Smrk ztepilý

12.1.2021 stormgatan

Zvoní budík. Venku je ještě tma a nepříjemná lednová zima. Slíbil jsem pokácet strom a ty se v létě kácet nedají. Vůbec se mi nechce, ale nakládám pilu, klíny, lana, sekyru a jedu. Dojíždím už po svítání. Otevírá mi atraktivní paní kolem čtyřicítky. Domem se line směs vůně jejího parfému a ranní kávy. Chci se jít hned podívat na strom. Prý si mám dát napřed kávu, venku je ještě šero, lehká mlha a pila takhle brzy ráno by spolehlivě vzbudila celou vesnici. Nerad si nechávám nabourat svůj plán, ale asi má pravdu. Objednávám si tedy čaj a jdu se na zahradu aspoň podívat. Smrk, asi dvacet metrů, místa nic moc, ale půjde to.

Když se vrátím, mám na stole čaj a místnosti je příjemné teplo. Paní sedí u stolu a popíjí svou kávu. Na sobě má zvláštní směs oděvů, které se používají na venkovských statcích, když je ráno chladno. Pod županem s růžovými srdíčky má šedé silné tričko k tomu nějaké legíny a silné ponožky v nazouvákách. Ptá se jestli to půjde. Odpovídám, že půjde, ale asi myslíme každý něco jiného. Já myslím, že by to šlo.

Chvíli povídáme u čaje a najednou se jí župan lehce sveze z ramene. Nechá ho tak, vstane a prochází kolem mne. Vstanu také a v pohybu ji chytím za zadek. Otočím si ji k sobě a kupodivu neprotestuje. Má krásný pevný zadeček. Pochválím jí ho a ona se plaše usměje. Prý hodně chodí na vycházky a tím si ho udržuje. Stojíme stále proti sobě. Má sklopené oči. Když je zvedne, vidím v nich žár. Přesně ten, co mnoho mužů hledá. Jednoznačná výzva, kterou nelze nepochopit.

Ložnice je hned vedle. Víceméně tam padáme a cestou ze sebe vzájemně strháváme oblečení. Nejen zadeček, ale celé tělo má pěkné. Chvíli se hladíme a líbáme a pak se staví na čtyři. Prý to takhle miluje. Mé kopí je rychle v ní a rozjíždíme ohňostroj pocitů. Sténá a křičí, asi ví, že nás sousedé slyšet nemohou. Když cítí, že už budu, vysmekne se mi, otočí se na záda a nechá si pokropit celé bříško. Chvíli ležíme a oddechujeme, ona stále zkropená mým semenem. Chci jít pracovat, ale zastaví mne, prý to ještě nemám hotovo tady. Znovu se tady bořím do její vlahé štěrbinky. A opět vidím ty plamínky v očích. Ďábel v ženském těle. Ale kdo z nás si tohle aspoň jednou v životě nepřál! Chce to tvrději, tak jí dávám, co to jde. Orgasmus přichází téměř najednou.

Odchází do sprchy a chce, abych šel s ní. Pouští příjemně teplou vodu. A kleká si. Myslel jsem, že to bude ostuda, ale po chvíli její práce je můj nástroj opět jako z oceli. Bere ho mezi své rty a je velmi jemná. Rozkoš mi probíhá celým tělem. Zkrápím její obličej a pozorují, jak ho omývají proudy teplé vody...

Šel bych spát, ale je tam stále ten smrk. Smrk ztepilý. Picea abies.

(přepracovaný a rozšířený původní blog)

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Hezký ty..pekny..