Filipojakubská noc (soutěžní)

Měl to být výjimečný večer, na který se vzpomíná celý život. Alespoň tak si ho naplánovala. Na ztichlou vísku se pomalu snášela noc, když Lucka opustila dům a vyrazila směrem k nedalekému lesu. Dala si načas, ale cítila, že je připravená. Ve své poměrně čerstvé plnoletosti byla ještě panna, ale to se mělo změnit právě dnes, během několika následujících hodin. S dvacetiletým Petrem chodila už skoro dva roky a dobře věděla, jak moc po ní touží. Chtěl ji dostat do postele už po týdenní známosti, ale tvrdě ho odmítla a dala mu jasně na srozuměnou, že k tomu dojde, až bude připravená.
Ráno mu pošeptala, že ho dnes večer přijme ve svém lůně. Překvapeně se na ni zadíval a s úsměvem pokýval hlavou. Lucce se zamlouvalo, že k tomu dojde o Filipojakubské noci, která má zvláštní sílu a moc. Petr odpoledne chystal s kamarády vatru, lavičky a občerstvení, měla tedy dost času na přípravu. Po koupeli si oholila nohy, podpaží a zvláštní pozornost věnovala úpravě své lasturky. Dala chladit lahev vína a čerstvě povlekla postel. Byli dohodnuti, že se po setmění sejdou u ohně a půjdou k ní domů, rodiče byli do neděle na chalupě, nehrozilo tedy žádné nežádoucí vyrušení.
Už viděla záblesky plamenů a slyšela veselý hlahol místní omladiny. Zrychlila krok a za chvilku byla na místě. Pozdravila se s přítomnými chlapci a děvčaty a očima hledala Petra. Když ho zahlédla, nevěřila vlastním očím. Nedá se říct, že by v její nepřítomnosti zahálel. Byl evidentně opilý, v jedné ruce držel zpola vypitou lahev vodky, druhou mačkal velké prso té tlusté kurvy Moniky. Byla stejně zřízená a sěděla Petrovi na klíně, jako by patřili k sobě. Zrovna jí opile něco něco špital do ouška, když uviděl Lucku. "Jééé, Luc je tu! Bude šuk!", zařval jako na lesy a nasadil přiblblý úsměv. Ani přitom nepřestal laskat mohutný Moničin cecek. Lucka stála jako opařená a nezmohla se ani na slovo. Měla strašnou chuť ty dva seřvat, zabít a roztrhat, ale nakonec zvítězila lítost a z očí se proti její vůli vyvalil proud slz. Na nic už nečekala, otočila se na podpadku a rozběhla se. Běžela rychle a dlouho, poháněl ji vztek a žal. bylo jí jedno, kam ji nohy donesou, hlavně pryč, co nejdál.
Když už nemohla popadnout dech, zastavila a rozhlížela se. Byla temná noc a Lucce začalo pomalu docházet, že rozhodně nechce strávit noc uprostřed lesa. Nebála se, ale chtěla domů, do své postele. Chtěla se zavřít před světem a brečet. Kousek od sebe spatřila nevelkou mýtinu s malým ohýnkem, zhluboka se nadechla a zamířila k blikajícímu světlu. Tam se zorientuje, případně zeptá a půjde domů.
Kolem ohně seděly ženské postavy a upřeně se dívaly do plamenů. Pozdravila a rozhlédla se po nich, ale žádnou neznala.
"Ahoj, Lucie.", odpověděla jedna na pozdrav.
"Ahoj, my se známe?", špitla překvapeně Lucka a upřeně se zadívala do tváře neznámé asi třicetileté ženy.
"My všechny tě známe, posaď se, sestro.", pronesla další ze sedících postav.
"Víte, stalo se mi něco... a já nevím, chtěla bych jít domů...", koktala Lucie a zvědavě si ženy prohlížela.
"Není tě hoden, není jako ty.", ozvalo se zprava.
"Jak víte...? Vy víte...?", úžas jí vzal slova z úst.
"Jistě, sestry o sobě vědí všechno. Posaď se.", zvědavost přemohla ostražitost a Lucka se posadila na určené místo. Bylo to zvláštní, poté, co se usadila, kruh se uzavřel. Volné bylo jen to místo, které jí nabídly. Jako by na ni čekaly.
Vedle sedící postava sáhla pod sebe a podala Lucce veliký keramický kalich. Přátelsky se usmála a pobídla ji: "Napij se, udělá ti to dobře. Vypij to." Dlouho se nerozmýšlela a zvedla hozenou rukavici. Nápoj byl alkoholický a nahořklý. V krku nepálil, ale příjemně jí hřál útroby. Pomalu kalich vyprázdnila a podala ho zpět.
Seděla a dívala se do ohně, bylo jí zvláštně dobře. Cítila se, jako by potkala dávné přítelkyně, jako by sem zkrátka patřila. Byla vděčná za klid, žádné vyptávání ani hlahol. Klid uvnitř i venku. Vzpomněla si na toho zrádce Petra a překvapilo ji, že už necítí lítost, byla tam jenom zlost.
"On mi ublížil, dnešní den měl být výjimečný", vypadlo z ní po nějaké době.
"Zahyne, nic nezmůže, sestra sestře pomůže", ozvalo se jedenáct hlasů unisono. Usmála se, tady je mezi svými.
Dál seděly bez hnutí a přesto měla chvílemi pocit, že se pohybují. Cítila se lehká a prázdná, měla chuť se smát a tančit. Srdce jí překypovalo láskou a překvapivě i chtíčem. Chtěla se milovat a být milována, celá se tomu oddat, stát se ztělesněním lásky.
Najednou se jedna žena zvláštním způsobem zvedla a přiblížila se k Lucii. Nešla, její nohy se nepohybovaly, levitovala. Její dlouhé a blonďaté vlasy se nádherně leskly v mihotajících se plamenech, oči jiskřily touhou a ústa přímo vybízela k nestoudnému polibku. Najednou ucítila, jak se její tělo samo zvedá a vznáší se nad pasekou. Zřetelně viděla oheň, Bena a ostatní ženy. Obě ženské postavy se setkala vysoko nad plameny a zcela přirozeně se objaly. Políbily se, vášnivě a divoce, jejich jazyky se propletly jako klubko hadů. Zavřela oči a doteky milenky vnímala úplně všude, mnula jí bradavky a mačkala prsa, hladila oblý zadeček a laskala roztouženou kundičku. Ty něžné ruce byly snad všude. Bylo to nadpozemsky krásné. Otevřela oči a uviděla, že se jí věnují všechny ženy z osazenstva. Všechny se vzrušeně usmívaly a něžně dráždily její žádoucí tělo. Stejně jako ostatní i Lucie byla úplně nahá. Nohy se jí samovolně roztáhly a ona se oddala těm skvostným dotekům. Něčí hbité prsty mistrně mnuly naběhlý poštěváček a hladily překrvené pysky. Prdelka se pomaloučku uvolňovala a umožňovala dlouhým prstům proniknout hlouběji do žhavých útrob. Drze čnící bradavky byly v pozorné péči smyslné tmavovlásky. Ostré nehty další družky něžně přejížděly po jejích alabastrových zádech.
Cítila, že její vzrušení prudce stoupá. Ale nebyl to jen vnitřní pocit, ona opravdu stoupala, její tělo letělo společně s ostatními přímo vzhůru. Paseka rychle mizela, ale na tom nezáleželo. Slyšela, že se divoce směje, její hlas se mísil s hlasitými a sprostými výkřiky ostatních žen. Najednou se její tělo napjalo do pevného oblouku a vzápětí explodovalo výbuchem gigantické extáze. Její mysl se zmítala a točila, odrážela se od okolních těl, zmenšovala se a znovu rostla. Bylo to nekonečné a absolutně dokonalé. Následovala naprostá tma a nevědomí.
Jako cvaknutím vypínače se probrala vkleče na smrkových větvích. Ženy stály v kruhu kolem ní a upřeně na ni hleděly. Každá držela v ruce větvičku jiného stromu a volnou rukou si zajížděla mezi nohy nebo si mnula ňadra.
Lucie se slyšela, jak co nejhlasitěji vykřikla: "Tančete, sestry!"
Ženská těla se dala do pohybu a začala se divoce točit kolem ní. Řvaly a točily se a každá ji zezadu prudce švihala přes vyšpulený zadek. Při každém úderu se její tělo otřáslo směsí bolesti a vzrušení. Jedna z žen se zastavila před Lucií, chytila ji za vlasy a tvrdě si její obličej přitiskla k zarostlému klínu. Větví ji tloukla přes záda a vzrušeně řvala: "Lízej a saj, sestro! Pij z mé píči! Sestra sestře pomůže!" Lucie nadšeně poslechla a lízala horkou štávu vytékající z chlupaté kundy. Po chvilce žena zaječela a odměnila Lucii řádným výstřikem na tvář. Další žena se zběsilým smíchem kropila její sešvihaná záda zlatavou močí. Proudy horkých chcanek stékaly ze zad přes prsa a stehna na smrkovou podestýlku.
Najednou se zablýsklo a ozvala se ohlušující rána. Všechny ženy zmlkly a oskočily od Lucie. V ten moment ucítila, jak jí do žhavé kundy zprudka zajelo něco ohromného, a na její záda dopadlo cosi těžkého a chlupatého. V ten moment se ozvalo halasné povzbuzování: "Pane náš, mocný vládče pekel, přijmi tuto pannu! Učiň ženu z naší sestry Lucie! Učiň z ní svou služebnici!" Pekelník se činil, co mu síly stačily. Usilovně a v šíleném tempu drtil Lucčinu panenskou kundu svým obrovským čurákem a řval u toho, jako když se země otevírá. Jeho mohutné tlapy pevně svíraly dívku za útlé boky, sevření bylo silné a majetnické. Cítila každý tvrdý příraz a plesknutí obrovských koulí, dlouhé drápy jí drásaly boky, celé tělo měla jako v jednom ohni, ale nadšeně mu vycházela zadkem vstříc. Najednou se křečovitě vzepjal a Lucčinu píču zaplavilo čertovo semeno, žhavé jako láva. V tu chvíli se dostavil další orgastický výbuch a její duše se oddělila od těla. Okolní svět se rychle měnil a hlučně pulsoval, prolétávala barevnými obrazci a jasnými záblesky světla. Nevěděla, kde je, ani jak dlouho to vše trvá. Byla jen energetickým výbojem, nekonečně dlouhým prásknutím bičem a na ničem jiném nezáleželo.
Probrala se, když už bylo slunce vysoko a příjemně hřálo. V ohništi líně doutnaly poslední žhavé uhlíky. Opatrně se posadila, ale bylo to jako úder palicí. Ve spáncích jí tepalo a v krku měla škrábavé sucho. To byl ale šílený sen! Pomaloučku se zvedla a rozhlédla se kolem sebe. Obyčejná paseka, na které byla už mockrát. Podivila se, že v noci netrefila domů, ale vzhledem k rozrušení ji to vlastně nepřekvapilo. Byla oblečená i obutá, sebrala se a vyrazila k vesnici. Procházka jí udělala dobře a hlava téměř přestala bolet. Doma si napustila horkou vanu a začala se svlékat, když ucitila nějaký drobný předmět ve svém dekoltu. Nahmatala malou leskou destičku na lýkovém provázku, který měla uvázaný kolem krku. Na destičce byl vyražený nápis "SESTRA SESTŘE POMŮŽE". Sevřelo se jí hrdlo a vytřeštěně zírala na ta slova. Shodila ze sebe zbytek oblečení a postavila se před velké zrcadlo. Celá záda a zadek pokrývaly pruhy a modřiny, na bocích měla hluboké škrábance. Tak on to nebyl sen? Přehrála si vzpomínky na uplynulou noc a na těle jí naskočila husí kůže. "To je šílené", prohodila nakonec. Pomalu si vlezla do vany a v okamžiku, kdy se horká voda dotkla poraněných míst, vykřikla bolestí. "Sestra sestře pomůže", řekla nahlas a jedním pohybem vklouzla do horoucí lázně. Bolest se proměnila v slast a Lucie ucítila, jak se její lačná kunda probírá k životu. Rukou si zajela do rozkroku a koupelnou se rozlehl šílený smích.