Holka co si chtěla “jen” zaběhat (1)

Úvod
Předem svého psaní, (úmyslně nevolím žádný žánr), protože nevím co vznikne, musím upozornit, že mám se psaním minimální zkušenosti, a proto se omlouvám za nedokonalosti a prohřešky vůči slohu i gramatice. Měl bych se asi představit je mi 40let, ženatý, děti, žiji v domku jednoho českého města, zkrátka na první pohled nic zvláštního. Sám o sobě si myslím, že jsem introvert, romantik, sportovec a mám rád sex. To asi na úvod stačí a teď již k příběhu, který je tak neuvěřitelný, že nechám na vás, jestli je pravdou, fantazií, nebo někde uprostřed.

Kapitola první – Seznámení
Bylo ráno, zazvonil mi budík, já ho rychle vypnul, aby nevzbudil ostatní v domě a šel se připravit na ranní běh, který si v letních měsících snažím dopřávat několikrát do týdne.
Jako vždy jsem si oblékl kraťasy, triko, obul boty a vyrazil k nedalekému lesu. Již před nějakou dobou jsem si všiml, že mě občas v okně posledního domu před lesem, pozoruje někdo za oknem, ale nevěnoval jsem tomu velkou pozornost, zkrátka vstává ve stejný čas, odtahuje závěsy a dívá se při tom z okna, to dělá kde kdo, říkal jsem si. Dnes to bylo ale jiné, za oknem nikdo a u branky tohoto domu postávalo mladé děvče ve sportovní sukénce a tričku a jak jsem se blížil, tak po mě nesměle pokukovalo. Když jsem byl tak dva metry od ní, tak mě tahle vcelku pěkná holka s kratšími vlasy oslovila.
„Dobrý den, nebo ahoj, nevím, jestli mohu tykat?“
„Ahoj“ odpověděl jsem na pozdrav s trochou překvapení, co po mě může tahle mladá holka chtít. „Můžeš mi tykat, necítím se zas tak starý, co potřebuješ?
„No, všimla jsem si, že chodíš pravidelně běhat a já bych také ráda chodila, ale sama si netroufám, nevadilo by ti, kdybych se přidala?“
„Ne nevadilo, proč by mělo“ odpověděl jsem stručně, protože jsem nevěděl co jiného odpovědět.
„Emmm, no třeba jestli tě nebudu zdržovat, nevím, v jakém běháš tempu, jak daleko a tak.“
„Běhám tady lesem, necelých 7km a tempo ti přizpůsobím, jestli to nebude směrem nahoru.“ Pokusil jsem se o vtip, ale v duchu jsem si myslel, že rychlejší než já snad nebude, když chce začínat.
„Mám zatím zkušenosti jen z pásu, co nám koupila máma k Vánocům, ale říkám si, že takhle po ránu na čerstvém vzduchu to bude lepší“
„A když jsme u té mámy“ povídám, „nevadí vašim, že jdeš po ránu v podstatě s cizím chlapem běhat do lesa?“
„Proč by mělo, za prvý už mi bylo 18, takže si mohu dělat co chci, za druhý doma je jen ségra s bráchou a pes.“ To už mělo na rozdíl od předchozích upejpavých dotazů i náznak razance v hlase a možná i lehkého podráždění.
„OK, OK já jen že na první pohled bych ti 18 netipoval no“
„Vím, vypadám mladší co? A kolik bys mě tipoval? „
V duchu mě napadlo s bídou 15, ale nechtěl jsem ji nějak naštvat, tak jsem zvolil kompromis. „Šestnáct ... sedmnáct?“
Uchechtla se a řekla:“ No vidíš a už pár dní mi je 18“
Mezi tím jsme byli již na místě, kde pravidelně startuji…
„Tak jdeme na to, protáhnem se a běžíme“
Udělal jsem pár klasických protahovacích cviků a ona se je snažila opakovat vedle mě. Při jednom, kdy se mírně předklonila, jsem měl najednou pocit, jako bych zahlédl, že pod sukýnkou nemá kalhotky. Spíš bude mít tanga blesko mě hlavou, protože pod sukní by asi naostro nešla, ale rychle jsem odvrátil zrak, aby neměla pocit, že si ji nějak obscénně prohlížím. Každopádně postavu měla moc pěknou, menší vzrůst, prsa vcelku malá, ale to bude dáno tím sportovním tričkem a v obličeji sympaťačka.
Otočila se na mě a v tu chvíli jsem ji vlastně poprvé pohlédl do očí, ve kterých se zračila lehká nervozita, ale zároveň se mi i trochu zdálo, že v nich vidím i nějakou tu lumpárnu.
Asi si mě také prohlížela, protože nastalo pár vteřinek ticho, které jsem ukončil natažením ruky…
“Pro pořádek, jmenuju se Pavel“
„No vidíš ani jsem se nepředstavila, Klára, ale většinou mi říkají Klárka“ a usmála se.
„Běžíme?“
„Běžíme!“ odpověděl jsem. S těmito slovy jsem pustil stopky a vyběhl po boku Klárky do lesa, který začalo osvětlovat právě vycházející slunce.
Cesta krásně ubíhala nikde ani živáčka, žádní pejskaři s nataženými šňůrami přes cestu, takže jediné o co bychom mohli zakopnout, byl občas nějaký ten pařez či kořen.
Klárka kupodivu hned od začátku zachytila mé tempo, takže její trénink na běhacím pásu měl evidentně výsledky. Ono co si budeme povídat, moje tempo není nic závratného a navíc, pokud nekecá a je jí opravdu osmnáct a vydrží se mnou běhat, tak za pár týdnů jí nebudu stačit.
Už jsme byli v podstatě v polovině a do té doby až na pár slov upřesňujících kudy dál jsme mlčeli, což mě nevadí, stejně bych na konverzaci při běhu neměl dech.
Ticho ale najednou přerušilo Klárčino: „Pavle…?“, několikrát se zhluboka nadechla, ale stále běžela „mám problém“.
„Jaký?“ a zvolnil jsem.
„Nějak jsem ráno vstala na poslední chvíli…., a abys mě neproklouzl, víš, tak jsem na sebe hodila tenhle úbor …. a vyšla před dům. No vůbec jsem nebyla na záchodě, chápeš? A teď se mi chce na malou“
„A domu to asi nevydržíš viď?“
„Em-Em“ a zakroutila provinile hlavou
„Nevadí, zastavíme a támhle za křovíčkem se můžeš vyčůrat, teď tě tu nikdo nevyruší, maximálně tak srnka, nebo divočák“
„Tak divočáka bych nerada potkala, půjdeš za to křovíčko se mnou jako ochrana?“
Mezitím jsme zastavili a vydýchávali. Cítil jsem, jak mi čůrky potu stékají po čele. Začal jsem asi dost rudnout, ještě že to mohu svést na ten běh a nebude vidět, jak se červenám, že mě mladá holka chce sebou za křovíčko, kde hodlá čůrat.
Klárka už šla, ani nečekala na odpověď a já se pomalu šoural za ní.
„Tak jdeš? Otočila se…
„Jo jo už jdu, jen nevím, jak toho divočáka přeperu?“ snažil jsem se odlehčit pro mě trapnou a zároveň musím přiznat, že i vzrušující chvilku.
Klárka si mezitím vybrala pěkný palouček pokrytý mechem a v předklonu opřená rukama o kolena ještě rozdýchávala předešlý běh.
„Jé to se mi zamotala hlava, dáš mi ruku, abych neupadla, až si přidřepnu?“
„No myslel jsem, že budu stát spíš tady co jsem, zády k tobě, aby to nevypadalo, že tě okukuju.“
„Tak tohle Pavle vůbec neřeš, pokud se chceš podívat jak čůrám, tak se klidně dívej. Vím že se to některým klukům líbí a v tomhle ohledu jsem v pohodě neboj. Ale pojď už, nebo si načůrám do bot“
Trochu s vyraženým dechem jsem se k ní otočil, udělal jejím směrem tři kroky a chytil ji za pravou ruku, kterou ke mně natáhla. Společně jsme si přidřepli a já se jí opět podíval do očí, přišla mi teď ještě krásnější, potem se jí leskl celí obličej, ruce i nohy. Mé ruce si přesunula na ramena a tím jsme se ještě přiblížili. Levou si začala vyhrnovat sukýnku a já se neodvažoval sklopit zrak.
„Tak co se mi díváš do očí, takhle neuvidíš, jak čůrám. A dej nohy dál od sebe, nebo ti počůrám boty.“ Řekla pobaveně, ale absolutně uvolněně, jako by tohle dělala běžně.
Cítil jsem, jak se chvěju vzrušením, sklopil jsem zrak a viděl něco neuvěřitelně krásného, sukni měla vyhrnutou co to šlo a při protažení jsem se nemýlil, opravdu neměla kalhotky, ostatně čemu se divím také pod kraťasy nenosím slipy. Dvěma prsty pravé ruky si roztahovala zpocenou štěrbinku.
„Ty nohy!“ Vyhrkla na mě.
Rychle jsem je posunul dál od sebe a v tom vytryskl proud mířený přesně mezi mé boty. K nosu mi brzy pronikla nezaměnitelná vůně ranní moči. Na chvilku jsem zvedl hlavu, abych viděl jak se tváří, měla přivřené oči a v obličeji se jí zračil blažený výraz. Já zřejmě zíral s otevřenou pusou. I prsa měla najednou nějaká větší. Ztvrdlé bradavky jí napínali elastické běžecké tričko. Nebylo pochyb, tato situace ji vzrušovala minimálně stejně jako mě. Ostatně mému penisu stačila bohatě stimulace smysly, jako je zrak a čich, aby ztvrdl téměř na maximální míru a vykoukl, díky vyhrnuté nohavici kraťas při dřepu, ven. Proud moči mezitím začal slábnout a Klára si s ním začala nepokrytě pohrávat prsty od ukazováčku po malíček, jako by hrála na nějaký hudební, jednostrunný nástroj. Palcem si současně masírovala poštěváček a nijak ji nevadilo, že má pomočenou celou ruku.
Dech se jí opět zrychloval na podobnou úroveň, jaký byl ještě před pár minutami při běhu. Naše pohledy se opět střetly.
„Promiň, nechala jsem se unést, ale potřebovala bych to dokončit, nevadí?“ Řekla provinile a zároveň prosebně.
„Nevadí, pokračuj, je to to nejkrásnější co jsem zatím v životě zažil.“
Usmála se, „Dík!“ a pokračovala dál, zcela jistě mnoha zkušenostmi nacvičenou, onanií své štěrbinky.
Prsty jí přejížděli od klitorisu až k zadečku a chvílemi jsem měl i pocit, že si prostředníčkem, když je vzadu, zajíždí až do zadečku. Občas ruce vystřídala a k té, která zrovna neměla práci dole, si různě čichala a olizovala si jeden prstík po druhém.
K dechu se již přidalo i tlumené vdychání a já přes její ramena, která jsem pevně držel, protože nyní by již rovnováhu jistě neudržela, jsem cítil, jak její tělo začíná jemně vibrovat a blížit se k orgasmické křeči. Ještě se vyšponovala na špičkách, vydala několik stenů podobných těm, které vydávalo okolní ptactvo, a klepající se, mi objala levou rukou kolem krku, hlavu si položila na rameno a já jí spontánně přesunul obě ruce po zpocených zádech na její zadeček, z kterého ukapávala její šťáva vyprodukovaná orgasmem.
V této pozici se mi vydýchávala do ramene a přicházela opět k sobě.
„Díky, nádherně voníš…“
„Vždyť jsem zpocenej jak dveře od chlíva“
„No právě, miluju tuhle klučičí vůni potu, brácha taky voní, když přijde z tréninku, ale ty mi voníš víc. Vlastně jsem asi divná, ale mě všechny tyhle člověčí pachy voněj.“ Zvedla hlavu a opět se mi podívala do očí.
„Nejsi divná, mám to stejně, neboj“
Usmála se, “To je super, všimla jsem si“ a sklopila hlavu směrem k mému klínu, kde mi s kraťasů vykukovala špička mého ztopořeného penisu. „Takhle běžet nemůžeš, to budeme muset ještě vyřešit, ale teď si musím stoupnout, mám už děsně zdřevěnělé nohy.“
„Jasně já taky cítím jako bych měl v nohách mravence.“ Na to jsme se postavili, protáhli se a Klárka si bezděčně přivoněla k rukám, a olízla je. „Hm to je taky vůně a ta chuť, té snad nikdy nebudu mít dost. Chceš taky? „ a natáhla ruce před můj obličej jako by v nich držela hrst voňavých květů. Měla pravdu, ruce jí voněly kouzelně.
„Opři se zády támhle o ten strom“ a ukázala na lehce nakloněnou břízu. „Musíme ještě vyřešit tvůj problém.“ Pobaveně se uchechtla a mrkla pravým okem.
Tušil jsem co má v plánu, a tak jsem poslušně zacouval ke stromu a pohodlně se o něj opřel.
Podívala se na mě, na chvilku se zamyslela, lehce se kousla do spodního rtu a pak povídá „Dej si ruce za hlavu a uvolni se.“
Začal jsem se těšit, jak mi ho teď rukou v nohavici kraťas vyhoní, ale spletl jsem se, zase mě překvapila něčím, co předčilo mé očekávání.
„Musím si ho pořádně prohlédnout, je to teprve druhý klučičí penis, který mám možnost vidět naživo takhle zblízka. Nevadí ti to viď?“
„Ne nevadí, po tom co jsem viděl u tebe, si ho prohlížej, jak chceš“
Jen se spokojeně usmála a klekla si přede mne do mechu. Stále se mi při tom dívala do očí a pak sjela pohledem na šňůrku na mých kraťasech. Jedním tahem rozvázala kličku a stáhla je ke kotníkům. Můj penis na ní vyskočil, jako čertík z krabičky.
„Jé ty jsi taky vyholenej, to je super, ty se mi snad zdáš, trochu jsem se bála, že ho budu muset hledat v houští chlupů a ty mě takhle příjemně překvapíš.“ Pak ho různě prohlížela, voněla si k němu, stáhla předkožku a znovu si k němu voněla a znovu prohlížela. Všiml jsem si, že se mi za žaludem od včera vytvořilo trošku smegma a kapánek jsem se bál, že ji to odradí, tak jsem instinktivně dal jednu ruku dolů, že si ho jako otřu, ale zarazila mě. „Co chceš dělat?“
„No všiml jsem si, že ho mám trochu špinavýho, tak jsem si ho chtěl otřít“
„Jako od bláta, nebo kde, jak špinavej?“
„Ne, tady to bílý za žaludem to se tam klukum tvoří samo, a protože se sprchuju až po běhání, tak to tam ještě mám od noci.“
„Hm, to ale není špína, to je normálka, to mám v kundičce občas taky a náhodou to taky moc pěkně voní a chuťově to taky není špatný.“
OK, pomyslel jsem si, tak takhle perverzní holku jsem ještě neměl ani ve snu.
„Ale jestli tě to znervózňuje, tak to sundáme.“ S těmi slovy žalud obkroužila prstíkem, na kterém jí ulpěla malá hromádka bílé hmoty. Ani jsem nestihl nic říct a už si k prstu voněla.“ No vždyť to říkám taková voňavá věc a ty si mi o to chtěl připravit.“ A vzápětí labužnicky prst olízla. „Super, škoda, že tam toho nemáš víc, taky bych ti dala ochutnat“ zase na mě mrkla jedním okem. Musela vědět, že je to hodně perverzní věc, ale já ji za to obdivoval čím dál víc. Na špičce žaludu se mi objevila kapka preejakulátu, to už se s prstíkem nezdržovala, rovnou přivoněla a olízla. Poté se začala zaobírat varlaty, také je olizovala a při tom už mi pomalinku začala honit péro. Pak na chvilku přestala, zadívala se mi do očí a pomalu vsála celý penis do pusy. Byl jsem už tak vzrušený, že jsem věděl, že to nebude dlouho trvat a exploduji a taky že ano. Po asi deseti zasunutích do pusy a ven, kdy k dráždění přidala i jazyk na uzdičce jsem ji začal pusu zaplavovat spermatem. První dávku polkla a další si hromadila v ústech. Po posledním výstřiku pootevřela pusu a sperma se jí objevilo v koutcích úst. Vstala a stále se mi dívala do očí, blížila se ke mně a bylo jasné, že mě chce políbit. Mnoho mužům by to možná bylo odporné, ale mě ne. Pochopil jsem jaké má myšlení, považuje to za pochoutku a chce se podělit. Vím, jakou chuť má moje sperma, už jsem ho ochutnával i dřív, ne že by to bylo něco super, ale pokud to ženu vzrušuje, nevadí mi si s ním při líbání, nebo orálním sexu v puse pohrávat. Ale tentokrát jsem se na Klářin polibek vyloženě těšil, cítil jsem, že ona ho pozvedne na vyšší úroveň. Pootevřel jsem pusu, naše rty se dotkly a její jazyk spolu s mým ejakulátem zaplnil moje ústa, jazyky se propletli a já cítil, že tohle je dívka mých snů.
Když jsme se konečně po několika minutách oddálili a oba spolkli svou dávku spermií smíchanou s našimi slinami, mlčky jsme se na sebe usmáli, oblékli a upravili si své svršky a pomalu se vrátily na cestu, kde jsme ve zvyšujícím tempu běželi ven z lesa. Cestou se mi hlavou honilo mnoho myšlenek, ale ta hlavní byla, že s touhle dívkou toho chci zažít ještě mnoho. Proto jsem neváhal, když mi při loučení navrhla: „Pavle? Co děláš odpoledne? „ nečekala na odpověď „Nechceš se zastavit, pokecáme, vykoupeme se v bazénu na zahradě, dáme kafe a tak…?“ A potutelně se usmála. Byl jsem zrovna doma sám, a tak se nedalo odmítnout….