Omyl, náhoda nebo osud?- pátý díl

Při pohledu na Daniela je mi jasné, že se díval, co provádím s těmi dvěmi. Jen nechápu, jak? Všechny kamery, kterých jsem si všimla, jsem zakryla. Proto mi to nedá, projdu kolem něj a vstoupím do místnosti, ze které vyšel. Je vybavená jako ložnice manželů. Jen na komodách jsou vystavené různé hračky a pomůcky, asi připravené jen pro tento večer. Najednou uslyším hlasy Alexe a Lusii. Otočím hlavu za tím zvukem. Přesně naproti postele je umístěno sklo, které používá policie při výslechu, ale působí jako velká plazmová televize.
„Promiň, musel jsem se ujistit, že budeš v pořádku. Alexe znám spoustu let a málokdy se někomu podřídí, ale asi má tu malou hodně rád, jinak by s tebou nejednal v rukavičkách." Tím si uvědomím přítomnost Daniela, jenž mě nechal prozkoumat tuhle místnost.
„No, když jsi viděl, že jsem si s ním poradila, tak jsi mohl odejít a věnovat se svým hostům! Nebo tě tak moc vzrušily scény, které jsi viděl?" Poté přistoupím k němu a dám svou ruku na jeho poklopec.
„I když jsem si uvědomil, že si poradíš a nic se ti nestane, nedokázal jsem od tebe odtrhnout oči. Přestávám se v tobě vyznávat. Při našem prvním setkání, jsi působila plaše a jemně, i když se umíš ozvat. A teď tohle! I minule jsi mi ukázala tvou jinou tvář, kterou jsem neznal. Ale popravdě, Tvoje rozpolcenost se mi líbí. Jen nevím, co a kdy od tebe čekat? Jestli budeš oddaná, ke všemu svolná, nebo naopak temperamentní, která si jde za svým. Tyhle dvě místnosti jsou určeny párům, jenž si užívají nevěru jeden druhého, ale většinou muži pozorují tady a ženy si užívají vedle se svými milenci. Proto si ji domlouvají a rezervují dopředu. Pro veřejnost je tato místnost nedostupná ani na takových akcích. Nikdy jsem nechápal, co muže na tomhle může vzrušovat, až dnes se mi dostalo odpovědi."

Zavře a zamkne dveře. Asi si myslí, že si teď vybere svou slíbenou odměnu. Chce vypnout obrazovku z vedlejšího pokoje, ale chci po něm, ať ji nechá zapnutou. Jelikož se Alex po jejich rozmluvě rozhodl pokračovat v hraní si s Lusií. Proto Daniel jen ztlumí zvuk, ať nás ti dva tak moc neruší. Pomalu se ke mně přiblíží. Políbí mne způsobem, který od něj neznám. Je prudký vášnivý a kdybych ho nebrzdila, hned by mi strhal oblečení a chtěl by jen uspokojit své zvířecí pudy. Na to dnes nejsem zvědavá. Velmi pomalu se navzájem zbavujeme oblečení. Postrčím ho k posteli, kde si lehne na záda. Jeho mužství je už v plném pozoru a stačilo by si ho jen osedlat. Postel má železný rám. Připoutám jej k němu. Líbí se mi jeho pevná hruď, lehce po ní přejedu nehty. Na komodě objevím masážní olejíček, ten vtírám do jeho kůže. Začne vrnět a trochu se vrtět nedočkavostí, jelikož se záměrně vyhýbám jeho penisu. Hraji si s ním, jako kočka s myší. Na chvíli se rozhodnu mu ho jen olíznout a pak se dál věnovat masáži nebo si na něj sednu tak, že ho cítím mezi pysky, ale do štěrbiny ho nenechám zajet. Má ho celého od mých šťáv. Náhle mne vyruší zvuk z protější stěny, na kterou jsem úplně zapomněla. Lusia i Alex jsou oba nazí. Alex sedí na posteli a Lusia klečí na zemi, v ruce má jeho koule a jemně je tahá. Náhle popadne její hlavu a strčí ji do pusy docela hluboko svého chlapáka. Hlavu ji drží, že nemá kam uhnout. Tahle vidina mě vzruší. Daniela si konečně osedlám, ale svou hlavu mám čelem k dění ve vedlejší místnosti. Jsem z nich odvařená, hodně vzrušená. Podle scén i udávám tempo v ukájení na Danielovi. Ten moc nedává, když hodně rychle přirážím až na jeho kořen. Hodně vzdychá. To působí i na mne, velmi teču. Těsně před mým silným orgasmem vykřiknu, ale i tak pokračuji dál, než se i Daniel udělá. Začnu se oblékat. Daniel má zavřené oči, toho využiji a z komody vezmu jeden pás cudnosti, který by mohl odpovídat jeho velikosti. Jakmile ucítí chladný kov, chce se bránit, ale má ruce připoutané, může jen uhýbat pánví. Ví, že je mu to k ničemu, tak to vzdá. Přidělám mu ho a klíče si strčím do kabelky. Na rozloučenou mu dám polibek. Odemknu mu jednu ruku, do ní mu vložím klíč od pout. Z jeho očí a výrazu tváře číší vztek místo slastného uspokojení. Je si dobře vědom, že pokud povolí stisk své ruky, tak mu vypadne jediná možnost, jak se dostat z pout. Bude muset být velmi opatrný. Bylo by asi trpné, kdyby ho takto nahého, spoutaného někdo uviděl, ať už zákazníci nebo personál. Ještě u dveří se na něj otočím.

„To máš za šmíráctví, i když jsi to myslel v dobrém." Poté odcházím rovnou domů, je kolem půl jedné. Cítím se opravdu dobře. Dnes se mi povedlo zkrotit dva obávané mocné muže tohoto města. Vím, že je nebezpečné hrát si s ohněm, který je momentálně jen ve fázi malých plamínku, ale i o ty se dá spálit. Jsem zvědavá, kdy se Daniel ozve, že by chtěl klíč od svého vězení. Pochybuji, že má ještě jeden pár klíčů, které by k zámku fungovaly. A aby si zámek sám nějak oddělal, na to nebude mít kuráž. Jít za někým pro pomoc by bylo pod jeho úroveň. Co se týká Alexe, to si ještě musím pořádně promyslet, jestli se mu ozvu.

Je to týden od bdsm párty. Daniel se asi urazil. Nedalo mi to, čtvrtý den jsem nevydržela a napsala mu sms, abych věděla, jak to zvládá a zda mi nechce něco nabídnout za svobodu. Šestý den jsem mu e-mailem poslala provokativní fotky z práce, kde jsem v uniformě, mám na nich punčochy a viditelný i lem kalhotek, rozepnutou košili odhalující mé bradavky. Nijak nereagoval. Dnes mne čeká ještě úklid posledního pokoje, než se ubytuje host, který si jej pronajal na celý večer. Když jsem hotová, zamknu. Na chodbě se objeví Daniel, v ruce drží klíč s číslem pokoje, který jsem právě uklízela. Dám úklidové náčiní do kumbálu. Chci kolem něj jen projít, ale nedovolí mi to. Odemkne a natlačí mne do místnosti. Zamkne.

„Tak, ty bys za mé osvobození něco chtěla? Tak dobrá. Celá noc patří nám. Zítra máš směnu od 9, tak stihneme i společnou snídani. Ukaž, jak jsi dnes oblečená pod uniformou, když jsi včera tak moc provokovala." Jeho pohled je dost tvrdý. Nedokážu mu odporovat. Dneska se rozhodl být asi despotický a jít za svým cílem. Pohodlně se usadí a pozoruje, jak se svlékám do spodního prádla. Posunkem ruky mi naznačí, ať jdu k němu. Jeho ruce hnětou má ňadra v podprsence. Kouše mne do rtů, krku. Odepne zapínání a uvolní má napnutá kůzlátka. Přisaje se, mačká. Bolí to, ale zároveň dost vzrušuje. Nečekaně mne plácne po zadku. Vstane a natlačí mne na postel. Stáhne mi kalhotky a dost hladově se pouští do mé jeskyňky, jako by týden nepil a byl žíznivý. Docela rychle se udělám. Daniel mi ale nedá čas k oddychu, kromě jazyku zapojí i své prsty. Abych neječela nahlas koušu se do ruky. Ráda bych mu oplatila jeho péči. V myšlenkách si vzpomenu, že nemohu, jelikož klíč mám dole v šatně v kabelce.
„Takhle sis představovala odměnu za vracení klíčů?" Jeho doteky ruky a jazyku jsou čím dál víc dráždivější, druhou rukou mi přidržuje pánev, abych nemohla uhýbat. Při posledním orgasmu se úplně třesu vzrušením. Pár minut mi trvá než se seberu, to už mi dává pauzu.
„Popravdě ne, ale bylo to úžasné. Teď jsi na řadě ty, jen zajdu dolů do skříňky." Chci se zase celá obléknout. Daniel mi v tom zabrání, vezme mi podprsenku i kalhotky. Tak mi nezbývá, než si obléknout uniformu a jít. Když dorazím, je už celý svlečený.
„Zamkla sis mě, tak mě i odemkni." Odemykaní jde tak lehce, jelikož je prokrvený. Když se mi povede sundat klícku, je hned v pozoru. Přičichnu k němu, je cítit mýdlem. Neodolám a olíznu mu ho. Daniel asi nemá náladu na dlouho předehru. Dá si mne do polohy na čtyřech a dost tvrdě do mne vstoupí. Nepáře se s tím. Je na něm vidět týdenní půst, dlouho nevydrží. Chvíli si odpočineme. Objednáme si večeři do pokoje i s pitím. Skoro celou noc spolu pro sexujeme. Je jako nenasytné zvíře. Snídani si může dát jen on, jelikož jsme dlouho spali. Pracuji ten den celá bolavá. Trvá mi dva dny než se dám plně do pořádku. S Danielem jsme nakonec denně v kontaktu. Nevím proč, ale vizitku od Alexe jsem ještě nevyhodila, i když v nitru vím, že ji nevyužiji. Jen mé myšlenky se ubírají k tomu, jak se asi má Lusia. Ta holka se mi dostala do hlavy, aniž bych chtěla. Hlavně ve snech. Vidím celý prožitý večer s ní.

Nevím proč, ale zavolal si mne na kobereček ředitel hotelu. Nejsem si vědoma nějakého přestupku. Ředitel si k sobě volá zaměstnance jen, když jde o něco velmi vážného. Celá nervózní se nechám vyvézt do příslušného patra. Opatrně zaklepu na dveře obávané místnosti.
„Dále." Otevřu. Ředitel sedí v křesle vedle jeho psacího stolu a na jeho obvyklém místě sedí Alex.
„Lenko, dovolte mi představit Vám Alexe, většinového majitele hotelu. Přál si s Vámi pohovořit sám. Tudíž mne omluvte." Ředitel projde okolo mne a zavře za sebou. Já pořád stojím ve strnulém úžasu.

Jak probíhal rozhovor mezi Alexem a Lenkou zase někdy příště.