Indiánské léto

Krásné páteční pozdní odpoledne babího léta. Seděl jsem za volantem uháněl přes celou republiku do 250 km vzdálené vesničky kdesi na jižní Moravě. Tak jako tisícovky dalších řidičů ve stejném proudu dálnice. Z radia mi hrál oblíbený Chris Rea a já se těšil. Páni, jak já se těšil. Na co asi? No jasně, na svojí polovičku, na Zuzku. Jestli se někdy někdo s Vás takhle těšil (určitě jo ;-) ), tak nemusím nic vysvětlovat.
Ostatně proč taky. Bylo to v době, kdy jsme se Zuzkou vedli vztah na dálku. Já pražák, ona moravačka studující vysokou v jednom nejmenovaném moravském městě. Potkali jsme se o prázdninách na jedné společné akci a od té doby jsme to spolu táhli. Tohle všechno jsme brali jen jako dočasnou situaci, než ukončíme naše školy a najdeme si společné místo k žití. Ale dost vysvětlování, stejně to není nic zvláštního a už vůbec ne zajímavého. Proč to ale píšu? Abyste chápali vše kolem. Ještě se sluší podotknout, že společné chvíle jsme trávili tak asi každý druhý víkend v domku Zuzčiných rodičů. A aby byl Váš přehled úplný, tak tenhle víkend budou rodiče v lázních. Nečekané, co? ;-)
A tak jsem se těšil na Zuzku. Moc. A Zuzka na mě. Už byla doma od rána. Naše páteční vítání, to byly orgie. No je to trochu silné slovíčko hned z počátku, ale bylo to tak. Byli jsme mladí a sex, to byl hnací motor celého našeho vztahu. Nechám stranou naše telefonáty, vzkazy a povídání po ICQ, stejně jako maily po kterých Zuzka odcházela od počítače s promáčenými kalhotkami. Co nás bavilo nejvíc, to bylo domlouvání scénářů. Scénářů našich pátečních setkávání a vítání se. I na tenhle večer byl domluvený scénář. Ale všechno postupně.
Tou dobou jsem za volantem seděl už nějakou hodinku. Když to dobře půjde, za další hodinku už budu se Zuzkou. Ta zrovna před hodinkou vyrazila na nákup do místní samoobsluhy. Kromě tašky a peněženky si sebou nesla ještě něco. Venušiny kuličky. Tedy ne v tašce, ale v prcince. To byl první bod našeho scénáře. Právě touhle dobou by už měla být zpátky. Ještě jí čeká trochu úklidu a až to skončí snad už tam budu i já.
Zuzka měla povoleno vzít si kalhotky jen na cestu za nákupem. Přece jen, venušiny kuličky na ní měly poměrně výrazné účinky a nechtěl jsem ji dostat do situace, kdy by jí při nákupu stékala vlhkost po stehnech dolů. Stačí, že bude mít co dělat, aby zakryla rozdrážděné bradavky a ruměnec ve tváři. Ale až se vrátí domů, kalhotky si samozřejmě sundá. I to měla nařízené. Kromě krátké volné sukýnky a trička už na sobě nebude mít nic. Moooc se na to těším.
Konečně. Cesta se ještě trochu natáhla, ale nakonec to bylo jen o pár minut. Když jsem sjížděl z dálnice, ještě jsem Zuzku prozvonil. To byl domluvený pokyn k tomu, aby si venušiny kuličky vytáhla. Ještě poslední křižovatka, odbočit na příjezdovou cestu do dvora a jsem v cíli. Už na mě čekala. Celá rozesmátá vyběhla ven, ještě než jsem stihl vystoupit, dostal jsem pusu skrz otevřené okýnko a už se hnala otevřít kufr. Zuzka je holka krev a mlíko. Menší postavy, trošku při těle, krásný kulatý zadek (napsat zadeček by teď bylo urážkou) a prsa s malými vystouplými bradavkami tak akorát do ruky.
To už jsem byl venku i já a díval se jak se předklání co nejhlouběji do auta a snaží se dosáhnout až na tu poslední tašku utopenou v hloubi kufru. Na sobě kraťoučké tričko a ještě kratší sukýnku. Ten výhled byl neuvěřitelný. Sukýnka v téhle poloze nezakrývala opravdu nic a kalhotky, které by to zachránily, už na sobě nějakou dobu neměla. Nádhera! Zuzka to nošení kuliček vzala poctivě a bylo to poznat. Stál jsem za ní a kochal se výhledem. Stehna a celý klín měla zmáčený šťávou z prcinky, kde ještě před chvilkou měla kuličky. Zuzčina kundička byla malé umělecké dílo. V klidu bývala pěkně zavřená a jen trošku větší vykukující vnitřní stydké pysky dráždivě prozrazovaly, co všechno je možné čekat při troše něžné péče. Teď ale byla nádherně otevřená, mokrá, připravená a bezpochyby chtivá. Sice to domluveno nebylo, ale situace o to přímo žadonila a Zuzka se v tom kufru ostatně taky přehrabovala podezřele dlouho. Byla to otázka okamžiku, než jsem rozepnul kalhoty, a se slovy „Počkej, pomůžu ti...“ do ní zezadu zajel. Jako po másle. Jen vzdychla, určitě na to čekala. Prohnula se v zádech, ale jinak na sobě nedala nic znát. Přirazil jsem jen několikrát. Potom jsem ustoupil, zapnul se a tvářil se jako by nic. I ona tu hru hrála. Zvedla se z kufru, v ruce jednu tašku a druhou mi podávala. Urovnala si sukni, dali jsme si pusu jako... no jako po tom co jsme se dva týdny neviděli a namířili si to dovnitř. O tom, že jsem ji před několika okamžiky protáhnul kundičku nepadlo ani slovo. Konečně, dnešní scénář jí přisuzoval trochu submisivní roli, a tak aspoň hned na začátku poznala, kdo bude dnešní večer řídit.
Šla vybalit tašky k sobě do pokoje a já zamířil rovnou do koupelny. Napustil si velkou rohovou vanu plnou horké vody a ponořil se do ní. Po dlouhé cestě a namáhavém týdnu to byla nádherná relaxace. Snad jsem jí i na chvilku pustil z hlavy. Dlouho mi to ale nevydrželo. Dorazila v zápětí. Evidentně neměla chuť si za mnou vlézt. Místo toho obratem vytáhla zátku z vany a nechala ji celou vypustit. Moc romantiky to v sobě sice nemělo, ale než jsem stačil zareagovat a zvednout se, už byla za mnou ve vaně. Ejhle! Oblečená, jen se zula. Přičupla si obkročmo nademne a nedovolila mi tak zvednout se. Pokora, kterou předvedla ještě před chvilkou u auta, se někam vytratila.
„Tohle jsme ale domluvené neměli. O šukání u auta nepadlo ani slovo.“ pronesla s líbezným úsměvem.
„Ale uznej, že sis o to přímo říkala“
„No ano, o pohlazení, o prstík dovitř, možná o políbení, ale že ho do mně rovnou šoupneš, to mě fakt nenapadlo.“
„Ale nevypadalas, že by ti to vadilo.“
„Nevadilo, ale bez dechu jsem na chvilku zůstala.“ a malinko se začervenala.
„Tak se to povedlo!“
Zakončil jsem napůl jízlivě a napůl provokativně rozhovor a jal se zvedat. Nepovolila. Naopak přitlačila. Seděla mi teď na břiše a já cítil na kůži cítil její promáčenou prcinu. Trošku se zavrtěla ale nepustila mne. Byl to přece jen kus ženské. Ne, že bych byl proti. Sukýnka se jí vyhrnula do pasu a tričko toho z jejích koziček taky moc neschovávalo. Jenže já měl jiné úmysly, než si s ní hrát teď a tady ve vaně.
„Tak abys věděl...“ a v očích jí zajiskřilo „... teď ti to vrátím. Tohle taky v plánu nebylo.“
Netušil jsem o čem to mluví. Místo aby začala vyvíjet nějakou činost, zůstala sedět. Naopak se malinko zavrtěla, jako by se mi chtěla na břiše ještě lépe usadit a na obličeji se jí zračil druh soustředění, který jsem u ní ještě nepoznal. Vzápětí ho vystřídalo uvolnění a úsměv. A pak to přišlo. Malinký okamžik před tím, než začala, mi to docvaklo.
„To si děláš...“ už jsem nedokončil větu.
Zuzka se ještě jednou zavrtěla a pak přišel ten syčivý zvuk a pocit tepla, který se šířil od její kundičky dolů po mém břiše. Zaléval mi penis i varlata a po stehnech odtékal pryč. Ona to UDĚLALA!!! V první chvíli jsem se spíš na oko pokusil uniknout, ale vzápětí jsem si uvědomil, že tak příjemný a intimní pocit jsme spolu ještě nezažili. Nádhera! Zvláštní, bizardní a možná i malinko absurdní, ale přesto příjemné. Už několikrát jsme o tom spolu mluvili, ale vždy jsme zůstali v rovině fantazie, o tom, že bychom to měli vyzkoušet nepadlo ani slovo. A teď to tedy přišlo.
Trvalo jí to asi půl minuty. Seděla na mně a dívala se mi při tom do očí, ani stopa po studu nebo nejistotě.
„A jsme si kvit!“ Natáhla se pro sprchu, opláchla mne i sebe, stáhla si sukni zpátky a dala mi pusu na nos. Tečka.
Díval jsem se jak se ještě utírá ručníkem, ve dveřích se mihla její sukně, než je zabouchla. Chvilku jsem tam seděl jen tak a ještě si přehrával, co jsem právě teď prožil. Pak jsem se zvednul, osušil, hodil na sebe tričko a volné bermudy a vyšel za ní.
Venku už byla tma a otevřeným francouzkým oknem proudil ze zahrady dovnitř teplý voňavý vzduch, jako poslední závan mizejícího léta. Zuzka se teď točila v kuchyni a připravovala nám něco lehkého k večeři. Suknička byla opravdu kraťoučká a volná, takže se při každém prudčím pohybu nadzvedávala a dávala tušit nejnižší obliny jejího zadečku. Ne tolik aby byla k vidění i prcinka, ale dost na to, aby to jitřilo fantazii. Jen vlhkost, která jí už zas díky chybějícím kalhotkám začala stékat po stehnech prozrazovala, že je rozdrážděná na nejvyšší míru. Byla neuvěřitelná.
Zdálo se to jako sen, být tu teď s ní a vědět, že si s ní můžu dělat co jen mne napadne. Že ona na to čeká, těší se, je na to přípravená a doufá, že s tím co nejdřív začnu. To byla naše dohoda. Režisérem dnešního večera jsem byl já. I ona mohla ovlivnit to, co se dnes stane, ale pravidla byla jasná. K tomu, aby dovedla mne nebo sebe k orgasmu, potřebovala moje svolení. I ona směla dělat vše co chtěla až na... na samotnou soulož. Můj penis se v její prcince nesměl ocitnout bez mého výslovného dovolení.
Chvilku jsem si pohrával s myšlenkou, že se do ní pustím už teď před večeří. Představa, jak si ji beru opřenou i kuchyňskou linku mě lákala. Ale pak jsem si to rozmyslel. Určitě to čekala a asi právě proto jsem to neudělal. Konečně naše dosavadní hra nás rozpálila dost na to, abychom během následující večeře zůstali patřičně natěšení. I to, že ani jeden z nás o dosavadním průběhu věcí neztratil ani slovo, i to patřilo k pravidlům hry. Seděli jsme u stolu, ukusovali krajíce obloženého chleba a usrkávali španělské červené víno. Vybrala ho ona a vybrala ho výborně. Možná to byla jen má fantazie, ale měl jsem pocit, že v tom víně cítím příslib několika následujících hodin. Jen to, že Zuzka naproti mne seděla s mírně rozevřenýma nohama a já mohl na jejích stehnech sledovat ten lesk, dávalo tušit co nás čeká. Tvářila se totiž jako svatoušek. Od pasu nahoru by mohla mít stejný výraz na svátečním nedělním obědě a nikdo by neměl nejmenší podezření. Prostě nevinnost sama. Miloval jsem ji za to.
Večeře byla snědena a my seděli v zahradním altánku. Byl to jeden z těch večerů babího léta, kdy víte, že každý večer, který ještě můžete strávit venku, může být ten poslední. Vzduch voněl... no nepopsatelně. Říkává se tomu také „indiánské léto“. Seděli jsme v altánu uprostřed velké zahrady, která dříve bývala sadem. V okolí několika desítek metrů jsme byli sami. Od ostatních stavení i od ulice nás dělila vysoká zeď a jediné, co mohlo okolí vyzradit naši přítomnost, byl zvuk našich hlasů. Byli jsme sami uprostřed odcházejícího léta.
Seděli jsme na takové té záhradní houpací lavici. Velká byla asi pro čtyři, ale my tam spolu seděli sami. Držel jsem ji kolem pasu a ona měla hlavu položenou na mém rameni. Romantika. A právě to jí rozechvívalo. Normálně bychom touhle dobou leželi u ní v posteli (nebo kdekoliv jinde v domě), měli bychom po třetím orgasmu, ona kundičku plnou mého semene, já na jazyku její chuť, a chystali bychom se na čtvrtý vrchol. Ale dnes jsme jen způsobně povečeřeli a teď tu potichu seděli a pozorovali hvězdy. Celá se chvěla. Byla vydrážděná na maximum a proti vší logice, čím míň jsem jí dával znát jako moc po ní toužím, tím víc se její chtíč stupňoval. Ani já jsem na tom nebyl líp. Ale ona pořád čekala, co začnu já. A já čekal na ní. A ani jeden jsme se k tomu neměl. Dnes odpoledne to všechno začalo jinak, než pokaždé před tím. Žádné divoké obětí, propletení jazyků a ruka v kalhotkách na uvítanou. Jako by ta brutální přímočarost na začátku změnila atmosféru. Dneska jsme hráli hru. Hru která v sobě měla rafinovanost, kterou ani jeden z nás zatím nepoznal, ale o to víc nás uchvacovala. Ani jeden z nás nenašel odvahu to začít.
A tak jsme tu seděli potichu. Nakonec to ticho porušila Zuzka. Jediným slovem.
„Smím?“ zeptala se a pohladila mi přes kalhoty ztopořený penis. Jen lehoučce, jako by se bála. Kdyby mi zároveň nepoložila tu otázku, mohl bych si myslet, že to udělala omylem nebo náhodou. Takhle ale bylo vše jasné. Lehounce jsem přikývl a políbil ji na šíji. Bez jediného dalšího slova přehodila svojí nohu přes můj klín a dalším pohybem se zhoupla tak, že svojí kundičkou zůstala na zlomek vteřiny viset nad mým mým rozkrokem. Levou rukou byla opřena o lavici tak aby neztratila rovnováhu, pravou mi pak v mžiku rozepla poklopec vytáhla z něj penis a nasedla na něj. Byla zmáčená a připravená, dokonce už i její sukně nesla pod zadečkem stopy jejího vzrušení. Dosedla rovnou až na doraz a chystala se začít přirážet. V tom jsem jí ale zabránil. Chytil ji za boky a přitlačil zpátky. Ještě se jednou nebo dvakrát podvědomě vzepřela, ale pak se podvolila a zůstala sedět zády ke mně. Chtěl jsem jí v té noci cítit takovou jaká je. Na divoký sex jsme měli spoustu času, teď jsem toužil ji jen vnímat. A tak jsme tam seděli. Pro někoho cizího by to byl možná obscéní pohled. Já se Zuzkou na klíně. Detaily sice zakrývala její sukýnka, ale nikdo by menohl zůstat napochybách, jak to všechno je. A nám to tehdy připadalo jako to nejpřirozenější a nejčistčí, co mohlo vůbec na světě být. Chtěli jsme být nejblíž sobě, jak jen to šlo. A tak jsme byli v sobě. Cítili jsme skrz sebe tlukot srdce toho druhého a neexistovalo nic, co by bylo mezi námi. Pak se Zuzka otočila čelem ke mně ale zůstali jsme spojeni a zas jen tak v klidu, jen jsme si potichoučku šeptali zamilovaná slovíčka.
Seděli jsme tam tak snad několik desítek minut. Tak dlouho nám trvalo, než jsme z toho opojení sami sebou vystřízlivěli. Ale i my jsme jen lidi, a tak se Zuzka začala pomalinku vrtět a já zas cítil jak moc je vzrušená. Její vlhkost mi tekla po penisu dolů po stehnech, vsakovala se do mých kalhot a polstrování sedačky. Ani já na tom nebyl líp. Takhle vzrušení jsme snad ještě nikdy nebyli. A tak se Zuzka s tichým mlasknutím svezla dolů, zvedli jsme se, si sundal jsem si od ní promáčené kalhoty a odešli jsme zpátky dovnitř. Já měl přitom položenou ruku na jejím zadečku, zatím co ona mne vedla za vztyčený penis. I to nám tehdy přišlo naprosto přirozené, vzít se v té chvíli za ruce, to by bylo jaksi cizí.
Mohlo být tak kolem desáté, když jsem se vrátili zpátky do domu. Stáli jsme uprostřed stemnělého pokoje. Uprostřed hořela jen svíčka, kterou jsme zapálili už při večeří. Stáli jsme tam, objímali se a líbali. Už jsme byli oba nazí a něco nám říkalo, že romantika je pryč. Neodešla, jen se přeměnila v něco jiného. Teď je tu jen muž a žena a divoká potřeba se pářit. Zatím jsme tu jen stáli, vpleteni do sebe v očekávání dalších věcí. Tiskla se ke mne podřiškem a třela naběhlý postěváček o můj penis. Její zuby jsem cítil na krku a po zádech mi drásala nehty.
Beze slov mi říkala, že je moje. Jen moje a s jako takovou s ní můžu a mám zacházet. Už se nemám na nic ptát, už si budu jen brát. Miloval jsem ji za to. To nejpřirozenější by teď bylo ohnout jí o nejbližší stůl a udělat jí to tak, až se ani neudrží na nohou. Byla by mi za to vděčná, prosila mne o to. Ale byl tu scénář a moje malé překvapení.
Ze stolu jsem odnesl svíčku a nechal ji svítit o kus dál ná okně. V tom příšeří jsem vzal Zuzku z lehka za ruku. Vzpírala se, neměla zájem o něžnost, chtěla něco úplně jiného. A tak jsem ji druhou rukou uchopil za vlasy a z lehka trhnul a zasyčel „lehni“.
Teď už pochopila, kdo je tu pánem a poslechla. Uložil jsem ji na stůl, kde před chvílí stála svíčka. Z tašky jsem vytáhl překvapení. Čtyři hedvábné ale pevné šátky. Dvěma jsem přitpoutal její ruce ke každé noze stolu. To samé jsem udělal i s nohama. Měla tak poměrně volný pohyb, ale ruce ani nohy nedokázala dát k sobě a osvobodit se tak. A ještě jeden efekt to mělo. Stůl nebyl tak dlouhý, jako Zuzka a tak pokud nechtěla nechat viset nohy nepohodlně dolů, musela si je opřít pokrčené o kraj stolu. Vystavila tak svojí kundičku chtě-nechtě naprosto nechráněnou přímo na hranu stolu. Asi 5 minut jsem kolem ní jen tak chodil, jen se na ní díval aniž bych se jí dotknul. Pak jsem se k ní sklonil a tichounce se jí zeptal: „Jak to chceš?“. Odpověď jsem ani já nečekal ale možná Zuzka překvapila ještě víc sebe samotnou.
„Pořádně! Hlavně pořádně. Už nečekej a pořádně mě ošukej, protože jestli mi ji co nejdřív nevystříkáš, tak se zblázním!!!“
„Popros!“
„Prosííím!!! Už se nechci mazlit, už mi ho tam vraž!“
A tak přišel na řadu poslední bod scénáře.Malinké vibrační vajíčko. Zuzka ho v tom šeru neviděla, jen věděla, že z tašky vytahuju ještě něco. Když jsem se s ním poprvé dotknul jejího klína, zavzlykala. Myslela, že jí budu ještě trápit a prodlužovat napětí novou hračkou, ale to bych už nedokázal ani já. Vajíčko zabalené v kondomu jsem jen rychle namočil do jejích šťáv a zatlačil. Co ale nečekala, to bylo místo, kam ten tlak směřoval. Zadeček byl až do teď neprobádanou oblastí, a tak než se stihla vylekat, zmizelo vajíčko uvnitř její zadní dírky. Byla tak překvapená, že nestihla říct ani slovo. Jenže tohle už bylo i na mě moc. Nasadil jsme svůj žalud doprostřed její rozevřené kundičky, popadnul ji za boky a přirazil až na dno. Celá se na stole zvrtěla a spokojeně vydechla a snad i to vajíčko ve své prdelce pustila z hlavy. Pomalinku jsem zapnul vibrace a Zuzka jen udiveně zdvihla hlavu a podívala se ne mne. Byl to pohled, za který bych dal všechno na světě. Byl v něm zmatek, otázka, překvapení, očekávání i prosba...
Tehdy v noci jsme se už nemilovali. Po prvním přiražení padly všechny zábrany a my se začali pářit. Zuzka i já jsme křičeli a sténali tak, že o nás museli vědět všichni daleko kolem. Bylo to jako příboj a bouře zároveň. Šukal jsem ji jako smyslu zbavený. Chvílemi přirážela proti mně, pak ležela na stole skoro v bezvědomí, aby se v příštím okamžiku začala zmítat, snažila se uhýbat a nakonec vzápětí začala zas přirážet proti mně... Nebralo to konec, svět byl někde daleko, a byli jsme tu jen my dva.
Když jsem ji pak odvazoval, brečela. Brečela a líbala mne, libali jsme se a tulili k sobě. Ona děkovala mne a já jí. Potom si všimla loužičky semene, které jí vytékalo z prcinky na stůl. Namočila do něj prst, olízla ho a s tou chutí na jazyku mne políbila.
Tu noc jsme usnuli rovnou tam, přímo v pokoji na koberci. Neměli jsme už sílu dojít do postýlky. Další dny jsme se pak milovali ještě nesčíslněkrát, ale ten páteční večer už nic nepřekonalo. Snad to samo odcházející indiánské léto nám tehdy propůjčilo svou divokost a bezprostřednost. A možná i trochu melancholie a smutku. To už dnes nevím, ale nezapomenu na to nikdy.