Moje nudistické léto.

Ahoj všichni,
předně bych vám chtěla moc poděkovat za všechny ty komentáře a milé vzkazy, které se sešly pod mou povídkou, nebo jste je poslali přímo. Vůbec jsem nečekala, že můj příběh o cestě k nudismu a hledání vlastního sebevědomí vyvolá takovou vlnu pochopení. Číst si o tom, že v tom nejsem sama a že mnoho z vás prožívalo podobné začátky, je pro mě obrovská podpora.
Ozvalo se mi i hodně dominantních mužů, což chápu – moje submisivní povaha k tomu vybízí. Momentálně ale hledám něco trochu jiného. Blíží se léto a mým největším přáním je najít někoho, ke komu bych se mohla přidat na výlety k vodě. Nehledám primárně sex. Hledám společnost.
Může to být muž, žena, pár nebo klidně i jiná rodina. Jde mi o ten pocit sdílené svobody, o to nebýt na dece sama a mít někoho, s kým se můžu smát, povídat si a užívat si sluníčka bez plavek. Zkrátka parťáky, se kterými mi bude dobře a u kterých najdu doprovod, který mi teď v mém soukromém životě chybí.
A ještě jedna věc, která mě trochu trápí – téma fotek. Dostávám spoustu zpráv od „sběračů“, kterým jde jen o to, aby ze mě vymámili nahé snímky do své kolekce. Když odmítnu, často následují agresivní a vulgární reakce. Musím říct, že je to neuvěřitelně unavující a ubíjející.
Já to mám nastavené jinak. Nebráním se fotkám, ale musím nejdřív cítit důvěru, sympatie a hlavně spolehlivost. Jakmile mezi námi vznikne ta správná chemie a já budu vědět, že jsem v bezpečí, pak pro mě není nic problém. Ale nátlakem u mě nikdo neuspěje.
Budu se těšit na vzkazy od vás, kteří to máte podobně a třeba taky hledáte někoho, s kým by to léto bylo o kousek veselejší.