Jak Tonda zdivočel

Byl to pokus manželství zachránit. Ale Jana teď stála o někoho jiného. Někoho komu Tonda nemohl konkurovat. Rozvedli se pár měsíců poté, co mě Jana oslovila. Přestěhoval se do malého bytu. K mému překvapení si vybral volný byt ve vedlejším vchodě. Prý, abych se nevymlouval na dálku. Na můj dotaz kolik platí nájem mi řekl, že byt rovnou koupil.
"Byla k tomu i garáž" Řekl. "Ale už nemám auto." Myslel tím svoje milované SUV, které připadlo Janě spolu s půlkou předchozího bytu. "To víš, na půlku jsem ho dělit nechtěl." Ale vždyť Jana ani neřídí, pomyslel jse si. "No co, bude v něm vozit prdel". Mávl rukou, jakoby odtušil na co myslím. "V garáži chci mít stejně dílnu." Řekl. Zeptal jsem se, jak ho můžu utěšit.

"Když ti pošlu zprávu, chci, abys všeho nechal a přišel hned. Máš to pár metrů. Pak zas můžeš jít." Řekl.
"Tak jo." Řekl jsem po chvíli zaváhání.
"Žádné vylehávání v mojí posteli. Půjdeš hned domů." Řekl.
"O mojí exmanželce se už nezmiňuj. Aspoň nějakou dobu."
"Půjčím tě komukoliv uznám za vhodné, třeba pro svoji zábavu." Dodal "Když na tebe nebudu mít třeba náladu. Mám spoustu nadrženějších kamarádů a známých."
"F- Fajn..." Řekl jsem ne zrovna nadšeně. Popravdě, chtěl jsem se na něj vykašlat taky hlavně kvůli toho, že se mi nechtělo jezdit na druhý konec města. Ale teď když bydlel tak blízko... Za deset minut už jsem byl u sebe v pokoji se známou kovovou příchutí v puse.

*

Byla asi jedna hodina ráno, když přišla zpráva od Tondy. Ten měl jako jediný vyhrazen hlasitý profil. Bylo tam, že mám rande, ať se připravím a zazvoním na zvonek na dané adrese. Místo bylo nedaleko přes hlavní cestu. Činžák vypadal sešle. Zvonky byly polorozpadlé. "Donáška pizzy." Řekl jsem a ozval se bzučák. Vyšel jsem po schodech do druhého patra. Na chodbě jsem se měl svlíknout a vejít ootevřenýma dveřma.
"Ahoj" Řekl mohutný hlas stejně mohutně zavalitého pána. "Prý tě můžu oject." dodal a chytil mě za ruku. Představa, že se po mě bude válet mě docela vyděsila, a tak jsem mu ho začal honit, aby ho to přeslo. "To nic nedělá. Kuř mě aspoň!" Řekl a já si kleknul k jeho rozkroku a dal se do díla. Mohutnost jeho výstřiku mě překvapila, až jsem se zakuckal. "Dobrý?" Zeptal se mě. "Já bych už radši šel..." Řekl jsem a šátral po svém oblečení...

"To je kolega z práce" řekl Tonda do telefonu." Říkal mi, že když tě viděl, chtěl víc než orál, takže jdi tam zpátky".
"Vždyť ani nevím jak se jmenuje" Řekl jsem.
"Je to Luděk. No a teď tě může ojet. On tvé jméno zná." řekl Tonda. A já se vrátil na danou adresu.

"Dost, že jdeš." řekl Luděk. "Už mi zase stoupnul!" Se slovy, že se pokusí nezamáčknout mě doslova zarazil do matrace. "Počkej, zkusíme to jinak!" Řekl a vedl si mě do koupelny. Tam mě ve stoje ve vaně pro změnu narážel na kachličky, ale už jsem se nedusil v matraci. Musím říct, že to mělo něco do sebe. Užíval si docela dlouho. Než se ozvaly klíče v zámku. "Safra, měla přijít až za hodinu." Řekl. A já uslyšel dva ženské hlasy. Byla to jeho manželka s kamarádkou a zněly docela nalitě. A nalívárnu si asi udělaly z obyváku." Musíme potichu!" Zašeptal a zacpal mi pusu, abych nevzdychal nahlas. Přitom zrychlil přirážení. "Tebe to nerajcuje? Mě jo!" Zašeptal a v tom momentě se do mě udělal." Jak to teď zkujeme?" Zamyslel se. "Proklouzni na chodbu, a já ti tam hodím věci." Řekl a otevřel dveře koupelny. "Dělej!". Stál jsem tam ve tmě na chodbě a semeno mi stékalo po stehně. Za tři minuty vykoukl na chodbu bez mých věcí a oslnil mě bleskem fotoaparátu. Dal mi můj mobil a zašeptal jen, že zbytek najdu venku pod oknem. Dodal, že kdybych mu vyhověl hned, vyšlo by to líp. A ať už plavu. Když jsem venku sbíral svoje věci, zazvonil mi telefon přimo v ruce. Nastavený zrovna na Tondův hlasitý profil. Oblékl jsem se za rohem, protože se v okně nade mnou rozsvítilo světlo.

"Udělal jsi mě a kolegovi radost. "Co? Bylo to hrozné?". Hovor pokračoval.
"Víš, měl jsem tuhle adresu jako záložní. Ale mám další."
"Co? Další adresa?" Zbledl jsem. "Neboj. Je to nedaleko" Řekl.

Vypadalo to, že si na mě trochu vylívá škodolibost kvůli Jany. Dům byl ještě ve víc horším stavu, než předchozí. Opět byl scénář podobný. Ten muž byl sice méně prostorově výrazný, věkově se blížil spíše mě.
"Můžu si dát nejdřív sprchu?" Spustil jsem.
"Ty jsi byl teď u Luďka, že?" Zeptal se. "Volal mi, ať ty trenýrky nehledáš, že si je nechal za tvé váhání." Ach, proto jsem je nemohl dole najít.
"On tě prý pěkně napumpoval skoro před ženuškou, ukaž..." Řekl a k mému údivu začal to místo olizovat. Evžen by řekl "Ako sa páčí." Když ho to za chvíli přestalo bavit, začal mi ho kouřit. "Tonda to nedělal nikdy, protože nechce mít péro v hubě." Jak by pak vypadal před kamarády.