Pocity

Velmi špatně usínám, nemohu spát, velký problém. Zkouším všechno možné, výsledky se nějaké dostavují, ale žádná sláva. Zkouším i léky, které mi fungují většinou jinak, než je obvyklé u ostatních lidí. Teď, nedávno, jsem vyzkoušela jeden. Hrozně mi zarazilo, jakou jsem pocítila úlevu v těle. Mé tělo bylo najednou volné, lehké, netýkalo se ho, co se děje v okolí. Na jednu stranu to bylo příjemné, na druhou stranu, jsem byla pocitově prázdná, vůbec takový stav neznám.

Moje tělo se snad neustále nachází v pocitovém guláši.

Třeba, Když se mi někdo zeptá, jak se máš, jak ti je, začne se mi hlavou honit spousta informací a pocitů, začínám přemýšlet, jak se vlastně mám. V tu chvíli většinou nedokážu odpovědět. Jeden pocit, ten je většinou nejsilnější a úplně nahoře, ale ten není ten nejhlavnějši. Pocity mám v sobě naskládané ve vrstvách, musim se zastavit, a nechat v sobě ty pocity postupně odkrývat. Nejdříve se mi objeví ten naprostý pocitový zmatek, nedokážu ty všechny vjemy v sobě poznat. Vnímám svoje okolí, potom se objevuje vlastní vnímání těla, objevuji další a další pocity, které jsou schované. A až časem dospeju k tomu úplně nejhlouběji schovanému pocitu. Když ho objevím, vyslovím, úlevu pocitím. Je to velmi příjemný stav.

Jsem inteovertka, mám ráda lidi , ale zároveň potřebuju být i sama, abych si odpočinula od všemožných informačních emocí, které neustále létají vzduchem.

Dlouho jsem si myslela, že to tak mají všichni, ale teď vím, že ne. Zajimalo by mi, jak usnout, a jak jste na tom vy, co se odehrává v jiných tělech 🙂.
No, snad jsem to napsala alespoň trochu srozumitelně....