Tápání v tmách

Řekla několik dní se cítím strašně, Několik dní se vyrovnat a být jenom trochu normální, Nerozumím proč musíš pokaždé odejít, Nechápu jak mužu tomu předejít, Když, najdu sám sebe odložím telefón, Vždycky mi pomůžeTvého hlasu tón když se cítím tak sám, cítím se jako blbec tak co dělat mám?, Jak můžou řeky, Takhle klidně tíct Když se znova seberu nemám moc co říct, Tak, chci abys věděla že se to trochu zkazilo že se zkrátka nedaří to co se předtím dařilo, Ted se pouze ptám,kam bys šla Znáš místo kde jsme měli ve zvyku žít, Byli jsem zvyklí sami spolu být, Byli jsem zvyklí mít malý večírek s hromadou cukroví, Jenže teď, přemýšlím,kdy se zase zastaví, našla si sama naplň času, Našla sama sobe,v duši vlasni trasu Všechno střeží myšlenka z mojí duše na Tebe, tedka jen tak sedívám ,koukám občas na nebe, Můžeš mi zavolat jestliže najdeš něco co mi říct, Říkat , že jsem vyřízen s Tvým povoláním,a s tebou říkal sem že bych to zvládal všechno rukou levou Ted se pouze ptám,kam bys šla Chci abys věděla, že je to trochu zbodaný, Že s tím nemohu hnout,unuděné sedění, žádné delší diskutování,nenávist a sestavování těchto omluv, Protože, zatímco nejsi na blízku,klidne mi domluv, Zdá se,že jedna věc byla po celu dobu pravdivá, Opravdu nevíš co získáš to a tak to často nebývá...