Co bych pro TO neudělal

Všichni jsme byli mladí. Někteří nedávno, někteří před delší dobou a někteří jsou mladí stále. Tohle se mi stalo v době let telecích...

Už jsem věděl od kamarádů, jak zacházet s ocasem, kam ho zasunout, ale praxe chyběla. Chodil jsem s holkou, líbačky, kozy v dlaních, ale pořád jsem byl panic. Dostával jsem rady od zkušenějších, co bych měl udělat pro to, abych zasunul, ale vše se míjelo účinkem. Machrování, žvejkání, dortíky v cukrárně, básničky, doprovody domů, doučování češtiny, prostě nic.

Jednou jsme se se slečnou procházeli večer po vesnici, já neskutečně nadržený jí říkám: ,,Podivej, ta růže je krásná jako ty, přinesu ti ji " Potichu jsem přelezl plot a vydal se k záhonu růží. Utrhl jsem růžičku a nejednou slyším dupání a štěkot. Ve sprintu jsem utíkal, přehodil růži a naskočil na plot. Bohužel tak, že jsem si přisedl koule. S bolestí jsem přepadl za plot a svíjel se bolestí. Najednou se rozsvítilo na dvoře světlo a jen jsem slyšel:,,Počkej až tě chytnu, ty parchante!"

Slib jsem sice splnil, růži předal, ale stejně jsem si nezašukal a byl pořád panic

Otázka na Vás, dámy a pánové. Udělali jste někdy něco bláznivého pro to, abyste si zašukali?