Když jsem se tu před dvěma lety poprvé registrovala, netušila jsem co mě čeká. Jako ženská mám výhodu, že mi pořád někdo píše. Každého hrozně zaujme můj profil, přesto, že v něm nemám téměř nic. Já věděla proč tu jsem a to mi stačilo. S písálkama jsem si hravě poradila. Ráda čtu povídky a obdivuji každého, kdo ňákou povídku napsal. Já bych na to neměla. Stalo se, že jsem jednou narazila na povídku, která mi mluvila z duše. Bylo to takové to wow. Okomentovala jsem povídku a nic si od toho neslibovala, ale jaké bylo mé překvapení, když mi majitel povídky napsal. Velice rychle jsme oba zjistili, že máme stejné myšlenky. Uběhlo několik měsíců a já jela na první setkání. Změřit mi tlak tak mě hned odvezou na JIPku. To co jsem zažila by bylo na dlouhé povídání. Povídka byla jen zlomeček co jsem zažila v reálu. Každému bych přála najít si tu druhou polovičku, která mu splní ty nejtajnější sny.