Pan ředitel se zlobí ,-P … (soutěžní)

18. 3. 2021 · 10 427 zhlédnutí stonygirl

V týhle malý firmě nastoupila před týdnem a ten konkurz na to místo osobní sekretářky ředitele jí dohodila kamarádka. Šla tam teda na pohovor a nečekala, že by to vyšlo, hledá prý už dlouho.

Když ho prvně viděla, hned jí padl jako chlap do oka. Bylo mu určitě něco málo přes čtyřicet, vysokej a svalnatej chlap, strniště na tváři, modrý oči, černý vlasy, opálenej i v zimě. Tvářil se přísně a důležitě, mluvil s ní odměřeně, možná až povýšeně. Přišel jí jako nějakej ledovec. Ale vzal jí, protože tak trochu zalhala na otázky, co jí dával ohledně dovedností a zkušeností a asi taky kvůli tomu výstřihu co měla a kam pořád nenápadně pokukoval. Docela se jí líbil a od první chvíle jí tak nějak zvláštně přitahoval.

Dnešek byl zase peklo, nějak tu nebyla ve svý kůži. Nejdřív si rozlila kafe po celý klávesnici notebooku, když se ho lekla za sebou, pak si spletla příjmení jeho obchodního partnera pana Slavíčka, celou dobu mu říkala pane Ptáčku – Slavíček na to tedy nic neříkal, ale ředitel koukal jak bubák a propichoval jí očima jako nějakým laserem. Vůbec jí celý ty dny tak nějak zvláštně koutkem oka pozoroval, cítila ten jeho pronikavej pohled až do morku kostí i když byla zády k němu.

Měla radost, když spolu s tím chlapem odešel někam ven na oběd s tím, že se vrátí až za dvě hodiny.

Šla do tý jeho vystajlovaný ředitelny a začala uklízet na tác hrnky od kafe a talíře od sušenek a ovoce. Když to měla hotový, tak se začala rozhlížet okolo, byla tam prvně sama. Na stole měl fotku nějaký ne moc hezký tuctovky – asi přítelkyně, anebo manželka, ani nevěděla, jestli je ženatej vlastně.

Tužky a věci na stole měl srovnaný pomalu do řady podle velikosti. Pan ředitel je asi pěknej pedant a prudil, napadlo jí, otočila se a nerada shodila z jeho stolu šanon na rohu dolu na koberec. Ohnula se pro něj a strnula, když uslyšela za sebou kroky a pak jeho hlas který říkal: „Copak to tu ta Čubka nešikovná a nemožná zase dělá?“ …

Prudce se zvedla a otočila k němu … Díval se na ní, poodešel ke dveřím ředitelny, otočil klíčem a zamkl. Strnula a dívala se mu do očí …

Sednul si do křesla a řekl, aniž by z ní spustil oči „Svlíkej se a pomalu Ty jedna couro, Ty si zasloužíš trest.“ Dívala se do těch jeho modrejch očí a viděla v nich ten chtíč i tu dominanci a bylo jí jasný, že se nespletla v tom, jaký pocity v ní vyvolával.

Poslechla ho. Rozpustila si blond vlasy svázaný do copu, rukama se začala hladit po těle, pomalu odkopla jednu botu, potom druhou, nohu si opřela o sedák židle a pomalu rolovala jednu punčochu, pak druhou, rukama si vyhrnula šaty do pasu, pomalým pohybem začala sundavat krajkový rudý kalhotky ke kolenům. Různě se celou dobu kroutila, otáčela a ohýbala tak, jak to mají chlapi rádi, moc dobře věděla, co dělá, tohle zabere i na chlapa, jako je on - stejně tak, jako na ty ostatní.

Nevydržel, vstal z křesla, sundal sako, kravatu, pod kalhotama se mu rýsovala pěkná boule. Stáhnul jí šaty pod prsa, rozepnul podprsenku a začal jí mačkat a štípat prsa, posadil jí na stůl, začal jí líbat, zkoumat rukama její tělo. Rozmáchl se a jedním pohybem shodil ze stolu všechno co na něm bylo. Chtěla mu sundat košili a kalhoty, ale udělal rázný gesto rukou, podíval se jí do očí a řekl: „Nikdy nezapomeň, že já jsem ten, kdo si hraje a Ty mě musíš poslouchat“ … „V čem?“ zeptala se tiše … „Ve všem!“ … „Ano, Pane … Tedy pane řediteli“ odpověděla tiše …

Natáhl se ke skříňce vedle stolu a otevřel ji … Překvapeně se na něj podívala, když viděla její obsah … „Hledal jsem dlouho nějakou cuchtu jako jsi Ty, nějakou, ze který mi stojí čůrák, jen jsem blízko ní a kterou bych furt mrdal, kdykoliv dostanu chuť, ne nějakou sekretářku, ale prvotřídní mrdnu a hračku, to je to, co tenhle kancl potřebuje“ …

Jen to dořekl, vzal ze skříňky provazy a začal jí podvazovat prsa, silně je utahoval, co nejvíc to šlo. Pozoroval jak začíná vzrušeně dýchat a jak se snaží ovládat, aby prokázala nějaký vzdor tomu všemu …

„Drž pořádně – neumíš odpovědět, když Ti něco říkám?“ … „Ano Pane“ … Chytil jí za bradu, nosem se dotýkal jejího „Špatně, já se na Tebe začínám zlobit“ … Znejistěla a váhavě odpověděla „Ano, můj pane řediteli“ … „Správně, hodná holka“, vzal kancelářský svorky a vybral ty největší a bez milosti jí je přicvaknul na bradavky. Cítila to krásný vzrušení z toho, jak to zabolelo, prsa už měla napůl fialový, jak moc je utáhl. Tak, jak to měla ráda, byla jako ve snu, takovej partner na tohle hraní jí už delší dobu chyběl …

„Ruce“ zavelel – podala mu je, na zápěstí jí zapnul kožený pouta – taky je utáhl tak, aby se mu nemohla vyvlíknout. „Nohy“ … I její kotníky ozdobily pouta. „Dostaneš i roubík, máš drzou hubu, nepamatuješ si příjmení mýho nejlepšího obchodního partnera“ … Dostala a pěkně ho utáhl …

„Mám tu i obojek, ale dneska Ti ho nedám, počkám si, až mi ho sama jednou podáš, když budeš chtít – a od tý doby, co ho přijmu, budeš jen a jen moje děvka, nikoho jinýho - je Ti to jasný? Jen Ty a já, nikdo jinej“ dodal najednou jiným hlasem, než obvykle …

Dívala se na něj ještě víc překvapeně a kývla hlavou na souhlas, měla v puse ten utaženej roubík, přes kterej jí začínaly téct sliny na ty fialový prsa, kterým brněly bradavky: Cítila, jak začíná mít mokrou píču vzrušením a jak moc chce, aby si s ní pohrál …

„Lehni si“ … Poslechla a lehla si zády na stůl. Připnul jí ruce nad hlavu k sobě pomocí pout a okolo nějaký sošky, co měl přidělanou na stole, nohy jí visely dolů, roztáhl je a přicvakl k háčkům na nohou stolu – doteď si myslela, že jsou tam pro nějaké šňůry a kabely …

Strhnul ze sebe oblečení a hodil ho za sebe. Otočila hlavu na stranu a konečně si mohla prohlídnout jeho nahý tělo. Byl přesně podle jejího gusta. Svalnatej, chlupatej hrudník, čůrák mu pevně stál …

Přišel k ní a začal jí tahat za ty svorky na kozách, rukama jí projížděl přes mokrou píču. „Jen teč ty kurvo“ … Projížděl jí různým počtem prstů tu její nadrženou píču, chvilku jí lízal, kousal její poštěváček. Zmítala se rozkoší, vychutnávala si každý orgasmus. Vzal skleněný anální kolík, bez jedinýho slova jí ho dal celej do zadku a spokojeně řekl „Čubka to má ráda, pan ředitel taky, tu prdel Ti pořádně projedu čůrákem“ …

Vysvobodil její ruce i nohy, postavil ji zády k sobě a poručil „Ohni se přes křeslo a vystrč na mě tu svojí prdel, potrestám Tě, jsi ta nejmizernější sekretářka jakou jsem kdy měl“. Podívala se mu do očí, usmála se a poslechla … Ucítila na zadku důtky – každej ten koženej provázek kterej jí štípal na půlkách. Vždy se zeptal, jestli chce ještě a jestli už bude hodná. Vždy mu přes roubík šeptem odpověděla „Ano, pane řediteli“ a pokývla hlavou na souhlas, když jí napomínal, že špatně slyší, protože ona mluví přes ten roubík nezřetelně …

Otočil jí k sobě „Klekni si přede mne“ … Poslechla, odepnul jí roubík a pokynul „Vykuř mi ho, ukaž jak to umíš, předpokládám, že líp, než udělat kafe“ … „Ano pane řediteli“ … Sotva to stihla říct a nadechnout se, už jí držel za vlasy a hlavu a měla toho jeho pěknýho, tvrdýho a širokýho čůráka až po koule v puse. Nemohla dýchat, tekly jí sliny na ty už necitlivý fialový prsa utažený těma provazama. Rukama si hrála s jeho koulema, když jí náhodou nechal nadechnout, lízala je a brala si je do pusy, aby je cucala, nešlo to najednou, jak je měl velký a pevný …

„Stačí, tohle Ti jde, jsem spokojenej, aspoň něco Čubko“ … „Na sedačku a dělej – ukaž mi, jak si honíš píču sama“ …

Sedla si s roztaženýma nohama do sedačky v rohu a začala si hrát se svojí píčou … Přišel k ní a strhnul jí svorky z bradavek, vykřikla bolestí … „Bolí to?“ zeptal se … „Ano pane“ … „Asi jsem špatně slyšel, co jsi říkala?“ … „Ano, pane řediteli“ … „No proto a tohle se Ti líbí Ty kurvo? “ … Začal jí vášnivě kousat do prsou a krku, do ušních lalůčků – všude se jí to líbilo, cítila další orgasmus už jen z toho …

Oba vzrušeně dýchali, nevydržel a začal jí divoce šukat chvíli píču, chvíli anál, cítila jak se znovu a znovu dělá …

Přestal, stoupl si nad ní a celou jí postříkal mohutnou dávkou spermatu … Byla celá ulepená, udýchaná, rozmazaný make-up po celé tváři …

Díval se na ní, usmál se, sebral ze země svoje oblečení, stoupl si před ní „Pan ředitel se zlobí víc a víc, myslím, že zítra, až bude víc času, tak budu muset pořádně ztrestat tu Tvou píču – narvu Ti tam celou ruku Ty Čubko a na prdel si nesedneš aspoň týden, dneska to byla taková lehká seznamovačka. Jdu do sprchy a Ty se taky dej do pořádku za hodinku máme dalšího klienta“ …

Seděla tam celá ohromená tím, jakej je divokej … Tak tenhle ředitel se mi kurva líbí, to je job snů, projelo jí hlavou … Už aby bylo zítra, pozítří a tak …

-----------------------------------------------------------------------

Buď to tam je, anebo to tam není, a když to tam není, tak to tam nehledej  ,-) ...