Milan

Negativní výsledek testu mi udělal radost, občas je dobré se ujistit. A já jsem teď chodíval častěji. Začal jsem čerstvý test vyžadovat i od zájemců, kteří mi ve zprávách odpovídali na občasné představení před webkou. Na test jsem poslal i Milana. Podstoupil ho, protože jsem mu slíbil, že jenom tak za ním budu v noci chodit. Jeho kamarádi nás chodili neustále očumovat, ať už jsme si pro schůzky vybrali kteroukoliv noční hodinu. Lesopark byl docela rozsáhlý, potkávali jsme tam i noční honiče.

"Pojedete normálně autobusem na Řepčickou a tam za supermarketem uvidíte parkoviště s cedulí pozemku na prodej Tak prosím u ní." Vysvětloval jsem pánovi místo schůzky. V lesoparku totiž byl slabý signál k navigaci. Prozvonil mě asi dvě minuty před zastávkou. Test mi už ukázal přes webku na monitoru v jejich aplikaci. Sebe neukazoval, neboť prý by se mi nelíbil. Čekal jsem proto přičapnutý za křovím za parkovištěm, nahý a s šátkem přes oči. Přesně tak, jak jsme se domluvili.

Ucítil jsem, že mě kdosi osahává. A já slyšel, jak u toho nadrženě funí. Ještě na tom místě si rozepl kalhoty a po chvíli se udělal. Pak mi řekl, ať se postavím. Pak jsem na sobě ucítil gel z tuby. "To chcete tady?" Zeptal jsem se. Neodpověděl nic. Nevím jak, ale opřel mě o plot, rukama nadzvedl a přitom do mě tvrdým pérem vniknul. Mých 60 kilo pro něj byla asi běžná váha na rozcvičku. Pak se tak začal se mnou procházet. Občas se zastavil, o něco mě opřel a udělal pár přírazů. Když si mě opřel o zastávku, řekl jsem mu, ať jdeme radši do parku. "Počkej až budu!" Řekl mi.

Položil mě teprve až když se udělal. "Dík!" Řekl a šel pryč. Já šel rychle od zastávky znovu do lesoparku. Bavilo mě totiž se tak procházet bez oblečení. Došel jsem k oné lavičce, vzdálené asi kilometr. Chodíval jsem k ní oklikou mimo cestu, kdyby se tam náhodou někdo vyskytl. U lavičky byla tma, takže se dalo přinejhorším skočit do křoví, ale nikdo z náhodných okolojdoucích si mě tam nevšímal, když jsem byl zticha. Lampa totiž svítila jen občas. S Milanem jsme se nikdy nedomlouvali dopředu. Sem tam se sem chodíval mrknout v jednu ráno, než šel spát (a někdy to zalomil i na té lavičce, i když měl bivak). Jeho kamarádi věděli, že nás tu občas najdou a chodili očumovat, protože vždycky byl někdo z nich poblíž. Nějak jsem to neřešil když se drželi dost daleko.

"Čekáš tu dnes na Milana, nebo někoho jiného?" Ozvalo se asi po deseti minutách za mnou. Řekl jsem do tmy, že na nikoho. "Můžu si přisednout?" Zeptal se mě. "Klidně!" Řekl sem a vstal jsem z lavičky a chystal jsem se jít domů. "Počkej! Musím ti říct, že je to rajc co tu děláte." Řekl. "Nechal by sis to ode mě nastříkat do xichtu?" Zeptal se směle. Odpověděl jsem, že ne. Tak počkat, "Jak to myslíte zase?" "Už jsem tě jednou postříkal, před pár týdny, když si ležel na zemi." Řekl. "Stačilo jen přistoupit a..." Dodal. "Ach tak!" Řekl sem a nevěděl jsem jestli mám být vzrušený, nebo vzít do ruky klacek, o který jsem málem zakopl. Ale byl jsem zrovna nadržený. "No já to měl i v puse." Řekl jsem. "Víš. Jsem hetero, ale rajcuje mě co říkáš." Řekl.

"Tak jo!" Řekl jsem a lehl si do trávy vedle lampy, která svítila. On ke mně zase přistoupil a honil si ho. Brzo jsem na tváři ucítil jeho sperma. Nechal jsem ho stříkat na mě asi třikrát, než ho to omrzelo. "Supr, fakt!" Slyšel jsem ho říkat komusi do tmy. "Znám víc lidí, co by se rádi vycákali." Zaslechl jsem povědomý hlas. Byl to Milan. Chytil mě za nohy a pokrčil mi kolena až na prsou. Pak do mě vniknul. Už jsem byl ale docela unavený, tak jsem místy skoro usínal. Pak se Milan udělal a zapálil si cigaretu opodál.

Stále jsem měl pokrčená kolena, když tu jsem si všimnul, že už skoro svítá. Musel jsem se proplížit domů. Naštěstí jsem bydlel v přízemí poblíž zadního vchodu, který vedl přímo do lesoparku. Doma mě ještě čekal nespící nadržený Lukáš, a tak jsme dali z hecu představení pro honiče. Kouřili jsme se před infra webkou v poloze 69. Mělo to docela ohlas.

"Vymrdal jsem ho dneska." Napsal tam ten posilovač. "Hele, můžu zas zítra stejně?" Zeptal se pak ve zprávě. Odpověděl jsem, že jo. Uprostřed noci se mnou posiloval zas. Šel jsem pak opět směrem k tolik oblíbené lavičce, kde už čekal Milan, který se tam s někým bavil.

"Nechceš si dát do nosu?" Nabízel mi kdosi ze tmy flašku, odmítl sem. Už jsem byl zvyklý na čumily, kteří za Milanem dolézali. Takže jsme ani nehledali nová místa na šukání. Asi to bylo levnější, než pornokino. Pro ně bylo normální, že mě tam vždycky Milan na lavičce k ránu vymrdá. A když skoro už byl, tak přicházeli blíž. Tentokrát měli dobrý výhled, protože pouliční lampu opravili.

"Jestli chceš, ta lampa svítit nemusí." Ozvalo se v Milanovi jeho bývalé povolání silnoproudaře, když pomalu přirážel. "To není nutný." Řekl jsem. Co jsem zahlédl, tak si honili opodál asi tři chlapi. Bavili se u toho docela hlučně. Zbytek asi kombinovaně popíjel a držel se ve tmě. Když Milan byl, řekl mi, ať si nasadím šátek na oči. Poslechl jsem. Pak mě vzal za ruku a vedl kamsi po trávě. "Lehni si!" Řekl mi. Pak podle zvuku hrabal ve svém batohu. Byl to provaz, kterým mi svázal ruce a nohy. Došlo mi, že jsem ho minule musel inspirovat, když jsem mu povídal o Kamilovi a naší dovolené. Pak si lehl a vnikal do mě z boku za povzbuzování jeho známých.

Milan se považoval spíše za zálesáka. Dlouhá léta předtím trávil mimo město. Chodil ráno pracovat, ale už ne ve svém oboru. Měl v něm před lety docela průser a vzali mu koncesi. A taky smůlu na manželku. Ve svém bivaku trávil léto, aby ušetřil. Na zimu vždy bydlel v ubytovně. Dříve se snažil zbavit návyku na chlast a vždy měl v záloze nějakou flašku, to byl problém. Ukrýval si je před známými na různých místech v lesoparku jako poklad. A taky byl rád, že mě poznal, že si může konečně občas ulevit od přetlaku v koulích. Kdybych byl žena, byl by sice spokojenější, ale co už.

Chodil jsem za ním často po celé léto, na svých procházkách. Od poloviny podzimu v lesoparku už nebyl.