Hra protikladů mé povahy

Sleduju svůj odraz v zrcadle a vzduch v místnosti houstne. Ano, jsem baculatější. Moje boky jsou plné, prsa těžká a kůže citlivá na sebemenší závan vzduchu. Chci sice zhubnout, ale moje sexualita nepočká ani minutu..

Prý je nemožné mít v sobě víc povah. Prý nemůžeš být normální ženská, něžný anděl a zvrhlá potvora v jednom. Hloupá lež. Jsem toho všeho plná. Často slyším otázku: „Lze vůbec spojit absolutní submisivitu s čistou něžností?“ Lidé si myslí, že BDSM nebo subinkovské touhy musí být jen chladné, drsné a temné. Ale to je omyl. Moje odevzdání pramení z té nejhlubší něhy..Moje něžná polovina tě potřebuje vypít. Miluju to nekonečné, hluboké líbání, ze kterého se točí hlava a slabnou kolena. Chci cítit tvé rty na svém krku, tvůj horký dech na mé kůži, chci, abys mě držel tak pevně, jako by se měl zítra zhroutit svět. To je moje něžnost – chci se v tobě utopit. Jenže právě v tom momentu, kdy ti úplně věřím, se ta něha mění v absolutní, žhavou poddanost. Můj anděl skládá křídla a odevzdává ti veškerou moc.Spoutej mě pohledem, přitlač mě k posteli a vezme si mě s takovou divokou intenzitou, že ze mě vyždímáš i poslední zbytky příčetnosti. Chci plnit tvé rozkazy, třást se pod tvou vahou a tiše sténat pod tvojí nadvládou. Tiše, úsměvné, to ja vlastně moc nedokážu. Ale moje oddanost nekončí v ložnici. Stejně tak toužím sedět s tebou ráno u kafe. Chci s tebou sdílet tvé všední věci, poslouchat, jaký jsi měl den, smát se obyčejným věcem a být ti oporou, když se svět venku zblázní......