Vzkaz na úvod

Píšu si tu jen tak, jen, že žiju a jen, že sním, nic moc a nikdy nic víc to tu nebude. Ať si trhnou nohou všichni znalci frází s bicyklem na nose, mě je dobře tady, mezi Vámi, co umíte prožít a chtít a toužit a možná i milovat, mezi Vámi, co jim ten náš cvrkot je hutným nektarem nekonečných chutí a umí do něj hrábnout a ne jen chodit okolo plné číše, ale taky ji vypít a ještě vylízat dno a pak ještě pěstí rozbít tu sklenici a zapomenout na zítřek.
Končit se má až tehdy, když už není možné stát na nohou a před očima se zatmívá a jen ten trening má cenu, když se po vyhoupnutí z bazenu z posledních sil na břehu pozvracím.
Umím jen to, co umím a možná se mi někdy povede napsat, co bych chtěl, tohle je jen úvod, nejsem tu pro lásky, ani fotky, iluze si už jen postávají za dveřmi a mrznou. Tak promiňte všichni, že si tu jen tak píšu a děkuju, že někteří čtete. Je mi tu fajn, jen si tak pábit a zapomínat a možná někomu některým slovem nadělat aspoň malou radost. Jestli se mi to podařilo, není to paráda ? A pokud ne, tak proč nepokračovat ?
Carpe diem !