Večerní ticho, červené světlo…

979 Aufrufe

Byl pozdní večer. Po práci a fitku jsem se sotva doplazila domů, vyčerpaná, unavená, ale s malým balíčkem v ruce. Takovým, co vás probudí lépe než dvojité espresso. Černá jako noc, hořká jako některé vzpomínky… ale silná. Stejně jako moje touha znovu se na chvíli ztratit ve vlastním světě, o který se s vámi podělím.

Rozbalila jsem ten poklad s opatrností, jakou si zaslouží jen věci, které vám rozbuší srdce. Jemná krajka, punčochy, rukavičky… a moje vůbec první botky na podpatku. Rozložila jsem všechno pečlivě na postel, chvíli se jen dívala a v duchu si říkala, tak tohle je dárek, který vydá na celou sérii příběhů.

S čerstvě oholenými nožkami jsem pomalu natahovala každou část toho prádélka a s každým sklouznutím látky po kůži jsem byla víc a víc vzrušená a o krok blíž k jiné verzi sebe. Té svůdné, hravé, nestydaté….Skryté za červeným světlem mého oblíbeného reflektoru, v ložnici tiché, ale nabité napětím.

Zrcadlo tiše sledovalo. Ale kamera na úplný závěr zaznamenala víc. Co to se mnou udělalo na to se můžete těšit….v novém videu….