Smradlena

Takový klasický den v práci. Z porady na poradu, kde se kolikrát řeší nesmrtelnost chrousta, ale přitom je čas podívat se na ty internety a samozřejmě i na zdejší modré stránky. Kdo koho ošukal, kdo co napsal, zkontrolovat vzkazy. Vždyť to znáte, tu neskutečnou závislost.

A tak si tak v klidu dorazím na další meeting, v poloprázdné zasedačce zbystřím pro mě neznámou pěknou babu, vedle ní volno, tak si přisednu s vidinou hezké ženské vedle sebe. A znáte to, co by kdyby?

To jsem si dal! Nejenom, že to byl opět termín k prozkoumávání internetů, tak i prostředí začalo být necitlivé. Nikdo nezapnul klimatizaci a nejenom, že začal být vydýchaný vzduch, tak se pomalu zvedala i teplota. Teplota a smrad. Puch jak od ropuch. Zdrojem byla ta sympatická baba, která seděla vedle mě. Nenápadně jsem se na židli odsunoval, ale málo platné, z druhé strany bylo plno.

Nějak jsem to přežil s uslzenýma očima, ale vytrpěl jsem si svoje. Nemám problém říct chlapovi, že smrdí jak dobytek, ale jak to říct slušně ženě?

Nepochopím, že ať muži nebo ženy, na sebe nenapajcujou nějaký dežodorant. To sami sobě nesmrdí?

A poraďte mi, jak říct kultivovaně babě, že smrdí?

A erotická vsuvka:,,Mrdám rád a je to na mně doufám znát...."