Výchova k cudnosti II.

Druhý díl cudnosti...

Posledně jsem skončila "kávovým rituálem" a "aktem přivítání". Další věc, co na Pánovi zbožňuju je jeho rétorika, má tak úžasnou slovní zásobu. Ráda jsem jí přejala, takže píšu vlastně částečně jeho stylem mluvy.

Jak tedy vypadá náš kávový dýchánek? Pán si rád zapálí a k tomu si dá kávu, což je zvyk mnoha lidí. On je u toho i rád vzrušený, rád si nechává honit ocas. Jsme tedy v kuchyni nebo na balkoně, On sedí na židli a já před Ním na nízké stoličce. Povětšinou vhodně oblečená... počkám, až si obnaží ocas a dám se do ruční práce... Většinou se cudně dívám stranou, občas se podívám na něj, jak má slastně zavřené oči, při honění mručí... Občas si povídáme spolu, o cudnosti... nebo mi třeba obnaží cecky. Případně sedávám se stehny doširoka rozevřenými, aby viděl moje bílé kalhotky, které po pár dnech nošení už tak bílé nejsou.

Stavá se i to, že kávový rituál končí bitím a jeho ukojením. Třeba bitím přes obličej... občas mě fackuje tak silně, že černé slzy z rozmazané řasenky stříkají všude kolem.

"Akt přivítání" je krásný a oddaný zvyk, který praktikujeme, když Pán přijde domů... jako jeho dobrá žena čekám v kuchyni, jsem opřená o kuchyňský stůl zády ke vchodu do místnosti. Mám na sobě většinou šaty nebo sukni, kterou mám vyhrnutou. Bílé kalhotky spuštěné jen natolik, aby obnažili zadnici. Předtím jsem se připravila na anální styk, většinou si smím zadní díru jen decentně promazat troškou vazelíny.

Můj muž přijde, většinou jen shodí bundu, ani si nezouvá boty... jen si rozepne kalhoty a vyndá ocas... přistoupí ke mě, je to beze slova, nevidím mu do obličeje a On mě také ne. Hrábne mi rukou mezi stehna a začne mě hrubě obírat, tahat za pysky, štípat... Nahoní si ocas a pak mi ho jedním mocným přírazem zasune celý do zadní díry...

Když se trochu uvolní, smím se obléknout a upravit. A jdu vařit kávu... :-)

Komentáře opět vypínám, ale budu ráda za nějaké poznatky do soukromých zpráv :)