Bylo nás tři

1.5.2021 dadaista

"Já bych chtěla,  aby byla zelenooká", řekla. Jen jsem se usmál. "A zrzečka", přidala. Mě to bylo jedno. Ve finále nezáleží přeci na tom, jakou má holka barvu očí či vlasů. Spokojím se s tím,  aby byla komunikativní, trošku hezká a nebyla to úplná blbka. Prostě kamarádka pro oba, která se stane součástí našich životů. "Tak mám ten inzerát tedy zadat, jsi si jistá", ujišťuji se. "No pokud sis to sám nerozmyslel...", významně se na mě podívala.

Nerozmyslel. Ťukal jsem do klávesnice. Mladý pár hledá na přátelství a více veselou kamarádku. Věk není rozhodující, chuť užívat si život a získat nové přátele ano. Nechceme žádnou jednorázovku, myslíme to vážně. Foto nutné. Tak se nestyď, napiš a pojďme si plnit své sny. PS: Měla bys mít ráda koně a motorky, holdujeme obojím. Přidávám email pro odpovědi. "Je to tam", hlásím. Zavýskala nadšením.

Dlouho se nic nedělo. Dny plynuly a myšlenky na inzerát pomalu zapadaly v zapomnění. Až jednoho rána zapínám komp a tam - odpověď. Čtu: Ahoj, jmenuji se Markéta. Zaujal mě Váš inzerát a ráda bych Vás poznala. PS: Koníci, i ti železní, jsou mojí vášní.
Rozklikávám přílohu. Otevírají se tři obrázky. Dvakrát tvář, jednou celá postava. Hmm, brouknu si uznale, ta holka je fakt kus. Na jedné z fotek má vlasy do blonďata, na ostatních je opravdu zrzka. A oči? Hnědozelené. To by tedy šlo, říkám si a přeposílám email Lence. Teď je to na vás holky, mě čeká skoro třítýdenní pracovní štace za hranicemi. Vypínám PC a jdu si balit věci.

Během těch pár týdnů mi chodily zprávy od Lenky, že Markéta je opravdu fajn, že si rozumí, že se sešly. Byl jsem za to rád, konečně má kamarádku, po které prahla a kam to až dojde ukáže čas. Samozřejmě i já byl zvědavý, jaká je, ale Lenka moc do detailnějších podrobností z návštěv nezacházela a tak jsem se neptal. Však to brzy zjistím, štace se zdárně chýlí ke konci a já pomalu nabírám směr naše malá republika.

Přijel jsem domů. Prý se nemám moc zdržovat a mám přijet k Lence, že je tam i Markéta, tak se aspoň seznámíme. To nezní špatně, říkám si a oblékám se do motorkářského. Není nad to spojit své záliby v jednu - návštěva kamarádky, tedy vlastně kamarádek, a projížďka na mašině. Jdu na to.

Prijíždím k domu. Ťukám na vchodové dveře. Nic. Tak co je?, říkám si. Snad někam neutekly do víru města. Ještě chvilku přešlapuji, nic. Beru za kliku. Je otevřeno. No, počítá se mnou, tak asi nebude problém, když vstoupím bez vyzvání. V chodbě se zuji a odložím a mířím si to do kuchyně. Ta je prázdná. Obývák? Projdu chodbou k němu, také ani noha. Natož ruka, hlava či snad celý člověk. Tak kde jsou? Vracím se do kuchyně. Udělám si kávu, v klídku si sednu jako vždycky a napíšu jí, plánuji si v hlavě. Mačkám konvici a nakládám hrnek. Zalévám kafe, usedám a očima hledám popelník, který tu má někde schovaný pro kuřácké návštěvy. V tom něco zaslechnu. Co to bylo? Našpicuji uši. A zase. Ten zvuk připomíná sténání. Tak blouzním?, říkám si. Ale slyším to znovu. Vstávám. Tady snad někdo je. Jdu za zvukem. Kroky mě vedou k Lenky ložnici. Zastavím se. Slyším její hlas. Neříká nic. Jen vzdychá. Slastí. Jsem na vážkách. Ten zvuk mě vzrušuje a zároveň nevím, co dělat. Nakouknout? Vstoupit? Vrátit se do kuchyně a počkat? Odejít?

Zvědavost byla silnější a tak zavelela mé ruce. Pomalu jsem stiskl kliku a táhnul ji dolů. Dveře se otevíraly a mě se naskytl obraz jako ze snu. Spadla mi brada. Přímo naproti mně, na široké posteli, v těsném objetí ležela dvě nahá těla. Ženská těla. Kousl jsem se do rtu. Ta těla se o sebe třela. Ústa přisátá na ústech ve vášnivém polibku. Ruka té dole ležící v tmavé hřívě té nahoře, lehce ji tahaje při souboji jazyků. Bradavky se třely o bradavky. Prsa drtila prsa. Roztažené nohy odhalující rozevřenou mokrou kundičku. Nad kterou se leskla druhá, stejně mokrá, s vyšpulenou prdelkou. Pohled pro bohy. Mé tělo okamžitě reagovalo. Cítil jsem tu bouři, kterou ten vjem v mých slabinách vytvořil. Rozum se že všech sil snažil překřičet hukot v hlavě - Otoč se a pakuj se do kuchyně, stydne ti kafe a holky si zaslouží soukromí - ale zbytek těla odmítal jakékoliv poroučení, které by vedlo k ukončení právě zažívaného a tak jsem jen stál a stál se stále větší erekcí, neschopen čehokoliv.

Dvě tváře se na mě otočily. V očích ďábelské plamínky. Lenka se usmála. Markéta také, ale bylo vidět, že se trošku stydí. "Začaly jsme bez tebe", slyšel jsem Lenčin hlas. "Ale nebudeš stát ve dveřích dál, že ne", pokračovala Markéta. Obě se zachichotaly a pokračovaly v líbání. To byl impuls, který mé tělo potřebovalo a pod nímž můj rozum nadobro rezignoval.

Přistoupil jsem k holkám. Dál se mazlily, stále ve stejné poloze. Vyšpulený zadeček se laškovně zatřásl a já už nečekal na nic. Padl jsem na kolena a přímo před obličejem měl dvě krásně mokré pičky. Roztoužené. Rozdělané. Nebyl důvod otálet. Přiblížil jsem se až k nim. Vyplázl jazyk a prolízl jsem Lenku. Prohnula se v zádech. Vzdychla a ještě víc lačně se vrhla na rty Markéty. Chutnala tak úžasně. Prsty jsem nahmatal klitoris té dole a začal ji dráždit, zatímco můj jazyk kmital v té nahoře. Její šťáva tekla po mé bradě. Pak mé dlaně vystřelily k zadečku, prsty našly kundičku a vnikly do ní. Zatímco mé rty nasály vzrušením nalité pysky spodní kundičky. Hrál jsem si s ní. Střídavě jsem ji sál a střídavě lízal. Holky sténaly vzrušením. Popadl jsem nedaleký polštářek a zasunul jej pod Markétu. Jejich klíny teď byly u sebe. Zabořil jsem obličej mezi ně a prolizoval je dlouhými tahy nahoru a dolů, obě naráz. Lenka se začala stahovat a chvět. Její orgasmus se blížil. Nabodl jsem Markétin klín na dva své prsty a šukal ji rychlými přírazy prstů, s palcem na poštěváčku, aby i její vrchol přišel co nejdříve. Jazykem jsem zajížděl do rozparáděné kundičky nahoře. To už Lenka nemohla vydržet. Silně se stáhla, zavzdychala. Z její pičky stékaly čůrky milostné šťávičky, které stékaly na kundičku dole. Tělem jí projížděla jedna vlna rozkoše za druhou. Markéta ji pevně objala rukama a dlaněmi hladila po zádech. Naposledy jsem ji prolízl a nasál Markétu. Ani tady už nebyl orgasmus daleko. Sotva jsem do ní vnikl, reakce jejího těla to daly jasně najevo. Cítil jsem, jak to přichází a přimáčkl svůj obličej ještě více. Ten tlak, horký dech v klíně, jazyk kmitající uvnitř, tohle vše způsobilo, že vybuchla. Její vrchol byl bouřlivý. Celá se chvěla, pička jí pulsovala a ona doslova křičela. Lenka jí líbala na tváře, na bradu, hladila ve vlasech.

Nechal jsem odeznít její vyvrcholení na svých rtech dokud se její dech nezklidnil. Stoupl jsem si. "Tak já jsem David", řekl jsem do ticha. Začali jsme se smát. Obě se posadily. "Tak ještě neutíkej, Davide", řekla Markéta. "Musíme tě odměnit", přidala se Lenka. Jejich ruce vystřelily k mým kalhotům a začaly je rozepínat. Než jsem se nadál, byly dole. Pak mě chytly za lem prádla a jedním trhem jej stáhly až k zemi. Můj již dávno tvrdý penis se zhoupl k jejich obličejům a zůstal stát. Usmály se na sebe, pak na mě. Lenka vyplázla svůj jazýček a olízla mě po celé délce od kořene až po špičku. Jen v něm zacukalo. Pak to samé udělala Markéta. Ten pohled na dvě krásné holky v mém klíně byl jak vystřižený ze snu každého muže. Obě pootevřely ústa a vzaly mě každá z jedné strany. Vypadalo to, jako by se líbaly, akorát že mezi sebou měly tvrdého ptáka. Sjížděly nahoru a dolů, jen svými rty a jazyky, bez rukou, jak to mám rád. Nešlo to vydržet. Ten pohled, ta situace, každý dotyk, celá ta scéna před chvílí, jejich chuť na mých rtech... Prsty jsem zajel do vlasů, oběma a rytmicky jsem začal přirážet. Oboustranný stisk jejich rtů udělal své. Slabiny se stáhly a vzápětí zase uvolnily a já doslova explodoval. Ze žaludu stříkala horká láva kamsi do prostoru a já měl pocit, že slastí omdlím...

Když jsem se uklidnil, vytáhl jsem si zase kalhoty. "Ty už asi dneska potřebovat nebudeš", zachichotala se Lenka. Markéta jen přitakala. "Holky", oslovil jsem je. "Pauzička, joo?", zasmál jsem se. Mrkli jsme na sebe. Markéta přes sebe hodila deku, Lenka se ani nesnažila nějak se zakrývat. "Dáme si kafe?", zeptala se. Kývl jsem na znamení souhlasu a Markéta jakbysmet. "Ty už tu jedno frappé máš, koukám", smála se Lenka už z kuchyně. "Jo, v pohodě, mě nedělej ", odpověděl jsem. Nějak jsem tušil, že bych nové horké stejně nestihl dopít. Náš společný den vlastně teprve začínal...

Mimochodem, hledá se Markétka ;)

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Pořadí komentářů: Podle jazyka Podle data
Mazlivé, krásné a myslím, že by se tohle nebál vyzkoušet žádný pár, který rád pestrost *6*
hezké čtení
Perko, ty jsi Markétka? ;D