Zamyšlení

Sedím na balkoně mého nového bytu, zachumlaná v dece, na stole sklenka vína. Nad hlavou neviditelná cedule s nápisem Čerstvě rozvedená. Sleduju noční život dnešní generace. Skupinky mladých lidí koukajíc na displeje mobilů a jejich svět je jen bezstarostnost a virtuální realita. Zřejmě se hrnou někam za zábavou, aby si užili sobotní večer stejně jako to dělávala naše generace. Hlavně aby nám něco neuteklo a u ničeho jsme nechyběli. Kdo seděl v sobotu večer doma na zadku, byl totálně out.
Přemýšlím, jak se v dnešní době dá vlastně seznámit. Jestli se to děje jen online nebo ještě existuje láska na první pohled. Jestli je nějaká šance natrefit na někoho úplnou náhodou třeba v tramvaji, ve frontě u pokladny nebo snad na ulici, kdy se na sebe otočíme hned po tom, kdy se mineme na chodníku.
A pak je taky otázkou, zda někdo stojí o ženu, které už dávno není náct a ani dvacet. Zažila jsem v životě věci hezký i zlý, stejně jako všichni. A taky stejně jako všichni vím, že po bouřce zase vyjde slunce.