Obraz jen pro něho

18. 1. 2021 · 3 264 zhlédnutí Zrzka13

Pozval mě do svého malířského ateliéru. Útulného bytu v suterénu s jedním velkým pokojem obloženým cihlami, koupelnou, a možná i dalšími místnostmi, o kterých jsem nemusela vědět. Uprostřed, hned vedle krbu, stála pohovka. Příjemné místo na vytváření umění.
Potřeboval inspiraci. Otevřel lahev vína a posadil se naproti mně. Byla jsem převlečená do županu, pod ním nic – to aby si kůže zvykla a zmizely otlačeniny od prádla. Při malování to sice tolik nevadí, ale je to zvyk. Nalil mi sklenku a začal vyprávět. Najednou měl před očima vize tolika pláten, že bych mu jeho tvůrčí krizi sotva věřila. Čmáral tužkou po papírech a odhazoval jeden za druhým. Nejdřív kreslil z paměti, potom začal načrtávat moje rysy.
Když si byl jistý, že přišel ten správný čas, řekl mi, ať odložím župan a posadím se. Chtěl, abych se nastavila do dostatečně svůdné polohy, a přitom aby nebylo vidět nic, co nepatří k aktu. (Akt to je, když modelka není „rozcapená“. Roztomilé slovo.) Pustil se do malování…
…chvíli jsem pozorovala, jak se usilovně snaží o ztvárnění své vize, ale nebyl spokojen. Nebylo to ono. Potřeboval víc než jen vidět mě nahou. Dolil nám oběma víno a přisedl ke mně. Ještě stále jsem čekala, jestli bude pokračovat v práci a nehnula se z místa. Začal hladit mé křivky, jemně, rukama umělce. Nejvíc se mu zalíbily moje bradavky, vztyčené a ztvrdlé, snad proto, že v ateliéru nebylo až takové teplo, ale taky proto, že mě jeho doteky lehce vzrušily. Hrál si s nimi a přemýšlel, možná snil. U umělců to člověk těžko rozpozná.
Pak zajel rukou mezi nohy a roztáhnul mi stehna lehce od sebe, zatímco tiše řekl, že v tomhle obraze už pokračovat nebud Trochu jsem se uvolnila. Ležet tak dlouho nehnutě není příjemné. Tím spíš, když by člověk rád tomu druhému oplácel jeho doteky. Svlékla jsem ho, abych ho mohla hladit a líbat. Věděla jsem, že potřebuje víc…
…přesunula jsem se k jeho klínu. Byl vzrušený. Přivítal doteky mých prstů i polibky. To byla ta správná inspirace. Chvíli si užíval, jak mu ho olizuju, od kořene až k žaludu, nebo jen lehce na špičce. Pozorovala jsem, co se mu líbí. Hrála jsem si, jak to mám ve zvyku. A on se nechával unést.
Potom znovu zabloudil rukou do mého klína a prsty lehce rozevřel moji kundičku. Byla vlhká. Neodolal a namočil v ní špičky prstů, aby je vzápětí olízl. Vychutnával si to víc než víno, které jsme ještě před chvílí pili. Neváhal dlouho, než zabořil hlavu mezi moje nohy a začal mě lízat. Dráždil jazykem můj poštěváček, pak jím projížděl mou víc a víc vlhnoucí kundičku a žíznivě ji sál.
Oplácela jsem mu stejně, a tohle spojení trvalo snad hodiny. Nemohl se ode mě odtrhnout a já od něj, a přitom jsme ani jeden nedopřáli tomu druhému orgasmus. Nebo alespoň já jemu. Byl odhodlaný udělat mi to pusou, jak nejlíp uměl, a já už nedokázala vzdorovat. Uvolnila jsem se a nechala jsem ho jazykem přejíždět po poštěváčku tak dlouho, dokud jsem stehna nesevřela kolem jeho hlavy ve vášnivé křeči. Byla bych mu zlomila vaz, kdybych nevěděla, jak silně tyhle okamžiky prožívám.
Nenechal mě ale na chvíli vydechnout. Vzrušilo ho to natolik, že neodolal do mého mokrého klína zasunout svého ztopořeného ptáka. Přirážel tak zuřivě a silně, že jsem se ve chvilce udělala znovu, zatímco on ještě vydržel. Věděl, že se nesmí vystříkat do mě, ale nemohl si pomoct. Přirážel až do poslední chvíle. A já ho svírala uvnitř tak silně, že ta chvíle přišla během okamžiku.
V poslední vteřině se zastavil venku. Jeho horké sperma mi vystříklo na břicho a na kundičku. Ale ne do ní. Bylo to až neuvěřitelné. A neskutečně vzrušující. V té chvíli, snad v té jediné chvíli, věděl, co dělá.
Okamžitě vstal, aby nerozmazal své dílo. Řekl mi, abych zůstala ležet, jen mě naaranžoval do polohy, která přesně vyhovovala jeho záměru. Bez pravidel toho, co je akt. Začal malovat. Mě, ještě lehce zrudlou v obličeji po prožitém orgasmu, s vlhkým klínem a jeho semenem na kůži. Tenhle obraz měl být jen pro něho. A on si ho chtěl nechat navždy.