Pršelo... - soutěžní

14.5.2021 Serafiel

Ten májový den jsem neměl protivnou náladu jen já, ale i samo počasí. Přebujelá byrokracie mě nutila v deštivém jarním počasí běhat po úřadech a sbírat razítka podobně jako známky.
Znáte to. Lidé se tulí na zastávkách, pod okapy a v podchodech,
jen aby si urvali kousek suchého místa kam nefouká. Moje lenost a ledabylost zapříčinila to, že si můj deštník polehával v teple vyhřáté kanceláře někde na druhém konci města. Tramvaj nejela a představa romantické frotérské blízkosti k cizím lidem mě děsila více než kapky deště, které studily za krkem. No co,
řekl jsem si a vyrazil na další zastávku pěšky. Jako šampónový
typ jsem se definitivně rozloučil s účesem a zamračeně
odfukoval proudy vody z tváře. Matně jsem sledoval kudy procházím a v tom jsem si vzpomněl, že jsem nedaleko místa, kde bydlí jedna příjemná bývalá známost. Potutelně sem se usmál až sem ochutnal dešťovou vodu. Fuj. Vyrazil jsem směrem k příjemným představám. V duchu jsem přemítal, bude-li vůbec doma a zda se můžu takto neohlášeně zastavit na kus – no na kus, řekněme.
Dorazil jsem na místo. Zvonek byl stále stejně nakřápnutý a stále tam nebylo to pravé jméno. Zkouším zazvonit. Za malý
okamžik se ozvalo chraplavé kdo je. V tu chvíli jsem poznal její
hlas a moje razítka a povinnosti se rozpustily doslova jako v dešti.
S nadšeným výskotem mi spěchala dolu otevřít. Byla stále stejně zářící jako před půl rokem. Stále měla tu nezkrocenou jiskru, co mají ztřeštěné holky než dostudují, nebo než je vyrazí. Přimhouřenýma očima jsem pozoroval její volné tepláky a přiléhavé tričko, které prozrazovalo, že opět nemá
podprsenku a že se opět učí neučí na zkoušky. Byl jsem pro ni jako zmoklý a zatoulaný kocour, co čeká až mu otevřou, aby
škvírou vklouzl dovnitř. Věděl sem, že to zabere. Pozvala mě
na mátový čaj s medem a na kus – no na kus, řekněme. Jako většina studentů měla pronajatý byt spolu s dalšími spolubydlícími. Všude se povalovalo nějaké prádlo a čísi boty před každým z pokojů. Zeptal jsem, zda-li opravdu neruším.
Pochopila mou přihlouplou otázku a jen opáčila, že je doma jeden spolužák a že si nemám dělat starosti, že je stejně padlý
jako my. Usmál sem se a odložil si. Přinesla mi ručník a dala postavit vodu na čaj. Přehodil jsem ručník přes hlavu a začal si sušit vlasy. Najednou mě plácla po zadku . Nesnáším to.
Narovnal sem se a vrhnul překvapený pohled. Začala se písklavě
smát. Musel jsem působit nebývale komicky. Přiblblý výraz a na hlavě hnízdo z rozcuchaných vlasů. No to je toho. Přistoupila ke mně a podívala se mi se záludným úsměvem do očí. „Voníš
pořád stejně.“ Znejistěl sem. „Nudím se a mám nápad jak si zpříjemnit den. Přišel jsi jako na zavolanou. Běž rovnou do koupelny a připrav lázeň. Ten čaj si dám s tebou tam.“ Jo, to byla ta ztřeštěná holka, co si pamatuju. Za pár chvil sem už
seděl ve vaně při tlumeném světle a poslouchal šplouchání
vody. Zrovna jsem se rozhlížel po pěně do koupele a v tom začala pískat konvice v kuchyni. Ozvalo se její „už běžím“ a klapnutí dveří. V tom mi to také doklaplo. Sakra. Spolubydla.
Úplně jsem ho vytěsnil. Co teď? Já nahý v polonapuštěné vaně
a dveře bez zámku. Ztuhnul jsem. Spolubydla zřejmě probuzený
pískotem konvice ještě napůl spící vrazil do koupelny. Naše pohledy se střetly. Ani sem nedutal. Trhnul sebou a vyrazil ze sebe:
„Čau - sorry.“ Zřejmě taky z toho překvapení zůstal stát na místě. Trapně jsem zkřivil ústa do krečovitého úsměvu:
„Čau…eee…to je…trapas.“ Nevím jak, ale po této primitivní výměně pozdravu jsme oba rozmrzli, zrudli a vybuchli v smích. Za chvíli z něj vypadlo: „Jó tady se někdo těší
koukám.“ Suše jsem odvětil: „To sedí od někoho s napnutýma trenýrkama, co právě vstal a zřejmě stále stojí.“ Začali jsme se řehtat jako koně. To už dávno doběhla moje ztřeštěná
studentka a blaženě si užívala naše faux pas seznámení. „Tak to je Richard a to je David. Vidím, že si notujete, pánové.“
David si opláchl obličej a snažil se, co nejdříve zmizet.
Jediné, co jsem mohl já, bylo ponořit se více do tvořící se pěny. Jedna věc mi ale neunikla. Když ji míjel ve dveřích koupelny úmyslně mu zavadila zadečkem o rozkrok. Zavřel sem na chvíli oči a v duchu sem si pomyslel jak snadno se protivná nálada vytrácí a deštivý den plný shonu se mění v další sexuální
dobrodružství. Přivřela dveře a začala se pomalu vysvlékat.
Užívala si to. Užívala si můj lačný pohled a jak mi rudnou tváře. Jak dlouho jsem jí vlastně takhle neviděl? Změnila se?
Změnil jsem se já? Její štíhlé bílé tělo na mě působilo jako zjevení. Rozbušilo se mi srdce tak, až jsem cítil tepání
na spáncích. Pootočila se, aby ztlumila koupelnové světlo ještě
o malý kousek. I přesto jsem nepřestal tupě zírat na její malá
nehybně pevná prsa, na kterých čněly bradavky jako dva malinké
náprstky. Ten drobný detail mě skoro omračoval. „Není to studené?“ Tahle věta mě vytrhla ze snu. „Kdepak, jako obvykle.“ Její drobná noha s prstíky jak s hranolkama z mekáče pomalu začala mizet někde pod hladinou. „Ti dám obvykle,
neřáde.“ Než zmizela celá v polštářích pěny, všiml jsem si zvláštně upraveného klínu. Nechala si jen drobnou zdvojenou
šipku směrem k bříšku, kde se jí v pupíku třpytil kamínek.
Její jarně růžová štěrbinka zvala k poodhalení závoje a ochutnávce. Z těch myšlenek mi už žalud čouhal nad hladinou.
„Ale, Ričí. Nespěcháš trochu? Ále co, v tomhle si zatím nezklamal.“ Zajela mi nohou do rozkroku a začala si pohrávat s mýma kuličkama. Natáhl jsem se rukou pro šálek mátového čaje a podal jí ho. „Ty s Dejvem spíš?“ Zeptal jsem se rovnou.
„Občas si pomůžem, znáš to. Mám ho neustále po ruce. Snad bys nežárlil, Ričí?“ „Kdepak, jen se ptám, co je nového“
a ušklíbl jsem se. To ušklíbnutí mi neprominula a svou drobnou nožkou zatlačila do mého rozkroku trochu více než jsem čekal.
Zabolelo to. Chytnul jsem ji za nohu. „Tak a teď mi můžeš
namasírovat nohy.“ Pronesla s radostným úsměvem a pohledem, ve kterém hořel oheň. Nic jsem nenamítal a beze slov jsem začal mnout tu drobnou nožku.“Co ses to ptal? Jo, co je nového.
Posledně jsem vyletěla z frániny, tak šprtám na druhý pokus.
Moje myšlenky jsou ale jinde, Ričí.“ To je její Ričí občas bodalo do srdce. Ale co. S dvacítku ve vaně nejsem každý den.
Podala mi hrnek s čajem ať ho odložím. Mezitím se přisunula blíže ke mně. Její malá prsa zářila nade mnou a její ruce se ztratily někde v pěně. „Chceš?“ Začala mě pomalu a silným stiskem honit. Každý její dotyk byl tak elektrizující, že jsem začal téct. Opět jsem měl srdce až v uších. „Ano, chci.“
Jenom to vyslovit byl pro mě nebývalý výkon. Nemohl jsem se ovládat. Byl jsem příliš vzrušený z toho všeho napětí a případného dalšího faux pas. „Já chci taky něco.“ Přivřela oči a začala si prohlížet moje nádobíčko. „Jste si Dejvem podobní.“ „Jak to myslíš?“ Moje ego se urazilo. „Mmm,
určitou zkažeností a dole taky.“ Opět mi věnovala ten zlomyslný úsměv. „Ty nás chceš oba. Tušil jsem to.“ Než
jsem stihl cokoliv dalšího říct zakřičela: „Dejve! Dejve, poď
za náma! Bude sranda!“ Zrudnul jsem. Takhle jsem si to nepředstavoval, ale v režii potěšení byla ona. Za malou chvíli se objevila Davidova silueta ve dveřích koupelny. „Ano?“ „Pojď
k nám. Tady. Sem blíže. Máme pro tebe takový návrh.“ Všiml jsem si, že David je taky nesvůj, ale evidentně jeho touha rozhodovala za něj. Stál tam jen v trenýrkách, které se začala zvedat. „Ričí je jako ty. Chceš taky? Že se vůbec ptám.“
Vystřelila svou ruku a stáhla mu trenýrky. Opět jsem začal tupě
zírat. Tentokrát ale na nahého chlapa. Bylo to skoro jako koukat se na sebe do zrcadla. Byli jsme si opravdu dost podobní. Lehce sportovní hubeňour s větším pinďourem a menšíma kuličkama.
Zaujal mě jen jeden rozdíl. Při erekci mu vyrýsovaný žalud stále kryla předkožka. Jen špička mu čouhala a na jejím konci byla kapka. „Seš mrcha, víš to?!“ tentokrát se urazilo
Davidovo ego. „Ale pánové, tak proč vám stojí?“ Vstal jsem a natáhl jsem se pro ručník, že vyjdu z vany. V tom mě za něj popadla a Davida taky. „Pánové, s tímhle mi teda rozhodně
neodejdete.“ Její výraz ve tváři byl více než prosebný.
Zatahala nás oba a Davidovi se ukázal žalud. Řek sem si, že mám snad pohlavního klona. „Oukej, ale půjdem ke mně do pokoje. Ta tvoje postel je na prd.“ Tentokrát už mluvil s větším nadšením v hlase. Vystřelila z koupelny a s pobrukováním zmizela v jeho pokoji. Střetli jsme se pohledy a se zvláštním respektem jsme mlčky vešli za ní. Byla ledabyle přikrytá peřinou a jednu nohu měla pokrčenou tak, aby vyzývala ke hře. „Ričí. Kdes nechal tvrdolína?!“ Ztratil jsem holt mezitím erekci. Za to David už
lačně chvátal do postele. Přilehl si k ní ze zadu a začal ji hladil a líbat za krkem. Posadil jsem se k ní. Pomalu se přehoupla a začala mě kouřit. David neváhal a začal ji prstit. Její
slastné sténání mě hned přivedlo do pozoru. Začali jsme si to všichni tři užívat. Všude se nám pletly ruce, nohy. Doteky střídaly polibky. Seděl jsem rozkročmo zatímco David začal pomalu zvedat její nohu a prsty zajíždět dovnitř. Její růžový
závoj se třpytil. Zpomalila a já si mohl vychutnat ten pohled na její orosený klín. Viděl jsem jak si stáhl předkožku co to šlo a jak jeho lesklý napnutý žalud mizí v té rozkošné trhlince.
Začal přirážet. Vstal jsem a pomohl ji přidržet na obráceného koníčka. Prohýbala se jako luk. Sténala čím dál hlasitěji.
Kleknul jsem si tak, abych měl před sebou její klín, který
polykal každý jeho pomalý příraz. Začal jsem si hrát s tím malým hráškem, který už viditelně prosil chci víc. Přisál jsem se. Vychutnával jsem každý záchvěv její rozkoše. Za pár chvil začala vydávat trhané vysoké stesky. Trošičku mi připomínaly to „í“ při tom jejím Ričí. David přestal přirážet. Byl na hranici. Chtěl ještě chvíli vydržet. Bylo to pro všechny příliš intenzivní. Sám jsem tekl už proudem. Bál jsem se, že se udělám. Zpomalil jsem svoje rty a jazyk a sem tam sjel níže a olízl stále tvrdý a pulsující penis, co byl zasunutý kousek níže. Sem tam jsem nasál i jeho kouli. To se už
do sténání začal přidávat i David. „Já to už snad nevydržím!“ zašeptal. Vrátil jsem se k ní a dokončil, co jsem začal. Její orgasmus byl tak silný, že její stahy málem způsobily ohňostroj i o něco níže. Pomalu se ji zklidnil dech a její kundička se začala uvolňovat. Mě v tu chvíli napadla hříšná myšlenka. Vyndal jsem ten jeho klacek a přitiskl k němu ten svůj. Byl to skvělý pocit držet v jedné ruce dva takové
nástroje. Cítil jsem jak vnímám jeho puls. Usmál jsem se a pomalu jsem nás začal zasunovat do ní. Přisunula se sama. Byly jsme tam oba. Třásla se. Sténala. Začal jsem rychle přirážet.
Za pár vteřin se dostavil její další orgasmus, který byl tak silný, že odstartoval i ten můj. Bylo tam tak těsno, že v zápětí
po mě to nevydržel ani David. Jen jsem vnímal jak se škube a že už není snad ani kam co pumpovat. Odpadli jsme všichni tři.
Stočili jsme se do klubíček a s blaženým úsměvem jsme se přitulili. „Dejve?“ „Ano?“ „Jsem ráda, že to není moje postel.“ A začala se chichotat. Odpověděl jen bručivým:
„Hmmm.“ Polohlasem jsem ucedil: „Ty seš ale mrcha!“ „Jo?!
A vy dva jste neřádi!“ Hned kontrovala. Byli jsme jak puberťáci a tupě jsme se hihňali sami sobě navzájem. Venku stále pršelo a já si říkal, že těch pár minut bylo více než májová
romance.\n\n

\n\n
\n\n

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Pořadí komentářů: Podle jazyka Podle data