Víkendové setkání

31.1.2021 ProsteZuzana

Dlouho se neviděli.

Tak dlouho, že ona není s to vybavit si jeho hlas, dotyk a barvu jeho očí.

Tak dlouho, že on nemá tušení, jak se ona za tu dobu změnila.

Čeká na něj takovou dobu v hotelovém pokoji, až usne.

Probouzí ji velké studené nenechavé ruce přejíždějící po celém těle, mačkající půlky a tvrdě laskající prsa a bradavky.

On beze slova rozepíná džíny a studeným, ale už ztopořeným ptákem ji rytmicky poklepává přes poštěváček a stydké pysky.

„Chceš mě na uvítanou udělat?“ chraptí ona.
„Abych věděl, žes to nezapomněla“ culí se on.

Přivítací sex je rychlý a živočišný. Těla si okamžitě vzpomenou na starou souhru. Jako by se viděli naposledy před týdnem, a ne před šesti.

Jen ona nesype své orgasmy z rukávu jako vždy, balancuje na hraně zešílení a udělání se. Tře se dlouhé minuty o jeho ptáka, on si s nekonečnou fantazií na sto způsobů hraje s kozama, ji už bolí ramena a ruce, je celá zpocená a ulepená a pomalu a soustředěně si jde za svými zvířecími orgasmy.

Víno, dotyky, povídání do čtyř do rána prokládané jejími orgasmy.
Jak to, že on ví, kam přesně sáhnout?

Snídaně, procházka mrazivým lesem, oběd. Ona padá znaveně do postele.

„Potřebuju dospat tu noc. Vzbuď mě na večeři.“
„Dám si sprchu a jsem u tebe.“

Jsou tři odpoledne a na spaní to nevypadá. On ji po příchodu ze sprchy převaluje na záda, roztahuje doširoka nohy, nechává jí mezi nohy skanout slinu a žaludem projíždí jen tak na krajíčku kundu.
Ona na spánek okamžitě zapomíná a během chvíle se pokojem nese její křik, mlaskání jejich zpocených těl a vrzání nábytku. Chvíli klečí na kraji postele a on si ji bere zezadu, chvíli je ona na něm a nechává ho odpočinout. Chvíli leží na zádech, obě nohy opřené o jedno jeho rameno a nechává ho do sebe bušit. Je jako smyslů zbavený.

V půl sedmé se ona s roztřesenýma nohama doplouží do sprchy a jdou na večeři.
Nedopité víno si berou na pokoj, ať se nezdržují.

Víno, dotyky, povídání do půlnoci prokládané jejími orgasmy.

Leží zamotaní v sobě.
„Je mi s tebou dobře“ šeptá ona v polospánku tlačíc se prdelkou na jeho ptáka.
„To jsem si našel invalidu, nic nevydržíš“ říká on ironicky a přitahuje si ji ještě blíž.

Po snídani se on rozvaluje na posteli.
„Tak se sbalíme a pojedeme?“

Beze slova si na něj obkročmo lehne: „Dovoluji si upozornit, že v koupelně je plný koš prázdných šprcek a já ztrácím hlas ze všech těch orgasmů. Neodjedeme, dokud se neuděláš!“

Kde se bere ta jeho výdrž je záhada, jejíž objev je hoden Nobelovy ceny.

Potěšeně jí vytahuje kozy z podprsenky a ona se během chvíle dvakrát udělá.
„Takhle to nejde! Není to spravedlivý. Jsi na řadě.“

Po vystřídání několika poloh se mu nastavuje: „Nepustím tě, dokud se mi neuděláš do zadečku.“
„Když myslíš…“říká pochybovačně.
Jeho tlustý pták si pomalu ale jistě razí cestu a ona se zase rozklepe v dalším orgasmu.
Začíná ji rytmicky šukat.

Ona má v hlavě naprosto prázdno. Kňučí, vyje, vydává zvířecí zvuky.
Konečně slyší a cítí, že to na něj jde.
Přijde jí, že do ní stříká Tarzan.

„Žiješ?“ hladí ji po zadku.
„A ty?“ otáčí k němu hlavu a padá naprosto vyčerpaně na postel.

Sprcha, procházka, oběd.

Pusa na parkovišti.

Tak zase někdy. Třeba. Příště. Nechávají to plynout.

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Pořadí komentářů: Podle jazyka Podle data
Máte pěkné povídky. L
@RonnyV42 děkuju, jsem ráda že mám svůj styl a je poznat.
Myslím, že o nicku to prostě není 😊
Ja si rikala ze ten styl uz jsem cetla ale i tak je to vzrusujici;-)
@Jurasek55 obsah je myslím pořád stejný. Sex;-). Spíš už je pryč ujetá perverzní kněžna a je tu prostě Zuzana 😉
Přijde mi , že jsi změnila obsah povídek . Přeji pohodu a štěstí 🌷
@67switbru můžeš si mě dát do oblíbených,, aby ti nic nového neušlo. Vzkazník mám zablokovaný, nestojím o psaní si o ničem
Skoda ze mate nastavenou konverzaci ja hodne ctu
poutave napsano a kazda chvilka se pocita