Občas mám náladu se líbat...

Budík pípe a pípe, zaklapávám ho a chce se mi spát....předci jen normálně vstávám o hodinku později. Kouknu z okna, a ejhle ono prší co si jen vezmu na sebe? Včerejší teplo je to tam a já mám nachystané letní krátké šatičky. Punčochy nebo punčocháče, vlasy rozpuštěné nebo do culíku? Spousta otázek se mi honí v hlavě. Letní šatičky, černé punčocháče a natahovací kozačky to vyhrávají.

Spěchám do práce, div se nepřerazím na schodech, předci jen tam bude kamarád něco opravovat a to zadarmo...a já mám v úmyslu na něj udělat dojem. Sedám do auta, punčocháče praskají a zachytávají se o pás, mám fakt velkou radost V práci jsem za pět minut, už tam čeká a tváří se lehce naštvaně, hold muži mají rádi dochvilnost a ta mi občas není daná.

Sedím v kanceláři a koukám z okna, prší čím dál tím víc...jdu se za ním podívat jak to vypadá s opravou, šaty se mi začínají lepit na tělo a jsou čím dál tím víc průhledné. Mohl by si sakra všimnout krásně sladěného prádla k šatům.

Zvu ho do kanceláře, kde půl hodiny mluvíme o všem možném i nemožném. Má plus pochválil šaty a i nový účes. Ovšem taky řekl že je to naposledy co pro mě dělá charitu a má se pomalu k odchodu...Opírá se o stůl a já ho míjím jen centimetry svého těla, pohladí mě opatrně...má strach aby jednu nedostal...kdo ví, vědět tak co se mu honí hlavou. Naše oči se potkávají a já mám náladu se líbat...cítím jak mi srdce buší až v krku a po zádech přejíždí mráz. Pohladí mě znovu a je ticho mám pocit, že se asi se zastavil čas. Moc hezký okamžik, ale zůstává nevyužitý...není nad to se rychle rozloučit a ještě rychleji odjet...

Je tu jaro a já mám náladu se líbat, jen mám pocit že asi není s kým.....