat na Kanárech, dívku s poprsím D a větším, pak dívku vysokou alespoň 183 centimetrů (tohle přesné číslo proto, že to je 6 stop) a k nim submisivní drobnější dívenku se vzezřením lolitky.
"Vy asi nebudete natáčet, že?", zeptala se mě celkem pohledná majitelka firmy, a já na ní zůstal koukat jak jojo.
"Máte pravdu, organizuju dovolenou, kde si chceme hlavně hodně zapíchat a tak mě napadlo zkusit pornoherečky. Není to možné?"
"Samozřejmě že je možné si na takovou dovolenou dívky u nás objednat, ale je dobré znát dopředu opravdu úplně všechny detaily. To vám pak mohu lépe pomoc s výběrem a mohu i ručit, že nebudete s vašimi přáteli zklamáni."
"No, víte, jsme 3 celkem úspěšní a movití přátelé, máme všichni těsně nad čtyřicítkou a úplná hovada snad také nejsme. Před relativně krátkou dobou jsme všichni dostali od našich protějšků parádní kopačky. Tady jsou fotografie mých přátel. To je Martin, je vysazen na kozatý, druhý, Tomáš, ten touží po vyšších dívkách, než je on sám, a já mám rád chytré a nezávislé dospělé ženy s minulostí. A chtěl jsem jim to zpestřit dívkou, která by s nimi byla na střídačku ve trojce."
"A konkrétněji pro vás?"
Došlo mi, že jsem nad tím vůbec nepřemýšlel. Chytrá a hezká je asi málo. Najednou jsem nevěděl, co říct.
"Že by to byl s těma trojkama blbej nápad? A že bych s tou subinkou byl jen já?"
"Jistě, to je možné, ale znáte subinky. Nestačí jim jen jeden, potřebují všechny, co jsou po ruce. Co když se vašim přátelům trojka s ní zalíbí? Já jen abyste tam nebyl jako kazišuk. Nebo chcete radši muže?"
"Ne, jsem hetero. Asi se podívám do vašeho katalogu a některou s volným termínem si vyberu."
"Samozřejmě, času máme dost. Je dobře, že jste přišel 3 měsíce dopředu, máte tak lepší možnost výběru."
"Aha, něco mi došlo. Měl bych s vaší pomocí vybrat hlavně kamarádky, aby tam nedošlo k ponorce, a aby to celé fungovalo, že jo?"
Majitelka se na mě usmála a řekla: "Chápete velice dobře a také rychle. Máte očividně zkušenosti s tím, když víc dívek a žen pracuje pohromadě. A porno branže je konec konců práce jako každá jiná, se všemi neduhy a potížemi, shodnými s jinými pracovními odvětvími, kde jsou v kolektivu převážně ženy."
"Ok, tak především chci inteligentní, organizačně schopnou, klidně i starší ženu, která dokáže 3 dívky s přibližnými parametry, jaké jsem naznačil, ukočírovat. Bude se tvářit jako má partnerka, ale nic spolu - když nebude sama chtít - mít nemusíme. Bude to taková výkonná produkční. Dále navrhuji následující motivační program. Za 3 dívky vaší standardní sazbu na 14 dní plus 25 % ze základní sazby za práci ve skupině. K tomu asi vyšší sazbu za produkční, a pokud všechny 4 celou dobu vydrží a žádná neuteče, tak dostanou ještě cílovou prémii ve výši dalších 25 % ze základní sazby. K tomu připočítáme ještě prémii 3.000 za každý náš výstřik, o kterou se na závěr, pokud všechny vydrží až do konce, rovným dílem podělí, a to včetně produkční. Když budeme počítat v průměru 3 výstřiky na jednoho denně, tak bude mít váš tým dalších necelých 400 tisíc k rozdělení. Samozřejmě veškeré cestovní náklady také hradím."
"Jaké praktiky požadujete? Sado maso a mučení, kaviár, a za piss na tělo nebo do pusy také prémii jako za vystříkání?"
Obchodnice se nezapře, to se musí uznat.
"Kaviár a ani mučení nepřipadají do úvahy. Když by někdo chtěl piss, tak ano, souhlasím, stejná prémie. Jsme všichni pravidelní dárci krve, těsně před odjezdem budeme na odběru, takže budou čerstvé výsledky. Možná mí přátelé budou chtít anál, já ho třeba nemusím, to uvidíme. Sperma všude, v kundě, v puse, na obličeji, grupáč, to vše ano. Počítání nechám na děvčatech, každý večer se udělá inventura, aby to ale moji společníci nevěděli. Důležité - zapomněl jsem říct, celé to musí vypadat jako spontánní akce, lidé se potkají na letišti, mají náhodou stejný let a zakoukají se do sebe a dostanou chuť si spolu zamrdat a bude to tak úžasnej šuk, že změní plány a proprcaj spolu celejch 14 dnů."
"To zní dobře, žádné extrémy. Ten anál, to je v pohodě. Holky jsou na sperma zvyklé, testy jsou samozřejmostí i u holek. No já to vidím tak, že se mi o takovouhle štědrou produkci poperou. Opravdu to nechcete celé točit? Amatérská kamera, máte dobrý námět, o choreografii se postarají děvčata s mou produkční, sestřih na 3 díly po 90 minutách, to nemůžete prodělat!"
Začal jsem se usmívat, tahle ženská to dokáže fakt dát dohromady a zařídit, aby holky vydržely. A taky pořádně šoustaly. Se smíchem jsem jí odpověděl:
"Pro náš soukromý archiv možná, ale nejsme úplní noname a nechceme, aby to některý náš klient viděl a pak na nás poukazoval. Peníze na takovou zábavu máme od klientů a ty nemůžeme ztratit. Díky za inspiraci, ale ven případné záběry rozhodně nepůjdou."
"Tak to vám nabídnu i nějakou slevu na příští akci."
"Nepotřebuji slevu, potřebuju krásná děvčata, která kamarádům popletou hlavu a umilujou je až k smrti. Co ta vaše produkční?"
"Mám jednu přesně takovou, jakou potřebujete. Co dokáže holky přitáhnout a umravnit a jasně vysvětlit, proč tam s vámi jsou a co maj v danou chvíli dělat. Jenom má jednu vadu – není ani na chlapy a ani na holky. Takže doporučuji ještě jednu holku pro vás."
Teda lákalo mě to ohromně. Jenže 5 holek a tři chlapi? Už 4 holky na 3 je hodně... Tak holt píchat nebudu a zůstane mi aspoň dost sil na surfování.
„Víte, nechci žádnou monstrózní akci, už tohle je hodně. 4 holky to je ještě ok, 5 to je už moc a není moc pravděpodobný, že potkáme 5 holek a spontánně – což je pro mě velmi důležité - se na sebe všichni vrhneme. Nechci totální swingers, chci spíš romantiku, byť s odvazem. No a když je paní produkční puritánka, jak naznačujete, stejně jí dám přednost. Přátelé nemají přijít na to, že to je připravené. Proto si rozhodně přeji výkonnou produkční, co má schopnost celý podnik i s holkama ukočírovat. Přibrat další neřízenou střelu, co to celé pošle ke dnu, prostě nemůžu.“
„Dobře, rozumím, přejete si, aby si užili vaši přátelé, a vy se mezi tím budete v celibátu oddávat meditacím. Jak asketické a následování hodné. Jaký program si představujete?“
"Poletíme přes Madrid a pak v Business Class na Fuerteventuru, někam stranou, ale zato nedaleko surfovacích pláží. Podle domluvy se potkáme v Praze nebo až v Madridu. To podle scénáře, na kterém se společně domluvíme. Budeme mít pronajatý dům se třemi obřími ložnicemi a třemi koupelnami a šatnami. Jestli paní produkční nebude vadit, že bude vystupovat jako moje bejvalka a bude se mnou sdílet lože bez sexu a před ostatními se tvářit, že spíme sotva 3 hodiny, protože každou noc nenasytně prosexujeme, zachovám takovéto uspořádání, jinak ještě místnost pro mě. Něco jako nepřekonatelný odpor k bejvalce. Na kdy mi s ní u vás můžete sjednat schůzku, ať vše společně probereme, připravíme casting na naší hlavní trojici dívek a začneme pracovat na scénáři?"
"Chcete při castingu sám zkusit, jak šukaj a kouřej? Stáváte se naším VIP zákazníkem, tak to pro vás zorganizuji."
"Děkuji, nic takového. Plně se spolehnu na váš názor a samozřejmě i názor vaší výkonné produkční. To ona bude za dívky v podstatě zodpovídat, musí proto mít svůj tým pod kontrolou už při výběru a také bude mít poslední slovo. Pokud ona řekne mému výběru ne, budu její NE plně respektovat."
"Jsme domluveni. Můžete přijít pozítří ve dvě odpoledne? Máme domluvené pracovní jednání, na kterém adeptka na produkční bude také. Plynule pak přejdeme na řešení vaší zakázky."

V domluvený den jsem se trošku nervózní dostavil asi o 15 minut dřív. Byl jsem zvědavý na produkční. Sekretářka mě požádala, ať chvíli počkám, že šéfová má ještě jednání. Seděl jsem asi pět minut, když z jedné z kanceláří vyšla elegantní žena dokonalé postavy a neurčitého věku mezi 30 a 40 roky. Jen vějířky vrásek okolo očí napovídaly, že jí bude blíž ke 40. Dlouze si mě pohledem změřila a já její pohled vydržel.
„Dobrý den, asi také čekáte na paní ředitelku, že?“, zeptala se mě klidným a velmi příjemným hlasem.
Usmál jsem se, postavil se a představil: "Roman, jméno mé, odhaduji, že tu budeme mít teď ve dvě společnou schůzku."
"Majka, těší mě, já ale k tomuhle cirkusu nepatřím, jen občas vypomáhám. Takže to vy jste od té domácí swingers produkce na Kanárech, co potřebuje animátorku a hlídačku na 24 hodin denně? Víte, já Aničce slíbila, že na jednání s vámi počkám, ale asi vás zklamu. To není práce pro mě. Koordinovat štáb, holky, přesuny, to jo. Ale hlídačka, a abych se někomu starala o zábavu? To už pro mě fakt není."
"Energická, rázná, jste očividně inteligentní a s organizačním talentem. Přesně tak mi vás paní Marková popsala. Sedí to dokonale."
"Vysoký, upřímný modrooký pohled, jasná představa a bohatý. Tak mi vás popsala Anička. Taky to sedí. To zase ona Anička na lidi čuch má, v tom je fakt dobrá. Proto jí taky tenhle podnik tak dobře šlape."
„Víte, myslím, že co potřebuji zajistit, není zas tak úplně komplikované. Ale také to je vysoce delikátní a obávám se, že to zavání manipulacemi. Nebojte, nechci nikomu ubližovat, jen chci přátelům teď po jejich rozchodech navodit příjemnou a až dětsky naivně romantickou náladu. Nedávají to na sobě znát, ale oba rozchod hodně zasáhl.“
„Aha, a vy jste ten silnej, co všechny zachrání. Kamarádi si bolístky zahojej šoustáním modelín, zatímco vaše vztahy jsou pevné a ve vašem životě je vše dokonalé. Vy pomoc druhých nepotřebujete. No nic, počkám na Aničku, pozdravím se s ní a zase půjdu. Na vaši Mission Impossible se fakt už nehodím. A nedělejte na mě ty svoje modrý psí voči. Jsem totiž proti tomu imunní, víte?“
Tu klaply dveře, vyšla z nich velice elegantní starší dáma se svalovcem, se kterými se srdečně loučila paní majitelka. Hned však věnovala pozornost nám.
„Dobrý den pane Romane, ahoj Majko! Vidím, že jste se už stačili seznámit. Výtečné! Aspoň to budu mít jednodušší. Majko, pane Romane, prosím pojďte ke mně dál.“
S Majkou jsme se na sebe podívali, já jí pokynul a pustil jí do dveří. Mohl jsem si tak lépe prohlédnout zezadu její opravdu na pohled více než příjemnou postavu.
„Půjdu rovnou k věci,“ začala paní Marková. „Je zde jeden zajímavý projekt, takový experiment, a já bych byla ráda, když bych na něm mohla spolupracovat. Rozpočet je skutečně velkorysý, i když vzhledem k deklarovaným cílům vlastně přiměřený. Za náš tým hledám šéfovou projektu, proto jsem přizvala Majku. Je výtečně jazykově vybavená a i po formální stránce je její kvalifikace více než dostačující. Byla bych ráda, když by ses tohoto projektu ujala, Majko.“
„Aničko má milovaná, víš, že ti nic neodmítnu. Ale dělat na Kanárech Au Pair dospělejm ženskejm a hlídat, kolikrát se kdo udělal, případně jim radit, jak co nejnápaditěji šoustat, to se na mě nezlob, ale na to jsem fakt už dost stará.“
Když jsem slyšel zžíravou kritiku svého plánu dovolené, nechtěl jsem tam ani bejt. Vadilo mi hlavně to, že to bylo všechno pravda a říkala jí žena, která se mi moc líbila. Žena, které jsem se chtěl moc líbit já. Jak to zachránit?
„Mohu k tomu nejprve něco říct? Děkuji,“ řekl jsem a jako poděkování se zlehka uklonil paní Markové. „Majko, děkuji za brilantní shrnutí mého projektu. Ano, chci ve spolupráci tady s vámi dopřát dvěma stárnoucím maníkům, co jsou shodou náhod moji výteční přátelé, přehršel sexu a zdání romantiky. Ovšem není to samoúčelné. Jde mi o ověření následujících hypotéz.
H1 – Dá v lásce zklamaný bohatý muž přednost možnému novému vztahu před milionářskou zábavou v luxusních střediscích s tři áčkovými prostitutkami?
H2 – Je tentýž muž schopen rozpoznat, že nejde o skutečný cit, ale jen o přenos, uměle vyvolaný připravenou projekcí?
H3 – Dokáže tentýž muž v situaci, kdy se dozví, že jeho city jsou vlastně jen projekcí, pokusit se fenomén projekce – přenos transformovat do skutečné emoční roviny?
A konečně pak jde o ověření sekundárních teorií malé h1 a h2 zda žena, která si uvědomí (případně jí je vysvětleno) projekční působení jejího chování, řekne svému protějšku pravdu a zda to bude mít vliv na její vlastní emoční vypořádání se s nastalou situací a konečně teorie T1, zda rušivý element v podobě druhé souběžně možné ženy ve vztahu, se negativně projeví na procesu transformace projekce doplněná poslední teorií T2, zda finanční motivace k dosahování co nejvyššího možného počtu orgasmů negativně ovlivní případný proces transformace emocí u skupiny jak dívek, tak mužů. Tak to je zhruba vše. Pokud máte nějaké nápady na doplnění, neváhejte mi je říct.“
„Aničko, Roman nám pravě teď vysvětlil, že tvá děvčata nejsou nymfomanky, ba ani ťapiny, ale že mají vážné problémy v úrovni přenos – projekce a že jsou ve své podstatě vlastně nemocná.“
„Majko, tak myslela jsem si, že za tím projektem je možná něco dalšího, ale že to je až takhle, jak teď říkal Roman, to jsem neměla ponětí. Dobrá, Romane, oceňuji vaší pohotovost a výřečnost. Mimochodem, taky jsem něco někde studovala a nějaké papíry za to dostala. Celé to vaše povídání má jednu zásadní vadu. A tou je nedostatečný kontrolní vzorek. Dva jsou fakt málo. Ani 4 moc není. Výsledky takové studie by byly neprůkazné a opakování je nepravděpodobné. Takže dovolte mi, já to shrnu. Roman neváhá vydat nemalou částku svých peněz na kamarády, aby se přesytili sexu a aby dostali zase chuť najít skutečnou partnerku. Že na hledání svého protějšku nemají rezignovat. No a Roman si k tomu zvolil moji agenturu, za což mu tímto opětovně děkuji, a já mu nabídla tebe, protože vím, že jestli někdo dokáže ukočírovat rozjeté modelíny, tak jsi to ty. A tohle je odměna, která ti za takovou práci bude náležet,“ řekla majitelka, napsala něco na papírek a podala ho Majce. Bylo vidět, že tam není jen číslo a že se Majka trochu zarazila.
„Aničko,“ začala Majka trochu nejistě, „asi jsem si udělala ty svoje závěry moc rychle. Ano, 3 nebo 4 holky utržený ze řetězu, to může být dost průšvih a klient si zaslouží za své peníze náležitou péči. Pomůžu naše děvčata vybrat a postarám se o to, aby nevyváděly. Aničko, děkuji, žes mi tuhle práci nabídla. Romane, promiňte, že jsem byla možná moc příkrá, ale jsem fakt alergická na borečky, co si myslí, že koupit se dá úplně všechno. Asi to, co jste mi říkal, myslíte opravdu vážně. Jen abyste z toho také něco měl, vybereme vhodnou dívku i pro vás.“
Teda, no to je obrat. Zajímalo by mě, co na tom papírku bylo napsáno. Obě děkují, tak bych asi měl taky začít děkovačkou.
„Děkuji, že máte o spolupráci na mém projektu zájem. Stačí 3 dívky podle původního záměru. Důvodem je, že by působilo nepravděpodobně setkání s pěti dívkami a očekávat přirozené propuknutí náklonosti. Proto dívka speciálně vyhrazená pro mě není dle mého názoru vhodná. Jo, když by takovou akci někdo připravil pro mě, a já nevěděl, že to je nahraný, tak to by byla bomba! Majko, prosím, pomohla byste mi a byla byste ochotná se tvářit, že jsme kdysi měli spolu vztah a jsme schopni začít znovu spolu na vážno chodit? Chci kamarádům ukázat, že je možné i v našem věku opravdové zamilování. Nic jiného po vás nechci.“
Majka se na mě krátce podívala, nadechla se, vydechla, zatvářila se hodně vážně a řekla: „Jo, to zvládnu, budem spolu spát v jedné posteli jako bratr a sestra, v pyžamu, a na veřejnosti se na vás budu usmívat a dáme si občas pusu. Ale nic víc. Romane, zvládnete vy má pravidla?“
„Ano, jistě,“ odpověděl jsem možná až překotně rychle.
„Pak ani já nemám problém a můžeme se pustit do společné práce.“

A tak začaly naše přípravy na „Den D“. Vybrali jsme opravdu nádherné dívky a při osobním setkání s nimi byla legrace. Snad největší číslo byla čerstvě 19 letá Zuzka, která vypadala na 16 a byla opravdu hodně submisivní. Při pohovoru vymýšlela neustále úkoly, které jí nesmíme zapomenout dávat. Díky své zálibě v předvádění, jak čůrá, se jí začalo všeobecně přezdívat Čůrající Sjú. I Majka mi přišla méně odtažitá a nadšeně se pouštěla do vymýšlení, kam se který den pojede a jak se tam bude mrdat. Ono se ukázalo, že bude velmi důležité mít připravený itinerář, nebo ještě lépe ideový scénář pro každý den, ať nejsou nikde hluchá místa. Děvčata se jej musela nazpaměť naučit. Snad nejvíc práce nám dala „potkávačka“. Museli jsme s Majkou do nejmenších podrobností vymyslet naší společnou historii, a samozřejmě i role jednotlivých dívek. Byla to celkem piplavá práce, kdy jsem byl s Majkou obden a trvalo nám to určitě déle než měsíc. Setkávali jsme se po kavárnách a čajovnách. Nikdy nepila alkohol a já se vždy těšil na její jemně zvonivý smích. Dokonce jsem si dopředu na naše setkávání vymýšlel vtípky. Jenže naše práce skončila a tím i schůzky. Vše bylo připraveno a závěrečný trénink dívek už byla jen a pouze starost Majky. A já spustil dezinformační kampaň.

Konečně přišel mnou tolik očekávaný datum odletu. S Martinem a Tomášem jsme se potkali až na letišti.
„Už se nemůžeme dočkat, tak to konečně vyklop. Kam se letí?“
„Letos, mí drazí přátelé, budeme Conquistadoři. Nejprve vzdáme hold panovníkovi a pak se vydáme na naší cestu.“
„Sem ti to říkal, Tome, že si letos budem hrát na piráty. Roman si totiž dělal zkoušky na ČTÚ a ty potřebuješ buď na kapitánskej nebo leteckej průkaz.“
„No jo, ale k čemu to je, když ho má jen on?“ odpověděl Tomáš. „To mi přišlo jako nesmysl té tvé konstrukce. Že někam poplujem, to jsem vypátral taky, a že se asi nevrátíme lodí, odkud vyplujeme, o tom jsem dokonce přesvědčen. Z čeho mám vítr, je hold panovníkovi. Že by recepce jako posledně v Egyptě na ambasádě? Zase si budeme muset nechat šít narychlo smoking?“
Tomáš narážel na můj majstrštyk, kdy jsem na potápěcí dovolenou vezl jmenovité pozvánky na recepci při příležitosti státního svátku. Mám kamaráda na zamini, a tak nám je pro Káhiru domluvil a každý jsme měli svou vlastní.
„Tak se zdá, že jste letos byli v hádání nějak nebezpečně úspěšní. Ano, na kapitánský průkaz stačí, když papíry od ČTÚ má jen jeden z nás. A nic si nebudete muset nechat šít, král, jak jsem se dnes ráno dozvěděl, odjel na své letní sídlo.“
„ V Chorvatsku mají krále? Jo, Tomislav byl první slovanský král, kraloval v Chorvatsku od roku 925, co vím, ale to je už trochu vyčpělé. Tak kam letíme? Vlastně jsme Conquistadoři, takže Jižní Amerika nebo nějaké ostrovy? Kuba?“
„Felipe sexto de España, ač se našeho odjezdu nemůže osobně účastnit, nechal na naší počest uspořádat velkou lidovou slavnost. A té se zúčastnit musíme. Letíme do Madridu na corridu.“
„Tak to je parádní začátek, to se moc těšíme,“ nadšeně přikyvovali Martin a Tomáš.
Po příletu jsme se stačili akorát tak ubytovat, navečeřet a odjet na zápasy. Na programu bylo šest býků a bylo to víceméně jednotvárné. Býci od začátku neměli šanci. 4 matadoři si mohli za odměnu za své výkony uříznout uši. O tomhle zvyku jsem doposud nic nevěděl.

„Tak kam vyrazíme po skončení býčích zápasů, nějaká super diskotéka?“ zeptal se Martin.
„Nic takového, maximálně bar na hotelu, už v sedm ráno musíme být na letišti, čeká nás skutečný začátek naší conquisty,“ odpověděl jsem trošku tajemně. Conquista totiž znamená také úspěch a dobytí.
„Tak brzo? No to si to fakt tady moc neužijeme, myslel jsem, žes naplánoval nějaké madridské pěnice, dlouho žádná na můj nástroj nehrála. Doufám, že si to na cílové destinaci vynahradím“, zklamaně prohlásil Tomáš.
„Jo, taky jsem notně nadrženej, těšil jsem se, že máš vymyšlenou nějakou sexuálnější akci, když jsme teď volní, a tak jsem schválně abstinoval. No nevím… Námořníci, co mi je známo, tak si dali jen v přístavu… Co nás teda ještě pod tvým vedením čeká…“ kroutil hlavou Martin.
To když byste jen tušili, milý Martínku a Tomíku, uculoval jsem se pro sebe.

Ráno při snídani jsem slavnostně oznámil, že cílem naší další cesty je Fuerteventura, ostrov pro Conquistadory nesmírně významný, neb byl druhý, který obsadili a na němž doplňovali své zásoby a opravovali lodě.
Po příjezdu na madridské letiště jsme odevzdali kufry a šli si sednout do rozlehlé restaurace na drink.
„Ty vole, viděli jste to? Tak první Španělka, co jsem tu viděl, že je fakt kus. Má určitě těsně pod metr devadesát, vlasy černý jak uhel a ta postava, to snad ani není možný. Tak tu chci. Romčo, prostě to zařídíš. Ty máš tu svou slavnou teorii, že na krásný holky si troufnou jen psychopati, proto se normální chlap nemá bát je oslovit, a že má velkou šanci uspět. Platí tahle tvá teorie i tady ve Španělsku?“
„Tady jsou dost ostří hoši, asi bych to neriskoval,“ snažil jsem se Tomáše mírnit.
„Hele hele, vidíte tu její kámošku? To je ale fakt parádní kunda! Tak tu zařiď pro změnu mě! Takový kozy a taková postavička, kdepak jste se tu vylouply, děvenky kozenky moje?“ přidal se Martin.
„Pánové, pozor, mohou tu být jejich bratři, manželé, a žádný z nich nebude váhat chránit jejich čest po vzoru Curra Jimenéze. Stačí jen jeden delší pohled na jejich una señorita hermosa a hned tahaj dlouhý zavírací kudly, co jsou samozřejmě v cuku letu otevřený,“ začal jsem vysvětlovat.

Byl jsem nervózní. Ráno jsem dostal od Majky SMS, že v pořádku dorazily a jsou připravené. Těšil jsem se, že ji zase uvidím. Jak skončila má práce na přípravě, odvážil jsem se jí napsat jen jednou, jak jim to jde a odpověď byla strohá, že dobře. Měl jsem obavu, že asi začala s někým chodit. Měl jsem se o ní hned začít snažit a ne ji nechat napospas jinému. Doprdele, jsem to kus vola! Při těchto myšlenkách jsem nekontrolovaně praštil vzteky do stolu.
„Co se děje?“ zeptal se hned Martin. „Něco jsi zapomněl?“
„Jo, uvědomil jsem si, že nemám svůj ten, no, talisman,“ snažil jsem se improvizovat.
„Tys někdy nosil talismany?“, zeptal se konsternovaně Tomáš.
„Ano, vždy když mě čekalo něco obtížného.“
„Takže hned po přistání bude fičák? No tý jo, tak to se začínáme těšit, viď Tome!“
„Pánové, dopijme a pojďme si stoupnout do fronty na kontrolu, ať jsme včas na gejtě. Nevíme, jak dlouho na ní půjdeme.“

Vyrazili jsme na cestu k rámům. Všiml jsem si po cestě Zuzky, jak nás sleduje a jak odběhla hlásit, že jsme se dali do pohybu. Vše klaplo, jak mělo. Dívky stály ve frontě, a za nimi asi dalších 10 lidí, kteří nás spolehlivě oddělovali.
„Hele hele,“ začal svou obvyklou překotnou frází Martin, „ona tady stojí kus přede mnou.“
„Ty vole fakt, ta moje božská Španělka tu je taky, teda já zírám, pánové,“ přidal se Tom.
Já jsem posmutněl, protože jsem Majku nikde neviděl. Třeba si to nakonec rozmyslela a poslala za sebe náhradu. Tak co, třeba bude Majka číslo 2 povolnější.
„Ale no tak, chlapi, ňáký exotický sukně a vy tu vyvádíte, jako byste neměli ženskou bůhví jak dlouho. A vážně si dávejte pozor, aby tady v nějakým chlapovi nebouchly saze.“
„Romčo,“ obrátil se na mě Tom, „mohl bys zjistit, kam letí? A co tam budou dělat?“
„A s kým a kolikrát, to víš, že jo.“ Ani jsem tu větu nemohl doříct. K modelínám totiž přišla Majka a já ztratil dech. Nádherná, elegantní, a ty její pohyby…
„Co se ti stalo, Romane, jsi bílej jako stěna,“ zeptal se Martin.
„Ehm ehm, přátelé, to budou asi holky z Česka, támhle je s nima moje dávná bejvalka.“ Ani jsem to nemusel hrát, byl jsem fakt hodně mimo. Tom otevřel vodu, co si koupil v automatu, a podal mi jí. S vděčností jsem mu pokynul hlavou.
„Tak co když bys nás seznámil? Nebo to byl nějakej průser? Víš co, představ nás, mi si upravíme program a ty se můžeš jet schovat před tou kudlankou na jachtu a stát se kapitánem. Nás ale hned teď k nim doveď, rozumíš?“
Přesně podle scénáře se na nás podívala Majka a zamávala mi.
„Ty vole, dělej, pojď za nima, dělej,“ strkal do mě ze zadu Tom.
„¡Lo siento! ¿Podemos iré hacia nuestros amigos? ¡Muchas gracias!“ poprosil jsem o uvolnění cesty a předběhli jsme frontu.
„Ahoj Majko, letíte za prací? Tohle jsou mí kamarádi Martin a Tom. Jak se ti vede?“
„Dík, jo, jde to. Tohle je Klárka, Sabrina a Zuzka.“
Martinovi a Tomovi došla řeč. Martin koukal zblízka na Klárku jako na svatý obrázek, Tom se nemohl nabažit výšky Sabriny a Zuzka si prohlížela nás tři dost vyzývavými pohledy.
„Krajané,“ spustila Zuzka, „co si dát za rámy někde lahvinku cavy, ať se nám pak lépe nastoupí do letadla?“