PŘÍPRAVÁŘKA STAVEB, RENATA

Čím jsem starší, tím je to se mnou horší. Místo, abych seděl s spolu s ostatními dědky a babkami obutej v kostkovanej bačkorách a tlacachal o ničem, věnuji se lidem okolo sebe. Na porno sice pořád koukám, to je fakt, ale jenom na to něžný lesbický, nebaví mě účast v žabomyších válkách a již jen minimálně ždímu svý pero, které postupně zasychá zapíchlé v kalamáři snů.

Mám slabost pro motorkářky, to bystrý čtenář již jistě pochopil. A také mám slabost pro svou práci, pro lidi okolo ní. Rajcujou mě ženy, které se orientují ve stavebních výkresech, v URSU, ženy, které se pohybují ve stavebnictví a dělají práci, o které málokdo tuší, jak je zásadní a důležitá.

Přípravářky ve stavebnictví, ženy, co to maj zkrátka všechno pod palcem.

Řeším ze své pozice mnoho malých i velkých zakázek od áčka do zetka a lidé, co mě znají ví, že se s tím vším hodně mazlím, ale taky neseru, když mě naserou. Vždy je však potřeba glanc, umění dobrého manévru a osobnosti na správném místě, které se naladí s osobností druhou i za cenu rizika, že spolu půjdou do střetu, nebo se to všechno posere.

No a tak nějak to začalo s Renatou, s pětatřicetiletou krásnou brejličkatou blondýnkou, přípravářkou pozemních staveb z Prahy. Desítky telefonátů, vyhrocené chvíle, kdy jsme dohadovali o rozdíl asi deseti metrů čtverečních na zakázce za milióny. Měla krásný hlas a bavilo mě si s ní hrát, když byla naštvaná. Pak jsme si dali ultimátům a já pro ní zpracoval elaborát, který dokázal moji pravdu, o kterou vlastně ale vůbec nešlo.

Setkali jsme se u ní na firmě, tam za kruháčem před koncem Prahy, pochválila mě a já pochválil jí. Naše pracovní soužití dostalo nový, jasný a lepší řád.

Seděli jsme nad elaborátem, nad technickými výkresy, pak za pár dnů nad připravou Smlouvy o dílo a i naše osobní sympatie dosáhly zcela jiného rozměru, o kterém se tu pochopitelně nebudu rozepisovat. Nicméně znovu říkám ano, k aktu došlo a stál za to.

Zítra mám s Renatou schůzku na stavbě, budou se řešit poslední detaily technického rázu před zahájením díla a já uvažuji o tom, že ji pozvu do Akvaparku v Průhonicích. Na víkend.

Renata je krásná, mladá, vzdělaná žena. Je výborná ve výsledcích své práce a je ochotná ke kompromisu, pokud má morální, i ekonomický smysl.

No a na závěr, pokud někdo říká, že starýho psa novým kouskům nanaučíš, kurevsky se plete. Naučíš, ale nesmíš bejt píča;-)