Inspirace - začátek

Sedím u prázdného stolu v koutu poloprázdné restaurace a rozjímám nad tím, co jsem to zase vymyslel. Je tu až nezvyklý klid, počáteční nadšení z otevřených hospod a restaurací poměrně rychle opadlo a vše se vrátilo do starých kolejí. Je tu mírné přítmí, žádná naplno rozsvícená světla a prostředí tu působí útulně a anonymně. Mrknu na telefon, který mi mezitím zavibroval v kapse, ale je to jen nějaká připomínka k práci.
Zdyž zvednu hlavu, můj pohled se protne s pohledem pohledné štíhlé rudovlásky, která právě vešla a rozhlížela se po restauraci. Obrátí se na muže, který jde v závěsu za ní a něco mu pošeptá. Oba se usmějou a zamíří si to přímo ke mě.
"Ahoj, já jsem Martin," vstanu, abych se představil. "Hanka, těší mě," odpoví žena. "A tohle je Tomáš," dodá. Po tom, co si potřeseme rukou, všichni se usadíme. Přeci jen nikdo z nách nechce lákat moc pozornosti. Po chvilce k nám zamíří číšník, a my si objednáme po skleničce vína.
Ze začátku jsem trochu nesvůj a nervozní, ale po chvilce rozpaky opadnou a povzbuzen vínem si vychutnávám rozhovor a přítmnost dalších lidí. Bavíme se o všem možném a čas plyne bez stále rychleji. Jak tak sedíme u rohového stolu, kradmě a nenápadně si prohlížím Hanku, která sedí přímo vedle mě. Asi nejsem moc nenápadný, protože naše pohledy se po chvilce setkají, a moc hezky se na mě usměje. Nevím kam s očima a tak se chvilku věnuji svojí skleničce vína. V tom ucítím na své ruce, kterou mám položenou na svém stehně elektrizující dotyk a mnou jako kdyby projel proud. To Hanka se rozhodla, že mě trochu poškádlí a ukazováčkem přejíždí po mojí ruce. Její manžel se na to jen dívá a s povzbudivým usměvem pokračuje v mluvení. Snažím se na sobě nedat nic znát, ale uvnitř jsem rozpolcený, a těžko se soustředím. Zato na Hance je vidět, že si moje rozpaky náležitě užívá. Po chvilce se ale trochu uklidním, a už mi to ani nepřijde. Když diskuze na chvilku ustane, Hanka si vyžádá naši pozornost a s omluvným usměvem se zeptá: "Omluvíte mě na chvíli?" Oba samozřejmě přitakáme, a Hanka se rozhlédne, kudy se snáze dostane od stolu. Vybere si moji stranu, nejspíš abych si zblízka vychutnal pohled na její postavu obestřenou v lehkých šatech po kolena, které toho ale více skrývají, než odhalují. I tak dělám vše pro to, abych zachytil co nejvíc detailů. Když se protahuje přímo okolo mě, na moment se mě dotkne a já ucítím lehkou vůni jejího parfému. V kombinaci s pohledem na jasně vyrýsovaný zadeček vzdalující se směrem k toaletám to způsobí, že pomalu polknu a snažím se trochu zklidnit svoje vzrušení.
Její manžel to jen s pobavením sleduje a když za Hankou zapadnou dveře, naprosto na přímo se zeptá: "Tak co, jak se ti líbí moje žena?" "Je moc krásná," odvětím, protože mě zrovna nenapadá, co jiného na takovou otázku odpovědět. "Myslím, že se jí také líbíš," dodá. Nevím co na to říct, a tak se jen usměju a nastane na chvilku ticho.
Netrvá to příliš dlouho, a Hanka se vrací. Jakoby nic se opět protahuje okolo mě a když je přímo proti mě, něco mi vtiskne do ruky. Když si uvědomím, že v ruce držím její kalhotky, které jsou ještě horké a navlhlé od jejího těla, moje sebekontrola selhává a já tam sedím s pulzující erekcí, a přemýšlím, jak přivonět k dárečku v mojí ruce, aniž by mě někdo viděl. "Nikdo na nás nevidí," povzbudí mě Hanka a z jejího výrazu lze tušit radost z toho, jak mě má v hrsti. Rozhlédnu se okolo, a když vidím, že nám opravdu nikdo nevěnuje pozornost, zvednu ruku k obličeji a lehce si přivoním. Kombinace lehkého parfému který jsem ucítil předtím a její ženskosti mě opět posune trochu blíž k šílenství. "Tak co, podle tvojích představ?" zeptá se mě, když ruku skloním zpátky dolů. "Úžasné," je jediné na co se zmůžu. Znovu zvednu ruku, ale jakýsi pohyb na straně mě vyruší a já sebou viditelně škubnu. "Dáte si ještě něco?" zeptá se číšník, který se tam znenadání zjevil. Všichni si objednáme ještě jednu skleničku a číšník odcupitá pryč.
Kouzlo ale bylo přerušeno, a diskuze se opět rozproudí někam jinam. Jen já jsem si vědom, že vedle mě sedí žena bez kalhotek, a dělá jakoby nic. Ta myšlenka mi nedopřává klidu a moje ruka se pomalu posouvá, až narazí na odhalené koleno Hanky. Jemně ho začnu třít, ale na ní, ani jejím manželovi, není vidět žádná reakce. "Vaše drinky prosím," zase mě vyleká ten zpropadený číšník. "Sáhni si pořádně," pošeptá mi Hanka, zatímco se dívám na vzdalujícího číšníka. Kdo by takovou nábídku odmítl, pomyslím si, a moje ruka zmizí hlouběji pod Hančinými šaty. Ona přitom mírně roztáhne nohy, aby mi usnadnila přístup. Její mušlička je na dotyk krásně horká a vlhká a můj malíček prakticky sám zajede dovnitř.
Nemůžu uvěřit tomu, co tady zrovna dělám....kdyby mě tak někdo viděl, pomyslím si. "To by na ochutnávku stačilo," řekne Hanka a mírně přivře nohy. Se zklamáním svoji ruku stáhnu, ale nedá mi to, a prst od její šťávičky si bezděk olíznu. "Chutná? Chtěl bys víc?" zeptá se mě s vážným výrazem. "Musíš se ptát?" odvětím. "Dobře, ale budeš muset počkat do příště," mrkne na mě spiklenecky, a v mojí hlavě to okamžitě nastartuje řetěz scénářů, za který by se nemusel stydět poctivý pornografický snímek.
Restaurace za chvilku zavírá a číšník přijde s účtenkou a pobídkou, abychom dopili. Jako gentleman beru účet na sebe a po chvilce už stojíme venku před restaurací. "Tak ahoj příště," řeknou Hanka a Tomáš, a otočí se a vydají se pryč.
Chvilku tam stojím beze slov, a pak se vydám domů, a vlastně ani nevím, jestli se mi to celé nezdálo.