Co přineslo babí léto

Když se v září vydaří počasí, bývá kouzelné. Já přesto už od dětství nemám tenhle měsíc rád. Dřív to bylo hlavně díky začátku školní docházky, který nemiluje asi žádné dítě. V posledních letech se mi pocit nevraživosti na devátý měsíc roku vrátil kvůli podzimním opravným termínům. Jako vysokoškolský student jsem je měl za požehnání, jako vysokoškolský pedagog se jich naopak děsím. Ten každoroční zástup tragédů a zoufalek, kteří/které na poslední chvíli honí, co zameškali, a kterým navzdory často absurdním výkonům tu trojku skoro vždycky nakonec dám, mě starší málem i ve snech. Jistě, najdou se výjimky, nadaní studenti a chytré studentky, kterým prostě před létem nevybyl čas a teď zkoušku sfouknou s grácií k oboustranné spokojenosti, ale to není pravidlo. Utěšoval jsem alibisticky tím, že nejsme medicína, abych propouštěl nedouky, kteří by později mohli zahubit své pacienty, ale byla to chabá útěcha a mé sebevědomí učitele, i během semestru dost nízké, bylo v září na bodě mrazu. Slečna Hamáčková, která právě seděla naproti mně, rozhodně z řady studentů s chatrnými znalostmi a prosebným pohledem nevybočovala. Hezká pihovatá zrzka s bledou pletí sice možná léto neproválela u moře jako její předchůdkyně, čokoládově opálená blondýnka, která si dala záležet na tom, abych si mohl na jejích nahých ramenou všimnout absence neopálených proužků po ramínkách plavek, ale u slečny Hamáčkové šlo asi spíš jen o to, že nebyla opalovací typ. Jinak její odpovědi navozovaly dojem, že snad na prázdninách pořád ještě je. Své znalosti, pokud se o nějakých dalo mluvit, mi sdělovala pomalu a s dlouhými pauzami, vyplněnými pátravými pohledy, jako by se mi snažila správnou odpověď vykoukat z očí. Byla poslední zkoušenou toho dne a já byl už skoro rozhodnutý ji přestat trápit a tu "lidovku" jí zapsat, ale posledními několika větami, které byly vzhledem k položené otázce úplně mimo a navíc je sdělovala spíš s výrazem věštkyně než někoho, kdo je přesvědčený o jejich správnosti, mě tak vytočila, že jsem se uchýlil k divadýlku, které normálně nedělám. Se zachmuřeným výrazem jsem zaklapl její index (v době elektronického studijního systému spíš jakousi historickou kuriozitu) a posunul ho na její stranu stolu. Ať se holka aspoň zastydí.

Stud ovšem zřejmě nebyl v repertoáru slečny Hamáčkové tím hlavním nástrojem. Když se studijní průkaz přesunul blíž k ní, přestala uprostřed věty, dlouze se na mě zadívala a pak si k mému údivu začala pomalu rozepínat bílou košili. Byl jsem tak v šoku, že než jsem se zmohl na slovo, opustil dírku i poslední z černých knoflíčků, slečna Hamáčková rozevřela cípy košile a s těžko dešifrovatelným výrazem mi odhalila, co nosí pod ní. Těžko říct, jestli to byl od začátku její záložní plán, nebo si podívanou, kterou mi právě poskytla, schovávala pro někoho, s nímž chtěla oslavit výsledek zkoušky. Každopádně toho rána sáhla doma po opravdu netuctovém prádle. Bílá podprsenka měla dokonale průsvitné košíčky, pod kterými se velmi zřetelně rýsovaly hroty světle růžových bradavek uprostřed dvou sotva znatelných dvorců. Mimoděk tak potvrzovaly, že slečna Hamáčková je zřejmě přírodní zrzka se všemi atributy, které k tomu patří. Jakkoliv v místnosti nebylo chladno, bradavky jí zřetelně stály. Rozhostilo se ticho, ve kterém si zpola obnažená studentka začala pomalými pohyby prstů obě ňadra přes podprsenku hladit. Věnovala se především jejím vrcholkům a bradavky, už od začátku dost výrazné, jí během chviličky ještě víc naběhly a vystoupily. Slečna Hamáčková se pomalu laskala a pátravě mě pozorovala. Že se umí svého těla dotýkat tak, aby jí to bylo příjemné, prozrazovaly slastné výrazy, které jí přebíhaly po tváři. Po chvíli se nohama zlehka odrazila od stolu, popojela židlí kousek dozadu a beze studu si vyhrnula sukni. Mezi bílými stehny by se její bílé kalhotky skoro ztrácely, kdyby nebyly stejně průhledné jako košíčky podprsenky. Díky tomu přes ně zřetelně prosvítala ohnivě hnědá čárka pečlivě upraveného pohlaví. Jako zmámený jsem sledoval, jak si jeho oblinu, uprostřed přerušenou rýhou, přikryla prsty, kterými vzápětí začala pohybovat. Třela jimi látku kalhotek a posunovala ji ke straně, až její broskvička vykoukla nahá. Potom si olízla prst a zlehka jím začala přeházet přes závojíčky, aby jimi sem tam načechrala zrzavé chloupky, vyholené do zmiňované čárky. Zdálo se, že hanbatá lasturka se jí vlhce leskne nejen díky navlhčeným prstům.

Teprve když dva prsty vklouzly do vlhké růžové dírky, probral jsem se z omámení a začal vehementně protestovat. "Počkejte slečno Hamáčková...Lenko...co to děláte...nechce toho!", koktal jsem a neohrabaně vstal. Pak jsem se ale zarazil, protože dojít až k laskající se studentce jsem se neodvážil, a tak jsem jen nerozhodně přešlapoval. "Omlouvám se, pane profesore", zamrkala na mě jako v nějakém erotickém filmu. "Já vím, že jsem to dneska neuměla. Nemohla jsem se při učení soustředit. Musela jsem myslet na Vás.", vydechla a znovu rozhýbala své prsty, které jí vyjížděly z prstěné mušličky zřetelně mokré. "Neblázněte Lenko, tohle nemůžete. Co kdyby někdo...to prostě nejde.", snažil jsem se ji zastavit. "Nechcete se dívat?", zapředla a vstala. "Nemusíte...se jen dívat.", spíš zašeptala než řekla, načež vzala mou ruku do své a přitiskla si ji k poprsí. Přitom zvedla levou nohu, takže si kotník opřela o desku stolu a jakoby mě tím u sebe uvěznila. Nerozhodně jsem se pokusil vykroutit svou ruku a zároveň nevnímat měkkost ňadra a naopak tvrdost bradavky, která se pod ní zdvihala, ale Lenka měla překvapivě pevný stisk. Přejížděla si mou rukou po obou ňadrech, zatím stále uvězněných v té rajcovní podprsence, načež k mému šoku popadla mou druhou ruku a autoritativně si ji přitiskla mezi nohy. Ucítil jsem na prstech její horkou vlhkost a měkkost, zašimral mě chomáček rezavých chloupků a mezi prsty jsem ucítil její vzrušený klitoris. Nenech se do toho vtáhnout, zařaď zpátečku, blesklo mi hlavou, ale nebyl jsem schopen udělat nic. Lenka se prohnula v bocích a zatlačila svým vzrušeným klínem na mou ruku. Stačily dva takové pohyby, abych převzal starost o dráždění její vzrušené kočičky sám. Když jsem jí prsty stiskl závojíčky k sobě a pak je naopak rozevřel, slastně vzdychla. Ještě vzrušeněji reagovala na laskání klitorisu, který připomínal naběhlou fazolku a moje prsty s ním sváděly mučivě slastný souboj, díky kterému mi Lenčina lasturka tekla na ruku. Tu přestala držet v zajetí, snad že pochopila, že už ji z jejího podbřišku stahovat nehodlám, a naopak mi sama začala zepředu hladit kalhoty. Netřeba zdůrazňovat, že můj ztopořený ocas byl pod látkou celkem jasně cítit. "Lenko, já bych Vám tu zkoušku přece dal.", zaúpěl jsem v dalším marném a neupřímném pokusu najít půdu pod nohama. "Já ale teď nechci zkoušku, já chci Vás.", vydechla a nedočkavě mi stiskla přes kalhoty obleku péro. Jakkoliv to celé začalo zřejmě jako zoufalý pokus vydobýt si známku, teď její vzrušení bylo skutečné.

"Vy ještě zkoušíte, pane kolego?", ozvalo se zahlaholení ode dveří, kterými do místnosti bez klepání vtrhla má kolegyně Hanka. "Ano, ale už končíme...", zakoktal jsem a odskočil jako po zásahu proudem od Lenky, která si zády k Hance spěšně zapínala košili. Neuniklo mi, že i když má skloněnou hlavu a pohled zabořený do podlahy, tiše se tomu trapasu směje. "Aha, vidím.", ušklíbla se Hanka, která nebyla slepá, a odkráčela z místnosti. Zničeně jsem dosedl do židle a načmáral bez většího přemýšlení dvojku do indexu, který mi Lenka podávala s provinilým úsměvem. Košili už měla cudně dopnutou až ke krku. "Tak děkuju.", zašvitořila a schovala index do kabelky. "Známku Vám samozřejmě vyplním i ve studijním systému, slečno Hamáčková.", dodal jsem unaveně a protřel si nešťastně oči. Na odchodu se ještě ke mně otočila a se šibalským výrazem prohodila: "Uměla bych na jedničku, kdyby nás paní docentka nevyrušila." Mrkla na mě a byla pryč. Odplížil jsem se do pracovny jako spráskaný pes a dumal, jestli mě víc štve to, jak jsem se banálně nechal doběhnout vychytralou zrzkou, jak mě jako troubu načapala Hanka, která si teď myslí, že rozdávám studentkám jedničky za nějaké techtle, nebo nejvíc to, že jsem tu mršku Lenku neošukal. Však už by se s tím moje svědomí pedagoga nějak popasovalo... Hněv bohů na sebe nedal dlouho čekat a tentokrát už po zaklepání vešla zamračená Hanka. Teprve teď mi došlo, že na naší katedře vykonává mimo jiné funkci studijní poradkyně, takže kromě obecného rozhořčení nad mým zhýralým charakterem se dala čekat přednáška na téma studijního a etického řádu. Kupodivu však začala z jiného konce:" Dycky jsem si Karle myslela, že jsi vůl, ale že jsi až takhle blbej, to jsem netušila. Co tě to do prdele napadlo, vyjet po studentce u zkoušky?" Dal jsem se do nešťastného vysvětlování, jak se to celé zběhlo. Upřímnost mého zoufalství byla zřejmě tak očividná a pravdivé líčení tak přesvědčivé, že Hanka mě po chvíli sice nepřestala zahrnovat nadávkami všeho druhu, ale uvěřila mi, co se stalo a jak se to stalo. Za stálého vrtění hlavou a znechucených grimas to celé "nevhodné chování" shrnula lakonicky a po svém způsobu přímočaře: "Prostě až tě zase nějaká blbka začne u zkoušky obluzovat tím, že na tebe vystrčí cecky, tak ji nebudeš povzbuzovat, ať ukáže i prcinu, ale vyrazíš s ní dveře." S tím se zvedla, ale na odchodu si ještě neodpustila škodolibou poznámku: "A pokud tě trápí neovladatelnej chtíč, uspokoj ho s některou z ochotných kolegyň." I když to nebylo primárně důvodem mého dnešního poklesku, ťukla tím mimoděk hřebík na hlavičku; moje manželství s Irenou už dávno přešlo z vášnivého uragánu do tichého ševelení a poslední dobou se ani moc neševelilo... "Jasně, třeba zrovna ty mi budeš po vůli.", odsekl jsem uraženě. Hanka se na odchodu zastavila a nechápavě se na mě otočila. "No, samozřejmě, když tak mravně brojíš proti mému osahávání studentek, třeba mi je sama ochotně nahradíš.", snažil jsem se vypovídat z frustrace. Hanka na mě dál bez hnutí hleděla, až jsem se lekl, že jsem to přehnal. "Ty kdybys mě hodlala potěšit svými vnadami... Proti tobě je ta Hamáčková plochá jako prkno.", pokusil jsem se to celé obrátit v žert a vědom si toho, že nejsem v pozici, kdy bych si mohl vyskakovat, zabalil jsem do toho lichotku; Hanka skutečně disponovala nepřehlédnutelným objemem dekoltu a její mohutná ňadra se jí ve výstřihu halenky vábivě dmula.

A pak se stalo něco, co jsem ani v nejmenším nečekal. Namísto toho, aby se urazila, Hanka si, stále bez jediného slova, halenku přetáhla přes hlavu a od pasu nahoru jen ve tmavě modré podprsence se širokými ramínky zůstala přede mnou stát. I když košíčky téhle podprsenky neodhalovaly zdaleka tolik jako svůdné prádlo nestydaté studentky, sošná docentka na prahu čtyřicítky mi tu předváděla opravdu lákavě velké poprsí. Netušil jsem, jak reagovat, ale sama Hanka po chvilce pokrčila rameny a s těžko definovatelným výrazem si zkřížila ruce mezi lopatkami, aby si vzápětí podprsenku rozepnula. Její plná, kulatá ňadra vyklouzla z velkých košíčků a zavlnila se jí nahá na hrudníku. Zíral jsem jako uhranutý na široké, tmavě hnědé dvorce a velké, vzrušením se stavící bradavky. Hančiny kozy byly úplně jiné než kozičky Lenky, ale vzrušovaly mě svou velikostí a zralostí snad ještě víc. Hanka si ňadra zlehka prohnětla, pak si olízla prsty a začala jimi kroužit po jednom z tmavých, hrbolatých dvorců. Cecík se jí ještě víc nalil. Bylo vidět, že to se svými poklady umí; postupně si takhle vydráždila bradavky na obou kozách, takže jí trčely jako dva dudlíky, za které se důrazně potahovala. Cítil jsem, jak se mi ocas znovu staví. Hanka si rozepla pásek u džín, ze kterých vzápětí vyklouzla a předvedla se mi jen v kalhotkách. Zřejmě dnes ráno s žádným erotickým dobrodružstvím nepočítala, protože měla na sobě úplně obyčejné nohavičkové, ale jak si přes ně začala třít dlaní kundičku a shrnovala si je postupně níž a níž, odhalila mi svou tmavou houštinku nevyholeného klínu. Nebylo na co čekat, vrhnul jsem se k ní, objal ji a začali jsme se vášnivě líbat. Hendikep toho, že sama je téměř nahá a já oblečený, Hanka zjevně řešit nehodlala, šlo jí o to rozepnout mi rychle kalhoty. Když se jí podařilo vytáhnout z nich moje ztopořené péro, začala mi ho hned honit rukou, zatímco jsem jí dychtivě hnětl půlky jejího krásného zadku, když jsem předtím bílé kalhotky poslal definitivně k jejím kotníkům. Hanka se rozkročila, přiměla mě posadit se, a pak se na mě vyhoupla. Vzrušeně jsem jí hmátnul mezi stehna a chytil ji za nahou mušli. Nechala si ji ode mě osahávat, tiše sténala a třela mi ji o ruku. Měla buchtu nádherně macatou a mokrou, takže když mě znovu popadla za čurák a pohonila mi ho, netoužil jsem po ničem jiném než abych jí ho do ní mohl vrazit. Plácal jsem ji dlaní přes pičku, která jí mokře čvachtala, zatímco mi honila péro, až se jí její velké dudy natřásaly. Pak jsem si ji přitáhl jsem za její nádhernou širokou prdel k sobě a nasměroval jí ptáka mezi nohy. Ochotně si ho sama navedla mezi pysky a jakmile ucítila můj žalud na dírce, prudce dosedla, až jí moje péro zajelo až po koule do štěrbiny.

Jakmile jsem byl nadoraz v její kundě, začala se na mně Hanka pohupovat, vypínat a znovu dosedat. Vystavila svoje veliké kozy mým lačným dotekům a já je nešetřil, takové velké dudy jsem v rukou neměl už dlouho, pokud vůbec někdy. Lízal, cucal a jemně pokusoval jsem naběhlé bradavky a nechal Hanku, ať sama přiráží pičkou na můj klacek. Dělala to se stupňující se rychlostí i hlasitostí a já na chvilku zatrnul, jestli dnes podruhé někdo neuvidí něco, co vidět neměl. Naše divoké milování se ale naštěstí odehrávalo beze svědků. Cítil jsem, že to už dlouho nevydržím a pokusil jsem se na to vzrušenou Hanku upozornit. Jen zavrtěla hlavou a mezi dvěma vzdechy mě ujistila, ať v ní zůstanu, že nic nehrozí. Pustil jsem její houpající se kozy, oběma rukama ji pevně chytil za prdel a začal si ji na čurák přitahovat. Cítil jsem, jak se schyluje k prudkému výstřiku, a jelikož Hanka tempo, ve kterém na mém ptáku rajtovala, rozhodně nesnížila, vzápětí jsem se udělal. S přidušeným zasténáním jsem Hance zaryl prsty do jejích půlek a dlouhými výstřiky jí začal plnit pičku. "Panebože...panebože...ještě, ještě...to je nádhera...to je krásně horký....ježiši, jo, už, uuuuuuuž!", sténala mi do ucha a prudkými přírazy své pičky proti mému cákajícímu ocasu se i ona rychle dovedla k vyvrcholení. Opřela se čelem o mé rameno, tiše sténala a stahovala pičku kolem mého ocasu, který svou kundou doslova ždímala. Celá zpocená hlasitě oddechovala a její velká prsa se mi převalovala po hrudi. Teprve po dlouhých minutách, když už můj vystříkaný ocas nabyl běžných rozměrů a vyklouzl z její vycákané štěrbiny, se Hanka nakonec malátně zvedla a rozpačitě se usmála. "To je teda spoušť.", rozhodila rukama nad svým porůznu poházeným oblečením. "A já vypadám.", dodala, zatímco si opatrně přejížděla po ňadrech s rudými fleky od mého mazlení a líbání. Nejistě se pohladila i mezi nohama, kde jí mokré chloupky krásně vyrýsovaly macatou kundičku. Pak se mlčky, ale beze spěchu a bez zbytečného studu začala oblékat. Byl jsem tím nenadálým divokým milováním s kolegyní, se kterou jsem do dneška nikdy vůbec nic ani náznakem neměl, úplně omámený, takže přestože Hanka byla během sexu úplně nahá, zatímco já prakticky komplet oblečený, když jsem si konečně nacpal ochablého ptáka zpátky do kalhot a zapnul je, byla už oblečená a na odchodu. "Tak čau.", prohodila s nejistým úsměvem a vyšla z mé pracovny.

Seděl jsem na své židli ještě dlouhé minuty potom a civěl do zdi, moc duchaplný obraz jsem v těch chvílích asi neskýtal. Nejsem úplný ňouma a ani nežiju v celibátu, ale oba zážitky dneška, jak svádění studentkou Lenkou, tak následné spontánní a žhavé pomilování se s Hankou byla bezpečně má dvě největší erotická dobrodružství. Úplně nečekaná a v případě druhého i nevysvětlená. Mezi chvílí, kdy mě Hanka poměrně nevybíravě plísnila za to, že mě nachytala s polonahou studentkou, a okamžikem, kdy sama nahá se sténáním přirážela na můj čurák, uběhlo sotva pár minut, celé se to seběhlo jako v hodně sestříhané filmové sekvenci. Jelikož mi potom vůbec nic nevysvětlila, chyběl mi rámec, do kterého bych celou událost zasadil. Jen slabá vůně Hančiny mušličky na mých prstech mi dokazovala, že se to celé skutečně událo. Jsem člověk, vnímající okolí spíš racionálně, ale v tomhle případě mi to moc nepomáhalo. Snad po půlhodině jsem se konečně trochu sebral a začal dělat něco pracovního. Pod tíhou obvyklé, byť otravné, vysokoškolské administrativy jsem nakonec nečekanou sexuální eskapádu v mysli upozadil. Když mi ale krátce před pátou bliknul v emailové schránce vzkaz, odeslaný Hankou, poněkud se mi zrychlil tep. Ještě než jsem ho otevřel, chvíli jsem neklidně přecházel kolem okna a díky tomu jsem po chvilce zahlédl Hanku, jak vychází z budovy a rázným krokem rychle mizí za roh. Zřejmě záměrně svůj email odeslala těsně před odchodem, a tak jsem ho s rostoucím napětím otevřel a četl: "Karle, chci Ti za dnešek poděkovat. Bylo to skvělý, ani jsem si neuvědomovala, jak moc jsem něco takového potřebovala. Pochopila jsem, že tamto bylo nedorozumění, takže to nemusíme řešit. A to druhé taky ne, vím, že jsi ženatý a já jsem taky vdaná. Kdybys ale chtěl, jsem pro si to kdykoliv zopakovat. Bez jakýchkoliv závazků. Ještě jednou dík. H."