Nedobrovolné prznění?

17. 1. 2021 Promezame

"Otvírám lásku na stránce rád, přišel jsem milá má něco ti dát…" zasune Vojta Katce za ucho luční kvítek, který utrhl a pokračuje ve zpěvu.
"Ty jsi tak jiná, tak jiná, kdo ví, jestli má touha tě neporaní."
Na superstar to úplně není, ale falešné taky ne. Katce se to líbí, Vojta se ji líbí.
"Ty jsi prostě komediant za všech okolností," naoko se mu směje.
"Ale kde že, já jsem jen rád, že tě mám, Kateřinko," a zase ji chytne za ruku. Dojdou až k božím mukám nad chalupou, mají tak krásný rozhled dolů do údolí i kolem do kraje.
Tohle si ve městě neužijí, tam se svět smrskl jen na šedost všedního dne, na práci a povinnosti,no a taky na sex. Sex na kuchyňské lince, v obýváku, na balkoně, sex ve sprše a taky v ložnici a určitě by se našlo i pár jiných, zajímavých míst, jako třeba sex ve zkušební kabince nákupního centra. Katka se musí v duchu usmát, když si tohle vybaví. Jen tak, potichu pro sebe.
"Čemu se usmíváš?" překvapí ji Vojta, tak to asi nebylo jen pro sebe.
"Jsem spokojená," a nelže přitom, tady vždy hodí všechny problémy velkoměsta za hlavu, tady má čisté myšlenky.
"Já taky, ale spokojenější ještě budu, až se ti dostanu do kalhotek" uculí se rošťácky Vojta pod vousy a poškrábe se v nich, jen to praští.
"Myslíš ty taky někdy na něco jiného?" ptá se Katka, ale odpověď předem zná.
"S tebou, já nemyslím vůbec Kateřinko," obejme ji Vojta. Romantika jak v americkém filmu, smějí se teď oba.
Vydrží na kopci než se jim sluníčko úplně schová za obzor. Vojta povídá o plánech s chalupou, co vyspravit, co zrušit a co naopak přidělat.
"Venca říkal, že by ta okna nechal, jen je přetřít, ať vydrží. Bych se s ním domluvil.
Kateřinko, zašel bych si dnes na jedno orosené a probral s Vaškem ta okna, co ty na to?" loupne pohledem po Katce.
"Ty si zatím napustíš vanu a počkáš na mě, voňavá v peřinách," on se neptá, on jí to prostě oznamuje.
Katce je jasné, že ho nemůže mít pořád jen pro sebe, takže proti Vojtovu plánu vlastně nic nenamítá.
Kolem už padlo pořádné šero, zpátky půjdou po paměti.



Horká voda se kouří ze staré vany a dělá tak teplo v celém prostoru. Koupelna je druhá místnost, která je v chalupě zatím k obývání, hned po světnici s kuchyňským koutem a postelí.
V místnosti, kterou Vojta vyspravil, dominuje vana postavená pod malé úzké okno, stará dřevěná židle a velký opracovaný dubový špalek, na který si teď Katka postavila lucernu. Není to světlo na čtení, ale taky z něj nebolí oči, tlumeně osvětluje celý prostor.
Osušku nechá volně spadnout na zem.
Horká voda ji dělá dobře, prostupuje do každého kousku, chvílemi pálí až moc, ale tělo si zvykne a vyloženě si tu horkost užívá.
Leží tam dobře hodinu, možná doufá, že ji Vojta zastihne ještě ve vaně, ale voda mezi tím chládne a Katce začíná být zima.
Zabalí se do osušky a míří přes úzkou chodbu do velkého pokoje. Lucernu si bere s sebou, takže skoro nevidí na cestu ani to, kdyby v chodbě někdo stál .
Ve velkém pokoji se teplo stále drží, naložila do krbu pořádná polena a tak i po víc jak hodině v kamnech hoří pár kousků.
Dívá se do ohně, tolik ji fascinuje, oheň prostě dělá něžnou a romantickou atmosféru. Aspoň jí to tak přijde.
Katka se vybalí z ručníku a pomalu si začne roztírat tělové mléko. Od krku, přes prsa, bříško až k nohám. Vojta jí tenhle krém pochválil a od té doby jiný nepoužívá, voní po vanilce a nežnostech.
Přivírá oči a představuje si, že ty ruce jsou Vojtovi. Vzrušuje ji to.
Vytrhne ji z rozjímání až zvuk z předsíně, jako když někdo zakopne o tu jedinou kachličku, co v podlaze vyčnívá. Teď to třeba Vojtu konečně donutí ji opravit, když si zase skopl palec, ale on teď vůbec nekleje a nenadává.
Chtěl ji překvapit, napadne Katku, aby o něm nevěděla. Nepokazí mu jeho hru, proto nic neříká a dál sedí na posteli, otočená zády ke dveřím a čeká. Na něj, na jeho první dotek.
Představuje si Vojtův polibek na krk, za ouško, ví, že tam to má nejraději.
Když lupne klika u dveří, jak za ni vezme, Katce se rozbuší srdce zase o malinko rychleji a už naklání hlavu na pravou stranu.
Slyší kroky v těžkých kanadách jak se k ní pomalu přibližují.
Počkat, Vojta si bral přece tenisky, v kanadách jen pracuje.
Chce se otočit, ale ve stejnou chvíli ji cizí ruce překryjí ústa.
Má strach, strašný strach, je vyděšená, vůbec neví, kdo ji teď drží v hrsti.
"Ššššš… Nemusíš se bát, notak." šeptá mužský hlas. Je hluboký, klidný,nechce ji vyděsit.
Jak má být klidná, když vůbec neví co se děje? Má začít křičet? Má se začít bránit?
Cokoliv z toho by udělala, stejně by proti němu neměla nejmenší šanci.
Ať je to kdokoliv, ruce má velké a drsné, ten by jednou máchl dobře míněnou ránu a bylo by po ní.
Souhlasně pokýve hlavou, co jiného ji zbývá.
Mužská ruka se pomalu sune dolů a Katka má tak prostor se otočit na útočníka.

"Vašku?????" vyděšeně a nevěřícně kouká na Václava, Vojtova kamaráda.
"Hezký večer, Kateřino," stojí dál bez hnutí Vašek.
Katka si okamžitě překříží ruce na prsa, je úplně nahá, čekala přece Vojtu.
"Tuhle chvíli jsem si snad tisíckrát představoval, přehrával v hlavě na všechny způsoby i na ty nemožné, ale teď je realita mnohem krásnější než moje fantazie," zašeptá Vašek.
"Proč? Kde je Vojta? Za chvíli se vrátí, šel přeci za tebou?" zjišťuje dál Katka a na klidu ji to vůbec nepřidává. Znovu se alespoň zabalí do osušky, která leží na posteli.
"Ten už dnes nedojde, ustlal si v hospodě na lavici, hospodská ho ještě přikrývala dekou, když jsem odcházel za tebou," a snaží se udělat krok co nejblíž ke Katce?
"Šel na pivo, to přece nemůže být slitej pod obraz, že usnul na lavici?" nevěřícně kouká Katka.
" Však mě to také stálo spoustu panáků, z piva by to nebylo takhle na šutr," ušklíbne se Vašek.
" Takže ty jsi?... Proč jsi to?..." Katce začíná docházet, že tohle celé Vašek plánoval.
"Protože se mi líbíš, co líbíš, to je slabé slovo. Vzrušuješ mě tak, že kdykoliv tě vidím, mám okamžitě ptáka na šutr. Jak se vždycky vlníš a chychotáš, když jdeš po návsi." nevědomky si sáhne Vašek do rozkroku.
"Ale já nic…" snaží se vysvětlit celé nedorozumění Katka. Ona přece nikoho takhle neláká. Má Vojtu.
"Pak už jsem na tebe nemohl ani myslet, protože i to začalo po čase bolet v kalhotech," Vaškův hlas hrubne, tohle Katka pozná, tohle dělá i Vojta a ji to strašně vzrušuje. Teď je to pro změnu ona, kdo sevře dlaň mezi stehna.
"Pokaždé, když šukáme s Anežkou, představuji si tebe! Jak tě chytnu za zadek a pak vysadím na stůl. Jsem hotový do pár vteřin," začne si rozepínat opasek kalhot.
Václav je šikovný chlap, tmavé vlasy stažené do culíku, černé uhrančivé oči, ruce jako lopaty… Katka by lhala, kdyby teď řekla, že se ji nelíbí. Možná i něco malinko bude pravdy na tom, že se před ním nakrucuje, ale vždyť to byla jen sranda a nevinný flirt. Je to přece Vojtův kamarád? Čeká s Anežkou rodinu.
Tohle je nesmysl. Okamžitě zahání své myšlenky.
"Nemám v sobě dnes ani kapku alkoholu, tohle si chci vychutnat naprosto střízlivý, v barvě a s vůní," začíná rozepínat kalhoty, pásek už drží v ruce.
"Vašku, to nejde, nemůžeme přece my dva spolu…" Katce najednou opět buší srdce, ale už to není strachem, dokonce i její pička ji zradí.
Co si jako myslíš, Kačeno? Že když je Vojta pod obraz, ty plná chtíče, že se tak lehce necháš zlomit a dáš se prvnímu kdo kývne prstem? Uvažuj. I když je Vojta benevolentní, co se vašeho vztahu týče, tak Vašek je jeho kamarád, tohle nemůžeš, tohle nesmíš!
KAČENO!
"Tak, samičko a teď si s tebou pohraji já. Teď tě vytrestám za tu tvoji vyzývavost!" stojí před ní už Vašek nahý a to stojí je doslova. Péro má na šutr a pánbíček na něm opravdu nešetřil. Velkého žilnatého čuráka sevře pevně u kořene,až žíly ještě víc naběhnou.
"Vašku já nechci," ozve se teď už hlasitěji Katka. Ale u nich na samotě je jí to stejně k ničemu, tady ji nikdo neslyší.
"Ale budeš muset!" důrazně k ní Vašek přistoupí, péro ji drží přímo před očima.
Katka rychle zamrká, voní ji, to je v prdeli.
Musí se bránit, přece se mu nedá lehce. On si chce hrát, tak ať z toho taky něco má ona.
Opře ruce o Vaškova stehna, silou, není to jen na oko, a ho začne od sebe odtahovat.
"Tak ty se chceš bránit? Ok, uděláme si to zábavnější," a rychlým pohybem poutá Katce opaskem ruce za zády. Pásek jí teď pevně svírá zápěstí.
"Teď už ho vezmeš do pusy nebo ti budu muset ještě pomoct?" jen procedí mezi zuby Vašek. Nebyla to ani tak otázka, jako spíš pobídka. Než stihne Katka opět něco namítnout, vrazí ji péro do pusy, až ji vyhrknou slzy. Vašek je ale vidět nemůže, tolik světla v místnosti zase není.
" Ták je hodná holčička, achhhh… " a začne ji pomalými táhlými tahy šukat pusu.
Katka se snaží přivyknout na tu velikost, ale ježkovi oči, to je jako by vám někdo šukal pusu baklažánem.
Vašek ji zajíždí hluboko do krku, Katka nestíhá polykat, takže ji za chvíli první slina teče koutkem úst až kápne na prsa.
Chvílemi se i malinko dáví. Tohle snad Vaška ještě víc rajcuje, když vidí, jak toho má dost, jak se snaží mezi každým přírazem alespoň malinko nadechnout.
"Kouřit umíš sakra dobře, Kačeno," libuje si Vašek a jednou rukou pořád drží péro. Druhou hrábne Katce do vlasů a na malinko delší chvíli si ji přidrží u sebe. Špičkou ptáka ji dráždí na mandlích, její jazyk cítí pevně přisátý kolem péra, až tohle celé vytvoří neskutečný podtlak.
"Mrcho!" zvrátí Katčinu hlavu rychle dozadu.
"Takhle se udělám během chvilky, ale tohle já nechci, kočičko, já si tě tu teď budu pěkně prznit," dívá se jí do očí
"To se ještě uvidí," plivne mu Katka na čuráka.
Povalí ji na postel, na které do teď seděla. Katka se snaží posunout alespoň co nejdál dozadu, postel je přiražená až ke zdi, ale se spoutanýma rukama to jde hodně těžko.
"Neutíkej, tohle se ti bude líbit, uvidíš," pomalu se k ní přibližuje.
"Nech mě, slyšíš! Nebudu ti tu držet na počkání jako nějaká vesnická pipinka," sedí Katka na druhé straně postele, zády opřená o zeď a nohy skrčené. Dobře ví, že Vašek má teď výhled přímo do klína, ona je dá snad ještě malinko od sebe.
"Sssss…. Servíruješ mi tu svoji frndu jak na zlatém podnose a pak děláš drahoty?" roztáhne ji kolena víc. Má sílu, no bodejť, chodí makat do lesa, to je lepší jak kdejaká posilovna.
Katka se snaží Vaška odkopnout, ale s roztaženýma nohama to jde sakra blbě , takže pořád má Václav navrch.
" Notak drž, nechci aby tě to bolelo, tohle si musíš… ," šeptá už skoro do její pičky a ani nedořekne, nasaje vůni, která je opravdová, živočišná, vášnivá. Tahle vůně se nedá předstírat, tahle vůně prostě je, v celé kráse.
Kapka se jí leskne na brance.
"Jsi nadržená," promluví po chvilce Vašek a prstem tu kapku nabere.
"A ty si o sobě moc myslíš," sekne po něm Katka ostře.
Než stihne namítat cokoliv dalšího, Vašek ji strčí ten prst do pusy a políbí ji.
Tohle Katku nejvíc zaskočí, není to žádný rychlý, hltavý polibek, žádné nenasytné líbání jako puberťáci. Vašek má pořád otevřené oči, dívá se do těch Katčiných něžně, jemně ji líbá. Jejich jazyky se poprvé dotknou a ve stejný okamžik do ní prsty pronikne.
Katka to nečeká, nestihne reagovat, přestane Vaška líbat, ale jeho jazyk má pořád ve své puse.
Jeho prsty jsou horké a hrubé, pořádně si ji nabodl, Katka cítí, jak ji hřbetem ruky tlačí do stydké kosti.
I když mu nejprve malinko uhnula, to bylo spíš leknutím, tak teď pomalu zase sklouzne až prsty opět celé zmizí v ní.
Kousne ho do jazyku, tohle zase nečeká on a ucukne bolestí.
Na špičce jazyka cití krev.
V Katčiných očích vidí šelmu, co si chce hrát. V tu chvíli se smazala hranice mezi lovcem a kořistí, začíná hra dvou nadržených těl.
Tohle už je oběma jasné.
"Samička to má ráda drsně, jak vidím, no prosím, ty mrcho!" a začne ji pořádně prstit.
Projíždí ji tu její lačnou frndu, která už teče jako fontána, při každém zajetí prstů dovnitř mlaská.
Vašek pak ruku otočí, takže špičkami prstů teď přesně tlačí do stěny a dlaň se mu začíná plnit, průzračnou tekutinou.
" Ty parchante," prohne se Katka v zádech, pořád se jí díky spoutaným rukám nesedí pohodlně, ale Vašek nemá vůbec v úmyslu ji ten pásek sundat.
"Hraješ si na slušného a přitom jsi sexystické nadržené prase," nešetří ho Katka.
"Ano, jsem nadržené prase, co tě teď pořádně ošuká," dívá se jí do očí a sleduje s jakou chutí a vervou se mu vozí po ruce.
Bolí jí to, ale chtíč nejde zastavit. Jak jednou ochutná, nemůže přestat, chce víc a víc a…
"Chci víc, ještě víc, slyšíš!" dožaduje se Katka. Sesune se na bok tak, že i přes svázané ruce se jí teď leží pohodlně. Pochopila, že ta provizorní pouta nepovolí.
Vašek se narovná, zmáčené prsty utře do košile a pomalu knoflík po knoflíku si ji rozepíná.
"Víš jak jsi tuhle šla do krámu v těch květovaných šatech?" dívá se na Katku. Oba přesně ví, o čem Vašek teď mluví.
"Moc dobře jsi věděla, co se mnou děláš."
"Nevěděla," lže nahlas Katka. Přitom tenkrát si pod šaty, co jí dosahovaly s bídou pod zadek, schválně nevzala kalhotky a pak přímo před Vaškem vystrčila tu svoji prdel.
"Tak tohle máš za to!" přirazí do ní ptákem tak silně, až Katka vykřikne bolestí. Vašek je opravdu velký a nedá jí vůbec žádný čas si na něj zvyknout. Drží ji za koleno, tak aby měl dobrý přístup a šuká ji tam v té staré posteli, posteli s červeným malováním a dírkami od červotočů. Ve starých peřinách, do kterých Katka zatíná prsty za zády a chvílemi je i kouše.
" A taky za to, že jsi to udělala schválně," pleskne ji přes zadek, jen to mlaskne.
"Auuuu….. Zasloužil sis!" procedí mezi zuby Katka, ale až po chvíli, co bolest odezní. Vůbec netuší, jak tohle bude vysvětlovat, po tomhle ji zůstane barevný políček na zadku.
Vašek s ještě větší razancí přirazí až postel boky hlasitě naráží do dřevěné stěny. A nakloní se nad Katku tak, aby do dlaně sevřel její prso a mohl ji stisknout zuby bradavku.
Chvíli si s ní hraje, saje rty a laská jazykem,krouží kolem a pak pevně stiskne mezi zuby.
Pekelně to bolí. Katka se pod ním kroutí, ale Vašek má sílu, našteluje si ji pod sebe, peřinu ji nacpe pod bříško, takže má teď krásný přístup k její kundičce ze zadu. Svázané ruce drží za pásek, až se Katka musí trochu zaklonit.
Nechává ji chvíli v klidu, takové ticho před bouří, přijde Katce.
Hlavou ji letí milion myšlenek.
Měla být důslednější, měla Vaška vyhodit,měla mu říct, že tohle nechce. Měla to zastavit hned na začátku.
Opravdu tohle nechtěla?
Od první chvíle, kdy se s Vaškem poprvé potkala ji dráždil. Tím jak se choval, jak mluvil, jak se pohyboval, jak na ni mlsně koukal. Několikrát si ve své fantazii představovala jeho ruce na svém těle, když si to sama dělala ve vaně.
Vojtu miluje, ale tohle je prostě živočišný pud, neumí jej ovládnout nebo vlastně ani nechce.
Proto si to teď s Vaškem užívá do poslední kapky, do posledního kousku těla, kam ji proniká příjemné mrazení.
Vašek jí plivne na dírku, aby jeho čurák mohl pohodlně vklouznout do její nadržené pičky. Palcem to rozmázne i přes druhou dírku a znovu si ji nabodne, až se Katka ještě o malinko víc prohne v zádech. Vlasy má spadené do obličeje.
Strčí ji palec do zadku,šuká ji teď obě dírky současně a Katka mu ochotně drží a vzdychá.
Nechce se brzdit, když už dovolila takovou šílenost, tak ať z toho taky něco má, v tuhle chvíli bude myslet na sebe.
Pro Vaška je tohle tak vzrušující, že si nebere servítky a ohledy. Šuká teď tu Káču, která mu brnká už dlouho na strunu jeho erotické fantazie. Nevnímá jestli si to Katka užívá nebo usikává bolestí, klidně ji z pičky udělá trhací kalendář, ale tohle si užije do poslední kapky.
Katka se začne klepat a křičet ať Vašek na chvíli přestane, už se přehoupla přes hranu svého orgasmu a potřebovala by teď klid, nesnese na sobě žádný dotek, každý ji působí neskutečnou bolest. Je po orgasmu neuvěřitelně citlivá.
Nepřestane, on ji totiž vůbec neslyší. Cítí jak mu v péru začíná cukat, blíží se i jeho orgasmus.
Neskutečně zařve, úplně strne až Katka cítí, jak ji pumpuje semenem.
Stihl i palec vytáhnout a chytit Katku za obě půlky zadku. Zatíná prsty do něj a drtí ji těmi svými lopatami.
Naposledy přirazí úplně na maximum,až Katce opět vyhrknou slzy.
Tohle moc bolelo.

"Uuuuuuuf… Bože Kačeno, ty jsi ale opravdu mrcha!" promluví až dlouhou chvíli po tom.
Vyklouzne z ní a neodolá, aby ji ještě projel rozšukanou pičku jazykem.
Mísí se mu na něm Kačina chuť, tekla pořádně a chuť jeho semene.
Ať je to jakkoliv perverzni,nechá si trochu i pro ni.
Povolí pásek, ruce má teď Katka volné a otočí ji na záda.
Než stihne cokoliv říct, políbí ji. I s tou směsicí jejich šťáv.
Chutnají si. Oba navzájem.

"Stejně jsi hajzl, Václave," neodpustí si Katka.
"A ty děvka, neskutečně úžasná děvka," pošle ji vzdušnou pusu Vašek.
"Tak hlavně nebuď debil, aby jsi tohle někde vykládal," a je v tom cítit z Katčiny strany prosba.
Prosba s příslibem příštího, zakázaného?