Pokojská - soutěžní

Jako pokojská pracuji teprve něco málo přes půl roku. Od kolegyň jsem slyšela tisíce a tisíce příhod o tom, jak nachytaly hosty přímo při tom, jak vyšli nazí hosté ze sprchy nebo jen tak leželi na posteli. Mě se tyto situace vyhýbaly až do jednoho dne, o kterém vám teď povím.
Tak jako obvykle jsem začala svůj rajón. Hostů bylo průměrně, byla polovina týdne a mnoho hostů neodjelo, takže jsem vždy uklidila koupelnu, vysála, přestlala a dle požadavků vyměnila ručníky. Pokoje, co mají na klice nerušit vynechám, pokud je tam, že si úklid přejí, vstupuji rovnou. V ostatních případech první zaťukám a když neslyším reakci, vstupuji. Pokud toho mám hodně, tyto pokoje mohu vynechat, to však nebyl tento případ.
Přišla jsem ke dveřím číslo 311. Byl bez visačky. Klepu, ale je ticho. Otevřu si tedy svou kartou. V pokoji je ticho, televize vypnutá, světla zhaslá, dveře od koupelny dokořán, je v ní tma. Vjedu s vozíkem do pokoje a zavřu za sebou dveře. Jdu do koupelny. Nějaké ručníky jsou na podlaze, hodím je do koše na špinavé prádlo a dám na polici čisté. Jdu do pokoje, zda není zapotřebí třeba vyměnit povlečení. Je to jednolůžkový pokoj. Na posteli leží chlap. Leknu se ho, je potichu jako myška. Je to zdatný černoch. Kouká na mě těma svýma velkýma očima. Je nahý. Jeho mohutný chuj tvoří s podlahou pravý úhel. Je vážně obří. Honí si ho a kouká na mě. „I am sorry,“ omluvím se a s pohledem do země jdu k vozíku a hodlám pokoj opustit. Pán na mě volá, ať pokračuji, ať pokoj normálně douklízím. Zapluji do koupelny a uklidím ji. Pak se vrátím do pokoje. Host pokračuje ve své předchozí činnosti. Ani nekouká na porno, jen mě pozoruje, jak zapínám vysavač a začnu vysávat. Je mi to dost nepříjemné. Po očku mu na něj pořád koukám. Nejde nekoukat. Když sjedu na jeho zrak, upřeně na mě kouká. Mlčí. Koberec je vysátý. Pustím se do prachu. Jeho bezprostřední okolí vynechávám. Odněkud vytáhne hromadu euro bankovek. Natáhne ke mně ruku s padesátieurovkou a chce, abych pokračovala nahá. Omlouvám se a nabídku odmítám. Navýší cenu na jedno sto euro. Když stále nechci, povolí mi spodní prádlo. To se už zarazím a v hlavě si počítám, jak dlouho by mi zhruba trvalo si to vydělat. Občas na posteli nějaké spropitné najdu, samozřejmě ne v takové výši. U nás v hotelu máme stejnokroje, jsou to takové černé šaty s bílou zástěrou a černé punčochy. Zrovna jsem měla samodržky, byť je obvykle nenosím. Peníze jsem si vzala a schovala do kapsy. Svlékla jsem si šaty a přehodila je přes židli. Usmála se na něj, on mi pokynul, ať pokračuji. Bylo to takové zvláštní. Odvážila jsem se utřít prach i v blízkosti postele hosta. Ruku přemístil ze své výbavy na mé pozadí. Ohradila jsem se, že jsme se na tom nedomluvili. Přidal dvacet euro a já ho nechala. Byla jsem k němu zády. Hladil mi pod kalhotkami půlky. Pak se dral mezi ně. V hlavě mi běželo, co všechno mu mát ještě dovolit, co je vlastně v ceně? Byla jsem vzrušená. Dostal se mi mezi nohy až k vlhké komůrce. To už jsem se otočila a řekla, že už je to moc. Řekl: „OK,“ a znovu si ho honil. Smutně jsem na něj koukala, vždyť já to chtěla. Frajer vytáhnul další bankovku. Její hodnota mi už byla ukradená, mě zajímalo, jaké to je mít něco takového v sobě. Vím, že mnoho holek po tom touží, ale neznám žádnou, co by se dočkala. Celá jsem pookřála a souhlasila. Podal mi ruku a přitáhnul mě k sobě. Lehla jsem si vedle něj na postel. Podprsenku mi nazvedl a holky z ní ochotně vyskočily. Otočil se na bok a vcucnul stojící bradavky. Při tom se s ním dotknul mého stehna. Projel mi mráz po zádech. Byl takový tvrdý a teplý. Přes hlavu mi svléknul podprsenku a začal si hrát. Jemně skousnul vztyčenou bradavku a potáhnul nahoru, až mu ze zubů vyklouzla. Byla to slast. Ruku měl mezi mýma nohama a já čekala, kdy to přijde. Tekla jsem. Nemohla jsem se dočkat, až bude ve mně. I toto mazlení bylo parádní, já toužila jen po něm, mít ho v sobě, křičet bolestí a slastí. Určitě to chtěl i on, možná to však na mě jen poznal. Vytáhnul šprcku a oblékl tomu jeho kamarádovi pláštěnku. Bylo to poprvé, co jsem viděla, aby chlap celý kondom sroloval a ještě asi centimetr pochyběl. Já roztahovala nohy, ještě ani nevstal z postele. Opět se vedle mě položil a čekal, až nasednu. Dřepla jsem si nad ním a narazila na mohylu. Páni, to už jsem u něj? Navedl ho do mě a já šla níž a níž. Dírka se mi roztahovala a stále nebyla u konce. Šťávičkou namaštěná pipka se ochotně rozevírala. Zavřela jsem oči, skousla rty a zhluboka vydechla. Vždyť už musím být dole. To přeci není možné. Zastavila jsem se, ale celý ve mně nebyl. Povyjela jsem a chtěla dosáhnout konce. Jen díky podlomeným kolenům jsem na něj spadla a napíchla se. Po dopadu ze mě vyšlo další zasténání. Bavilo ho to. „Paráda,“ povídám a začnu pomalinku rajtovat. Dírka povoluje a je to čím dál příjemnější. Příjemně to tlačí. Opatrně se odvažuji přidat na tempu. Je to fuška, je to jako dělat dřepy ve škole. Jako bych paní učitelku slyšela: „Děvčata, až dolů.“ Možná moc dobře věděla, proč nás to učí. Nebo ne? Neznámý muž mě objal a přitiskl na svou vypracovanou hruď. V kolenou pokrčil nohy a byla jsem jasná. Žádná projížďka po louce, bude pořádný klus. V tu chvíli jsem ani nemohla tušit, co přijde. Skoro celý ze mě vyklouzl a než bych stihla zasténat „ach“, byl zase ve mně. Oči jsem vyvalila div mi z důlků nevypadly. Znovu. Opět. Ještě. Zrychluje. Páni! „Ty vole,“ opakovala jsem s dalšími přírazy. „Ještě,“ vystřídala jsem slovíčko. „Bože,“ následovalo další. Dále už jsem slov nebyla schopná. Jen jsem křičela. Bušil do mě jako bych byla pytel brambor. Mé šťávičky nezvládaly promazávat. Bylo to zemětřesení a tsunami zároveň. Nepopsatelná slast a nezapomenutelný zážitek ještě umocnil mé vyvrcholení. Už nikdy se nebudu smát klukům, je možné se udělat do minuty. Já však chtěla víc. „Nepřestávej, prosím,“ prosila jsem ho. I když nerozuměl, pokračoval. Blížil se další vrchol. Bála jsem se, že omdlím. Zavřela jsem oči. Házelo to se mnou jako na horské dráze. Bylo to lepší, než nějaký kolotoč. Při svém třetím vrcholu jsem ho musela zastavit. Motala se mi hlava a opravdu jsem se bála, co se mnou bude. Bylo to však jako droga, chtěla jsem víc. Stala jsem se závislá na velkém černém kolíku. Sundal si z něj tu igelitku a začal nanovo honit. Asi mě chtěl postříkat, vzkřísit, posvětit. Cítila jsem povinnost ho udělat. Co si to nalhávám, já chtěla. Vzala jsem ho do ruky. Má ruka byla lehce trapná, i dvě holky obouruč by jsme ho současně zvládly. Započala jsem s pohybem připomínajícím pumpování kola ruční pumpičkou. Šlo spíš o nějakou olympijskou disciplínu. Raději jsem zvolila věnovat se jen žaludu, ten byl tak akorát do dlaně. Avšak nezůstalo jen u ní, můj mlsný jazýček měl na něco chuť. Do pusinky se mi vešla jen zoufalá část, avšak bavilo mě to a to je hlavní. Připadala jsem si, že kouřím tenisový míček, byť velikostně byl blíže tomu pingpongovému. Čelist jsem si div nevyhodila, zoubky jsem to škrabkala, jazykem dráždila. Lechtala jsem ho na kulkách, pardon, koulích. V tom pustil do té své hasičské hadice proud. Chvilinku trvalo, než ke mně hlavní část dotekla, měla však sílu. Jedním pokropením by dokázal naplnit všechny mé otvory, není tedy divu, že mi to koutky vytékalo a ještě to nebylo všechno. Polykala jsem jako divá a do teď se divím, že bez jediného zakašlání či zadávení.
Po aktu mi řekl první a poslední větu česky: „Tady jsou príma holky.“ Děkovala jsem se slzami na krajíčku. Popravdě jsem se cítila trošku hloupě. Za takovou rošádu bych měla platit mu. Alespoň jsem mu převlékla zatřísněné povlečení a dala mu pusu na rozloučenou. Plácnul mě přes zadek a to vlastně bylo vše. Nahá jsem málem vyšla až na chodbu, jak jsem byla rozverná. Do teď si pokládám otázku, kolik kolegyněk něco takového prožilo, jen se nepochlubily. Já jen přiznala, že tam ležel nahý vybavený černoch, nic víc, nic míň. Nicméně zanechalo to ve mně ještě něco. S každým otevřením dveří pokoje čekám, kdo leží na posteli.